- CH╪IPKA
V souΦasnΘ dob∞ zaΦφnß stoupat k°ivka nemocnosti na respiraΦnφ onemocn∞nφ. V
lednu to jist∞ nenφ ₧ßdnΘ p°ekvapenφ, zvlßÜt∞ po uplynul²ch teplejÜφch dnech,
kterΘ jsou pro zßke°nΘ viry to pravΘ. LΘtajφ od Φlov∞ka ke Φlov∞ku, mno₧φ se
a p°ipravujφ nßm nejednu ho°kou chvφli bu∩ v Φekßrn∞ u lΘka°e, nebo ve front∞
na lΘΦiva. A hurß do postele! Nebo ne?
Ka₧d² rok v tuto dobu slyÜφme ze sd∞lovacφch prost°edk∙, jak se proti ch°ipce
brßnit. NejlΘpe prevencφ. Tzn. otu₧ovat se, zdrav∞ jφst, hlavn∞ hodn∞ ovoce a
zeleniny, v∞novat se pravideln∞ sportovnφm aktivitßm. A hlavn∞ oΦkovßnφm. Jsou
r∙znΘ nßzory na oΦkovßnφ proti ch°ipce. M∙j nßzor je ten, ₧e kdo prod∞lal
pravou ch°ipku s teplotami okolo 40í C, schvßcenostφ organismu, kdo po t°i dny
nevstal z postele a byl schopen pouze p°ijφmat tekutiny, ten ud∞lß cokoli, aby to ji₧
nemusel pro₧φt. A to mluvφm pouze o p°φpadech nekomplikovan²ch. Pro lidi s vß₧n²m
chronick²m onemocn∞nφm, nap°. kardiaky, diabetiky, a dalÜφ by toto oΦkovßnφ m∞lo
b²t pravidlem (v²znamn²m poΦinem zdravotnφch pojiÜ¥oven je, ₧e tito pacienti majφ
oΦkovßnφ zdarma).
U nßs se pou₧φvajφ vakcφny Üt∞penΘ, vyrßb∞nΘ z kmen∙ 3 subtyp∙ ch°ipkovΘho
viru, aktußlnφho v₧dy v uplynulΘm roce. Virus ch°ipky mß schopnost se m∞nit,
nicmΘn∞ od minulΘ sezony nejsou zm∞ny nikdy tak markantnφ, aby oΦkovßnφ nebylo
·ΦinnΘ. Protilßtky vzniklΘ v organismu po aplikaci vakcφny jsou proto schopny nßs
ochrßnit p°ed ch°ipkou minimßln∞ jeden a₧ dva roky. èt∞penΘ vakcφny majφ jen
velmi mßlo ne₧ßdoucφch ·Φink∙.
Co je vÜak d∙le₧itΘ - oΦkovßnφ probφhß v poslednφch m∞sφcφch roku, tedy cca
od °φjna do prosince, podle epidemiologickΘ situace (tedy podle poΦtu respiraΦnφch
onemocn∞nφ ) ojedin∞le i na poΦßtku roku dalÜφho. Pou₧φvß se pouze jedna dßvka
a p°ijde nßs cca na 200 KΦ. Je to naÜe investice do zdravφ.
╚asto se setkßvßme s otßzkou oΦkovßnφ u d∞tφ a t∞hotn²ch ₧en. Pravda je, ₧e
v∞tÜina vakcφn je urΦena pro d∞ti od 6 m∞sφc∙. NicmΘn∞ myslφm si, ₧e v tomto
v∞ku a v podstat∞ a₧ do doby Ükolnφ dochßzky nenφ t°eba oΦkovat. Nejv∞tÜφ
nemocnost ka₧doroΦn∞ b²vß prßv∞ u d∞tφ ve Ükolnφm v∞ku a pak u adolescent∙.
Samoz°ejm∞ vyjφmky jsou zase d∞ti s chronick²mi onemocn∞nφmi - oΦkovßnφ lze
doporuΦit po dohod∞ s oÜet°ujφcφm lΘka°em.
U ₧en, kterΘ se rozhodly mφt dφt∞, se doporuΦuje oΦkovßnφ p°ed ot∞hotn∞nφm,
aby se zabrßnilo p∙sobenφ viru na plod p°i p°φpadnΘm onemocn∞nφ. Jak je znßmo
n∞kterΘ viry mohou p∙sobit poÜkozenφ plodu (zejmΘna
v prvnφch t°ech m∞sφcφch t∞hotenstvφ). Je mi znßm p°φpad ₧eny ve 33 t²dnu
t∞hotenstvφ, kterß p°i prokßzanΘ infekci ch°ipkov²m virem onemocn∞la
myokarditidou (zßn∞tem srdeΦnφho svalu), co₧ je stav p°φmo ohro₧ujφcφ ₧ivot
matky i dφt∞te.
M²m ·Φelem nenφ straÜit potencißlnφ pacienty, nicmΘn∞ musφme brßt v ·vahu, ₧e
pravß ch°ipka je zßva₧nΘ onemocn∞nφ a m∞lo by se v₧dy vylΘΦit Klid na l∙₧ku,
hodn∞ tekutin, lΘky proti horeΦce (antipyretika).
Je t°eba rozliÜovat ch°ipku od ch°ipkov²ch p°φznak∙, kterΘ mohou b²t vyvolßny
mnoha dalÜφmi typy vir∙, n∞kdy i bakteriφ. Ty se dajφ v souΦasnΘ dob∞ lΘΦit
krom∞ osv∞dΦen²ch p°φpravk∙, kterΘ zakoupφme v lΘkßrn∞ i Üirokou nabφdkou
r∙zn²ch v²robk∙ alternativnφ medicφny. Od homeopatick²ch
preparßt∙, kterΘ v p°φpad∞ nachlazenφ a r²my majφ prokazateln∞ kladn² vliv,
p°es fytoterapii, (COLDÖ),
a mnohΘ dalÜφ postupy. N∞kte°φ lΘka°i je odmφtajφ, n∞kte°φ je p°ehlφ₧ejφ,
dalÜφ je nabφzejφ jako alternativu .
Pacient mß prßvo si vybrat. Dnes mß ka₧d² z nßs odpov∞dnost za svΘ zdravφ a proto
by m∞l ud∞lat vÜe, aby mu vydr₧elo a₧ do smrti.
|
