KomunikaŸn¡ novinky

Eunet se smØlìmi pl ny
ZýejmØ nejvØtç¡ kapacitou zahraniŸn¡ linky (100 Mb/s) dnes disponuje Eunet CZ. Podle slov jej¡ho pýedstavitele to vçak je teprve zaŸ tek.
Nedlouho pot‚, co Qwest "spolkl" evropsk‚ho internetov‚ho poskytovatele Eunet a spojil se s holandskìm oper torem KPN, se zaŸ¡n  trh s datovìmi s¡tØmi v EvropØ skuteŸnØ hìbat. KPNQwest toti§ hodl  nejpozdØji v roce 2001 propojit v r mci tzv. EuroRing… vçechna vìznamn  evropsk  m¡sta (Praha by mØla bìt souŸ st¡ okruhu zcela jistØ, o zahrnut¡ Bratislavy se teprve jedn ; podle posledn¡ch zpr v tam na rozd¡l od Varçavy bude). Celkov  pýenosov  kapacita by mØla dos hnout podle Michaela Hartmana, ýeditele firmy Eunet Czechia, neuvØýitelnìch jednotek terabit… za sekundu, i kdy§ zpoŸ tku se bude samozýejmØ jednat o ponØkud skromnØjç¡ rychlost (pokud se o skromnosti v pý¡padØ OC-192, tj. 10 Gb/s, d  hovoýit). Tato panevropsk  s¡œ je ji§ v z padn¡ EvropØ budov na a KPNQwest se rozhodl pokl dat optick‚ kabelov‚ rozvody s m (£dajnØ ji§ polo§il asi 3500 km). Stejnou strategii zýejmØ zvol¡ i v ¬esk‚ republice, i kdy§ podle naçich informac¡ KPNQwest zkoumal i mo§nost vyu§¡t optickìch rozvod…, kter‚ v ¬esk‚ republice ji§ polo§eny byly.
KPNQwest tedy bude zanedlouho disponovat jednou z nejlepç¡ch komunikaŸn¡ch infrastruktur na svØtØ. D¡ky technologii SDH a nativn¡ podpoýe IP v EvropØ i v USA (v EvropØ se sp¡çe orientuj¡ na ATM, zat¡mco v USA propaguj¡ sp¡çe nativn¡ IP s podporou pokroŸilìch funkc¡, jako je napý¡klad QoS) a d¡ky vlastnictv¡ podmoýskìch transatlantickìch optickìch kabel… snadno propoj¡ evropskou s¡œ se s¡t¡ optickou, kterou m  ji§ vybudov nu ve Spojenìch st tech a v Mexiku - vznikne tak velice zaj¡mav  infrastruktura pro poskytov n¡ glob ln¡ch slu§eb, aœ ji§ hlasovìch, datovìch, Ÿi multimedi ln¡ch.
UrŸitou nezn mou je postaven¡ firmy KPNQwest. Ta je toti§ vìznamnìm pod¡ln¡kem v SPT Telecomu a veden¡ firmy chce novìm projekt…m £dajnØ d t nejvyçç¡ prioritu. KPNQwest tedy rozvoj v SPT Telecomu m…§e pýibrzdit, i kdy§ nen¡ jeho majoritn¡m vlastn¡kem. Anebo se m…§e pod¡lu (a investic) v SPT Telecomu vzd t, co§ by se zase asi pý¡liç nel¡bilo Ministerstvu dopravy a spoj…. Ale zanedlouho se Telecom dostane do plnØ konkurenŸn¡ho prostýed¡, jeho akcie by mohly bìt uvolnØny k voln‚mu prodeji a celì proces zaŸlenØn¡ Telecomu do alianc¡ by se koneŸnØ mohl pohnout t¡m spr vnìm smØrem.
-pal

Na trh pýich z¡ IP-telefony
Na trhu se zaŸ¡naj¡ prosazovat telefony, kter‚ maj¡ nam¡sto telefonn¡ z suvky z suvku ethernetovou.
Internetov  telefonie je ve stýedu z jmu mnoha firem zejm‚na kv…li velice n¡zkìm provozn¡m n klad…m. UrŸitìm limituj¡c¡m prvkem je v mnoha pý¡padech bezesporu poŸ¡taŸ - pokud nen¡ zapnut, nen¡ ani internetov  telefonie. Ani samo proveden¡ elektronick‚ho telefonu nen¡ optim ln¡ - lid¡ si zvykli na stoln¡ telefon a jen tak mu neodvyknou. 
Na trhu se tedy ji§ zaŸ¡naj¡ objevovat telefonn¡ pý¡stroje, kter‚ maj¡ stejnou podobu jako telefony klasick‚. Jedinou vìjimkou je vnitýek telefonu - ten u§ nen¡ analogovì, ale je digit ln¡ a zahrnuje technologii, kter  umo§åuje pýen çet hlas prostýednictv¡m datovìch linek s protokolem IP.
PravdØpodobnØ prvn¡ telefon tohoto typu byl pýedstaven firmou Cisco Systems. Na Invexu jej prezentovala firma Siemens, a to jako spoleŸnì produkt s firmou 3Com (na trh je uv dØn pod n zvem HiNet LP 5100).
Model LP 5100 je vybaven ethernetovìm rozhran¡m urŸenìm pro pýipojen¡ IP-s¡tØ. Podporuje standardn¡ protokol H.323, tak§e m…§e komunikovat s jakìmkoliv protØjç¡m zaý¡zen¡m, kter‚ tento protokol rovnا podporuje (naprost  vØtçina tzv. softwarovìch IP-telefon…). Pro kompresi hlasu vyu§¡v  mj. i technologii H.723.1, kter  dok §e "smrsknout" hlas a§ do toku o propustnosti pouhìch 6,3 kb/s (tak§e linka o rychlosti 28 800 b/s dok §e pýen‚st a§ Ÿtyýi hlasov‚ hovory). Co se tìŸe obsluhy, pý¡stroj nab¡z¡ prostýednictv¡m tlaŸ¡tkov‚ho rozhran¡ vçechny funkce, kter‚ jsou be§n‚ v telefonech poboŸkovìch £stýeden, vŸetnØ takovìch rys…, jako je stý¡d n¡ dvou hovor…, dr§en¡ hovoru Ÿi zobrazen¡ jm‚na volaj¡c¡ho (pokud je uveden v telefonn¡m seznamu).
Na Invexu se objevilo i zaj¡mav‚ ýeçen¡ IP-telefonu, kterì je pýipojen k set-top boxu, tedy k zaý¡zen¡, kter‚ umo§åuje pýistupovat k internetu prostýednictv¡m klasick‚ho televizn¡ho pýij¡maŸe. Toto zaý¡zen¡ je vybaveno poŸ¡taŸovou sbØrnic¡, tak§e do nØho lze vkl dat libovolnou poŸ¡taŸovou kartu zprostýedkov vaj¡c¡ pýipojen¡ k internetu (standardn¡ modem, s¡œovou kartu, kebelovì modem, modem xDSL apod.). Telefon je pak reprezentov n pouhìm "sluch tkem" pýipojenìm dvØma vodiŸi k hlasov‚mu syst‚mu set-top boxu. Uveden  firma tento produkt v souŸasn‚ dobØ lokalizuje do Ÿeçtiny a na trh by jej mØla uv‚st pýed V noci za cenu asi dvaceti tis¡c korun.
-pal

Internet pro çetrn‚ mal‚ firmy
Se zaj¡mavou nab¡dkou se na Invexu prezentovala firma Luko Czech-Net. Na trh toti§ uvedla produkt, kterì komplexnØ ýeç¡ probl‚m pýipojen¡ pýes pevnou linku a kterì je nav¡c cenovØ velmi vìhodnì.
Placen¡ za pýipojen¡ pýes pevnou linku se skl d  zpravidla ze dvou typ… poplatk… - z poplatku za pýipojen¡ k s¡ti pý¡sluçn‚ho internetov‚ho poskytovatele a z ceny za provoz pronajat‚ho okruhu spojuj¡c¡ho u§ivatele s internetovìm poskytovatelem. Dosud bylo pýipojen¡ pevnou linkou pomØrnØ nevìhodn‚, neboœ souŸet obou poplatk… pýesahoval finanŸn¡ mo§nosti mnohìch malìch a stýedn¡ch podnik…. Na trhu se tak objevila ýeçen¡ postaven  na b zi bezdr tovìch pýipojen¡, kter  v¡cem‚nØ eliminovala poplatek za telekomunikaŸn¡ slu§by. Provozovatel‚ pevnìch linek museli na situaci reagovat, a tak se na trhu objevila ýeçen¡, kter  ji§ zahrnovala oba typy poplatk….
Firma Luko Czech-Net vçak çla na letoçn¡m Invexu jeçtØ d l. Veýejnosti toti§ pýedstavila produkt, kterì zahrnuje neomezen‚ pýipojen¡ asynchronn¡m pronajatìm okruhem o rychlosti 28 800 b/s, a to za cenu pouhìch necelìch pØti tis¡c korun. Nav¡c cena zahrnuje zý¡zen¡ a provoz dom‚ny druh‚ £rovnØ, vytvoýen¡ firemn¡ prezentace a jej¡ um¡stØn¡ na server Czech-Netu. üeçen¡ pro firmu 
s 5 a§ 15 poŸ¡taŸi skuteŸnØ ide ln¡.
-pal

Veýejn  s¡œ ATM od Aliatelu
SpoleŸnost Aliatel je dalç¡ spoleŸnost¡, kter  v ¬esk‚ republice nab¡z¡ slu§bu veýejn‚ s¡tØ ATM. Dosud toti§ nab¡zela jen ýeçen¡ postaven‚ na b zi protokolu frame-relay. ATM vçak pýin ç¡ kvalitativnØ zcela jinì rozmØr.
ATM je multimedi ln¡ technologi¡, kter  nativnØ podporuje simult nn¡ pýenos hlasu, dat a obrazu. Dosud je sp¡çe vyu§¡v na v priv tn¡m sektoru, ale st le ŸastØji je nasazov na i jako veýejnØ dostupn  technologie. Dosud ji v ¬esk‚ republice nab¡zely firmy SPT Telecom, ¬esk‚ radiokomunikace (Softlink) a Global One. Od nynØjçka se k nim pýipojuje i Aliatel.
Aliatel disponuje pomØrnØ rozlehlou datovou s¡t¡ dostupnou v nØkolika des¡tk ch mØst ¬esk‚ republiky. V souŸasn‚ dobØ je mo§n‚ pýipojit se asi v 25 mØstech, do konce roku ji§ v 35 mØstech. Pý¡stupov‚ rychlosti zaŸ¡naj¡ na 512 kb/s a konŸ¡ na 155 Mb/s (pý¡çt¡ rok bude £dajnØ mo§n‚ pýipojit se rychlost¡ a§ 622 Mb/s). Zaj¡mavou slu§bou je ATM - Frame Relay Internetworking - kter  umo§åuje propojit existuj¡c¡ s¡tØ Frame Relay pomoc¡ vyspØlejç¡ s¡tØ ATM.
-pal

Videokonference jsou pý¡stupnØjç¡
Videokonference patý¡ mezi nejmodernØjç¡ prostýedky meziosobn¡ komunikace. Zat¡m nejdokonaleji nahrazuje skuteŸn‚ osobn¡ setk n¡, a to t¡m, §e k pýenosu hlasu pýid v  i pýenos obrazu, i kdy§ prozat¡m v ponØkud slab‚ kvalitØ. Nicm‚nØ to, §e lid‚ na sebe vid¡, posouv  komunikaci o nØkolik ý d… vìçe a pro £Ÿastn¡ky v podnikov‚ sf‚ýe pýin ç¡ skuteŸn‚ £spory.
Prozat¡m je videokonference rozç¡ýena pýedevç¡m v oblasti priv tn¡ch podnikovìch s¡t¡, kter‚ disponuj¡ dostateŸnou kapacitou pro pýenos obrazu a hlasu. Pr…kopn¡kem pýenos… po veýejnìch link ch, pokud pominu analogov‚ linky, u nich§ kvalita pýenosu je mizern , je technologie ISDN, kter  aŸ sama nedostateŸn , urŸitou m¡ru videokonference umo§åuje. A pr vØ pro tento segment je urŸen novì produkt firmy Siemens. Jde o model T-View.
T-view je videotelefon, kterì pro multimedi ln¡ pýenos vyu§¡v  standardn¡ technologii H.320. Je vybaven barevnou kamerou a barevnìm displejem, kterì lze od telefonu odpojit (kameru lze mechanicky zakrìt). Pomoc¡ pý¡davnìch konektor… lze vstup i vìstup osadit extern¡mi zaý¡zen¡mi. D¡ky podpoýe pro ISDN lze nastavit a§ týi telefonn¡ Ÿ¡sla, smØýuj¡c¡ poka§d‚ na jinì hlasovì z znamn¡k v jednom pý¡stroji (d…le§it‚ zejm‚na pro obchodn¡ £Ÿely). Nejzaj¡mavØjç¡ je vçak bezesporu cena - podle £daj… firmy Siemens lze takov‚ zaý¡zen¡ koupit ji§ za necelìch 50 000 KŸ (d¡ky podpoýe technologii H.320 m…§e bìt na protØjç¡ stranØ apar t jin‚ho vìrobce, kterì podporuje stejnì standard).
-pal

WAP se pýipravuje
Oba naçi oper toýi GSM jsou pýipraveni nab¡dnout slu§by WAP hned, jak jim to umo§n¡ telefonn¡ pý¡stroje. Tyto pý¡stroje jeçtØ dosud nejsou ve voln‚m prodeji; jedn¡m z prvn¡ch by mØl bìt telefon Nokia 7110. WAP (v tomto Ÿ¡sle se mu vØnujeme podrobnØji) je technologickou novinkou umo§åuj¡c¡ pýistupovat k informac¡m na internetu prostýednictv¡m speci ln¡ho prohl¡§eŸe, um¡stØn‚ho pý¡mo v telefonn¡m pý¡stroji. Ji§ dnes jsou pýipraveny aplikace, kter‚ nab¡zej¡ pýedevç¡m informaŸn¡ slu§by (zpravodajstv¡, zpr vy z burz, vyhled v n¡ informac¡, hry apod.). OjedinØlou aplikac¡ se m  st t vìuka angliŸtiny, kterou pýipravuj¡ firmy RadioMobil a EPA a kter  vych z¡ ze zn m‚ho konceptu LangMaster. EuroTel naopak pýipravuje pý¡stup ke zpravodajstv¡ CNN (CNN Mobile), kdy budou m¡t vçichni z jemci na svìch telefonech k dispozici nejnovØjç¡ zpr vy t‚to presti§n¡ americk‚ zpravodajsk‚ televizn¡ stanice.
-pal

RadioMobil pýin ç¡ kolu
Prvn¡m Ÿeskìm GSM-oper torem, kterì umo§åuje nakupovat n poje prostýednictv¡m mobiln¡ho telefonu, je RadioMobil. Na z kladØ dohody s firmou Coca-Cola Beverages toti§ bude v ¬esk‚ republice rozm¡stØno nØkolik des¡tek tØchto automat…. Princip n kupu spoŸ¡v  v tom, §e u§ivatel zavol  na telefonn¡ Ÿ¡slo 4455 a nejpozdØji do 30 sekund automat umo§n¡ volaj¡c¡mu odbØr n poje (ovØýuje se £Ÿet, resp. kredit volaj¡c¡ho). Tak lze koupit buÔ a§ 5 n poj… dennØ, anebo 50 mØs¡ŸnØ.
V zahraniŸ¡ tato slu§ba funguje na principu odes¡l n¡ zpr vy SMS. V pý¡padØ, §e u§ivatel vytoŸ¡ telefonn¡ Ÿ¡slo, se cel  operace pro mnoh‚ ulehŸuje v tom, §e nemus¡ odes¡lat zpr vy SMS, se kterìmi si ne vçichni zcela rozum¡. Podle RadioMobilu je to teprve zaŸ tek podobnØ koncipovanìch plateb prostýednictv¡m mobiln¡ho telefonu. Technologie je vyvinuta; z le§¡ tedy jen na dohodØ s pý¡sluçnìm poskytovatelem slu§eb, zda tuto slu§bu RadioMobilu vyu§ije, Ÿi nikoliv.
-pal

Rychlejç¡ pýenos dat v s¡ti GSM 
SpoleŸnost EuroTel potØçila pý¡znivce pýenosu dat po s¡ti GSM. Od nynØjçka se toti§ pýenosov  rychlost zvìçila na 14 400 b/s. Dosa§en¡ takov‚ rychlosti vçak m  sv  £skal¡.
Zvìçen¡ rychlosti na 14 400 b/s je postaveno na b zi ýeçen¡ od firmy Nokia, kter  je v t‚to oblasti leaderem (ot zkou vçak z…st v , zda toto zvìçen¡ rychlosti nen¡ jen kosmetickou £pravou, neboœ klient…m nevyhovuje ani ta zvìçen ). Ta je dodavatelem s¡œov‚ infrastruktury pro EuroTel, a proto je celkem logick‚, §e pr vØ EuroTel tuto rychlost nab¡dl jako prvn¡ (a zat¡m jedinì).
V souŸasn‚ dobØ podporuj¡ tuto rychlost jen týi telefonn¡ pý¡stroje - Nokia 9110, Nokia 7110 a Nokia 6150, tedy pý¡stroje vìhradnØ od firmy Nokia. Spekuluje se o tom, §e rychlost 14 400 b/s budou podporovat i dalç¡ vìrobci, jako je Panasonic, ale ti takovì pý¡stroj dosud na trh neuvedli a pravdØpodobnØ do konce roku ani neuvedou. Datov‚ pýenosy o rychlosti 14 400 b/s budou zpoplatåov ny stejnØ jako ty, kter‚ prob¡haj¡ rychlost¡ 9600 b/s.
RadioMobil naopak ji§ dý¡ve ozn mil, §e investuje zhruba jednu miliardu korun do technologie GPRS, co§ je v podstatØ paketovì pýenos dat v s¡ti GSM. Ji§ vloni pýedstavil RadioMobil datov‚ pýenosy a§ se Ÿtyýn sobnou kompres¡ (V.42bis), tak§e data lze pýi ide ln¡ch podm¡nk ch pýen çet a§ rychlost¡ 38 400 b/s (co§ je vçak v praxi nere ln‚).
O technologii s fyzickou rychlost¡ 14 400 b/s RadioMobil neuva§uje; o technologii GPRS EuroTel ano, ale zat¡m bez bli§ç¡ho Ÿasov‚ho pl nu.
-pal

Do banky pýes mobil
SpoleŸnost RadioMobil pýipravila pro vlastn¡ky bankovn¡ch £Ÿt… zaj¡mavou aplikaci. Spolu s firmou GIESECKE & Devrient toti§ vyvinula SIM-kartu nov‚ generace, kter  pracuje se standardem SIM-applications toolkit. Tato karta toti§ bance dovoluje nahr t jej¡ vlastn¡ syst‚m pro obsluhu bankovn¡ch £Ÿt… pýes mobiln¡ telefon, tak§e syst‚m je v§dy optimalizov n pro konkr‚tn¡ bankovn¡ aplikaci. V souŸasn‚ dobØ se k projektu GSM-banking pýipojila kromØ Expandia Banky i InvestiŸn¡ a poçtovn¡ banka. Celkem se k projektu m…§e pýipojit a§ deset bank (aktivn¡ je v§dy jedna). 
-pal