Dopl≥ky
|
Dopl≥ky
|
|
ProΦ potravinovΘ dopl≥ky ? PotravinovΘ dopl≥ky jsou v²robky, kterΘ naÜemu organismu dodßvajφ lßtky, je₧ z nejr∙zn∞jÜφch d∙vod∙ nem∙₧eme dodat p°irozenou cestou, tedy potravou. NejΦast∞ji tak oznaΦujeme preparßty typu multivitamφn / minerßl, ale pat°φ sem i dalÜφ v²robky nap°. z lΘΦiv²ch bylin, z p°φrodnφch prost°edk∙ (mo°skΘ °asy, vΦelφ produkty aj.), a dßle takΘ jednotlivΘ slouΦeniny, kterΘ ovliv≥ujφ n∞jak²m zp∙sobem nßÜ metabolismus (nap°. aminokyseliny, lecitin aj.). Jsou tyto v²robky v∙bec pot°ebnΘ? Nenφ to jen m≤dnφ zßle₧itost? V souΦasnΘ dob∞ konzumujeme potravu, kterß je pr∙myslov∞ zpracovßvanß, suroviny jsou chemicky oÜet°ovanΘ a obsahujφ r∙znΘ Ükodliviny z prost°edφ. Potravou se do naÜeho organismu nedostßvajφ lßtky pot°ebnΘ, jako nap°. vitamφny, d∙le₧itΘ minerßly apod. Naopak organismus se ôzanßÜφö toxick²mi lßtkami z vn∞jÜφho zneΦiÜt∞nΘho prost°edφ, kterΘ neumφ vlastnφmi silami zpracovat nebo vylouΦit. TakΘ metabolickΘ pochody vytvß°ejφ zplodiny, kterΘ, pokud nejsou neutralizovßny a odstran∞ny z t∞la, mohou zp∙sobit vß₧nß onemocn∞nφ. V p°φpad∞, ₧e nedostßvßme v potravinßch to, co nßÜ organismus pot°ebuje, n∞jakou dobu se to neprojevφ. T∞lo je na urΦit² Φas schopno kompenzovat tento deficit. StaΦφ ale nevelkß zßt∞₧ovß situace (infekce, stres fyzick² nebo psychick², atd.) a nemoc na sebe nenechß dlouho Φekat. Deficity d∙le₧it²ch lßtek se mohou projevovat od ·pln∞ obyΦejnΘ ·navy, Φasto chronickΘ, a₧ po stavy, kterΘ p°φmo ohro₧ujφ nßÜ ₧ivot. Pokud si tedy polo₧φme otßzku, zda potravinovΘ dopl≥ky ano Φi ne, pak musφme °φci rozhodn∞ ano, i kdy₧ i zde platφ - v rozumnΘ mφ°e. Nynφ p°ichßzφme k otßzce, kdo mß tyto produkty pou₧φvat a kdy, tedy v jak²ch ₧ivotnφch etapßch. Vzhledem k tomu, ₧e potravinov²ch dopl≥k∙ je nep°ebernΘ mno₧stvφ od mnoh²ch firem, nebudeme se zab²vat jednotliv²mi v²robky, nebylo by to ani v naÜich silßch. V ka₧dΘm p°φpad∞ jsou v ₧ivot∞ ka₧dΘho z nßs situace, kdy by po potravinovΘm dopl≥ku m∞l sßhnout. Jako jedin² p°φklad uvßdφme nejznßm∞jÜφ potravinov² dopln∞k, kter² znß ka₧d² a tΘm∞° ka₧d² u₧φvß nap°. v dob∞ ch°ipkov²ch onemocn∞nφch û vitamφn C Zpravidla u ka₧dΘho Φlov∞ka, zejm. u t∞ch, kdo ₧ijφ ve m∞stech a ve zneΦiÜt∞nΘm prost°edφ, je deficit vitamφnu C (kyselina L-askorbovß, u nßs znßm² Celaskon). NßÜ organismus nenφ schopen si jej vytvß°et sßm, proto jsme zßvislφ zcela na jeho p°φjmu potravou Z jeho funkcφ jmenujme nap°. : 1. zßvisφ na n∞m tvorba kolagenu v cΘvßch
a kloubech a tφm podporuje jejich stabilitu a funkci,
Dennφ doporuΦenß dßvka je 60 mg vitamφnu C, ale nic nezkazφme ani dennφ dßvkou 100 mg vitamφnu C. Samoz°ejm∞ nap°. p°i infekcφch, poran∞nφch, v dob∞ r∙stu, v t∞hotenstvφ a p°i kojenφ, a ve starÜφm v∞ku se tato pot°eba zvyÜuje. K p°edßvkovßnφ nedochßzφ, nebo¥ p°ebyteΦn² vitamφn C se vyluΦuje. NicmΘn∞ tzv. megadßvky (tj. p°es 1000 mg denn∞) se nedoporuΦujφ. U₧ jen z toho d∙vodu, ₧e organismus vyu₧ije pouze Φßst a zbytek vyplavφ û je to neefektivnφ pou₧itφ. N∞kterΘ v²zkumy potvrdily i vztah velk²ch dßvek vitamφnu C nap°. ke vzniku ledvinov²ch kamen∙.
Samoz°ejm∞ nejv²hodn∞jÜφ pro organimus je p°φjem vitamφnu C v p°φrodnφch zdrojφch (jahody, Üφpky, papriky, zelenß petr₧el, citrusy, aj.), nebo¥ souΦasn∞ s nφm p∙sobφ i r∙znΘ minerßly, enzymy, dalÜφ antioxidanty atd. Ale jak jsme ji₧ v²Üe uvedli, n∞kdy je obtφ₧nΘ spot°ebu ôcΘΦkaö potravou pokr²t, a proto se nebojme sßhnout po potravinov²ch dopl≥cφch. NaÜe nabφdka potravinov²ch dopl≥k∙ firmy ENRICH. |
|