SM═èEN┴ EKONOMIKA

Asi nikdo nebude pochybovat o existenci velmi ·zkΘho spojenφ mezi existujφcφ formou hospodß°skΘho systΘmu a stßtem. Modernφ stßty a ve°ejnΘ svazky v nich, obcemi poΦφnaje, plnφ pro svΘ obΦany °adu kooperativnφch funkcφ, bez kter²ch ôto prost∞ nejdeö. BezpeΦnost obΦan∙, spoleΦnß obrana, ve°ejnΘ cesty, h°bitovy, ochrana ₧ivotnφho prost°edφ, atd., atd. StarÜφ teorie vysv∞tlovaly vznik stßtu a dobu jeho trvßnφ jen a jen zßjmem jeho obΦan∙ a vyluΦovaly ka₧dΘ jinΘ poslßnφ stßtu. OvÜem nemusφ to b²t v₧dycky pravda, ostatn∞ mßme svΘ nedßvnΘ osobnφ zkuÜenosti a m∙₧eme tak situaci kolem vzniku a existence stßtu posuzovat kvalifikovan∞.

Motivaci vzniku a existence stßtu zßjmem obΦan∙ samoz°ejm∞ obhajuje p°edevÜφm individualistick² stßt. ObΦanΘ peΦujφ ka₧d² sßm o sebe a sami o svΘ v∙li vytvß°ejφ svazky - stßt - urΦenΘ pro vzßjemnou bezpeΦnostnφ a hospodß°skou v²pomoc. Teprve pozd∞ji a postupn∞ p°ejφmajφ tyto v²pomocnΘ svazky i funkci solidaristickou a stßvajφ se nositeli v∙le spoleΦnosti (stßtu) jako celku a sm∞°ujφ k udr₧enφ ₧ivota, zdravφ a kultury nßroda. P°itom svazujφ silnΘ a slabΘ k vzßjemnΘ pozitivnφ pomoci za ·Φelem rovnom∞rnΘho v²voje nßroda (celku). Charakteristick²m rysem podobn²ch snah je smφÜenß povaha vznikl²ch svazk∙. Majφ nejen prvky individualistickΘ, ale i solidaristickΘ, a mluvφme pak o smφÜen²ch ekonomikßch.

Uve∩me si p°φklad. Vytvo°φme kooperativnφ dru₧stvo pro spoleΦnou v²robu. Ka₧d² Φlen dru₧stva je odm∞≥ovßn podle vykonanΘ prßce a v²robky spoleΦnΘ prßce musφ zcela uhradit, to jest zaplatit. Kdyby vÜak dru₧stvo najednou ₧ßdalo po Φlenech, aby pracovali a p°ispφvali jen podle ôsv²ch mo₧nostφö, a dßvalo jim svΘ v²robky podle jejich pot°eb (bez ohledu na jejich vykonanou prßci), asi by se brzy rozpadlo. PodobnΘ spoleΦenstvφ tedy nem∙₧e ani vzniknout, ani se udr₧et, pokud jeho ΦlenovΘ nemajφ pro podobnΘ konßnφ psychickΘ p°edpoklady nebo nemajφ o podobnΘ konßnφ zßjem. Mohlo by se sice udr₧et z cizφ v∙le, Φlen∙m dru₧stva nad°φzenΘ, mocφ a donucenφm, ale tato cizφ v∙le by musela poΦφtat s odporem vÜech nebo v∞tÜiny Φlen∙. Ostatn∞ i s tφm mßme svΘ zkuÜenosti.

Psychick²m p°edpokladem solidaristickΘho svazku tedy je, ₧e ΦlenovΘ podobnΘho svazku majφ pro spoleΦnΘ konßnφ psychickΘ p°edpoklady a jsou ochotni jeden pro druhΘho a pro celek se pln∞ ob∞tovat, to jest, existuje mezi nimi lßska a podobnΘ vztahy, kterΘ b²vajφ v∞tÜinou pouze v pokrevnφm svazku v rodin∞. Jen₧e lidΘ, kte°φ jsou v rodin∞ ochotni se ob∞tovat pro ostatnφ Φleny a rodinu v∙bec, b²vajφ velmi Φasto v∙Φi jin²m lidem mimo rodinu nejv∞tÜφmi egoisty. Podobn∞ tomu b²vß v pom∞ru Φlen∙ tΘho₧ nßroda v∙Φi p°φsluÜnφk∙m jin²ch nßrod∙.

Stßt d∙sledn∞ solidaristick² nem∙₧e b²t tedy demokratick². Naopak, musφ b²t autoritativnφ. Stßt solidaristickΘ povahy nem∙₧e zßviset na v∙li svazku pod°φzen²ch, ani pokud se jednß o jeho orgßny, ani pokud se jednß o finanΦnφ zßklad. Stßt musφ b²t p°i tvo°enφ sv²ch ·st°ednφch orgßn∙ politicky a finanΦn∞ nezßvisl² na pod°φzen²ch svazcφch a musφ b²t zakotven p°φmo v obΦanech, mß-li b²t trval² a schopn² solidaristickΘ spolup∙sobnosti (vlastnφ da≥ovΘ orgßny pro kooperativnφ spoleΦnΘ Φinnosti).

Hospodß°skΘ systΘmy se v praxi proplΘtajφ v pestrΘ sm∞sici nad°φzenostφ a pod°φzenostφ a vÜechny problΘmy, kterΘ z toho vypl²vajφ pro jejich politickou a finanΦnφ skladbu, nelze ani vyΦerpat. Poznßnφ o vlastnφch vztazφch mezi hospodß°sk²mi systΘmy a formami existence stßtu je velmi pouΦnΘ i pro pochopenφ d∞jinn²ch nßvaznostφ. P°ijetφ urΦitΘho hospodß°skΘho po°ßdku je i p°edzv∞stφ p°ijetφ urΦitΘho politickΘho systΘmu a naopak. V tomto smyslu jsme dnes v naÜφ zemi sv∞dky i ·Φastnφky zßrove≥ velkolepΘ historickΘ p°em∞ny.