GPRS
Technologie GSM je sice digit ln¡, ale jinak je jej¡ celkov  koncepce poplatn  pýedstav m svØta spoj… - je zalo§ena na principu pýepojov n¡ okruh…. To dnes ji§ viditelnØ stoj¡ v cestØ vØtç¡mu rozvoji datovìch slu§eb nad platformou GSM. üeçen¡ by mØla pýin‚st a§ radik ln¡ zmØna v podobØ protokolu GPRS, kterì do svØta GSM zavede pýenosy na principu pýepojov n¡ paket….

Datov  revoluce ve svØtØ GSM

Technologii GSM, na jej¡m§ z kladØ dnes funguje vØtçina mobiln¡ch telefonn¡ch s¡t¡ nejen v EvropØ, lze s urŸitìm zjednoduçen¡m ch pat jako "mobiln¡ odno§" technologie ISDN, vznikl‚ ve svØtØ "pevn‚" (nemobiln¡) telefonie. Mezi GSM a ISDN je sice znaŸnì vØkovì rozd¡l, kterì se markantnØ projevuje jejich rozd¡lnou efektivnost¡ pýi vyu§¡v n¡ pýenosovìch kapacit, ale to nejvìznamnØjç¡ maj¡ spoleŸn‚: celkovì pohled na svØt, pýesnØji na to, co potýebuje jejich u§ivatel, a co se mu tud¡§ sna§¡ poskytnout. ObØ tyto technologie vych z¡ z pýedpokladu, §e u§ivatel je bude vyu§¡vat prim rnØ, Ÿi dokonce vìluŸnØ pro pýenos hlasu (v hovorov‚ kvalitØ), a tak se mu sna§¡ poskytnout to, co je ve svØtØ spoj… pova§ov no za optim ln¡ ýeçen¡ pro "§ivì" pýenos hlasu: vyhrazenou pýenosovou kapacitu a pýenosovou cestu funguj¡c¡ na principu pýepojov n¡ okruh… (jde tedy vlastnØ o "souvislou" pýenosovou cestu, kterou si lze pýedstavit jako jedinì vyhrazenì "kus dr tu"). ObØ technologie, tedy jak ISDN, tak i GSM, se shoduj¡ v tom, §e lidskì hlas pýen ç¡ v digit ln¡ podobØ. Liç¡ se ale v tom, jak efektivnØ to dØlaj¡. Technologie ISDN pou§¡v  velmi jednoduchì (pý¡mo: neinteligentn¡) zp…sob digitalizace p…vodnØ analogov‚ho sign lu, kterì vznik  z lidsk‚ho hlasu (v mikrofonu), a na jeden hovor v telefonn¡ kvalitØ "spotýebov v " celìch 64 kilobit… za sekundu. Technologie GSM pou§¡v  omezen‚ pý¡rodn¡ zdroje (r diov‚ frekvence), a tud¡§ musela mnohem v¡ce çetýit: d¡ky inteligentnØjç¡m a propracovanØjç¡m technik m digitalizace a k¢dov n¡ vystaŸ¡ s cca 13 kilobity na jeden hovor. To je skoro pØtin sobnØ vØtç¡ efektivnost!
Jeliko§ obØ technologie jsou digit ln¡, obØ pýen ç¡ pý¡sluçn‚ hovory skrz digit ln¡ pýenosov‚ kan ly, kter‚ jsou pro nØ vytv ýeny: v pý¡padØ ISDN jde o pýenosov‚ kan ly s "ç¡ýkou" (konkr‚tnØ: s pýenosovou rychlost¡) 64 kb/s, zat¡mco u GSM jde o kan ly s pýenosovou rychlost¡ cca 13 kb/s. TØmto pýenosovìm kan l…m (ve skuteŸnosti okruh…m, proto§e jsou obousmØrn‚) je samozýejmØ jedno, jakì vìznam maj¡ data, kter  skrz nØ teŸou - zda jde o digitalizovanì lidskì hlas, nebo o jak koli jin  data, týeba o vz jemnou komunikaci dvou poŸ¡taŸ…. ObØ technologie lze tedy pomØrnØ snadno vyu§¡t i pro pýenosy dat - ale se zaj¡mavìm d…sledkem, kterì doslova stav¡ na hlavu pohled na jejich efektivnost. 
Technologie ISDN d¡ky svìm znaŸnØ primitivn¡m technik m digitalizace a k¢dov n¡ lidsk‚ho hlasu vy§aduje plnìch 64 kilobit… na jeden hlasovì kan l a souŸasnØ dok §e "datovìm" u§ivatel…m nab¡dnout stejnou pýenosovou kapacitu, tedy 64 kb/s (po jednom tzv. B-kan le, kterì je urŸen pro jeden hovor). Naproti tomu propracovanØjç¡, a tud¡§ i efektivnØjç¡ technologie GSM dok §e poskytnout "datovìm" u§ivatel…m jen mnohem menç¡ pýenosovou kapacitu, co§ ji pr vØ v oblasti datovìch pýenos… dosti handicapuje. 

Kolik dat dok §e pýen‚st GSM?
Technologie GSM pou§¡v  ke svìm r diovìm pýenos…m "fyzick‚" kan ly s ç¡ýkou pýenosov‚ho p sma 200 kHz. Na nich je mo§n‚ dos hnout pýenosov‚ rychlosti a§ 271 kilobit… za sekundu - to je ale na pýenos jednoho hovoru pý¡liç mnoho. Proto jsou tyto "fyzick‚" kan ly umØle rozdØleny, ka§dì na 8 d¡lŸ¡ch "logickìch" kan l… (technikou tzv. Ÿasov‚ho multiplexu, TDMA, tedy vlastnØ na 8 Ÿasovìch slot…). S t¡m je samozýejmØ spojena urŸit  re§ie, kter  ub¡r  Ÿ st celkov‚ pýenosov‚ kapacity, a dalç¡ re§ie pýipad  jeçtØ na fungov n¡ celul rn¡ch syst‚m… jako takovìch. KromØ toho je týeba pamatovat na to, §e r diov‚ pýenosy jsou dosti citliv‚ na ruçen¡, s¡lu sign lu, podm¡nky pý¡jmu a na dalç¡ vlivy, a tak je potýeba zabudovat do r diovìch pýenos… pomØrnØ robustn¡ mechanismy korekce chyb. Tak‚ s tØmito mechanismy je spojena urŸit  (a dosti znaŸn ) re§ie - proto z celkovìch "hrubìch" 271 kb/s na celì fyzickì kan l z…stane po rozdØlen¡ na 8 Ÿ st¡ a po zapoŸ¡t n¡ celkov‚ re§ie na ka§dì jednotlivì logickì kan l (slot) jen cca 13 kb/s. Pro pýenos telefonn¡ho hovoru v bاn‚ telefonn¡ kvalitØ to d¡ky pou§itìm metod m digitalizace postaŸuje.
Pokud ale m  bìt zm¡nØnì "logickì" kan l (slot) vyu§it pro pýenos "obecnìch" dat, a ne pro pýenos hovoru, bude jeho efektivnØ vyu§iteln  pýenosov  kapacita vìznamnØ z viset na tom, jak konkr‚tnØ se to provede. Jedn¡m ze stupå… volnosti je napý¡klad to, zda se ponechaj¡ na m¡stØ veçker‚ mechanismy korekce chyb, kter‚ v r mci GSM s¡t¡ odstraåuj¡ nejr…znØjç¡ chyby a poruchy pýi r diovìch pýenosech (vznikaj¡c¡ napý¡klad kv…li ruçen¡, slab‚mu sign lu atd.). 
Technologie GSM nab¡z¡ "sama od sebe" dvØ z kladn¡ varianty datovìch pýenos…, pýiŸem§ obØ z nich jsou samozýejmØ shora omezeny pýenosovou kapacitou, vyhrazenou pro jeden hovor (cca 13 kb/s). Jde tud¡§ o "nejbli§ç¡ ni§ç¡" standardizovanou rychlost, kterou je 9600 b/s, resp. 9,6 kb/s. GSM ji nab¡z¡ ve dvou variant ch, podle toho, jak £Ÿinkuj¡ mechanismy pro korekci chyb:
 V tzv. transparentn¡m re§imu nab¡z¡ GSM pýenosovou rychlost 9,6 kb/s s konstantn¡m pýenosovìm zpo§dØn¡m, ale promØnnou chybovost¡ (z vislou na pýenosovìch podm¡nk ch v m¡stØ pý¡jmu).
 V tzv. netransparentn¡m re§imu nab¡z¡ GSM 9,6 kb/s s konstantn¡ chybovost¡, ale promØnnìm pýenosovìm zpo§dØn¡m. 
D…le§itìm aspektem je skuteŸnost, §e tyto pýenosy, uskuteŸåovan‚ rychlost¡ 9,6 kb/s, jsou nab¡zeny vçude v dosahu pý¡sluçn‚ s¡tØ GSM, a ne pouze v m¡stech s dostateŸnØ silnìm sign lem. Pokud se ale tento po§adavek ponØkud oslab¡ a u§ivateli se nezaruŸ¡ mo§nost pýenosu vçude (nìbr§ jen v m¡stech alespoå uspokojivØ siln‚ho sign lu), je mo§n‚ d le zefektivnit pýenosy zejm‚na "zeslaben¡m" mechanism… korekce, a t¡m dos hnout ponØkud vyçç¡ rychlosti - konkr‚tnØ rychlosti 14,4 kb/s. 
Datov‚ pýenosy uskuteŸåovan‚ rychlost¡ 14,4 kb/s ji§ zaŸ¡naj¡ nØkteý¡ mobiln¡ oper toýi ve svìch s¡t¡ch nab¡zet. V z sadØ ale jde o ýeçen¡, kter‚ jde "a§ na doraz", a od nØho§ nen¡ proto mo§n‚ oŸek vat nØjak‚ pokraŸov n¡, tedy dalç¡ zvyçov n¡ rychlosti. 

Mo§n  cesta: channel bundling
Zopakujme si jeçtØ jednou z vØreŸnou myçlenku z pýedchoz¡ho odstavce: pýenosov  rychlost 14,4 kb/s pro obecn‚ datov‚ pýenosy je maximum, kter‚ lze z technologie GSM "vytý¡skat". Toto tvrzen¡ ale plat¡ pouze za pýedpokladu, §e m me na mysli jedinì logickì kan l, resp. slot (ve vìçe uveden‚m smyslu, neboli 1/8 fyzick‚ho kan lu). 
Dalç¡ mo§nou cestou ke zvyçov n¡ pýenosov‚ kapacity pro datov‚ pýenosy samozýejmØ je sluŸov n¡ tØchto logickìch kan l… (slot…). Pr vØ tudy se ub¡r  technologie HSCSD (High Speed Circuit Switched Data), kterou ji§ tak‚ nØkteý¡ provozovatel‚ mobiln¡ch s¡t¡ zaŸ¡naj¡ nab¡zet, Ÿi alespoå pýipravuj¡. Princip t‚to technologie je vcelku zýejmì: vyçç¡ch rychlost¡ dosahuje vz jemnìm spojov n¡m (sluŸov n¡m, anglicky: bundling) jednotlivìch logickìch kan l…, "vyt¡§enìch" na rychlost 9,6 kb/s nebo 14,4 kb/s. Stropem je pýitom rychlost 64 kb/s, proto§e pr vØ touto rychlost¡ je limitov no dalç¡ propojen¡ na £rovni p teýn¡ch s¡t¡, a technologie HSCSD se sna§¡ bìt ŸistØ softwarovìm ýeçen¡m, kter‚ by nenutilo oper tory k vØtç¡m z sah…m do jejich s¡tØ, ne§ jsou £pravy programov‚ho vybaven¡. 
Jak‚koli techniky zalo§en‚ na sluŸov n¡ logickìch (hlasovìch) kan l…, vŸetnØ HSCSD, ovçem nar §¡ na jeden z sadn¡ probl‚m, kterìm je omezenì poŸet "fyzickìch" i "logickìch" kan l…. FrekvenŸn¡ spektrum je samozýejmØ omezen‚: jednotliv¡ oper toýi mobiln¡ch s¡t¡ dost vaj¡ v r mci svìch licenc¡ pýidØleny urŸit‚ Ÿ sti spektra, v podobØ urŸit‚ho poŸtu "fyzickìch" kan l… o ç¡ýce 200 kHz, kter‚ mohou vyu§¡vat. D¡ky buåkov‚mu (celul rn¡mu) principu, na kter‚m jsou mobiln¡ s¡tØ zalo§eny, je mo§n‚ opakovan‚ vyu§it¡ takto pýidØlenìch frekvenŸn¡ch kan l…, samozýejmØ ale nikoli uvnitý jednotlivìch bunØk. V r mci ka§d‚ jednotliv‚ buåky je proto poŸet dostupnìch kan l… omezen, a omezena je tud¡§ i celkov  disponibiln¡ kapacita, kter  vznik  jejich sluŸov n¡m. Pýitom obecnØ plat¡, §e ty kan ly, kter‚ jsou (aœ ji§ jako slouŸen‚, Ÿi jako samostatn‚) vyu§ity pro pýenos dat, nemohou bìt souŸasnØ vyu§ity pro pýenos hlasu (a naopak). A kromØ toho: pýidØlen¡ jednotlivìch pýenosovìch kan l… je t¡m, za co z kazn¡ci mobiln¡m oper tor…m plat¡ - a tak se zvyçov n¡m pýenosov‚ rychlosti pomoc¡ sluŸov n¡ kan l… by pý¡sluçn‚ n klady mØly r…st v z sadØ line rnØ (pokud oper tor nenasad¡ jinou cenovou politiku). 
Zvyçov n¡ pýenosov‚ rychlosti cestou sluŸov n¡ kan l… tedy nar §¡ jak na vysok‚ n klady (line rnØ rostouc¡), tak pýedevç¡m na principi ln¡ limit v podobØ omezen‚ho poŸtu dostupnìch kan l…. 
Pýepojov n¡ paket… m¡sto pýepojov n¡ okruh…
Cesta, jak se vyhnout probl‚m…m s omezenìm poŸtem dostupnìch kan l… v s¡t¡ch GSM, vede zýejmØ jen pýes z sadnØjç¡ zmØny ve fungov n¡ datovìch pýenos… v r mci GSM. Jde o to, §e vçechny a§ dosud popisovan‚ mo§nosti datovìch pýenos… jsou zalo§eny na principu pýepojov n¡ okruh… (circuit switching), co§ znamen , §e vytv ý¡ "souvislou" pýenosovou cestu s vyhrazenou kapacitou, kter  existuje po urŸitou dobu souvisle v Ÿase (po celou dobu, kdy je po§adov na a po kterou se za jej¡ existenci tak‚ plat¡). Proto tak‚ tak velk  "spotýeba" hovorovìch kan l… (slot…) - na ka§d‚ spojen¡ mus¡ bìt alokov n patýiŸnì poŸet kan l…, kter‚ jsou po danou dobu trvale vyhrazeny pro komunikuj¡c¡ strany a nemohou bìt vyu§ity k jin‚mu £Ÿelu. Obr zek n zornØ ukazuje, jak  je "spotýeba" kan l… v z vislosti na poŸtu u§ivatel…, pokud jsou jejich po§adavky uspokojov ny pomoc¡ technik na principu pýepojov n¡ okruh… (napý. HSCSD). Od urŸit‚ho poŸtu u§ivatel… vìçe jde v z sadØ o line rn¡ z vislost (viz Ÿerven  kýivka). 
Vìhradn¡ pýidØlen¡ celìch pýenosovìch kan l… i s jejich vyhrazenou pýenosovou kapacitou, kter‚ je z kladn¡ charakteristikou cel‚ho principu pýepojov n¡ okruh…, pýitom vych z¡ z pýedpokladu, §e komunikuj¡c¡ strany budou potýebovat pýen çet mezi sebou v¡cem‚nØ souvislì proud dat a §e jeho "intenzita" se bude jen m lo mØnit. To je vcelku opodstatnØn‚ v klasick‚ hlasov‚ telefonii, i kdy§ tak‚ ne v§dy a za vçech okolnost¡ - pokud obØ telefonuj¡c¡ strany nØkdy mlŸ¡, nen¡ potýeba nic pýen çet. Vìznamnou pýednost¡ mechanism… pýepojov n¡ okruh… je i jejich relativnØ snadn  implementace, a hlavnØ jasnì a zýetelnì zp…sob £Ÿtov n¡ - podle doby, po kterou pýenosovì okruh existuje a m…§e bìt komunikuj¡c¡mi stranami vyu§¡v n. 
Ovçem pro datov‚ pýenosy pýedpoklad o souvisl‚ "potýebØ" neplat¡ - datov‚ pýenosy maj¡ sp¡çe n razovitì charakter a trval‚ vyŸlenØn¡ nØjak‚ pýenosov‚ kapacity je v jejich pý¡padØ Ÿasto vyslovenìm plìtv n¡m. Pro datov‚ pýenosy je obecnØ vìhodnØjç¡ pýenos na principu pýepojov n¡ paket…, v r mci kter‚ho nedoch z¡ k § dn‚mu pýidØlov n¡ pýenosov‚ kapacity - m¡sto toho je veçker  dostupn  pýenosov  kapacita v ka§d‚m jednotliv‚m okam§iku vyu§¡v na pro pýenos "zabalenìch" dat (ve formØ paket…), a to tØch, kter‚ je pr vØ potýeba pýen‚st. D…le§it‚ je, §e d¡ky typicky n razov‚mu charakteru po§adavk… na pýenosy jednotlivìch paket… je mo§n‚ "prostý¡dat" po§adavky od r…znìch §adatel… (resp. komunikuj¡c¡ch stran), a to s vyu§it¡m vìraznØ menç¡ celkov‚ pýenosov‚ kapacity (resp. poŸtu pýenosovìch kan l… o pevnØ dan‚ kapacitØ). Dokl d  to ostatnØ i obr zek (viz vìçe), kterì svou modrou kýivkou ukazuje z vislost poŸtu kan l… (slot…) na poŸtu u§ivatel… - tato modr  kýivka, odpov¡daj¡c¡ pou§it¡ principu pýepojov n¡ okruh…, roste mnohem pomaleji ne§ Ÿerven  kýivka, odpov¡daj¡c¡ pýepojov n¡ okruh…. 

Princip GPRS
GPRS (Generalised Packet Radio Service) je ýeçen¡ datovìch pýenos… v r mci s¡t¡ GSM, vych zej¡c¡ pr vØ z principu pýepojov n¡ paket…. Nenahrazuje ani nemØn¡ fungov n¡ hlasovìch pýenos… v r mci GSM s¡t¡, ale sna§¡ se vyu§¡vat ty kan ly (sloty), kter‚ nejsou moment lnØ obsazeny (vyu§¡v ny pro hlasov‚ pýenosy). Pýenosovou kapacitu, kterou t¡m z¡sk v , GPRS vyu§¡v  pro pýenos datovìch paket… (o velikosti a§ 2 kb) - pokud je pr vØ volnìch a§ 8 logickìch kan l… (slot…), vyu§¡v  je vçechny, a to rychlost¡ 14,4 kb/s, Ÿ¡m§ se dost v  a§ na celkovou rychlost 115 kb/s (pý¡padnØ jeçtØ vyçç¡, pokud se dok §e vyhnout re§ii pýipadaj¡c¡ na oddØlen¡ jednotlivìch slot… pomoc¡ Ÿasov‚ho multiplexu, i dalç¡ re§ii). Jako maxim ln¡ dosa§iteln  rychlost GPRS se uv d¡ a§ 164 kb/s (teoretickì horn¡ limit je "hrubìch" 271 kb/s, odpov¡daj¡c¡ch ç¡ýce pýenosov‚ho p sma fyzick‚ho kan lu 200 kHz). 

Fungov n¡ GPRS
Zaveden¡ GPRS do st vaj¡c¡ch GSM s¡t¡ ji§ nen¡ z le§itost¡ pouh‚ zmØny softwaru jako v pý¡padØ technologie HSCSD. Jde o radik lnØjç¡ zmØnu, kter  vy§aduje z sahy v p teýn¡ch s¡t¡ch a zaŸlenØn¡ dvou novìch druh… uzl… do GSM s¡t¡:
 SGSN (Serving GPRS Support Node) - jde o uzly, kter‚ zajiçœuj¡ datov‚ pýenosy mezi GSM s¡t¡ a mobiln¡mi termin ly (skrze z kladnov‚ stanice BTS). KromØ toho tyto uzly udr§uj¡ pýehled o tom, kde se kterì mobiln¡ (datovì) termin l nach z¡ v r mci s¡tØ (ve kter‚ buåce). Uzl… SGSN je v GSM s¡ti v¡ce (podle potýeby). Jde o datovou analogii telefonn¡ £stýedny v mobiln¡ s¡ti, do kter‚ jsou ze z kladnovìch stanic smØrov ny telefonn¡ hovory (datov‚ "hovory" jsou smØrov ny ne do £stýeden, ale do uzl… SGSN).
 GGSN (Gateway GPRS Support Node) - jak ji§ n zev napov¡d , funguje tento uzel jako br na mezi s¡t¡ GSM a vnØjç¡mi s¡tØmi, napý¡klad internetem, datovou s¡t¡ na b zi X.25 apod. Jednotliv‚ uzly SGSN v GSM s¡ti smØruj¡ veçkerì sv…j datovì tok pr vØ do tohoto uzlu (prostýednictv¡m specifick‚ho protokolu GTP, GPRS Tunnel Protocol), odkud pak datovì tok "odch z¡ do svØta" (napý¡klad do internetu Ÿi do jin‚ datov‚ s¡tØ). V ka§d‚ GSM s¡ti staŸ¡ v principu jedinì uzel GGSN. 
D…le§it‚ jsou ale i dalç¡ aspekty GPRS, zejm‚na z u§ivatelsk‚ho hlediska. Jakmile se toti§ nØjakì mobiln¡ (datovì) termin l ocitne v GSM s¡ti a "o§ije" (ohl s¡ se), pý¡sluçnì uzel SGSN jej "vezme do sv‚ evidence" - a od t‚to chv¡le je mobiln¡ datovì termin l dostupnì z vnØjçku (napý¡klad z internetu, je-li s n¡m GSM s¡œ propojena) a m…§e pýij¡mat i odes¡lat data. Pokud ale § dn  data moment lnØ ani nepýij¡m , ani nevys¡l , vzhledem k pou§it‚mu principu pýepojov n¡ paket… nespotýebov v  § dnou pýenosovou kapacitu!! To m  velmi vìznamn‚ d…sledky: 
 Mobiln¡ datovì termin l m…§e bìt pomoc¡ GPRS trvale pýipojen (v tom smyslu, §e s m m…§e pýij¡mat i vys¡lat, a je tak‚ dostupnì pro ostatn¡ uzly), a odpad  tedy jak‚koli explicitn¡ pýipojov n¡ a odpojov n¡. 
 Jeliko§ mobiln¡ datovì termin l nespotýebov v  § dnou kapacitu (v dobØ, kdy je schopen pýij¡mat i vys¡lat, ale fakticky tak neŸin¡), £Ÿtov n¡ poplatk… v z vislosti na Ÿase ztr c¡ smysl. Logick‚ je naopak £Ÿtov n¡ zalo§en‚ na objemu pýenesenìch dat, pý¡padnØ pauç ln¡ tarifikace, nez visl  na objemu skuteŸnØ pýenesenìch dat. 

GPRS z pohledu u§ivatele
Z pohledu u§ivatele je na GPRS zaj¡mav  nejen dosahovan  rychlost datovìch pýenos… a relativnØ n¡zk  cenov  hladina, kterou lze d¡ky vØtç¡ efektivnosti oŸek vat. Velmi vìznamnì je i trvalì charakter datov‚ho pýipojen¡, kterì zýejmØ povede ke zcela nov‚mu zp…sobu vyu§¡v n¡ mobiln¡ch s¡t¡ pro datov‚ komunikace. Tak jako dnes nech vaj¡ lid‚ zapnut‚ sv‚ mobiln¡ telefony, aby je mohli volaj¡c¡ dos hnout (a kromØ vyb¡jen¡ vlastn¡ch bateri¡ je to nic nestoj¡), d¡ky GPRS budou moci Ÿinit tot‚§ na £rovni datovìch pýenos…. Bude mo§n‚ mj. to, aby u§ivatel‚ nejr…znØjç¡ch mobiln¡ch zaý¡zen¡ typu PDA (Personal Digital Assistent) pracovali se svìmi pý¡stroji stejnìm stylem jako na stoln¡m poŸ¡taŸi, kterì je pýipojen k internetu pevnou linkou. Tedy aby se napý¡klad brouzdali internetem, ani§ by se pýitom museli strachovat o protelefonovanì Ÿas. Nebo aby pracovali s nØjakou aplikac¡ a na pozad¡ jim pýich zela a odch zela elektronick  poçta apod. Celou ç¡ýi mo§nìch d…sledk… je dnes jeçtØ tاk‚ odhadovat, v ka§d‚m pý¡padØ se ale vìznamnìm zp…sobem zvìç¡ mo§nosti (i efektivita) mobiln¡ch u§ivatel… a souŸasnØ s t¡m zýejmØ klesne i celkov  cenov  hladina mobiln¡ch datovìch komunikac¡. Vypad  to, §e ve vyu§¡v n¡ mobiln¡ch s¡t¡ dojde k nov‚ revoluci.
Jiý¡ Peterka