|
|||||
Vladimir Nabokov: Lolita Jste-li alespo≥ obΦasn²mi Φtenß°i barevn²ch t²denφk∙ nebo i jinΘho periodickΘho tisku, pak jste zajiskΘ nemohli p°ehlΘdnout sloupky a recenze t²kajφcφ se zfilmovanΘ podoby Nabokovova romßnu (H. Humbert - Jeremy Irons; 50 let - dr₧itel evropskΘ ceny za celo₧ivotnφ dφlo, Lolitina matka - Melanie Griffith, Lolita - Dominique Swain; 15 let - vybrßna asi z 2 500 uchazeΦek, Adrian Lynn - re₧isΘr). I m∞ jeden takov² sloupek dohnal k tomu, ₧e jsem se piln∞ sna₧ila zφskat knihu s pon∞kud neobvykl²m, ba a₧ poho°Üujφcφm nßm∞tem nezßkonΘ perverznφ lßsky mezi tΘm∞° Φty°icetilet²m mu₧em a dvanßctiletou dφvkou.
Bylo mu tak°ka Üedesßt, kdy₧ vstoupil dφky svΘmu zcela nov∞ pojatΘmu, kontroverznφmu romßnu do sv∞ta velkΘ literßrnφ slßvy. "Lolita je slavnß, ne jß", pronesl v jednom z Φast²ch interview. Jak t∞₧kΘ vÜak bylo dostat se na toto literßrnφ "v²slunnφ"? Po odmφtnutφ Φty° americk²ch nakladatelstvφ vydat Lolitu (jeden z nakladatel∙ ve "svobodnΘ" Americe ·dajn∞ prohlßsil, ₧e kdyby Lolitu vydal, "zav°ou nßs oba"), se na radu svΘho p°φtele obrßtil na nakladatelstvφ v Pa°φ₧i, kde kniha poprvΘ vyÜla roku 1955, o t°i roky pozd∞ji v USA, u nßs se prvnφho vydßnφ ujalo nakladatelsvφ Odeon v roce 1991. Lidskou spoleΦnost poloviny 20. stoletφ Lolita prßvem Üokovala a nejinak je tomu i dnes na prahu novΘho tisφciletφ. Z∙stßvß a v∞°me, ₧e i z∙stane, neobyΦejnou zpov∞dφ o neutuchajφcφ vßÜni, hlubokΘm a₧ zb∞silΘm citu a p°edevÜφm lßsky (i kdy₧ v podstat∞ znaΦn∞ ne₧ßdoucφ). Zpov∞∩ o skliΦujφcφm osudu mu₧e (vÜe je psßno v prvnφ osob∞, co₧ n∞kolikanßsobn∞ umoc≥uje a zp°φstup≥uje citovΘ rozpolo₧enφ zamilovanΘho H. Humberta), je₧ proti svΘ v∙li podlΘhal kouzlu nezletil²ch holΦiΦek, a kter² se i p°es svou vysokou inteligenci (Φasto p°ednßÜel na univerzitßch, byl sßm vynikajφcφm literßtem, zab²val se studiem angliΦtiny) nedokßzal ubrßnit pomatenosti a Üφlenstvφ, je₧ v n∞m Lolitina existence rozdm²chßvala. Pod rouÜkou krvesmilstvφ (H. Humbert se o₧enil s Lolitinou matkou, kterß vÜak krßtce na to zem°ela na nßsledky autonehody) spolu pro₧ijφ dva roky v motelφch u dßlnic i hotelech na pob°e₧φ zdßnliv∞ nekoneΦnΘho putovßnφ po stßtech USA - jako otec a dcera, jako mu₧ a ₧ena i jako milenec a milenka. Zßv∞rem je vÜak nutno °φci, ₧e i p°es °adu pohorÜujφcφch skuteΦnostφ, je Lolita exkluzivnφ ukßzkou, jak srovnat "fyziΦno" s "duÜevnem". Je to kniha, kterou se °ada literßt∙ nebrßnila za°adit k pornografii, ale kde je kladen neobyΦejn² d∙raz na pochopenφ vzßcn²ch myÜlenek i lidsk²ch pocit∙. "╚lov∞k musφ b²t um∞lec i Üφlenec, bezmezn∞ melancholick² tvor s bublinkou ₧havΘho jedu ve slabinßch a v∞Φn²m ohn∞m nesmφrnΘ smyslnosti v citlivΘ pßte°i (jak se musφ hrbit a skr²vat!), aby podle nevysloviteln²ch p°φznak∙ - jemn∞ koΦkovitΘho tahu lφcnφ kosti, ·tl²ch ochm²°en²ch konΦetin a jin²ch indiciφ, je₧ mi zoufalstvφ, stud a slzy n∞hy nedovolφ vyjmenovat - okam₧it∞ rozpoznal malΘho and∞la smrti mezi obyΦejn²mi d∞tmi: stojφ tam ona, jimi nepoznßna, a nenφ si v∞doma svΘ fantastickΘ moci."
|
|||||