INSTITUCIONALISMUS

Jin²m konkrΘtnφm projevem m∞nφcφch se ekonomick²ch pom∞r∙ ônovΘhoö v∞ku byl institucionalismus. V ekonomickΘm myÜlenφ se objevil v ·plnΘm zßv∞ru minulΘho stoletφ, to jest v jeho 90. letech, zejmΘna v USA. Vznikl jako reakce na zm∞ny v organizaΦnφch formßch kapitßlu, kterΘ byly doprovßzeny r∙stem monopolizace ekonomiky. P°edstavitelΘ institucionalismu se sna₧ili p°iblφ₧it ekonomickou teorii hospodß°skΘ realit∞. Zab²vali se popisem socißlnφch jev∙ a proces∙, kterΘ naz²vali institucemi.

Za zakladatele institucionalismu se pova₧ujφ T. Veblen (vnesl do uΦenφ psychologick² aspekt) a J. R. Commons (nositel prßvnφho aspektu). P°edevÜφm americk² ekonom a sociolog Thorstein Veblen kritizoval hedonistickΘ a individualistickΘ pojetφ Φlov∞ka, takzvanΘho homo oeconomicus, jak jej nabφzela neoklasickß ekonomie. Za nßpl≥ ekonomickΘ v∞dy pova₧oval zkoumßnφ v²voje ekonomick²ch institucφ. InstitucionalistΘ zd∙raz≥ovali protiklad mezi institucφ, kterou naz²vali ôindustrieö a institucφ, kterou naz²vali ôbyznysö. Do industrie zahrnovali p°edevÜφm in₧en²ry a d∞lnφky a do byznysu kapitalisty a mana₧ery. Prvnφm Ülo o maximßlnφ produktivitu prßce a o maximalizaci fyzickΘho objemu produkce, zatφmco druh²m o maximßlnφ zisky, dosa₧enΘ bu∩ rozvojem v²roby (spolupracφ s industriφ), nebo zvyÜovßnφm cen.

Poznßmka

╚asto se neΦinφ rozdφl mezi pojmem ôinstituceö a ôorganizaceö. Instituce chßpejme jako urΦitß pravidla hry ve spoleΦnosti, jako omezenφ, kterß regulujφ vzßjemnΘ mezilidskΘ vztahy a vytvß°φ strukturu ekonomick²ch, politick²ch, socißlnφch a dalÜφch podn∞t∙ lidφ. Typick²mi p°φklady institucφ jsou: soukromΘ vlastnictvφ, trh, penφze, °eΦ, rodina, ale takΘ zvyky, obyΦeje, tradice, konvence a zejmΘna morßlka.

Organizacemi rozumφme skupiny jednotlivc∙, kterΘ spojuje n∞jakß spoleΦnß ·Φelovß funkce. Typick²mi p°φklady organizacφ jsou: firmy, dru₧stva, odbory, politickΘ strany, cφrkve, stßtnφ ·°ady. ╪φdφ se sice takΘ urΦit²mi pravidly, samy vÜak v uvedenΘm smyslu institucemi nejsou.