REVOLUCE V ROCE 1848

V prvnφ polovin∞ XIX. stoletφ nauka A. Smitha dosp∞la v Evrop∞ ke koneΦnΘmu vφt∞zstvφ. Musela se vÜak b∞hem svΘho vφt∞znΘho ta₧enφ podrobit mnoha zm∞nßm a kritikßm. Dostalo se jφ jich nejen od vlastnφch ₧ßk∙ (Malthus, Ricardo), ale p°edevÜφm od socialist∙. ZejmΘna jim, socialist∙m vÜech odstφn∙, kte°φ v rozmezφ let 1830 a₧ 1848 hlßsali radikßlnφ reformy, poskytla revoluce v roce 1848 unikßtnφ p°φle₧itost spojit Φin s teoriφ. Po n∞kolik m∞sφc∙ od ·nora do Φervna revoluΦnφho roku se nezdßlo nic nemo₧nΘ.

ôPrßvo na prßciö, ôPrßvo sdru₧ovßnφö - samß hesla. N∞kolik nadÜenc∙ se pokouÜelo tato hesla realizovat. Kupodivu vÜak skonΦili velmi rychle totßlnφm nezdarem, proto₧e se vÜechna uvedenß hesla, postupn∞ tvrd∞ podrobenß zkouÜce v praxi, ukßzala b²t prßzdn²mi a hluch²mi. Zloba jedn∞ch, netrp∞livost druh²ch a neobratnost a sp∞ch sam²ch podn∞covatel∙ uvedly ponenßhlu vÜechny pokusy o zvrat v posm∞ch a nenßvist. Pro dalÜφ osud socißlnφch idejφ byl revoluΦnφ rok 1848 vskutku pam∞tihodn²m datem: idealistick² socialismus Saint-Simon∙v, Fourier∙v a Blanc∙v byl zdiskreditovßn.

Slovnφk politickΘ ekonomie z roku 1852 (!) v Φlßnku O socialismu dokonce napsal: ôMluviti o n∞m je skoro toliko jako pronßÜeti °eΦ poh°ebnφ.ö Ani v oΦφch pozd∞jÜφch socialist∙ nedoÜel socialismus lepÜφho ocen∞nφ. Po Marxovi byli toti₧ vÜichni jeho p°edch∙dci zahrnuti pod opovr₧liv² nßzev ôutopistΘö a jejich ôfantaziφmö byl na odiv stav∞n u₧ jen ôv∞deck² socialismusö Marxova Kapitßlu. Tedy shrnuto: vÜechny socialistickΘ pokusy jeden po druhΘm propadly ji₧ v roce 1848.