Nebýt automatizace, nevydelal bych tolik peněz !
Jak to vše bylo, něž přišlo MIDI ?
První zmínky o automatizaci pocházejí z doby antické a od té doby uplynulo do dneška již hodně vody. Snahou všech těch pokusů bylo donutit at` již mechanickou nebo jinou cestou jednoúčelová zařízení k automatickému hraní. Ze začátku to byly jednoduché melodie avšak později nezůstalo pouze u nich. V muzejích dnes určite nalezneme spoustu mechanických skvostů, jako byly např. zvonkohry, různé hrací strojky, velké hrací skříně nazívané orchestriony, flašinety, pianoly, a jiné přístroje a zařízení řízené válečky s kolíky, děrnými štítky nebo pásy, které plnily funkci paměti.
Takže tolik z dávné historie a pojďme se podívat co vše se událo v minulých, cca. 50 letech.
První pokusy o komunikaci EHN (elektronických hudebních nástrojů) a počitačů, se datuje někdy od poloviny 50.let . Právě těmito pokusy se zabývala fi. RCA syntezizer, která se snažila o dvě základní věci.
1. O komunikaci dvou nástrojů paralelně spojených , kdy by hráč při hře mohl hrát dvě zvukové barvy soucasně.
2. O komunikaci mezi nástrojem a počítačem, tedy o vícestopé nahrávání řídících dat jak v reálném čase tak mimo něj. Počítač měl nahraná data umět editovat a v reálném čase a přehrát . Dále pak daná data převést na notaci a tisknout.
V 60. letech se můžeme setkat již s prvníni analogovými sekvencery, které ve spojení s analogovými syntezátory komunikovali pomocí CV / Trig (Control Voltage / Trigeer = řídící / spouštěcí napětí). Defakto šlo o to, že napětí nadřízeného syntezátoru (Master) určovalo, která nota má být zahrána na podřízeném syntezátoru (Slave). Všechna tato zařízení byla velmi jednoduchá a moc tvůčích možností nepřinášela. Hlavními nedostatky tohoto systému byla malá polyfonie a možnost záznamu větších celků než motiv.
Právě v těchto letech si hodně firem vytvářelo své systémy, které byly bohužel nekompalibilní.
Na konci 60. a začátkem 70. let byly ověřovány první digitální systémy. Přichází procesor, který má mnoho výhod před CV/Trigeer. Zpočátku se jednalo pouze o paralelní provozy, které byly hodně drahé. Firmy se snaží vyvinout svůj systém a jsou opět nekompatibilní.
Začátkem 80. let se technologie natolik vyvinuly, že mohly vzniknout nenáročné hardvérové systémy. Využívalo se hlavně zkušeností standartníh počítačových rozhraní (př. RS - 232).
Velkou roli zde sehrály mikroprocesory, které již byly součástí tehdejších analogově-digitálních a digitálních nástrojů.
Nejvýznamnějším systémem před MIDI byl systém DCB (Digital Communication Bus = digitální komunikační zběrnice) firmy Roland. Tato zběrnice umožňovala jednosměrný nebo dvousměrný provoz. Ale bohužel ani tento systém nebyl žádnou firmou převzat a nestal se standardem.
V roce 1981 se v USA na čevnové NAMM v Anaheimu schází zástupci fi. SCI (Sequential Circuitrs Inc.), OBERHEIM a ROLAND aby projednali předběžné návrhy univerzálního rozhraní (interface) hudebních nástrojů. Časem se k těmto firmám přidali další věhlasné fi. YAMAHA, KAWAI a KORG. Právě toto zaručovalo, hodně námětů a konečné kompromisní řešení. Ale i přesto první ucelený návrh systému z října 1981, který předlvedli Dave Smith a Chet Wood pod názvem USI (Universal Synthesizer Interface = univerzální syntezátorové rozhraní), neprošel. Smith začal sbírat připomínky a návrky.
V roce 1982 v lednu a opět na NAMM se schází zatím nejvice firem (cca. 25), aby byly přidány úpravy a zlepšení a nové rozhraní se začlo zcela jasně rýsovat. Fi. ROLAND pro něj navrhla název MIDI (Musical Instruments Digital Interface = digitální rozhraní hudební elektroniky). Tím bylo dosaženo kompromisu, což se po tolika letech bádání stalo téměř zázrakem.
Tolik historie, která velkou mírou poznamenala vývoj EAHN (elektro akustických hudebnívh nástrojů). Samozřejmě, že u této normy nezůstalo a že norma se stále vyvíjí. Ale také probíhají výskumy na dalších nových a rychlejších komunikačních systémech, které třeba jednou nahradí MIDI
Autor članku: BOB