ADAM SMITH

Motto:
ôOsobnφ zßjem - p°irozenß snaha ka₧dΘho Φlov∞ka po zlepÜenφ svΘho postavenφö
A. Smith

SkuteΦn²m zakladatelem ômodernφö politickΘ ekonomie je, snad se souhlasem vÜech, Adam Smith (1723-1790). P°edn∞ jeho dφlo m∞lo (a stßle jeÜt∞ mß) velikou cenu literßrnφ. Jeho Zkoumßnφ o povaze a p°φΦinßch blahobytu nßrod∙ je zajφmavΘ, ΦtivΘ, ₧ivΘ a plnΘ fakt∙. P°evzal sice od sv²ch p°edch∙dc∙ vÜechny d∙le₧itΘ myÜlenky, ale spojil je ve vÜeobecn∞jÜφ a ucelen∞jÜφ systΘm. Chceme-li najφt u A. Smitha podobnΘ ₧ivotnφ krΘdo, jakΘ se nßm poda°ilo najφt u Quesnaye o chud²ch sedlßcφch a chudΘm krßlovstvφ, je jφm dozajista osobnφ zßjem - p°edstava jakΘhosi samoΦinnΘho hospodß°skΘho °ßdu zalo₧enΘho a udr₧ovanΘho na osobnφ ziÜtnosti (!) jednotlivc∙.

U Quesnaye a fyziokrat∙ byla politickß ekonomie v podstat∞ systΘmem prßvnφm. V rukou Smithov²ch p°ijala povahu p°φrodnφ v∞dy (p°φrodnφ v∞dy tou dobou startovaly k novΘmu rozmachu) zalo₧enΘ na pozorovßnφ a rozboru skuteΦnostφ: ô╚lov∞k, kter² sleduje sv∙j vlastnφ prosp∞ch, je veden neviditelnou rukou k v²sledku...ö Smith tedy poprvΘ objevil, dnes u₧ tolik populßrnφ ôneviditelnou ruku trhuö. Obecn∞ lze konstatovat, ₧e celΘ XVIII. stoletφ bylo ve svΘ podstat∞ stoletφm zjednoduÜujφcφm. TakΘ Smithova koncepce je obdivuhodn∞ zjednoduÜenΘ pojetφ nßrodnφho hospodß°stvφ. V tom je jejφ krßsa, ale i, bohu₧el, zdroj slabosti. Nßstupem pesimist∙ se jednoduchost Smithova systΘmu nßhle rozpl²vala po rukama.