POSTKEYNESI┴NSTV═

Postkeynesißnstvφ se znovu vrßtilo ôke ko°en∙mö. Znovu zd∙raznilo problΘm nejistoty, pokud jde o p°edvφdßnφ v²voje hospodß°stvφ do budoucna, odmφtlo otevφrßnφ se neoklasick²m postulßt∙m, ke kterΘmu doÜlo v rßmci neokeynesißnstvφ, a vrßtilo se zp∞t ke Keynesovi. Hlavnφm ôlaitmotivemö postkeynesißn∙ jsou op∞t investice a investiΦnφ rozhodovßnφ. V neoklasick²ch modelech, vΦetn∞ neokeynesißnstvφ, se investo°i p°i rozhodovßnφ o umφs¥ovßnφ investic rozhodujφ na zßklad∞ porovnßvßnφ meznφho v²nosu kapitßlu (kolik mi investice vynese) a reßlnΘ ·rokovΘ mφry (kolik bych dostal za stejnou investici v bance na ·rocφch). Podobn² typ rozhodovßnφ byl typick² pro ΦeskΘho investora devadesßt²ch let. Znovu byly tyto myÜlenky aktußlnφ v devadesßt²ch letech v souvislosti s takzvanou deflaΦnφ pastφ, viz dodatek o inflaci.

V postkeynesißnskΘ ekonomii je rozhodovßnφ investor∙ o investicφch jinΘ. Vychßzφ ze zkuÜenostφ z p°edchozφho obdobφ (co mi investice vynesla v minulosti) a porovnßvß je s oΦekßvßnφm budoucφho v²voje (co mi m∙₧e vynΘst v budoucnosti). Prakticky se vÜichni postkeynesißnci shodujφ v jednom: tr₧nφ ekonomika nemß uspokojiv² samoΦinn² regulaΦnφ mechanismus. Propagujφ politiku plnΘ zam∞stnanosti na zßklad∞ vhodnΘho propojenφ rozpoΦtovΘ, pen∞₧nφ a ·v∞rovΘ politiky s protiinflaΦnφ d∙chodovou politikou a indikativnφ plßnovßnφ spojenΘ s v²daji na ve°ejn² sektor. PodobnΘ rysy chovßnφ projevovala Φeskß vlßda koncem devadesßt²ch let.