PESIMIST╔ (Malthus a Ricardo)

Robert Malthus

Dvacet let po vydßnφ nesmrtelnΘ knihy A. Smitha Blahobyt nßrod∙ vyÜla v Anglii malß anonymnφ knφ₧ka. Napsal ji Robert Malthus. UrΦit∞ tenkrßt netuÜil, jak² poprask zp∙sobφ. James Bonar ji duchapln∞, v narß₧ce na dφlo A. Smitha, p°ejmenoval na ôzkoumßnφ o p°φΦinßch bφdy nßrod∙ö. T²kala se tolikrßt zatracovanΘho a nechvaln∞ proslulΘho populaΦnφho zßkona. Na prvnφ pohled m∞la Malthusova knφ₧ka, pon∞vad₧ pojednßvß o pohybu populace - tedy o demografii, jak dnes °φkßme - k politickΘ ekonomii hodn∞ daleko a °ada kritik∙ mu to takΘ vyt²kala. Jen₧e omyl! SkuteΦnost, kdy autor pou₧il k v²kladu hospodß°sk²ch jev∙ novΘho Φinitele, p°evzatΘho z biologie - rozmno₧ovacφho pudu (snad sexuality, brßno dneÜnφmi m∞°φtky), - tak rozdφlnΘho od snahy v²d∞leΦnΘ a osobnφ ziÜtnosti, zcela nov∞ rozÜφ°ila obzor politickΘ ekonomie.

Z tΘ doby pramenφ pozd∞ji velmi slavnß otßzka: ôKdy₧ se ₧ivot stane tak snadn²m a krßsn²m, nerozmno₧φ se lidΘ do tΘ mφry, ₧e je zem∞ nebude moci u₧iviti?ö. Malthus odpovφdß, ano obavy jsou velmi opodstatn∞nΘ. V tΘto souvislosti jsou znßmy jeho nezapomenutelnΘ formule, jimi₧ znßzornil na jednΘ stran∞ ohromujφcφ rychlost r∙stu obyvatelstva, je-li ponechßno sob∞ samΘmu, viz °ada geometrickß a r∙st v²roby potravin, kter² se zvyÜuje ôjenö °adou aritmetickou. Vznikl tak slavn² matematick² obrazec:

1 2 4 8 16 32 64 128 256
1 2 3 4 5 6 7 8 9

Na naznaΦenΘm obrazci, kter² zahrnuje pouze 9 Φlen∙ (ka₧dΘmu Φlenu stanovil Malthus dobu trvßnφ cca 25 rok∙, to jest pom∞rn∞ krßtkou dobu zhruba n∞co p°es 200 let), je Φφslice poslednφho Φlena, vyjad°ujφcφ r∙st obyvatelstva, 28krßt v∞tÜφ (256:9) ne₧ Φφslice vyjad°ujφcφ r∙st ₧ivotnφch prost°edk∙. ôLidstvo stojφ na rozcestφ se t°emi cestami,ö tvrdil tenkrßt Malthus, ôprost°ednφ vede cestou bφdy, pravß cestou ctnosti a levß cestou nepravostiö. SkuteΦnost posu∩me ka₧d² sßm.

David Ricardo

David Ricardo byl velmi praktick² mu₧ a dobr² pozorovatel, kter² p°esn∞ formuloval jevy, kterΘ ho obklopovaly a zam∞stnßvaly ve°ejnΘ mφn∞nφ. Ricard∙v p°φnos ekonomii nalΘzßme p°edevÜφm ve t°ech oblastech:

  • P°etrhl pouto s naukou fyziokrat∙ a A. Smitha (a vlastn∞ i Malthuse) a opovr₧liv∞ zavrhl vÜechnu souΦinnost p°φrody. Nev∞°il pov∞rΦiv∞ ve vÜemohoucnost P°φrody, a tak vlastn∞ rozboural hlavnφ nosnou ideu celΘ klasickΘ ekonomie.
  • Odhalil zßkony, kterΘ °φdφ pohyby zbo₧φ a s nimi souvisejφcφ toky drah²ch kov∙ (pen∞z) z jednΘ zem∞ do druhΘ. Ruku v ruce s teoriφ pen∞z pak krßΦela i jeho teorie o vydßvßnφ bankovek a papφrov²ch pen∞z. Prßv∞ Ricardovi vd∞Φφme za hlavnφ zßsady, jimi₧ se od tΘ doby °φdφ cedulovΘ (emisnφ) nßrodnφ banky p°i vydßvßnφ bankovek dodnes.
  • T°etφm ôRicardov²m tΘmatemö byl zßkon mzdy a zisku. Fyziokrat Turgot vyslovil kdysi hroznou v∞tu: ôVe vÜech oborech prßce se mzda d∞lnφka musφ omeziti na to, co je nutnΘ k jeho v²₧iv∞ö. Ricardo pak pravφ jeÜt∞ kategoriΦt∞ji: ôP°irozenß cena prßce je ona, kterß poskytuje d∞lnictvu prost°edky k v²₧iv∞ a k udr₧ovßnφ druhu bez p°φr∙stku ani₧ ·bytkuö. PovÜimn∞me si d∙sledku poslednφch slov: je-li v d∞lnickΘ rodin∞ vφce d∞tφ, ne₧ je nutnΘ k nahrazenφ rodiΦ∙, klesne mzda pod ônormßlnφö sazbu do tΘ doby, ne₧ zase bude dosa₧eno rovnovßhy zv²Üenou ·mrtnostφ! A p°itom si sv∞t pamatuje vφce Malthuse s jeho ôtemnouö teoriφ.

Jsou to tvrdß slova a tvrdΘ teorie. Musφme je vÜak znßt, abychom lΘpe pochopili, co pozd∞ji p°inesl v²voj a zejmΘna udßlosti v naÜem dvacßtΘm stoletφ. K pochopenφ snad jeÜt∞ jeden citßt tΘ doby: ô ...je zapot°ebφ jistΘho poΦtu d∞lnφk∙, odpovφdajφcφho pot°ebßm hospodß°skΘ v²roby. Jakmile vÜak poΦet d∞lnictva p°esahuje pot°eby v²roby, nic nezabra≥uje tomu, aby mzda nepoklesla a₧ pod ₧ivotnφ minimum, pon∞vad₧ ji₧ nenφ nutno, aby vÜichni ₧ili (!)...ö Jak d∞sivΘ proroctvφ, jeho₧ obraz provßzel historii d∞lnickΘho hnutφ od tΘ doby a₧ do dneÜka!