Pracujete-li se samlery a synthetizátory, potom je zde několik užitečných tipů pro Vaši finální mixáž

Finální mix je jedna z velmi důležitých fází práce v nahrávacím studiu.Měli by jste ji věnovat stejné množství času jako samotnémů nahrávání. Pro tuto práci existuje několik velmi obecných pravidel, které se na první pohled mohou zdát velmi triviální, ale jejich nedodržení může velmi nepříznivě ovlivnit celý výsledek.

1. Být v dobré psychické kondici.

Buďte odpočatí (nejhorší co můžete udělat dát si jedno nebo dvě slovy 12 piv a potom jít dělat míchačku) a během práce si dávejte krátké přestávky. Během přestávky si zkuste najít místo kde nebudete rušeni a pokud máte rádio zapněte si jej na velmi tichou hlasitost. Pokud budete schopni se soustředit po určité chvíli na detaily, které uslyšíte v rádiu, vraťte se k práci.

2.Nenechte se rušit.

Vyhněte se tomu aby jste byli čímkoliv nebo kýmkoliv vyrušování. Vaše práce od Vás vyžaduje naproste soustředění a koncentraci na detaily. Takže je tady velmi důležitý tip: vypněte zvonek u dveří, Váš mobilní telefón a pošlete přítelkyně na nákupy.

3. Poznej svého klienta.

Pokud pronajímáte studio nebo jste zaměstnán jako zvukař ve studiu, dejte si před samotným mixem schůzku s Vaším klientem a snažte si udělat přesnou představu co se po Vás bude chtít. Jestliže má kapela natočený demo snímek poslechněte si jej.

4. Seznam se s monitory.

Jestliže nepracujete ve svém studiu na Vašich monitorech, vemte si s sebou CD s muzikou, kterou máte naposlouchanou a přehrávejte si ji na nových monitorech tak dlouho až budete mít jistotu, že víte jak se chovají basy, výšky atd.na těchto monitorech.

5. Míchejte při nízké hlasitosti.

Zde jsou čtyři důvody proč nemíchat při hlasitém poslechu
- vyhnete se únavě z poslechu
- Měli by jste míchat při úrovni na které běžný posluchač (nemyslím tím posluchače v rockovém záklonu před zrcadlem)poslouchá svoje hifi nebo rádio. Jestliže budete míchat na stejné úrovni a budete spokojeni s úrovní poměrů jednotlivých nástrojů a hlavně s frequenční vyvážeností, nic nebude bránit tomu aby Váš mix hrál dobře i na jiných přístrojích.
- při hlasitém poslechu nemusíte rozpoznat správné nastavení hlasitostí pro jednotlivé nástroje
- a jako poslední a velmi důležitý důvod pro mixování při nízké hlasitosti je to že vaše uši při větší hlasitosti si začínají přidávat frequence, které v nahrávce prostě nejsou. Zkuste si následující pokus. Pokud jste kytarista nalaďte si kytaru, ihned nato zapojte kytaru do pultu a nasaďte si sluchátka. Vyjeďte si hlasitost na poměrně vysokou úroveň. Stane se to, že Vaším uším kytara nebude ladit. Sundejte sluchátka chvíli nechte odpočinout Vaše uši a potom se opět vraťte ke kytaře a poslechněte si ladění bez sluchátek, a hele zase ladíme.

6. Porovnávejte svůj mix s Vaším vzorem.

Jestliže Váš mix pult disponuje vstupem pro CD přehrávač použijte ho pro CD ke kterému se svým mixem chcete přiblížit.Během práce můžete takto konfrontovat Vaší práci s tímto referenčním CD.

7. Poslechněte si finální mix na co největším počtu monitorů.

Toto pravidlo je velmi důležité, protože mix který bude znít dobře na Vašich monitorech nemusí znít dobře na jiných( pokud pracujete na monitorech, které nejsou dobře umístěny v režii, pravděpodobně budete slyšet úplně něco jiného než by jste měli, ale podrobněji o tomto až v jiném článku ). Proto si poslechněte Vaši práci na co nejvíce systémech. Některé studia mají ve studiích tkzv. Chrchlák na kterém si ověřují jestli se některé nástroje z nahrávky neztratí.

8. Nenechte se přitlačit ke zdi

Toto je něco co každý zvukař dobře zná. Kapela chce mít mix hotový do 5 min, protože si myslí, že když nahrávali synťáky 20 hodin a jsou naprosto boží, tak božínku co na tom chcete míchat. Je třeba aby jste opravdu upozornili kapelu na čas, který potřebujete pro mixáž, a byli nekompromisní. Jakékoliv ústupky se Vám vrátí jako bumerang v podobě špatné pověsti studia.

Jestliže dodržíte těchto osm pravidel, Vaše práce bude opravdu dobrá.Věřte mi.

Další věcí, která Vám pomůže je nahrávání na DAT nebo jiné medium všeho co se ve studiu děje a to od první chvíle. Ptáte-li se proč, tady je odpověď. Vrátite-li se k mixu za týden, měsíc, rok budete vědět jak všechno probíhalo a neztratíte tím původní ideu, jak vznikal Váš mix.

Máme –li shrnout do několika slov co budeme potřebovat ve studiu tak by to měly být tyto věci:
- referenční sluchátka na která jste zvyklí
- CD, které by pro vás mělo být nápomocné seznámit se s monitory
- Track list ( seznam všech stop, jejich nastavení, poznámky co je třeba provést během mixu atd. )

Těch věcí co potřebujete je pravděpodobně více, ale jistě každý dobře ví, že nezbytným doplňkem je pájka, pojistky atd. Jmenovat co vše potřebujete ve studiu je na jednu samostatnou kapitolu, ale pamatujte na Murphyho zákony.

ZVUKY, EQ, PAN velmi obecně

Při práci se synthetizéry ( zvukovými moduly ) můžeme pracovat se třemi základními skupinami zvuků.

1. Emulace nebo sampl akustického nástroje

2. Umělý, synthetický

3. Ruchy

Pracujeme li se skupinou zvuků číslo 1. obyčejně umisťujeme nástroje do prostoru ( panorámy ) tak jak si představíme kapelu na jevišti. Frequence většinou nastavujeme tak, aby se nástroje nevzdálili od své koncepce. Většinou jsou zde určitá pravidla, ale je tady samozřejmě prostor i pro experimenty.Druhá a třetí skupina nám na druhou stranu poskytuje opravdu tvůrčí svobodu. Nikdo Vás pravděpodobně nebude pomlouvat, že na zvuk, který zní jako motory meziplanetární rakety je dáno příliš hodně chorusu, nebo že tento zvuk je většinou umístěn v panorámě více vlevo. ( no i když i takoví se najdou mezi námi. )

Takže víme, že máme více svobody při mixování synthetizérů než při mixu akustických nástrojů. Každý kdo, ale zkusil pracovat s akustickými nástroji se k takové práci rád vrací. Pracuje se většinou tak, aby nahrávka byla průzračně čistá a čitelná. Existují sice výjimky jako kapely a umělci např. Beck, Janes Addiction a nebo Alanis Morissete, kteří se snaží aby jejich nahrávky zněly drsně, živočišně atd. Bohužel nebo bohudík mnoho z náschce aby jejich nahrávky byly čitelné a jasné.V mnoha případech by zvuky neměli mezi s sebou soupeřit o prostor nebo freq. spectrum. Měli by jste na začátku mixu určit, který nástroj je který a kde by měl být umístěný. Abychom si takový plán mohli udělat je třeba vědět některé aspekty a představit si konečný výsledek.

Než, ale začnete poslechněte si několikrát jednotlivé stopy, potom samozřejmě vše dohromady a snažte se přijít jak by vlastně měl znít výsledek. Když to řeknu trošku hloupě zkuste se dostat do role muzikantů. Nevím jestli mně chápete, ale zkuste být empatičtí. Jelikož, se neustále nacházíme v trojrozměrném světě,(za střízliva samozřejmě) měli by jste vědět, že i Váš finální mix bude limitován třemi rozměry. První rozměr jak můžete vidět na grafu je stereo (levá a pravá) . Dalším rozměrem je hlasitost a reverb nebo delay který nám dává spolu s prvním rozměrem (stereo) informaci kde se který nástoj nachází. Vertikální osa grafu reprezentuje freq.pásmo jednotlivých nástrojů, což je náš třetí rozměr. Tento graf Vám může dát představu a pomůže Vám pochopit dvě velmi důežitá spojení. Frequence a panoráma a hlasitost a panoráma. Cílem je to, abychom se ujistili, že pokud je to možné nebudou dva nástroje v jednom společném místě tohoto grafu. Jestliže se dva nebo více nástrojů sejdou ve společném místě výsledkem je většinou velmi nečitelná nahrávka. Dobrou míchačku získáte jedině pečlivým naplánováním a uspořádáním hlasitostí, panorám a equalizérů. Mnoho z nás si neuvědomuje jak už samotná frequence daného nástroje a nastavení hlasitosti může ovlivnit umístění nástroje ve stereu. Zkuste si následující věc:Dejte basu a velký buben na stejnou hlasitost a panorámu dejte do centra (12hodin). Přidejte na obou nástrojích 15dB na 200 Hz a poslechněte si výsledek. Pravděpodobně budete mít problem slyšet čitelný úder velkého bubnu. Nyní otočte panorámu basy na 9 hodin a velký buben na 3 hodiny. Tím se oba nástroje od dělily a Vy můžete slyšet oba nastroje velmi jasně. Následně dejte panorámy zpět na 12 hodin a stáhněte úroveň hlasitosti basy. Znovu můžete velmi zřetelně slyšet oba nástroje. Tento příklad nám ukázal, že dva nástroje můžou zdílet stejnou frequenci pouze za předpokladu, že spolu nezdílejí stejnou hlasitost nebo panorámu. Obecně pro rytmiku platí že by měla obsadit střed panorámy. Specifické bicí party, basa, piáno a smyčky můžou být umístěny ne dál než na 2 hodiny. Neumisťujte bicí sadu do celého spektra nahrávky ( jestli jste viděli bicí soupravu přes celé jeviště tak to udělejte) Musím se, ale na druhou stranu zmínit o jedné nahrávce kde přechody byly umístěny vlevo a basa v pravo a všechno se sešlo na konci přechodu ve středu panorámy. Tento efekt zněl velmi dobře a byl použit v nahrávce pouze jednou. Chci tím říct, že je opravdu zkoušet experimentovat a být trošku DARE DO DEEDLE ( jestli nevíte co to znamená tak si z toho nic nedělejte, protože to neví ani angláni, kteří mi to napsali jako poznámku k mému mixu do kolonky CREATIVITY).

Podporující nástroje jako piáno, smyčce,kytary a dechy rozestavějte kolem bicích. Další pravidlo, které platí, že nástroje, které mají silné spodní pásmo se se umisťují těsně u středu. Sólový zpěv se umísťuje do středu. Kdekoliv jinde zní velmi rušivě. Ačkoliv solo instrumenty jako kytary, sax atd. se umísťují do středu, dejte je raději trochu vedle středu, zvláště jestli zpěv se prolíná se sólovým partem. Většinou sólo obsazuje stejnou freq. jako zpěv a došlo by k nečitelnosti jednoho nebo druhého.

Okraje panorámy si nechejte volné pro efekty (delay, echo atd.) nebo pro percuse a pro vysoké vokály typu BEE GEES.

Dávejte pozor, když umísťujete nástroje ve stereu, zvláště když pracujete s efekty aby nedošlo k nechtěnému posunutí fází. Pokud máte možnost kontrolujte si výsledek na mono poslech. Děláte-li dance, hip hop garage atd. a předpokládáte produkci v klubu, a nepoužívejte okraje sterea pro nástroje a snažte se všechny důležité party udržet velmi blízko středu, dalo by se říct míchejte Váš mix do mona. Proč? V klubech jsou reprobedny většinou rozmístěny od sebe 25m a více a většinou jsou zavěšeny nad parketem, no a pokud tančíte u levé bedny a přechody máte v pravo nebo nedej bože tam máte umístěno celou rytmiku (v zájmu originality) tak se Vám asi podaří celkem dobře vylidnit parket.

EQ trochu podrobněji

Proč používat Equalizér?
- pro vytváření efektů
- odstranění nechtěných frequencí
- redukování šumů na pásků ( emphasis )
-eliminování zpětné vazby ( feedback )

Dříve než začnete pracovat s EQ. Uvědomte si, že vaše uši velmi rychle ztrácejí schopnost vnímat vysoké frequence, proto pracujte velmi rychle, přesně a s častými přestávkami. V tomto článku bych chtěl dát důraz především na eliminování frequencí, které do mixu nepatří. Následující postup Vám ukáže jak velmi jednoduše zjistíte, které frequence jsou důležité pro ten či onen nástroj. Obecně Vaše skladba bude potřebovat více eliminací než přidávání na korekcích. Vyberte si jeden nástroj, a ostatní mutněte. Začněte nastavením maximalní úrovně gainů na equalizérů. Nastavte na modulu co nejvyšší Q ( Q = quality a je to poměr středové frequence k šířce pásma v poloviční hlasitosti. Tak teď nevím jestli to je správně česky. Dá se vypočítat pomocí vzorečku Q = Fc/F2-F1. Tady je praktický příklad: jestliže Fc… centrální frequence je rovna 2kHz F2… vyšší frequence je rovna 3200Hz a F1… nižší frequence je rovna 737 Hz potom Q se rovná 0.812. Pro nás to znamená, že jestli je gain nastavený na 6dB pro středovou frequenci, zvedáme zároveň F2 a F1 o 3dB.UFFFFF to je, ale závorka. Pamatujete si ještě začátek věty???) a pomalu projíždějte frequenční pásmo (tam a zpět jak ukazuje bíla šipka na obr.2 obrázku 2 a snažte se vyhledat frequence, které dodají Vašemu nástroji příjemnou barvu. Snažte se přijít na to,které frequence nepotřebujete a u těch stáhněte gain. Tenhle postup opakujte postupně na všechny nástroje. Nezapomeňte používat funkci Bypass aby jste neustale měli pod kontrolou jestli Vaše nastavení není horší než originální zvuk.

Dva velmi důležité zvuky v dnešní Dance music jsou velký buben a basa. Potřebujete se, ale rozhodnout, který z těchto zvuků bude důležitější pro Váš mix. Oba zvuky obsahují hodně spodních pásem v celkovém mixu a proto je velmi důležité je dobře zpracovat. Pro tradiční mix je obyčejně basa důležitější než velký buben, protože je zde určitá melodická linie,rytmus atd. a taky protože dělá spodní pásmo mixu rozhodně zajímavější než velký buben. Pro začátek je dobré stáhnout frequence pod 50 Hz.Zvednutí freq. 300 Hz až 1.5 kHz udělá basu jasnější na zvuku a postupným projížděním těchto frequencí dostanete představu, které frequence můžete v tomto pásmu eliminovat. Potom použijte LOW PASS filter. Tady pracuju trošku naopak, než mně to učí ve škole. Stáhnu gain co to jde a projíždím frequence a poslouchám jestli basa má neztrácí tlak tím, že ubírám střední a vysoké frequenční pásmo. Velký buben teď musíme nastavit tak aby basa zůstala stále čitelná. Zkuste pracovat s frequencí kolem 1 kHz a zdvihněte mírně 80 Hz na 3 dB až 6 dB.

Na druhou stranu je kopák (velký buben)pro určitý styl muziky prvořadý. Takže zkuste kolem 120 kHz zvednout eq na 3dB. Bohužel nebo bohudík neexistuje přesné nastavení pro jednotlivé nástroje, takže Vám nezbývá nic jiného než experimentovat, ale jako základ použijte vždy postup, který jsem popsal výše. Používáteli samplované bicí smyčky, jistě jste se setkali s některýma jejichž kvalita nebyla moc dobrá, ale na druhou stranu bylo nepředstavitelné je nepoužít ve vaší skladbě. Jestliže jsou špatně čitelné ve spodních pásmech zkuste použít shelving filter a na střední pásmo trochu zdvihněte gain. Tady si dovolím malou poznámku: zdvihnete-li gain o 10 dB lidské ucho to vnímá jako dvakrát tak hlasitěji, zatímco 3dB jsou pro vnímání nepostřehnutelné, ale vašemu mixu to prospívá. Proto dělejte vždy jako první nastavení EQ a potom nastavení hlasitostí.

Dalším nástrojem, který se ve vašem mixu objeví je synth. pad, plochy nebo jak to chcete nazvat. Velkým oříškem je někdy zvuk, který se nazývá synth organ, hamond atd.. Tento zvuk obsahuje velmi široké spectrum frequencí a je dalším nástrojem, který obsahuje silné spodní pásmo. Proto na začátek zkuste stáhnout všechny freq. do 300 Hz. a přidejte někde mezi 2 až 3 kHz a stáhněte trochu hlasitost.

Digitální piáno může často reprezentovat stejný problém, zvláště když pianista hraje svůj part v sub kontra oktávě. Moje rada, stáhněte spodní pásmo. Jsou ovšem situace kdy piano začíná skladbu. Potom ho nechte v plném frequenčním pásmu a stáhněte spodní pásmo a zapněte High Pass Filter teprve tehdy když se přidají ostatní nástroje. Smyčce většinou dávají důraz na frequence ve vyšším středním pásmu. Takže jestliže potřebujete přidat zkuste někde kolem 5 kHz a ubrat někde kolem 500 Hz a níž. Jedno z použití EQ je že jsou schopny redukovat nepříjemné šumy, které některé moduly a synthetizéry mohou produkovat. Ačkoliv můžete použít expandery a gate, ořezání freq. nad 10 kHz může přinést lepší výsledek.

DRŽTE VŠE POD KONTROLOU

Pracujete li s akustickými nástroji, stává se kompresor téměř nepostradatelným zařízením. Při míchání synthetizérů by se mohlo zdát, že dynamiku si ohlídá sequencer, ale zkuste použít kompresor třeba na smyčce. Dobré nastavení je někde v poměru 2:1 treshold -6 dB. Kompresor můžete použít pro několik synthetizérů a modulů najednou. Mnoho zvukařů používá tuhle techniku zvláště, když používají velmi různorodé samply.

Výsledek je potom, že nahrávka zní velmi kompaktně. Gaty se většinou používají na výstupu ze synth. nebo modulů pro eliminaci šumu v částech kdy synth nehrají. Některé synth. můžete použít pro simulaci akustických nástrojů a proto by tyto nástroje mít i přirozený dozvuk( reverb ). Na piáno mužete použít např. room reverb atd. Samozřejmě, že jestliže děláte efekty a muziku pro Hvězdné války, nikdo se nebude divit některým efektům na těžko definovatelných zvucích. Každopádně nezapomínejte na umístění nástrojů v prostoru dle našeho předchozího grafu. Nechci aby jste, ale tento graf brali jako dogma a všechny efekty dávali jenom na okraj panorámy. Efekty se samozřejmě můžou prolínat i mezi nástroji. Tím se, ale můžete dostat do problémů, o kterých jsem se již zmínil (fázový posuv).

MIDI

Pracujete li s MIDI seq. máte výhodu až do poslední chvíle. Můžete totiž editovat, přidávat nové nástroje, michat, upravovat hlasitosti jednotlivých nástrojů, měnit nástroje a to až do chvíle kdy jdete s nahrávkou na pás nebo dat. Samozřejmě budete také mít k dispozici více nástrojů pokud je Váš seq. synchronizován s HDD recordingem nebo vícestopým recordingem. Dalším aspektem je krátká cesta synth. do mixu, čímž eliminujete šumy, které se můžou objevovat v nahrávacím řetězci. Někteří profesionálové ukládají jednotlivé stopy seq. na pás, což sebou přináší několik výhod. V malých studiích, které nedisponují velkým počtem efektových procesorů tato metoda umožňuje efektovat jednotlivé nástroje.

Na závěr bych zhrnul stručně postup práce při finálním mixu.

1.nastavte eq. na každý track

2.nastavte panorámy jednotlivých nástrojů

3.nastavte hlasitosti a vybudujte si tak hrubou verzi finálního mixu

4.nahrejte si výsledek na DAT

5.stáhněte všechny fadery pro hlasitost dolů

6.vytáhněte si nejdůležitější part v nahrávce asi na 80% hlasitosti . Někdy je to zpěv a někdy bicí sekce. ( záleží to většinou na stylu DANCE,HIP HOP )

7.přidejte efekt pokud je to třeba na tento track

8.vytahujte postupně jednotlivé nástroje a nastavujte efekty

9.do insertů zapojte dynamické procesory ( gate, compresor, atd.) na tracky, které to potřebují. - omezte pomocí eq. frequence, které nepotřebujete a ověřte si mix na mono poslech

10.nahrejte si výsledek na DAT (pokud nahráváte na kazeťák snažte se nepřekročit hladinu plus 3 dB)

11.pokud Vám to mixpult umožní uložte si jeho nastavení

12.poslechněte si mix s odstupem jednoho nebo více dní