SOLIDARITA

Etymologicky je slovo solidarita ôpokroucenφmö slova solidum, kterΘho °φmÜtφ prßvnφci u₧φvali k oznaΦenφ zßvazku dlu₧nφk∙, kte°φ ruΦili ka₧d² za vÜechny (in solidum). MyÜlenka vyslovenß slovem solidarita - vÜichni lidΘ tvo°φ jeden celek jako ô·dy jednoho t∞laö - nenφ novß. Ve starov∞ku ji tΘm∞° stejn²mi slovy vyslovili i sv. Pavel a Marcus Aurelius. Aby ale byla ze solidarity vytvo°ena samostatnß nauka (program lidovΘho uΦenφ), bylo nutnΘ vlo₧it jφ do vφnku vφce p°esnosti. Zßsluhy v tomto smyslu je nutno p°iΦφst p°edevÜφm mysliteli jmΘnem LΘon Bourgeois. Ten mß zßsluhu o ôzv∞deΦt∞nφö myÜlenky solidarismu vm∞stnßnφm pon∞kud mlhavΘ myÜlenky solidarity do prßvnickΘ formule. Navrhl i praktick² program solidarity.

• PojiÜt∞nφ proti b∞₧n²m nebezpeΦφm ₧ivota (neÜ¥astnß nßhoda stφhß vÜechny a stßt musφ b²t oporou vzßjemnΘ pomoci).
• ZajiÜt∞nφ existenΦnφho minima (zdß se nepochopitelnΘ, aby lidΘ svolili vstoupit a ₧φt ve stßt∞, kter² by jim nezaruΦoval alespo≥ prßvo k ₧ivotu).
• BezplatnΘ vyuΦovßnφ (duÜevnφ kapitßl je vφce ne₧ jak²koliv jin² kapitßl dφlem spoleΦensk²m a mß z∙stat spoleΦn² vÜem).

UskuteΦn∞nφ solidaristick²ch myÜlenek m∙₧e jφt dvojφ cestou: bu∩ cestou zßkonodßrnou (p°ibli₧uje se stßtnφmu socialismu), nebo cestou kooperativy. P°es p°φze≥, kterΘ se u lidφ t∞Üφ slovo solidarita, vyvolaly solidaristickΘ nauky velmi ₧ivou kritiku. Snad nejradikßln∞ji se vyjßd°il Vilfredo Pareto (o n∞m jeÜt∞ uslyÜφme): ôCo chce solidarismus k öp°irozenΘ" organizaci p°idat? P°φ₧ivnictvφ, nic jinΘho ne₧ p°φ₧ivnictvφ! Solidarita slou₧φ za zßminku lidem, kte°φ cht∞jφ t∞₧it z plod∙ prßce druh²ch, politik∙, kte°φ cht∞jφ zφskßvat p°φvr₧ence na ·traty poplatnφk∙. Je to prost∞ novΘ jmΘno, danΘ jistΘmu druhu nejÜkodliv∞jÜφho egoismu" a Demolins krut∞ dodßvß: ôSolidaristickΘ teorie vychovßvajφ postupn∞ bezmezn² poΦet neschopn²chö.