OPTIMIST╔ (FRANCOUZSK┴ èKOLA). LIBERALISMUS.

Motto:
ôSnad nejv∞tÜφm neÜt∞stφm pro liberalismus v ╚eskΘ republice je dnes obecn∞ p°ijat² dojem, ₧e liberalismus znamenß nebrat ohled na zßkony a urvat, co se dß. Je to jakΘsi v₧itΘ pokraΦovßnφ pouΦky o tom, ₧e kdo nekrade, okrßdß rodinu.ö
Petr Barto≥

Odp∙rci postupn∞ definovali hlavnφ nßmitky, kterΘ m∞li v∙Φi klasickΘ Ükole. Ta vÜak nezahßlela a problΘmy °eÜila. V podstat∞ dv∞ma sm∞ry: francouzsk²m a anglick²m. ┌tok∙m socialismu se musela brßnit p°edevÜφm francouzskß Ükola, proto₧e Francie (!) byla kolΘbkou socialismu. Obrana byla zalo₧ena na nßsledujφcφm myÜlenkovΘm pochodu: vÜechno zlo je dφlem pesimist∙, a proto je nutnΘ v∞du p°edevÜφm oΦistit od pesimistick²ch nauk Ricardov²ch a Malthusov²ch. Nenφ proto p°ekvapenφm, kdy₧ se francouzskΘ Ükole zaΦalo °φkat p°esn∞ opaΦn∞ - ôoptimistickßö Ükola. Optimismus francouzskΘ Ükoly se vyznaΦuje p°edevÜφm absolutnφ vφrou ve svobodu. Proces splynutφ nauky o politickΘ a hospodß°skΘ svobod∞ v jednotn² sm∞r nese od tΘ doby (1830 a₧ 1850) nßzev liberalismus.

Liberalismem rozumφme systΘm nebo tΘ₧ soubor hospodß°sk²ch a politick²ch nßzor∙ - p∙vodn∞ bur₧oazie (v dob∞ jejφho boje s feudalismem), kter² po₧adoval ·Φast bur₧oazie na vlßd∞. Dnes jφm rozumφme ekonomickou filozofii, kterß zd∙raz≥uje v²znam osobnφ svobody v ekonomick²ch a politick²ch zßle₧itostech. Liberalismus tedy rozvφjφ spontßnnφ °ßd zakladatel∙.