ST┴TN═ SOCIALISMUS

DevatenßctΘ stoletφ zaΦφnalo s ned∙v∞rou ke stßtu a nadÜenφm pro hospodß°skou svobodu a volnost jednßnφ jednotlivc∙, aby se nakonec zapsalo do nßrodohospodß°sk²ch d∞jin ·pln²m opakem - postupn²m omezovßnφm laisser fair a zvyÜovßnφm poΦtu zßsah∙ stßtu do hospodß°stvφ - a skonΦilo volßnφm po zasahovßnφ stßtu do organizace hospodß°skΘ a zejmΘna socißlnφ. Obrat v myÜlenφ se zdßl dokonce n∞kter²m uΦenc∙m tak d∙le₧it², ₧e v n∞m ji₧ vid∞li ônovouö nauku. V N∞mecku ôstßtnφ socialismusö a ve Francii ôintervencionismusö.

Nejznßm∞jÜφmi p°edstaviteli stßtnφho socialismu byli dva socialistΘ ù Rodbertus a Lassale. Rodbertus p°enesl myÜlenky Sismondiho a saint-simonist∙ do poslednφch p∞tadvaceti let XIX. stoletφ. Tento ôRicardo socialismuö uΦinil pro nauku totΘ₧ co Ricardo pro nauku Smithovu: ukßzal jejφ d∙sledky - rozpor mezi zßjmy individußlnφmi a zßjmy spoleΦn²mi - a zavelel: chßpejme spoleΦnost jako organismus ôd∞lby prßceö, a tak s nφm takΘ pracujme!

Rodbertus poskytl stßtnφmu socialismu jeho socißlnφ zßkladnu - d∞lbu prßce. Lassale mu dal pln² rozmach ve v∞ci stßtnφ intervence. ôV ka₧dΘ spoleΦnosti jsou ·koly, kterΘ individuum nikdy nevykonß, bu∩ ₧e p°esahujφ jeho sφly, bu∩ ₧e ho Üpatn∞ odm∞≥ujφ, nebo ₧e vy₧adujφ p°isp∞nφ vÜech, jeho₧ nem∙₧e b²t dobrovoln∞ dosa₧eno. A pak stßt je podnikatelem a rozen²m vykonavatelem t∞chto v∞cφ.ö Oba vÜak z∙stali zcela cizφ onomu radikßlnφmu socialismu, vzniklΘmu z lidovΘ agitace, jeho₧ p°edstavitelem byl p°edevÜφm Karel Marx.