Neb²t automatizace, nevydelal bych tolik pen∞z !
Jak to vÜe bylo, n∞₧ p°iÜlo MIDI ?
Prvnφ zmφnky o automatizaci pochßzejφ z doby antickΘ a od tΘ doby uplynulo do dneÜka ji₧ hodn∞ vody. Snahou vÜech t∞ch pokus∙ bylo donutit at` ji₧ mechanickou nebo jinou cestou jedno·Φelovß za°φzenφ k automatickΘmu hranφ. Ze zaΦßtku to byly jednoduchΘ melodie avÜak pozd∞ji nez∙stalo pouze u nich. V muzejφch dnes urΦite nalezneme spoustu mechanick²ch skvost∙, jako byly nap°. zvonkohry, r∙znΘ hracφ strojky, velkΘ hracφ sk°φn∞ nazφvanΘ orchestriony, flaÜinety, pianoly, a jinΘ p°φstroje a za°φzenφ °φzenΘ vßleΦky s kolφky, d∞rn²mi Ütφtky nebo pßsy, kterΘ plnily funkci pam∞ti.
Tak₧e tolik z dßvnΘ historie a poj∩me se podφvat co vÜe se udßlo v minul²ch, cca. 50 letech.
Prvnφ pokusy o komunikaci EHN (elektronick²ch hudebnφch nßstroj∙) a poΦitaΦ∙, se datuje n∞kdy od poloviny 50.let . Prßv∞ t∞mito pokusy se zab²vala fi. RCA syntezizer, kterß se sna₧ila o dv∞ zßkladnφ v∞ci.
1. O komunikaci dvou nßstroj∙ paraleln∞ spojen²ch , kdy by hrßΦ p°i h°e mohl hrßt dv∞ áázvukovΘ barvy soucasn∞.
2. O komunikaci mezi nßstrojem a poΦφtaΦem, tedy o vφcestopΘ nahrßvßnφ °φdφcφch dat jak v reßlnΘm Φase tak mimo n∞j. PoΦφtaΦ m∞l nahranß data um∞t editovat a v reßlnΘm Φase a p°ehrßt . Dßle pak danß data p°evΘst na notaci a tisknout.
V 60. letech se m∙₧eme setkat ji₧ s prvnφni analogov²mi sekvencery, kterΘ ve spojenφ s analogov²mi syntezßtory komunikovali pomocφ CV / Trig (Control Voltage / Trigeer = °φdφcφ / spouÜt∞cφ nap∞tφ). Defakto Ülo o to, ₧e nap∞tφ nad°φzenΘho syntezßtoru (Master) urΦovalo, kterß nota mß b²t zahrßna na pod°φzenΘm syntezßtoru (Slave). VÜechna tato za°φzenφ byla velmi jednoduchß a moc tv∙Φφch mo₧nostφ nep°inßÜela. Hlavnφmi nedostatky tohoto systΘmu byla malß polyfonie a mo₧nost zßznamu v∞tÜφch celk∙ ne₧ motiv.
Prßv∞ v t∞chto letech si hodn∞ firem vytvß°elo svΘ systΘmy, kterΘ byly bohu₧el nekompalibilnφ.
Na konci 60. a zaΦßtkem 70. let byly ov∞°ovßny prvnφ digitßlnφ systΘmy. P°ichßzφ procesor, kter² mß mnoho v²hod p°ed CV/Trigeer. ZpoΦßtku se jednalo pouze o paralelnφ provozy, kterΘ byly hodn∞ drahΘ. Firmy se sna₧φ vyvinout sv∙j systΘm a jsou op∞t nekompatibilnφ.
ZaΦßtkem 80. let se technologie natolik vyvinuly, ₧e mohly vzniknout nenßroΦnΘ hardvΘrovΘ systΘmy. Vyu₧φvalo se hlavn∞ zkuÜenostφ standartnφh poΦφtaΦov²ch rozhranφ (p°. RS - 232).
Velkou roli zde sehrßly mikroprocesory, kterΘ ji₧ byly souΦßstφ tehdejÜφch analogov∞-digitßlnφch a digitßlnφch nßstroj∙.
Nejv²znamn∞jÜφm systΘmem p°ed MIDI byl systΘm DCB (Digital Communication Bus = digitßlnφ komunikaΦnφ zb∞rnice) firmy Roland. Tato zb∞rnice umo₧≥ovala jednosm∞rn² nebo dvousm∞rn² provoz. Ale bohu₧el ani tento systΘm nebyl ₧ßdnou firmou p°evzat a nestal se standardem.
V roce 1981 se v USA na ΦevnovΘ NAMM v Anaheimu schßzφ zßstupci fi. SCI (Sequential Circuitrs Inc.), OBERHEIM a ROLAND aby projednali p°edb∞₧nΘ nßvrhy univerzßlnφho rozhranφ (interface) hudebnφch nßstroj∙. ╚asem se k t∞mto firmßm p°idali dalÜφ v∞hlasnΘ fi. YAMAHA, KAWAI a KORG. Prßv∞ toto zaruΦovalo, hodn∞ nßm∞t∙ a koneΦnΘ kompromisnφ °eÜenφ. Ale i p°esto prvnφ ucelen² nßvrh systΘmu z °φjna 1981, kter² p°edlvedli Dave Smith a Chet Wood pod nßzvem USI (Universal Synthesizer Interface = univerzßlnφ syntezßtorovΘ rozhranφ), neproÜel. Smith zaΦal sbφrat p°ipomφnky a nßvrky.
V roce 1982 v lednu a op∞t na NAMM se schßzφ zatφm nejvice firem (cca. 25), aby byly p°idßny ·pravy a zlepÜenφ a novΘ rozhranφ se zaΦlo zcela jasn∞ r²sovat. Fi. ROLAND pro n∞j navrhla nßzev MIDI (Musical Instruments Digital Interface = digitßlnφ rozhranφ hudebnφ elektroniky). Tφm bylo dosa₧eno kompromisu, co₧ se po tolika letech bßdßnφ stalo tΘm∞° zßzrakem.
Tolik historie, kterß velkou mφrou poznamenala v²voj EAHN (elektro akustick²ch hudebnφvh nßstroj∙). Samoz°ejm∞, ₧e u tΘto normy nez∙stalo a ₧e norma se stßle vyvφjφ. Ale takΘ probφhajφ v²skumy na dalÜφch nov²ch a rychlejÜφch komunikaΦnφch systΘmech, kterΘ t°eba jednou nahradφ MIDI
Autor Φlanku: BOB