Zkušenosti s procesorem Celeron

Začátkem srpna jsem se rozhodl jít s dobou a z AMD K6/200 přejít na něco na bázi Pentia 2. Protože samotné Pentium II je pořád ještě dost drahé (zrovna teď stojí 266 MHz verze, která nejde zrovna skvěle přetaktovat, asi 8600 s DPH). Volba proto padla na Celeron, a protože ten je solidně přetaktovatelný, vzal jsem nejlevnější, 266 MHz verzi. Trochu problém při upgradu z Pentiového procesoru na P2 je v tom, že kromě procesoru je potřeba vyměnit i motherboard, velice pravděpodobně i skříň (kdo má své AMD v ATX skříni, aha?) a radši i paměť (8ns SDRAMy jsou přece jen při vyšších frekvencích znatelně stabilnější než běžné 10ns SDRAMy nebo dokonce EDO DRAMy).

Při výběru motherboardu jsem to neměl nejsnadnější. Je jasné, že to musel být board s čipsetem BX. Proč? Protože LX podporuje procesory jen do 333 MHz, takže by stejně musel být brzo měněn, a EX je sice dělaný specielně pro Celeron, ale jinak je to prakticky LX - takže zase žádné vyšší frekvence. Další omezení plynulo z toho, že mám počítač poměrně dost nacpaný. Dvě zvukové a dvě grafické karty sežerou dost slotů, a když se k tomu přidá ještě síťová a televizní karta, tak většina před měsícem dostupných boardů prostě nestačila (dnes už je to naštěstí jinak). Rozhodl jsem se tedy pro ne zrovna levný board Asus P2B. A musím říct, že teď už bych neměnil, přestože bych mohl zaplatit o 1500 Kč méně. Tenhle board totiž má prakticky všechno, co potřebuju, počínaje dostatkem slotů, vynikajícím manuálem a konče třeba maximální frekvencí 1066 MHz.

Takže jsem skončil s Celeronem 266, motherboardem Asus P2B, 64 MB 8ns SDRAM, Rivou 128 a Monstrem 3D. Počítač naběhl bez problému, Windows 98 se dokonce bez problému vypořádaly s výměnou motherboardu a procesoru (ještě teď mám v živé paměti, co provedly Windows 95, když jsem vyhodil desku s TX čipsetem a nahradil ji Aladinem IV). Rozhodl jsem se tedy, že 266 MHz procesor jsem nekoupil proto, aby běhal na trapných 266 MHz, vypnul počítač a začal switchovat (tady by možná přece jen bylo dobře, kdyby Asus zvolil kompletně bezjumperový design své desky).

Několik informací pro ty, co ještě s Celeronem nepřišli do důvěrnějšího styku:

1. Jako všechny dnešní procesory, i Celeron je potřeba chladit. Vcelku bez větších problémů se dá sehnat pasivní chladič (heatsink), který ovšem pro přetaktování nelze doporučit. Aktivní chladič (s větrákem) už se u nás shání blbě - já jsem našel jen jeden, který sice není nic moc, ale víceméně funguje. Ale do budoucna plánuju obětovat 34 dolarů a objednat si jeden od 3DfxCool (kde mimochodem prodávají větráky snad na všechno, včetně 3D karet).
2. Intel si je dobře vědom toho, že Celeron má stejné jádro jako Deschutes, a proto je výborně taktovatelný. Proto mu napevno nastavil rychlost sběrnice na 66 MHz a násobek jádra na 4. A tady je důvod, proč potřebujete kvalitní BX desku: S násobkem nehnete, ale většina BX desek a) nebere ohled na to, o jakou rychlost sběrnice procesor žádá, a b) podporuje velké množství rychlostí sběrnice (66, 75, 83, 100, 103, 112, 133), takže můžete rychlost zvyšovat postupně, a ne skokem z 266 na 400 MHz.

První pokus byl na 300 MHz (75x4). Všechno bylo v pořádku, postupoval jsem tedy dál a naswitchoval 333 MHz (83x4). Počítač opět naběhl bez jakýchkoliv problémů. Zkusil jsem ještě 400 MHz, ale to už jsem se nedostal přes System Commandera (vynikající program, umožňující existenci více OS na jednom počítači). Vrátil jsem tedy frekvenci na 333 MHz a začal testovat, jak se změnila rychlost proti mé původní K6/200.

Pokud jde o kancelářské aplikace, nic jsem neměřil. Důvody mám tři:

1. Nic na měření kancelářského výkonu nemám
2. Z kancelářských aplikací používám Word asi jednou za měsíc, Excel skoro dvakrát tak často, a to je tak zhruba všechno
3. Nevím jak vy, ale já jsem ani u svého starého Pentia 150 neměl pocit, že bych na Word nějak čekal (samozřejmě nepočítám nahrávání z disku, ale to procesorem moc nezlepším)

Pustil jsem se tedy do multimediálních aplikací, které používám nepoměrně častěji. Rychlost ve WinAMPu nemám jak změřit, ale zdá se mi, že ani při náročných diskových operacích nepřeskakuje tak často jako dřív. Samozřejmě, než můžete poslouchat MP3 soubory, musíte je nejdřív ze svých CD vytvořit. Vzal jsem tedy soundtrack z filmu Conan The Barbarian (68 minut), stáhnul ho do WAVu a spustil MP3 Compressor. Zapnul jsem kompresi se standardním nastavením, zapnul nejvyšší (ale ne time-critical) prioritu a šel si číst. Za 38 minut bylo hotovo. Na mé K6/200 to trvalo asi 2 hodiny a 10 minut, což je asi 3,5x tak dlouho!!!

Další testy už jsem nemohl změřit na K6, výsledky Celeronu proto srovnám s výsledky srovnatelných procesorů na internetu, a podle toho, jak se ta změna projevila na mém pocitu ze hry. Podrobné výsledky všech testů jsou na mé benchmarkové stránce.

Final Reality:

• Moje výsledky:

  Karta	2D	3D	Sběrnice	Celkem
  STB Velocity 128 (driver Microsoft)	3,57	2,87	0,87	2,78
  STB Velocity 128 (driver NVidia)	3,75	3,15	4,41	3,52
  Diamond Monster 3D	3,75	3,10	1,31	3,03

  Z výsledků je zřejmé, že čím větší chcete výkon, tím víc se musíte vzdálit Microsoftu. Pro srovnání výsledků jsem použil výsledky z Riva Rave, protože testy tady na Speedu mají příliš velké rozpory, než aby byly směrodatné (sorry, Rodane, ale je to tak - jak může být můj systém rychlejší než všechny tvoje, kromě toho s Monsterem II a ATI Rage Pro???). I tak je výsledek dost zvláštní, protože odpovídá zhruba stroji s Pentiem II 333 MHz, 128 MB RAM a ATI XPert@Play nebo Pentiu II 375 MHz, 80 MB RAM a Diamond Viperu V330. Ten druhý stroj se sice mému celkem blíží, ale zaráží mě rozdíl rychlostí procesorů - evidentně dost záleží na vyváženosti počítače

Unreal:

• Unreal jsem na K6 neměl jak změřit, a protože v době, kdy jsem ještě měl Rivu 128, jsem ještě neměl OpenGL patch, jsou všechny výsledky pod 3Dfx Voodoo Graphics (Diamond Monster 3D). V rozlišení 640x480 byl Unreal dost trhaný. Hrát se sice dal, ale žádná velká radost to nebyla. Zajímavé je, že u kamaráda, který má také K6/200 a stejný motherboard, ale míň paměti a horší harddisk, byl Unreal znatelně plynulejší (ale ne zas tak, abych ho s radostí hrál).
• Na Celeronu 333 je Unreal naprosto plynulý. A když říkám naprosto, tak to tak taky myslím. Samozřejmě hra čas od času škubne, když nahrává z disku, ale s tím se kromě větší paměti nedá dělat nic. Měření plně potvrdila můj dojem: STAT FPS se v prvním levelu stabilně drží na 40 FPS, TIMEDEMO je o něco nižší, ale pořád je průměr za první level asi 35 FPS a za druhý (a tam je velký otevřený prostor!) asi 30 FPS. Abych řekl pravdu, takové výsledky jsem na K6/200 neměl ani v Quake II.

Můj závěr je asi tento: Pokud chcete procesor na hry (resp. multimédia) a nemáte zbytečných 15000 na slušné Pentium II, berte Celeron 266 všemi hrstmi (vyšší Celerony jsou už příliš drahé, a L2 (nebo větší L1) cache evidentně ve hrách nemají až takový vliv). Jen si dejte pozor, abyste k němu koupili i kvalitní (ve smyslu přetaktování) BX motherboard.