RAKOUSKO-UHERSKO, PEN═ZE A ╚AS

Äßdn² pohled na politickou, hospodß°skou a kulturnφ historii spoleΦnosti nevystihuje z°eteln∞ji udßlosti a zvraty, kter²mi prochßzφ, jako pohled na historii jejφch pen∞z. Listujeme-li dnes historick²mi archivßliemi, Ülo p°ed 80 lety v b²valΘm ╚eskoslovensku - z pohledu m∞novΘ reformy - o ·kol, jeho₧ zvlßdnutφ vyvolßvß jeÜt∞ dnes obdiv a ·ctu. M∞novΘ d∞dictvφ, kterΘ po sob∞ zanechala rakousko-uherskß monarchie po prohranΘ vßlce, bylo katastrofßlnφ. Vlßd∞ novΘho stßtu nezb²valo ne₧ se od n∞ho rychle a radikßln∞ izolovat.

Reformu p°ipravovala, v riskantnφ ilegalit∞ u₧ b∞hem poslednφch m∞sφc∙ vßlky, malß skupinka nadÜenc∙ pod vedenφm Aloise RaÜφna (byl zatΦen v Φervenci 1915, v Φervnu 1916 odsouzen k smrti a v Φervenci 1917 amnestovßn!). Po celou dobu zatΦenφ a odsouzenφ prom²Ülel ve svΘ cele uspo°ßdßnφ politick²ch a hospodß°sk²ch pom∞r∙. O nezbytnosti radikßlnφ m∞novΘ reformy nem∞l ani on, ani jeho spolupracovnφci nejmenÜφ pochyby. Nßzory se vÜak liÜily a t°φbily, pokud se t²kalo pojetφ a zp∙sobu provedenφ reformy. Nabφzely se t°i mo₧nΘ varianty °eÜenφ.

• Odmφtnout vÜechny dosavadnφ penφze, tedy provΘst takzvanou depudiaci rakousko-uhersk²ch bankovek, a nahradit je nov²mi bankovkami v pom∞ru 1 : 1. Emitovala (vydala) by je urychlen∞ z°φzenß centrßlnφ banka novΘho stßtu. Stoupencem tohoto °eÜenφ byl Jaroslav Preiss.
• ╪eÜit situaci podobn∞ jako se °eÜil stßtnφ bankrot v Rakousku v roce 1811- odstup≥ovanou devalvacφ p°edlo₧en²ch hotovostφ a pohledßvek. TakovΘ °eÜenφ obhajovali p°edevÜφm teoretici.
• Napravit rozvrßcenou m∞nu zmenÜenφm pen∞₧nφho ob∞hu a uznßnφm jen urΦitΘho mno₧stvφ p°edlo₧en²ch star²ch bankovek. P°edstavitelem tohoto sm∞ru byl Alois RaÜφn.

Prßv∞ poslednφ nßvrh se stal zßkladem proslulΘ RaÜφnovy pen∞₧nφ reformy i osou jeho p°φÜtφ finanΦnφ politiky. Jako ministr financφ prvnφ vlßdy p°istoupil bez vßhßnφ a nekompromisn∞ k jejφ realizaci. Stal se p°φkladem a vzorem i pro podobnou zm∞nu v roce 1993 po rozd∞lenφ ╚eskoslovenska na ╚eskou republiku a Slovenskou republiku. RaÜφnova metoda byla zalo₧ena na myÜlence postupnΘho zvyÜovßnφ vnit°nφ i vn∞jÜφ kupnφ sφly novΘ ΦeskoslovenskΘ m∞ny. Cφlem bylo napravit vßleΦnΘ inflaΦnφ znehodnocenφ m∞ny a zφskat pro novΘ penφze d∙v∞ru lidφ a autoritu v zahraniΦφ. Tohoto nßroΦnΘho ·kolu m∞lo b²t - a bylo - dosa₧eno tlakem na v²voj cen a mezd silnou restrikcφ pen∞₧nφho ob∞hu. èlo o slo₧it² a citliv² proces, kter² vy₧adoval:

• provΘst odluku pen∞₧nφho ob∞hu na ·zemφ nov∞ vzniklΘho ╚eskoslovenska od ostatnφch ônßstupnick²chö stßt∙ habsburskΘ monarchie
• osamostatnit m∞nu a pod°φdit jejφ °φzenφ vlastnφ m∞novΘ politice
• snφ₧it mno₧stvφ pen∞z v souladu s koncepcφ radikßlnφho zv²Üenφ kupnφ sφly novΘ pen∞₧nφ jednotky
• institucionßln∞ i systΘmov∞ sv∞°it °φzenφ pen∞₧nφho v²voje novΘmu zvlßÜtnφmu orgßnu (stal se jφm v roce 1919 bankovnφ ·°ad ministerstva financφ, opat°enφ trvalo a₧ do roku 1926)

Podstata reformy spoΦφvala v tom, aby se z p°edlo₧en²ch hotovostφ ze starΘho re₧imu okolkovala a do ob∞hu vrßtila jen polovina. Druhß polovina byla zadr₧ena a byly na ni vydßny jednoprocentnφ nescizitelnΘ vlßdnφ dluhopisy, kter²mi se mohla splßcet mimo°ßdnß dßvka z majetku. Pln∞ byly okolkovßny hotovosti stßtnφch pokladen a Φßstky pot°ebnΘ k v²platßm mezd.

Proces reformy °φdil sßm RaÜφn. Postup byl rychl² a ôraÜφnovskyö suverΘnnφ. V lednu 1919 byly objednßny pot°ebnΘ tiskopisy, vytiÜt∞ny kolky, p°ipraveny legislativnφ dokumenty a propracovßna celß organizace reformy. Dne 25. ·nora 1919 p°ijalo Nßrodnφ shromß₧d∞nφ zßkon o jejφm provedenφ. Hned nato byly v noci vojskem obsazeny stßtnφ hranice, zastavena p°eprava osob a zbo₧φ a veÜker² poÜtovnφ styk s cizinou. Akce (p°edevÜφm okolkovßnφ star²ch pen∞z) prob∞hla v sedmi dnech od 3. do 9. b°ezna 1919, na Slovensku do 12. b°ezna 1919. Vlastnφ provedenφ v podmφnkßch velmi °φdkΘ telefonnφ sφt∞, v dob∞, kdy neexistoval rozhlas a nebyla k dispozici auta, zasluhuje opravdov² obdiv.

Jen₧e to bylo zatφm vykonßno jen p∙l prßce. Celou akcφ byl sice osamostatn∞n pen∞₧nφ ob∞h, ale byly to stßle rakousko-uherskΘ penφze, by¥ okolkovanΘ. DalÜφm krokem proto bylo rozhodnutφ o p°φprav∞ a vydßnφ vlastnφch Φeskoslovensk²ch pen∞z a °φzenφ jejich ob∞hu. Stalo se tak v dubnu 1919, kdy byla zßkonem Φ. 187/1919 zavedena jako m∞novß jednotka koruna Φeskoslovenskß a urΦeno: jedna koruna Φeskoslovenskß se poΦφtß za jednu korunu rakousko-uherskou. ZajφmavΘ je, ₧e se p°i oznaΦenφ novΘ pen∞₧nφ jednotky setrvalo na dosavadnφm rakousko-uherskΘm oznaΦenφ ôkorunaö, kterΘ bylo zavedeno v roce 1892. VÜem bylo z°ejmΘ, ₧e nßzev nemß ani ₧ßdnΘ v∞cnΘ (nov²m stßtem byla republika), ani ideovΘ (lp∞nφ na monarchii, na korun∞) opodstatn∞nφ. Objevily se i r∙znΘ iniciativnφ nßvrhy, nap°φklad nadnesen² ôfrankö, nßrodnφ ôsokolö nebo ô°φpö, dokonce i osobn∞ zam∞°en² ôraÜφnö. Nebyl vÜak Φas na dlouhΘ ·vahy a °eΦi a z∙stalo u v₧itΘho nßzvu ôkorunaö, a tak ji mßme dodnes.

Prvnφm Φeskoslovensk²m penφzem byla jednokorunovß stßtovka (proto₧e emisnφ institucφ byl stßt reprezentovan² bankovnφm ·°adem ministerstva financφ), kterß p°iÜla do ob∞hu dne 24. zß°φ 1919. V tΘ dob∞ jeÜt∞ nebylo rozhodnuto o definitivnφm znaku ╚eskoslovenskΘ republiky, a proto byly na rubu seskupeny znaky ╚ech, Moravy, Slezska a Slovenska voln∞, podle tv∙rΦφho pojetφ dnes neznßmΘho autora. Na autorstvφ dalÜφch Φesk²ch stßtovek a bankovek (jsou vydßvßny bankami) se u₧ podφleli p°ednφ ΦeÜtφ a slovenÜtφ um∞lci.

NovΘ ╚eskoslovensko tak m∞lo pevnou m∞nu, kterß se stala ostrovem jistoty uprost°ed pen∞₧nφho a finanΦnφho chaosu v sousednφch stßtech. P°i pen∞₧nφ reform∞ v N∞mecku v roce 1923 se nap°φklad m∞nila novß marka za jeden bilion (!) inflaΦnφch marek, v Rakousku byl p°i reform∞ v roce 1924 zaveden Üilink, kter² se m∞nil za deset tisφc star²ch korun.

Tak zaΦala historie naÜφ m∞ny, kterß od proslulΘ deflaΦnφ raÜφnovskΘ linie pokraΦovala pevnou stabilizaΦnφ politikou v obdobφ celosv∞tovΘ hospodß°skΘ krize ve t°icßt²ch letech, prod∞lala t∞₧kΘ obdobφ n∞meckΘ okupace, proÜla p°es dv∞ radikßlnφ pen∞₧nφ reformy v roce 1945 a znovu v roce 1953 a obdobφm degradace m∞ny a pen∞z v letech direktivnφho centrßlnφho °φzenφ a plßnovßnφ, a₧ po rozpad ΦeskoslovenskΘho stßtu v roce 1993. V devadesßt²ch letech dvacßtΘho stoletφ vy·stila do vzniku ΦeskΘ koruny, nßvratem ôke ko°en∙mö podle raÜφnovskΘho receptu, v nov²ch politick²ch a hospodß°sk²ch podmφnkßch.