Spektrum

Kde se rod� AS/�ty�stovky
Spole�nost IBM pozvala novin��e z Evropy do sv�ho v�robn�ho z�vodu pobl�� ��ma, kde se vyr�b�j� po��ta�e AS/400. Na programu nebyla jen prohl�dka z�vodu, ale i sezn�men� p��tomn�ch s pozic� t�chto po��ta�� na trhu i s v�hledy do budoucna.
Po��ta�e AS/400 jsou v nab�dce firmy IBM ji� p�knou ��dku let, a proto u nich ji� byly "vychyt�ny mouchy", kter� se u nov�ch syst�m� n�kdy objevuj�. Po��ta�e AS/400 se proto mohou pochlubit v�bornou dostupnost�, ve kter� p�ed�� jak syst�my Unix, tak syst�my zalo�en� na opera�n�m syst�mu Windows NT. Jde tedy o vyzr�l� �e�en�, kter� �ada firem pou��v� pro �ivotn� d�le�it� aplikace. 
Jen v minul�m roce se na cel�m sv�t� prodalo okolo 600 000 po��ta�� AS/400 a letos by toto ��slo m�lo b�t je�t� o 200 000 vy��. Spole�nost IBM tak� upozor�uje na to, �e je to jeden z m�la syst�m�, kter� byly od za��tku vyv�jeny speci�ln� pro obchodn� aplikace. Na AS/400 dnes bا� v�t�ina zn�m�ch EPR syst�m�, jako nap��klad SAP, SSA, PeopleSoft, Intentia nebo J. D. Edwards. IBM prosazuje do t�to platformy modern� prvky, jako nap��klad podporu pro Javu nebo pro syst�m Lotus Domino. Krom� tradi�n�ch aplikac� se soust�e�uje na �e�en� pro e-commerce a pro Business Intelligence.
Nov� �ada po��ta�� AS/400 je vybavena syst�mem OS/400 (v sou�asn� dob� ve verzi V4.R4), kter� umo��uje z jednoho po��ta�e vytvo�it v�ce logick�ch server�. V budoucnu by se m�ly jednotliv�m logick�m server�m pracuj�c�m na jednom po��ta�i automaticky p�id�lovat zdroje, tedy nap��klad procesory. N�ro�n�j� aplikace by tedy v p��pad� pot�eby vyu�ily v�ce procesor� a po skon�en� z�tاe by procesor vyu�il dal� logick� server. 
IBM tak� chyst� nov� verze procesor� PowerPC, kter� jsou v po��ta��ch AS/400 od roku 1995 vyu��v�ny. Na �adu p�ijde technologie m�di (v procesorech se bude m�sto hlin�kov�ch spoj� pou��vat m��) a tak� technologie SOI (Silicon on Insulator). Nov� server vyv�jen� pod k�dov�m jm�nem Pulsar m� procesory vyroben� novou technologi� vyu��vat, p�i�em� v jednom syst�mu bude a� 24 t�chto procesor�, a� 96 GB pam�ti a k dispozici bude v�ce ne� 6 TB diskov� kapacity. Po roce 2001 se chce IBM d�ky nov�m technologi�m dostat p�es hranici 1 GHz a chce dod�vat a� 32procesorov� syst�my AS/400 s opera�n� pam�t� a� 512 GB a v�ce ne� 10TB diskovou kapacitou. 
IBM v sou�asn� dob� dod�v� po��ta�e v n�kolika �ad�ch - zat�m jsou dostupn� maxim�ln� 12procesorov� servery AS/400e s pam�t� a� 40 GB a diskovou kapacitou a� 4,3 TB. Rozd�l mezi nejni��m jednoprocesorov�m serverem a nejvy��m serverem je 333 %. 
I kdy� se st�le �ast�ji mluv� o n�stupu opera�n�ho syst�mu Windows NT a syst�m OS/400 vypad� z hlediska v�voje informa�n�ch technologi� sp��e jako dinosaurus, hled� IBM do budoucnosti tohoto syst�mu velmi optimisticky a za pravdu ji d�vaj� i progn�zy spole�nosti IDC. Podle n� m� tak� syst�m OS/400 na trhu se servery v z�padn� Evrop� asi 10% pod�l a l�pe si vede na poli st�edn�ch a hi-end server�.
A te� je�t� k v�robn�mu z�vodu pobl�� ��ma, konkr�tn� v Santa Palom�. Nejde rozhodn� o n�jak� super�ist� provoz, kde v�ichni chod� v b�l�ch rou�k�ch, ale sp��e o trochu modern�j� v�robn� linku. Po��ta�e se zde toti� pouze montuj� z jinde vyroben�ch d�l� podle p��n� z�kazn�k�, a tak maxim�ln� �istota nen� nutn�. Po��ta� jede po v�robn�m p�su jen asi dv� hodiny, ale mnohem del� dobu trv� jeho testov�n� a instalace softwaru.
-PTR

Fujitsu a Siemens se spojuj�
Spole�nosti Fujitsu Computers a Siemens AG dnes ozn�mily, �e uzav�ely smlouvu, kter� z�sadn�m zp�sobem roz�i�uje vz�jemnou spolupr�ci. Ob� firmy sou�asn� p�ipravuj� zalo�en� spole�n�ho podniku pod n�zvem Fujitsu Siemens Computers. Sou��st� t�to dohody je spojen� v�t�iny evropsk�ch aktivit obou firem do spole�n�ho podniku, kter� bude vyv�jet, vyr�b�t a dod�vat kompletn� sortiment prost�edk� informa�n�ch technologi�. S vyu�it�m siln�ch str�nek obou partner� se nov�, spole�n� podnik stane t�et�m nejv�t�m sv�tov�m dodavatelem v oblasti osobn�ch po��ta��, server�, unixov�ch server� a velk�ch podnikov�ch v�po�etn�ch syst�m�. Nov� dimenze ve vz�jemn� spolupr�ci obou firem, kter� navazuje na v�ce ne� dvacetiletou �sp��nou spolupr�ci, umo�n� nov� spole�nosti pos�lit jej� postaven� zejm�na u velk�ch z�kazn�k�. Kombinace pokrokov�ch technologi� firmy Fujitsu s uzn�vanou reputac� firmy Siemens v Evrop� zajist�, �e nov� firma Fujitsu Siemens Computers bude m�t vynikaj�c� startovn� pozici a posune spole�n� podnik mezi t�i nejv�t� dodavatele osobn�ch po��ta��, unixov�ch server� a s�lov�ch po��ta�� na evropsk�m trhu. Nov� spole�nost s ro�n�mi dod�vkami p�es 6 milion� po��ta�� bude druh�m nejv�t�m dodavatelem v Evrop� s 12% pod�lem na evropsk�m trhu. Pl�novan� ro�n� obrat Fujitsu Siemens Computers bude v�ce ne� 6 miliard EUR. Po�et zam�stnanc� se bude pohybovat okolo 9500. Pod�l obou partner� v nov�m podniku je 50 %.
Zalo�en� spole�n�ho podniku bude logick�m roz��en�m vz�jemn� spolupr�ce, kter� prob�h� u� od roku 1978 a vytvo�� p�edpoklady pro agresivn� vstup do 21. stolet�. Spole�nost se zam��� na v�voj, v�robu a prodej mobiln� v�po�etn� techniky, osobn�ch po��ta��, server� a s�lov�ch po��ta�� s n�slednou plnou podporou z�kazn�k�.
Nov� spole�nost Fujitsu Siemens Computers vznikne k 1. ��jnu 1999 a umo�n� ob�ma partner�m doplnit vz�jemn� siln� str�nky - nejmodern�j� technologie spole�nosti Fujitsu s pozitivn�m renom� zna�ky Siemens na evropsk�m trhu. Spole�n� podnik bude spravovat v�echny v�robn� a v�vojov� kapacity obou partner� a lze o�ek�vat v�znamn� �spory z podstatn� roz��en�ho rozsahu v�roby.

Spole�n� z�m�r firem Fujitsu a Siemens  p�edstavuje v�razn� posun v rozlo�en� sil v oboru informa�n�ch technologi�. Vznik� toti� neamerick� spole�nost, kter� pat�� mezi p�t nejv�t�ch sv�tov�ch dodavatel� informa�n�ch technologi� s ambicemi neust�le posilovat sv� tr�n� postaven�.
-pal 

Sd�len� znalost�
Spole�nost Xerox je zn�m� hlavn� sv�mi kop�rkami a tisk�rnami, ale v posledn� dob� je st�le aktivn�j� i v mnoha jin�ch oblastech, kter� se t�kaj� po��ta��, dokument�, tisku a podobn�. Jednou z oblast�, kter� se tak� v�nuje, je vyu�it� znalost� a jejich sd�len�.
V dob�, kdy nen� probl�m jak�koli data okop�rovat na kop�rce nebo je v elektronick� form� ulo�it na disk a zp��stupnit v�em, tu st�le z�st�v� probl�m, jak data spr�vn� vyu��t a z�skat z nich informace a znalosti a jak tyto znalosti d�le sd�let. Znalosti jsou toti� pro organizaci st�le d�le�it�j� a st�vaj� se "intelektu�ln�m kapit�lem". Jejich z�sk�v�n� a udr�en� je ale velmi obt��n�. 
A kde v�bec znalosti jsou? Podle v�zkumu, kter� dala prov�st spole�nost Xerox, jsou ve 46 % p��pad� na pap��e nebo na po��ta�i ve form� dokumentu. Dal�ch 42 % znalost� je pouze v mozc�ch zam�stnanc�; odtud jsou velmi �patn� dostupn� a ostatn� je nemohou sd�let. Mo�n� �e by dnes bylo velice obt��n� poslat �lov�ka znovu k M�s�ci, proto�e i kdy� technologie v mnoh�m pokro�ila, lid�, kte�� v�d�, jak na to, u� d�laj� �pln� n�co jin�ho a svoje znalosti maj� pouze u sebe.
Podle pr�zkumu je jen asi 12 % podnikov�ch znalost� ulo�eno ve vhodn� form�, tedy nap��klad v n�jak�m repozit��i nebo znalostn� datab�zi. Ostatn� jsou bu� v pap�rov� podob�, nebo v podob� elektronick�ch dokument�. Bari�ru mezi pap�rov�m a elektronick�m dokumentem lze celkem snadno prolomit t�m, �e se elektronick� dokument vytiskne. Obt��n�j� je opa�n� proces, kdy se pap�rov� dokument mus� oskenovat. Je zaj�mav�, kolik dokument� v elektronick� form� se st�le je�t� tiskne (nap��klad polovina v�ech e-mail� je vyti�t�na) a d�le koluje v r�zn�ch form�ch.
Na lep� vyu�it� znalost� a jejich zp��stupn�n� m� spole�nost Xerox �e�en�. Znalosti je t�eba identifikovat, ochr�nit, ulo�it a zp��stupnit ostatn�m. Jedn�m z nov�ch n�stroj� firmy Xerox pro vyu�it� znalost� je ask Once. Ten zaji�uje p��stup k extern�m i intern�m zdroj�m znalost� a usnad�uje jejich hled�n�, zp��stupn�n� a vyu�it�. Z jednoho u�ivatelsk�ho dotazu nalezne ask Once n�kolik informa�n�ch zdroj� a v�sledky prezentuje ve vhodn�m tvaru (v�dy stejn�m, i kdy� jsou pou�ity r�zn� zdroje), kdy je mo�n� znalosti vyu��t, distribuovat nebo vytisknout. Dal�m n�strojem je MobileDoc, kter� umo��uje p��stup k dokument�m na d�lku vzd�len�m u�ivatel�m a pomoc� r�zn�ch prost�edk�, jako jsou chytr� telefony, dvoucestn� pagery nebo PDA. Xerox m� i n�stroje na vyu�it� znalost� a dokument�, a to v r�zn�ch jazyc�ch. Tuto problematiku �e� n�stroj Multilingual Document Management. Pro sd�len� dokument� a znalost� je zase ur�en n�stroj DocuShare 2.0.
-PTR

Informace v�dy a v�ude
Vize budoucnosti informa�n�ch technologi�, konkr�tn� vize o snadn� dostupnosti informac� v�dy a v�ude, se velmi rychle dost�vaj� do praxe. S jedn�m takov�m �e�en�m zalo�en�m na mobiln�ch technologi�ch se m�li novin��i mo�nost sezn�mit u firmy Sybase v podob� aplikace "AVIS - Mobiln� obchodn�k".
Na tomto "mobiln�m �e�en�" se pod�lely t�i firmy - firma Sybase jako dodavatel prvn� dostupn� SQL datab�ze pro kapesn� po��ta�e, firma Expert&Partner Engineering jako dodavatel kapesn�ch po��ta�� a Palm-size PC a firma Kvados, a. s., jako dodavatel prvn� aplikace tohoto typu u n�s.
Datab�ze Adaptive Server Anywhere firmy Sybase je standardn� SQL datab�ze, a to i ve verzi UltraLite, kter� je ur�ena pro kapesn� po��ta�e, a ve verzi Palm-size PC se syst�mem Windows CE, Palm OS nebo EPOC. Jde o SQL datab�zi a p�i synchronizaci dat s centr�ln� datab�z� se tedy p�en��ej� pouze zm�ny nebo pouze v�sledky dotaz�, a nikoli datab�ze cel�. To zkracuje dobu komunikace prob�haj�c� p�es GSM nebo pomoc� modemu. Jednoduch� aplikace i s datab�z� m� p�itom velikost pouze okolo 50 KB. Firma Sybase dod�v� i n�stroje pro v�voj aplikac�.
Aplikace "Mobiln� obchodn�k" firmy Kvados je zat�m dostupn� pro syst�m Windows CE a je ur�ena obchodn�m cestuj�c�m - podobn� �e�en� se jist� hodilo i v jin�ch oblastech. Hlavn� v�hodou tohoto �e�en�, zalo�en�ho na kapesn�ch po��ta��ch, jsou jeho mal� rozm�ry a hmotnost, dlouh� doba provozu na baterie a akceschopnost (nemus� se bootovat). Svoji roli zde hraj� samoz�ejm� i finance, proto�e kapesn� po��ta�e jsou levn�j� ne� notebooky. 
D�ky tomuto �e�en� mohou m�t obchodn� cestuj�c� neust�le k dispozici p�esn� a aktu�ln� informace a mohou nov� data zp��stupnit velice rychle ostatn�m. Jde nap��klad o informace o obchodn�ch partnerech, o provozn�ch jednotk�ch, kontaktn�ch osob�ch, sortimentu, stavu skladu a cen�c�ch. Aplikace je zat�m nasazov�na ve spole�nosti K+B expert, co� je velkoobchodn� firma s elektronikou. �e�en� zalo�en� na modern�ch mobiln�ch prost�edc�ch mohou vyu��vat r�zn� obchodn� firmy, ale i nap��klad poji�ovny, policie, celn� spr�va a dal�.
-PTR

Od dat k informac�m
P�i vysloven� zkratky SAS se v�m asi p�edev�m vybav� leteck� spole�nost. M�n� u� se v�, �e v Severn� Karolin� s�dl� firma SAS Institute, pat��c� s ro�n�m obratem p�es 870 milion� USD k nejv�t�m dodavatel�m softwaru na sv�t�. 
Specializovala se na velk� syst�my pro podporu rozhodovac�ch proces�, datov�ch sklad� (data warehouse) a dolov�n� dat (data mining) a v�sledky sv� pr�ce poskytuje ve form� integrovan�ch celopodnikov�ch �e�en�, pro nا se za��n� uj�mat term�n Information Delivery. Ta umo��uj� p�ev�st mohutn� objemy dat, kter� firmy maj� k dispozici, do podoby informac� vhodn�ch pro rozhodov�n�. Produkty SAS Institute dnes vyu��v� p�es 33 000 organizac� v bezm�la 120 zem�ch cel�ho sv�ta - u n�s nap�. IPB, �esk� poji�ovna, Pra�sk� pivovary, �koFIN, KB, Multiservis, Ministerstvo pr�ce a soci�ln�ch v�c� i �esk� statistick� ��ad.
Mezi pades�tkou pobo�ek a distributor� roztrou�en�ch po cel�m sv�t� nesch�z� ani pra�sk� t�m, kter� ned�vno v�razn� pos�lil. Nov�m �editelem pro �R byl jmenov�n Zden�k Panec, finan�n� �editelkou Petra Vackov� a rozrostl se i konzulta�n� t�m. "Nov� organiza�n� struktura je zam��ena na upevn�n� postaven� SAS Institute na �esk�m trhu," prav� se v ofici�ln� tiskov� zpr�v�; Zden�k Panec se v�ak nijak netaj� ambicemi sv�ho �trn�cti�lenn�ho kolektivu st�t se zdej�m l�drem tohoto segmentu: "�esk� firmy si st�le v�ce uv�domuj�, �e k vytvo�en� konkuren�n� v�hody u� nesta�� pouze kvalitn� informa�n� syst�m, ale �e je nutn� d�le investovat do syst�m� pro podporu rozhodov�n� - a to je p��le�itost pro n�s."
Zm�n�n� technologie umo��uj� firm�m efektivn� vyu��t v�ech dat o z�kazn�c�ch, a naj�t tak nov� informace a nep�edpokl�dan� souvislosti, co� ve vztahu k z�kazn�k�m znamen� tak�ka revoluci. Z�kladn�mi oblastmi, kde se vyu��vaj� syst�my SAS Institute, jsou marketing a obchod - ��zen� vztah� se z�kazn�ky (Customer Relationship Management), strategick� ��zen� organizac� podle vyv��en�ch ukazatel� (Balanced Scorecard) a finan�n� ��zen�.
Snad je�t� n�kolik zaj�mavost� o pou�it�ch technologi�ch: SAS Institute podporuje v�voj aplikac� typu thin-client a jejich nasazov�n� v architektur�ch s webov�mi prvky, a to jak Java, tak ActiveX; realitou u� je tak� podpora pro bezdr�tov� p��stupov� protokol WAP (Wireless Application Protocol), kter� umo��uje mj. p��stup k datov�m sklad�m z p�enosn�ch za��zen�.
Technologie Publish and Subscribe zase dovoluje poskytov�n� informac� z r�zn�ch platforem, opera�n�ch syst�m� a aplikac�. Pro u�ivatele m� p�edplatn� (subscribe) v�hodu v omezen� �asu nutn�ho k vyhled�v�n� informac�; v�hodou publikov�n� (publish) pro poskytovatele informac� a pro organizaci jako celek je odstran�n� n�klad� na spr�vu zvl��tn�ch distribu�n�ch seznam�, proto�e ty jsou udr�ov�ny centr�ln�.
A na z�v�r je�t� dobr� zpr�va pro potenci�ln� �esk� u�ivatele: SAS Institute koncem �ervna uzav�el dohodu o obchodn� alianci pro �R s firmou Compaq Computer, podle n�� budou syst�my pro podporu rozhodov�n� ob� firmy nab�zet a dod�vat spole�n� - prvn�m z�kazn�kem u� se staly Pra�sk� pivovary. V nab�dce aliance je tak� Rapid Results Data Warehouse Pack jako vstupn� �e�en� pro rychl� zaveden� technologi� datov�ch sklad�.
-he

Scala nab�z� p�eklada�e
Spole�nost Scala Business Solutions NV ozn�mila, �e bude poskytovat glob�ln� on-line p�ekladatelsk� slu�by u�ivatel�m provozuj�c�m elektronick� obchodov�n� (E-Commerce). Klient�m Scaly, kte�� maj� sv� webov� str�nky zaveden� v s�t�ch internet, intranet a extranet, bude firma Ablaksoft, kter� zaji�uje lokalizace program� Scala, nab�zet lokaliza�n� slu�by zalo�en� na aplikaci Scala.Solutions.

Nov� �editel SPT
Nov�m �editelem SPT Telecomu se po odvolan�m Svatoslavovi Nov�kovi stal pan P�emysl Kl�ma. Ten doposud p�sobil mj. jako �editel spole�nosti Dattel. 

AltaVista prod�na
Spole�nost CMGI z�skala za 2,3 miliardy dolar� majoritn� pod�l ve firm� AltaVista (dosud pln� vlastn�n� firmou Compaq). Compaq se z�rove� stal nejv�t�m akcion��em firmy CMGI. Compaq p�evedl spole�nost AltaVista (co� je zejm�na vyhled�vac� slu�ba AltaVista, Shopping.com a Zip2.com) z 83 % na firmu CMGI (nyn� tedy AltaVistu vlastn� ze 17 %). Firma CMGI sou�asn� vystavila Compaqu dlu�n� �pis v hodnot� 220 milion� dolar� s dobou splatnosti t�i roky. Compaq pak od CMGI z�sk� 16,4% pod�l ve spole�nosti CMGI. Celkov� hodnota AltaVisty se tedy vy�plh� na 2,7 miliardy USD.

Dar �kol�m
Spole�nost Inprise se rozhodla poskytnout autorsk� pr�va na pou��v�n� sv�ch v�vojov�ch n�stroj� Delphi, JBuilder, C++Builder, InterBase a Aplika�n� server t�mto instituc�m: MFF UK, �VUT a Vysok� �kole ekonomick�. Poskytnut� software m� hodnotu t�m�� �est milion� K�.

Koooperace firem 
Spole�nosti Microsoft a Inprise dnes ozn�mily dokon�en� strategick�ch a technologick�ch dohod, kter� se stanou z�kladem pro dlouhodobou spolupr�ci mezi ob�ma firmami. Z�rove� byl ozn�men n�kup p�ednostn�ch akci� Inprise v hodnot� 25 milion� USD, uskute�n�n� spole�nost� Microsoft.

Nov� �eb���ek TOP500 superpo��ta��
Od roku 1993 vyhodnocuj� nez�visl� odborn�ci dvakr�t ro�n� sv�tov� �eb���ek p�ti set nejv�konn�j�ch (podle benchmarku LINPACK) superpo��ta�ov�ch instalac�. Podle nejnov�j�ho seznamu z�st�v� k 10. �ervenci 1999 st�le na prvn�m m�st� syst�m ASCI Red od Intelu (9472 procesor�), um�st�n� v Sandia National Labs (Albuqerque, USA), letos s v�konem  2,12 teraOps (2,12.1012 operac� za sekundu, loni v listopadu m�l 1,34 teraOps). Na druh� p���ce je ASCI Blue Mountain od SGI se 6144 procesory s v�konem 1,608 teraOps, t�et� dal� SGI, resp. Cray T3E (0,891 teraOps). Na �tvrt�m m�st� je Hitachi SR8000/128, osm� IBM SP Silver, ostatn� m�sta v prvn� des�tce pat�� op�t stroj�m SGI (Cray i Origin).
Syst�m� od SGI je v TOP500 celkem 182 (loni 183), a p�ev��n� v�t�ina z nich je "na �pi�ce pelotonu". S po�tem 118 um�st�n� se na druh� m�sto probojovala IBM (loni v listopadu 104), na t�et� m�sto klesl s 95 um�st�n�mi Sun (loni druh� se 126). Hewlett-Packard je rekordmanem v p��r�stku co do po�tu um�st�n� (z lo�sk�ch 14 na 27) i souhrnn�ho instalovan�ho v�konu (z 0,407 teraOps loni na 1,243 teraOps, tedy asi trojn�sobek). St�le je to v�ak 15x m�n�, ne� vykazuje SGI, v tomto parametru je�t� v�razn�ji na prvn�m m�st� ne� v po�tu instalac� (18,62 teraOps), a 6x m�n� ne� druh� IBM (7,51 teraOps). D�kladn�j� srovn�n� poskytnou tabulky a grafy publikovan� na internetu univerzitou v Mannheimu (www.top500.org).

Auto za AutoCAD
Slavnostn� zah�jen� prodeje �esk� verze CAD programu AutoCAD 2000 po��tkem �ervence bylo krom� p�edveden� produktu prov�zeno i atraktivn� nab�dkou v�hod, kter� by m�ly povzbudit z�jemce o po��zen� programu. Nab�dka na zv�hodn�n� upgrade na AutoCAD 2000 CZ sm��uje k u�ivatel�m licenc� programu AutoCAD LT. U�ivatel�, kte�� si v letn�m obdob� objednaj� AutoCAD 2000 nebo n�kter� z produkt� rodiny Design 2000, obdr�� slevu p�i n�kupu dopl�kov�ch produkt� CAD Overlay a/nebo 3D Studio VIZ. Firma Datech 2000, distributor Autodesku, p�ipravila dokonce soutا o automobil �koda Octavia LX, kter� p�ipadne podle losov�n� n�kter�mu z u�ivatel�, kte�� si v l�t� zakoup� AutoCAD 2000 CZ nebo n�kter� vertik�ln� produkt Autodesku.

Prvn� s��ov� leteck� simul�tory F-16
Podle kontraktu s firmou Lockheed Martin bude spole�nost SGI dod�vat v�po�etn� z�zem� s��ov�ch simul�tor� letounu F-16. Tyto simul�tory umo�n� spole�n� virtu�ln� mise n�kolika pilot�m rozm�st�n�m na r�zn�ch m�stech zem�koule. Jde o prvn� instalaci tohoto druhu a simul�tory by m�ly pom�hat v n�cviku reakc� na neo�ek�van� situace, jako je nap�. vzn�cen� motoru. D�ky spojen�m simul�tor�m mohou piloti prov�d�t v�echny typy man�vr�, zkou�et zam��en� pozemn�ch c�l�, vyhnout se ohro�en� a za�lenit se do boje v mal�ch i velk�ch v��k�ch.
Prvn� simul�tory by m�ly b�t spolu se servery SGI Origin 2000 a SGI Origin 200, grafick�mi syst�my Silicon Graphics Onyx2 a grafick�mi pracovn�mi stanicemi Silicon Graphics Octane, Silicon Graphics 320 a 540 dod�ny na z�kladny Shaw Air Force Base, S.C., a Mountain Home Air Force Base v Idahu.
-l&m  

WinRoute "v�l�" v Americe
Spole�nost Tiny Software, firma zalo�en� �esk�mi v�voj��i a mana�ery pracuj�c�mi pro firmu MT-Net, dnes ozn�mila v�sledky prvn�ch t�� m�s�c� p�soben� na americk�m trhu. B�hem prvn�ho �tvrtlet� se prodej produktu WinRoute na americk�m trhu zv��il o 200 % v porovn�n� s p�edchoz�m �tvrtlet�m. Celkov� obrat za toto obdob� p�es�hl 300 000 USD. Pro Tiny Software Inc. nyn� pracuje p�t lid�, av�ak celkov� po�et zam�stnanc� by m�l ke konci roku 1999 dos�hnout patn�cti. V�vojov� centrum a prodej WinRoute v �esk� republice bude nad�le prov�d�n v r�mci Tiny Software �R, dce�in� firmy Tiny Software, kter� vznikla p�ejmenov�n�m z MT-Net. Tato zm�na m� v�cem�n� form�ln� charakter, kter� je v�ak nutn� s ohledem na dal� r�st firmy. Person�ln� slo�en� firmy se pochopiteln� nem�n�.

Via Technologies kupuje Cyrix
V lednu tohoto roku ozn�mila spole�nost National Semiconductor, �e kon�� s v�robou procesor� x86. Jej� divize Cyrix, kterou v roce 1997 z�skala za 550 milion� dolar�, toti� vykazovala neust�le ztr�tu. Pro Cyrix se tedy hledal kupec a nakonec tuto firmu zakoupila spole�nost Via Technologies, kter� je zn�m�m v�robcem �ipov�ch sad pro z�kladn� desky. Intelu bude tedy nyn� Via konkurovat i v oblasti procesor�. Firma National Semiconductor bude nad�le vyv�jet procesory MediaGX a dal� specializovan� procesory.

Conquest nakupoval
Spole�nost Conquest zakoupila spole�nost I.V.S.N, v�hradn�ho dovozce notebook� LEO. Posiluje t�m svoji pozici na poli mobiln� v�po�etn� techniky a vedle v�hradn� distribuce notebook� zna�ky Umax z�sk�v� v�hradn� distribuci notebook� LEO DESIGNote.

Dell vede
Spole�nost DELL Computer z�skala podle v�sledk� IDC jeden�ctiprocentn� pod�l na �esk�m trhu a zaujala tak prvn� pozici mezi prodejci po��ta�ov�ho hardwaru v �esk� republice. Zat�mco �esk� trh s IT zaznamenal meziro�n� r�st o pouh� 3,2 procenta, objemy prodej� Dellu se zv��ily o 38 %, co� znamen�, �e spole�nost Dell p�ekonala meziro�n� r�st trhu v �R 11,9kr�t.

Nov� pobo�ka
N�meck� pobo�ka japonsk� firmy iiyama zakl�d� v �esk� republice dce�inou spole�nost iiyama Czech, s. r. o. Gener�ln�m mana�erem spole�nosti iiyama Czech, s. r. o., bude jmenov�n pan Ji�� Ad�mek, dosavadn� �editel spole�nosti Logic CS Distribution, s. r. o.

DigiMedia
Z�jemci o IT se mohou t��it na dal� veletrh v t�to oblasti, jen� by se m�l ve dnech 22. - 25. z��� 1999 poprv� uskute�nit na v�stavi�ti v D�sseldorfu, a to pod n�zvem DigiMedia. Veletr�n� spole�nost Messe D�sseldorf pl�nuje tuto akci realizovat s dvouletou periodicitou a jej�m hlavn�m zam��en�m by m�l b�t hardware, software, slu�by a produkty v oblastech digit�ln�ch m�di�, vydavatelstv�, marketingu a komunikac�. Odborn� program veletrhu by m�l sest�vat z mnoha ��st�, v pl�nu jsou kongresy, semin��e, pracovn� setk�n�, multimedi�ln� prezentace atd. a klade si za c�l poskytnout n�v�t�vn�kovi fundovan� informace a know-how. P�edbاn� cena jednodenn� vstupenky je 20 DEM, zaj�mav� slevy a dal� mo�nosti nab�z� tak� brn�nsk� partner Messe D�sseldorf - BVV. Na z��ijov� premi��e veletrhu se o�ek�v� asi 350 vystavovatel� a 40 tis�c n�v�t�vn�k�.

Luko prod�no
Spole�nost Luko CZECH-NET, co� je �esk� internetov� poskytovatel, ozn�mila, �e jej�m nov�m vlastn�kem se stala americk� spole�nost Euroweb International. V lo�sk�m roce vyk�zala firma Luko �sp��n� finan�n� v�sledky a ji� uplynul� prvn� m�s�ce roku 1999 indikuj� op�tovn� n�r�st v�kon� a tr�eb o t�m�� 100 %. Firma Euroweb International t�mto krokem z�skala dobrou v�choz� pozici na �esk�m internetov�m trhu a zam��l� v tomto duchu realizovat dal� akvizice.
redakce