Windows Commander 4.01


Určitě se mnou budete souhlasit, že i v dnešní době graficky orientovaných operačních systémů mezi základní softwarovou výbavu počítače patří správce souborů. Jistě - od dob DOSu se mnohé změnilo, Windows ve své verzi 95 přinesly přeci jen změnu ve filozofii správy souborů v podobě Průzkumníka, ale ruku na srdce - kdo z vás jej opravdu používá a nemá někdě vzadu skrytu ikonku Norton Commanderu či jeho českého klonu M602? Autoři shareware nás však ani v této oblasti neponechali osudu a dali se do práce. Jeden z jejich výsledků si můžete vyzkoušet i díky Chip CD. Instalaci programu naleznete v rubrice Shareware


Rozhovor s autorem programu
Klávesové zkratky


Schopnosti programu
Pokud program neznáte, tak zde uvádím některé z jeho předností:
- klávesové zkratky shodné s NC
- podpora drag and drop
- propracovaná práce s komprimovanými soubory
- podpora archívů ARJ, ZIP, ARJ, LZH, GZ, TAR, RAR a ACE, vnitřní podpora formátu ZIP
- prohlížení souborů neomezené délky
- pokročilé vyhledávání
- integrovaný FTP klient

Instalace programu
Není mým zvykem komentovat instalaci programu - moderní instalační programy činí tuto činnost jednouchou, ale v tomto případě udělám vyjímku. Při instalaci si totiž můžete zvolit i druh jazyka, kterým s vámi bude program komunikovat. A už asi tušíte, že mezi podporovanými jazyky je i čeština. Lokalizovány jsou dialogy, popisy ikon a samozřejmě hlavní menu programu.

Základy práce s programem

Filozofie práce s Windows Commanderem vychází z jeho etalonu - Norton Commanderu. Pracovní část programu je rozdělena na dva panely se seznamem souborů, k pohybu slouží klasické kombinace kláves kurzorových, „Tab“ a „Enter“. Způsob řazení souborů lze samozřejme ovlivnit - stačí kliknout na tlačítka „Jméno“, „Přípona“ apod. - příslušná šipka vždy ukazuje způsob řazení. Popis základních částí aplikace si můžete prohlédnout na prvním obrázku.

Popis hlavního okna


K ovládání programu lze použít jak myš, tak klávesnici. Z vlastní zkušenosti doporučuji spíše klávesnici - po zapamatování základních kláves, zejména funkčních, je ovládání mnohem flexibilnější. Myslím si, že není potřeba podrobnějšího komentáře základních funkcí jako kopírování, přesun apod., proto se zaměřím na ty části programu, které při prvním pohledu často unikají, ale o to jsou zajímavější.

Podpora komprimace
Jak jsem již zmínil v úvodu, Windows Commander v sobě integruje podporu pro nejznámější komprimační programy. Práce s archívy je jednoduchá - stačí na příslušném souboru zmáčknout klávesu „Enter“ (popř. dvojitě kliknout tlačítkem myši) a objeví se jeho obsah - a to včetně příslušné adresářové struktury. Jedná-li se o samorozbalovací archív (extenze *.exe), pak zmáčkněte kombinaci kláves „Ctrl+PgDn“. K dekomprimaci dojde prostým zkopírováním označených souborů do vámi zvoleného adresáře. Pokud zmáčknete klávesu „Enter“ na některém souboru uvnitř archívu, tak dojde k zobrazení dialogu o komprimačním poměru.
Pro komprimaci souborů stačí, když je označíte (pomocí klávesy „Insert“) a poté zmáčknete kombinaci „Alt+F5“. Tím dojde k zobrazení dialogu, jehož popis máte na druhém obrázku. Komprimaci zahájíte stiksem tlačítka „OK“.

Dialog komprimace


Nutno připomenut, že vyjma algoritmu ZIP budete na všechny ostatní potřebovat externí komprimační programy, k potřebnému nastavení cest slouží karta „Archivátory“ v dialogu „Nastavení“ nabídky „Konfigurace“.
Se soubory v archívech můžete provádět také jejich akutalizaci, mazání, editaci apod. - stejně jako ve standartních adresářích. K aktivaci těchto funkcí slouží i stejné klávesové zkratky, nezapomeňte však, že vždy (tedy opět vyjma formátu ZIP) dojde k volání externích programů.
Jistě se mou tedy budete souhlasit, že Windows Commander lze použít jako univerzální správce archivních souborů.

Pokročilé hledání souborů
Další zajímavou funkcí je hledání souborů. Naleznete ji v nabídce „Příkazy“ hlavního menu. Po jejím výběru dojde k zobrazení dialogu s několika kartami. My se zastavíme u karty „Rozšířené“.

Screenshot


Díky ní můžete nastavit opravdu pokročilé parametry pro prohledávání. Z vlastní zkušenosti doporučuji využití parametru „Velikost souboru“ - díky němu můžete program využít pro hledání souborů s nulovou délkou, které na disku zabírají zbytečně místo (tady se mnou budou jistě souhlasit majitelé disků s větší kapaciotou a pouze jednou partition).
Další užitečnou funkcí je hledání duplicitních souborů (v kombinaci s přepínačem „stejný obsah“ dotažené opravdu do dokonalosti) - čištení disku nebylo nikdy snadnější.

FTP klient
Tato funkce se srývá pod položkou „FTP - připojit se“ nabídky „Příkazy“. Po její aktivaci se objeví následující dialog s výběrem možných připojení, v případě nové instalace prázdný. My si funkci FTP klienta ukážeme na příkladu zaslání dat do rubriky Tipy a triky.
Pro aktivaci nového připojení klikněte na tlačítko „Nové připojení“. Objeví se následující dialog.

Screenshot


Do řádku „Relace“ napište text, který bude popisovat připojení, v našem případě „Chip - Tipy a triky“ (všechny texty pište samozřejmě bez uvozovek). Položka hostitel bude obsahovat adresu serveru, u nás tedy „www.vogel.cz“. Položky „Jméno uživatele“ a „Heslo“ vyplňovat nemusíte, na server budete přistupovat anonymně - stačí tedy kliknout na tlačítko „Anonymní login“ a vyplnit pouze svoji e-mailovou adresu. Posledním krokem je doplnění položky „Vzdálený adresář“, díky které doje po připojení k automatickému přemístění do vámi zvoleného adresáře. Výsledek si můžete prohlédnout na následujícím obrázku.

FTP - nové připojení



Takto vytvořené připojení uložte kliknutím na tlačítko „OK“.
Dalším krokem bude samotný přesun dat. V Dialogu „Připojení k serveru FTP“ vyberte vámi vytvořené připojení a klikněte na tlačítko „Připojit“. Následující obrázek ilustruje pokus o připojení k serveru.


FTP - nové připojení



Po úspěšném připojení se již v jednom z panelů objeví disk vzdáleného počítače, v našem případě dojde i k automatickému přesunu do adresáře Upload\Tipy. Způsob práce je identický s prací na lokálním disku, jediné, co nám prozradí, že jsme připojeni na vzdálený počítač,je paradoxně až „rychlost“ připojení. Teď už jen stačí zkopírovat potřebné soubory a po skončení kliknout na tlačítko „Odpojení“ (naleznete jej u lišty s disky).

Nastavení programu
Jednou z výhod Windows Commanderu je možnost uživatelské personalizace, a to jak prostřednictvím klasického „kartového“ dialogu nabídky „Konfigurace“, položky „Nastavení“, tak i příkazové řádky. Pro práci jsou dle mého soudu nejdůležitější karty „Zobrazení“ a „Funkce“. Na chvíli se proto u nich zastavíme.

Zobrazení
Jak je již z názvu patrno, slouží tato karta k nastavení vzhledu programu. Popis funkcí je díky lokalizaci dostatečně výmluvný, proto si dovolím upozornit pouze na ty zajímavější.
„Minimalizovat do...“ slouží k nastavení zajímavého způsobu minimalizace - nikoliv standartně do lišty „Start“, ale do prostoru vedle hodin (v terminologii Windows nazývaného „System Tray“). Dojde tím tak ušetření drahoceného místa na liště.
„Zobrazovat skryté...“ je dle autora programu pouze pro experty, já bych byl v hodnocení této volby mírnější. Je sice pravda, že smazáním některých skrytých souborů může dojít k havárii systému, na druhou stranu zase může nezaškrtnutí této volby při hledání systémové souboru vést ke zbytečným problémům. Doporučuji tedy tuto volbu aktivovat.

Funkce
Skalním uživatelům Norton Commandera bude jistě vhod volba „Výběr souborů pomocí myši“ a její položka „Pravým tlačítkem (NC)“. Další zajímavou volbou je „Rychlé vyhledávání v adresáři“ pomocí kláves. Jako ex-uživatel M602 doporučuji k zaškrtnutí volbu „Alt+písmena“, díky které již při pohybu mezi soubory v panelu stačí za stlačení klávesy ALT psát název hledaného souboru.

Tlačítková lišta
Nastavení tlačítkové lišty se provádí ve specializovaném dialogu, který zobrazíte kliknutím na položku „Tlačítková lišta“ nabídky „Konfigurace“ hlavního menu. Vzhled tohoho dialou si můžete prohlédnout na následujícím obrázku.

Tlačítková lišta



Jak je vidno, tlačítkovou lištu si můžete přizpůsobit úplně k obrazu svému. Pro vložení nového tlačítka stačí kliknout na tlačítko „Přidat“ a poté doplnit příslušné údaje, zejména položku „Příkaz“. Lištu můžete využít i rychlému spouštění programů - klikněte na tlačítko „>>“ vedle políčka „Příkaz“ a v následujícím dialogu nalezněte vámi zvolený program. Jeho běh můžete ovlivnit parametry, které získá od WC. Ty jsou reprezentovány následujícími zkratkami:

%p vloží aktuální zdrojovou cestu příkazovou řádku, včetne znaku \
%n vloží jméno souboru, na kterém je kurzor
%t vloží aktuální cílovou cestu
%m vloží jméno souboru v cílovém adresáři
%o vloží aktuální jméno souboru bez přípony
%e vloží aktuální příponu
%% vloží znak procenta

Závěr
Doufám, že se další z řady návodů líbil a pokud ne - těším se na vaše připomínky, adresa je snad již notoricky známá. Pro úplnost dodám, že program naleznete na tomto Chip CD v sekci Shareware.
Příště se můžete těšit na návod k programu ICQ.