GLOBALIZACE - ODKAZ P╪═èT═MU TIS═CILET═

Konec XX. stoletφ zastihl ekonomii ve znamenφ p°evratn²ch zm∞n, podnikov²ch a cel²ch hospodß°sk²ch systΘm∙, ve znamenφ globalizace sv∞tovΘ ekonomiky. PoprvΘ v historii se lidstvo louΦφ s lokßlnφmi ekonomikami dopl≥kov∞ obohacovan²mi zahraniΦnφm obchodem a zaΦφnß operovat celosv∞tov∞. OvÜem tak, jak Amerika byla zjevn∞ objevena dßvno p°ed Kolumbem, tak i globalizace u₧ tady byla, vzpome≥me si na templß°e ve XII. a XIII. stoletφ. Odstartovali ôglobalizaciö stßt∙ okolo St°edozemnφho mo°e, stßt∙ tehdejÜφho ôcelΘhoö sv∞ta. Pro jedny je globalizace trnem v oku, pro jinΘ spßsou. Jakkoliv se nßm vÜak nemusφ samotnΘ slovo ôglobalizaceö lφbit, je rozumnΘ bourßnφ bariΘr mezi stßty p°ivφtat a pova₧ovat ho za proces velmi prosp∞Ün² a p°irozen². Nikdo na sv∞t∞ p°ece nikoho jinΘho nenutφ zbo₧φ ze zahraniΦφ kupovat nebo ho do zahraniΦφ p°emφs¥ovat. To, ₧e tak lidΘ Φinφ, neznamenß nic jinΘho, ne₧ ₧e tak Φinit cht∞jφ.

DvacßtΘ stoletφ za₧ilo mnoho p°evrat∙ oznaΦovan²ch sv²mi str∙jci za ôd∞jinnΘö, poΦφnaje Leninovou revolucφ p°es Hitlerovu t°etφ °φÜi a₧ po rozpad takzvanΘho socialistickΘho bloku a pßd SSSR. Nakonec se vÜak v₧dy ukßzaly b²t jen mal²mi epizodami majφcφmi p°edevÜφm ideologick² a politick² ne₧ hospodß°sk² a ekonomick² charakter. Dokonce ani °φzenφ a organizace stßtnφho podniku za socialismu a tradiΦnφho kapitalistickΘho podniku v liberßlnφm prost°edφ se p°φliÜ neliÜily. Proto takΘ mohli °adovφ zam∞stnanci a mana₧e°i i po listopadu 1989 pokraΦovat ve v∞tÜin∞ rutinnφch pracφ a zab∞han²ch postup∙. Teprve globalizace druhΘ poloviny devadesßt²ch let zaΦala postupn∞ m∞nit vÜe, ôna co p°iÜlaö, a trvale m∞nφ i ka₧dΘho z nßs.

Prvnφ zm∞na se t²kß priority v²znamu znalostφ. Pro ·sp∞ÜnΘ podnikßnφ u₧ nejsou klφΦovΘ penφze, technologie a lidΘ, t∞ch je v souΦasnΘm sv∞t∞ nadbytek a hledajφ uplatn∞nφ. Hlavnφ jsou pracovnφ znalosti. Ty vytvß°ejφ produktivitu prßce a inovace. Druhou zm∞nou je propojovßnφ podnik∙ do °et∞zc∙ a sφtφ. Ty vznikajφ nejen v dodavatelsko-odb∞ratelsk²ch vztazφch, ale i mezi konkurenty (!), a to zejmΘna ve velmi nßkladn²ch Φinnostech, jak²mi jsou v²zkum a v²voj nov²ch produkt∙.

Globalizace hospodß°stvφ p°i slßbnutφ ·lohy regulace nßrodnφch ekonomik a p°i neexistenci celosv∞tovΘ regulace vytvß°φ velmi nep°edvφdatelnΘ turbulentnφ prost°edφ, kterΘ m∞nφ i zab∞hanΘ podnikovΘ strategie. Budujφ se pru₧nΘ a rychlΘ struktury podnik∙ schopnΘ vΦas a efektivn∞ reagovat na jakΘkoli, i zcela neΦekanΘ, zm∞ny podle principu: vÜechno je jinak. Zßsadn∞ se m∞nφ i v²robnφ koncepce a systΘmy. OperaΦnφ pojetφ (montß₧, spojovßnφ operacφ) je nahrazovßno procesnφm - vylouΦenφm vÜeho, co v podnikov²ch Φinnostech nep°idßvß hodnotu. A takov²ch Φinnostφ Φi mrtv²ch stav∙ (poΦφnaje podnikov²mi rekreaΦnφmi za°φzenφmi, kuchyn∞mi a₧ po nadbyteΦnΘ sklady, dopravu a podobn∞) je v tradiΦnφm podniku a₧ 90 procent! ètφhlß v²roba, ÜtφhlΘ procesy, ÜtφhlΘ myÜlenφ - to je p°φkaz ka₧dΘho podnikatele, kter² chce ovlßdnout trh.

Obrovskß globßlnφ - celosv∞tovß - konkurence s p°evahou kapacit vytvß°φ neb²val² tlak na zvyÜovßnφ produktivity prßce a sni₧ovßnφ nßklad∙ a cen, tak₧e zeÜtφhlovßnφ podnik∙ je celosv∞tov∞ existenΦnφ nutnostφ. A to jeÜt∞ nenφ vÜechno. TΘm∞° ka₧dodenn∞ se mluvφ o informaΦnφ revoluci. Ta se ale t²kß nejen informaΦnφch technologiφ (poΦφtaΦe, hardware, software a tak dßle), ale i sdφlenφ informacφ, takzvanΘho °φzenφ otev°en²mi knihami. Plßnovßnφ (i to socialistickΘ, i to kapitalistickΘ) ustupuje do pozadφ. D∙le₧it∞jÜφ je rychlß reakce a um∞nφ p°izp∙sobit se nov²m po₧adavk∙m.

Po staletφch nep°etr₧it∞ rostoucφ specializace sv∞t nynφ zvyÜuje produktivitu prßce p°eskupovßnφm Φinnostφ a znalostφ. VÜichni jsme se uΦili - nezßvisle na tom, zda se jednotlivΘ Ükoly hlßsily k Adamu Smithovi Φi Karlu Marxovi -, ₧e jednφm z hlavnφch zdroj∙ r∙stu produktivity ka₧dΘ prßce je a bude rostoucφ specializace. Odd∞lenφm funkce v²konnΘ od °φdφcφ se odd∞lili zam∞stnanci (d∞lnφci) od mana₧er∙. Vznikaly objemnΘ °φdφcφ pyramidy, v∞tÜina ·tvar∙ bytn∞la a izolovala se a proces °φzenφ se zpomaloval.

Globalizace se vracφ, po dvou stoletφch a v novΘm hßvu, ke ko°en∙m, kdy °emeslnφk °φdil a realizoval vÜe, od v∞cnΘho a cenovΘho jednßnφ se zßkaznφkem p°es navr₧enφ v²robku, zajiÜt∞nφ materißlu a pracovnφ sφly a₧ po v²robu a doruΦenφ v²robku. Samoz°ejm∞ velkΘ firmy podobn∞ postupovat nemohou. V²chodisko nachßzejφ ve sdru₧ovßnφ (integraci) funkcφ do procesnφch t²m∙ - koordinace a sdφlenφ (znalostφ, informacφ, prostoru i v²sledk∙), jsou heslem dne!

Ani ╚eskou republiku nemine globalizace. NaÜe ekonomika navrßcenß v roce 1989 do p°irozenΘho v²vojovΘho koridoru a prost°edφ sv∞tovΘ ekonomiky musφ dohßn∞t dlouhΘ zpo₧d∞nφ. K dohßn∞nφ je zde cel²ch Üedesßt let, proto₧e, bohu₧el, ani po listopadu 1989 neodstranila ekonomickß transformace zaostßvßnφ za trvale se globalizujφcφm sv∞tem a jeho nßskokem v produktivit∞ prßce a celkovΘ ekonomickΘ efektivit∞. Po°ßd se jeÜt∞ ani zdaleka naÜe ekonomika nepodobß podobn∞ velk²m, nebo spφÜ mal²m ekonomikßm, jako jsou ekonomiky Rakouska, Belgie nebo Holandska. P°φkladem za vÜechny nech¥ je finanΦnφ sektor. Velikost a globalizace skuteΦn²ch sv∞tov²ch velkobank je tak rozsßhlß, ₧e ΦeskΘ pen∞₧nφ ·stavy svou velikostφ, dosahem a know-how nemohou samy p°e₧φt.

KritikovΘ globalizace v nφ vidφ alfu a omegu vÜeho zla. Za kapitßlem vÜak nestojφ jenom bohßΦi, ale i p°φjmov∞ podpr∙m∞rnφ lidΘ. Uzav°ou-li podnikatelΘ v ╚eskΘ republice tovßrnu na koÜile, vidφ Ükarohlφdi jen tisφc propuÜt∞n²ch d∞lnφk∙ a necht∞jφ vid∞t druhou stranu mince: levn∞jÜφ koÜile v celΘ zemi! Ostatn∞ globalizace na trhu potravin nßs u₧ pohltila ·pln∞. Ceny masa, dr∙be₧e, vidφme to vÜude okolo nßs. Globalizace je podle kritik∙ proces, p°i kterΘm vÜichni ztrßcejφ. To ovÜem nem∙₧e b²t zjevn∞ pravda, pon∞vad₧ kapitßl, kter² odchßzφ, musφ v₧dy odchßzet n∞kam, kde je prosp∞Ün∞jÜφ - a ve sv²ch d∙sledcφch vÜem. A nemylme se, vÜude nejsou tunelß°i, sv∞t je v∞tÜinou kultivovan∞jÜφ. Samoz°ejm∞, globalizace p°inßÜφ s sebou i problΘmy, ale nestraÜme se jimi, nestraÜme se zbyteΦn∞ liberalismem. Rad∞ji ho kultivujme, jak se to d∞je na celΘm sv∞t∞.

A tak se po vφce ne₧ 200 letech v²voje ekonomie dostßvßme znovu na zaΦßtek: Ekonomie se op∞t a stßle, dφky bohu, zab²vß celou °adou nejr∙zn∞jÜφch tΘmat souvisejφcφch s pΘΦφ a trval²m zlepÜovßnφm podmφnek ₧ivota Φlov∞ka na zemi.