Ryze Φesk² programCD zßhy dorazilo, instalace prob∞hla zdßrn∞ a jß zaΦal zkouÜet. Postupn∞ jsem se vÜak zaΦal stßle vφce podivovat nad tφm, jak si n∞kte°φ programßto°i p°edstavujφ naprosto p∙vodnφ program. Posuzujte se mnou: Baltazar i jeho nßslednφk Baltφk (v dalÜφm textu budu o tΘto dvojici program∙ hovo°it jako o B&B) ₧ijφ v ÜachovnicovΘm prostoru s polφΦky o rozm∞rech 29 ╫ 39 bod∙. Naproti tomu Petr p°ichßzφ s revoluΦnφ novinkou: ₧ije v ÜachovnicovΘm prostoru s polφΦky 32 ╫ 32 bod∙! Zßsadnφ rozdφl je i v Φφslovßnφ polφ. Mnozφ z vßs jist∞ vφ, ₧e B&B majφ nulov² bod sou°adnΘ soustavy po dosovskΘm vzoru vlevo naho°e. Naproti tomu Petr si ve Ükole zapamatoval, ₧e poΦßtek sou°adnΘ soustavy umφs¥ujeme v∞tÜinou vlevo dol∙, a tam jej takΘ po vzoru Karla umφstil. DalÜφ v²znamnou inovacφ je to, ₧e na rozdφl od B&B, kte°φ p°ed sebou Φarujφ p°edm∞ty ulo₧enΘ v tzv. bankßch, Pet°φk p°ed sebou p°edm∞ty neΦaruje, ale klade, a nemß je ulo₧eny v bankßch, ale v knihovn∞. Svoji nevÜednφ invenci p°edvedli auto°i takΘ v oblasti metodiky: Na rozdφl od B&B, kde se d∞ti uΦφ v ·vodnφch lekcφch stav∞t domek, tak v ·vodnφch lekcφch Pet°φkovy sady v²ukov²ch program∙ se d∞ti uΦφ stav∞t domeΦek. Navφc je tu jeÜt∞ jedna zßsadnφ odchylka: na rozdφl od B&B, kte°φ stavφ cel² domek ze zem∞ a na konci stavby si otev°ou dve°e a jdou si dovnit° odpoΦinout a podφvat se z okna, Pet°φk po stavb∞ svΘho domeΦku z∙stane stßt vedle domeΦku - viz obrßzky (domek z pracovnφ plochy Baltφka (vlevo) a domeΦek z programu Petr (vpravo) po dokonΦenφ jejich vstupnφch v²ukov²ch program∙).
Oba programy navφc umo₧≥ujφ pracovat nejen s polφΦky, ale takΘ s jednotliv²mi obrazov²mi body a vytvß°et obrßzky prost°ednictvφm grafick²ch p°φkaz∙. Oba majφ v sob∞ zakomponovßny i jednoduchΘ grafickΘ editory, kterΘ se liÜφ p°edevÜφm tφm, ₧e Baltazar∙v a Baltφk∙v paint nabφzφ 16 barev, kde₧to Pet°φk∙v editor nabφzφ standardn∞ paletu 256 barev. Na druhou stranu B&B editor umo₧≥uje editovat obrßzky po celΘ ploÜe, kde₧to Petr∙v vßs omezuje na plochu jednoho p°edm∞tu. P°ejd∞me ale k pracovnφmu prost°edφ, kterΘ na prvnφ pohled vykazuje nejv∞tÜφ odliÜnosti. Tady se musφme vrßtit trochu do historie. S grafick²mi programovacφmi nßstroji pana Soukupa se ÜirÜφ programßtorskß obec seznßmila na p°elomu osmdesßt²ch a devadesßt²ch let. Ukßzala se vÜak starß pravda, ₧e programßto°i jsou ve v²b∞ru sv²ch nßstroj∙ velice konzervativnφ a necht∞jφ m∞nit zavedenΘ zvyky. Pan Soukup se tehdy rozhodl, ₧e se na nßs äprogramßtorskΘ d∞dkyô vykaÜle a ₧e svΘ ·silφ soust°edφ na d∞ti, kterΘ byly k jeho myÜlenkßm vst°φcn∞jÜφ. Inspiroval se sv∞tem robota Karla a vytvo°il obdobn² sv∞t pro svΘho Baltazara. Sv∞t obohacen² o zßplavu mo₧nostφ, kterΘ v pr∙b∞hu osmdesßt²ch let osobnφ poΦφtaΦe p°inesly. Baltazarovy programy se po vzoru jeho p°edchozφch programovacφch nßstroj∙ vytvß°ely jako stromy obdobnΘ Jacksonov²m diagram∙m. P°ed n∞kolika lety se mohly naÜe d∞ti seznßmit s dalÜφm Φarod∞jem ze Soukupovy rodiny - s mal²m Baltφkem. P°i jeho tvorb∞ se autor inspiroval mo₧nostmi modernφch vizußlnφch programovacφch nßstroj∙, kterΘ ale dotßhl o krok dßle, a mo₧nost p°etahovßnφ prvk∙, znßmou z tvorby formulß°∙, aplikoval i na tvorbu program∙. P°i sout∞₧φch v programovßnφ, kde jsem b²val Φlenem poroty, jsme se pak dozv∞d∞li, ₧e autorova dφlna chystß symbi≤zu obou t∞chto produkt∙, v nφ₧ ale bude mφsto klasickΘho Jacksonova stromu, v n∞m₧ Φtete programy zleva doprava, pou₧it vÜem znßm² adresß°ov² strom, kter² programßtor∙m umo₧nφ Φφst programy seshora dol∙, jak jsou zvyklφ. Navφc jim umo₧nφ rozbalit pouze ty Φßsti programu, jejich₧ struktura je zajφmß, a ostatnφ nechat sbalenΘ - p°esn∞ tak, jak to d∞lßme p°i prochßzenφ stromu slo₧ek. A jsme zpßtky u jßdra v∞ci. Petrovo prost°edφ (p°esn∞ji jeho programov² strom) mi nebezpeΦn∞ p°ipomφnalo p°edvßd∞nΘ ukßzky budoucφ podoby symbiotickΘho Baltazara. Jist∞ pochopφte, ₧e po t∞chto prvnφch kontaktech jsem dosp∞l k p°esv∞dΦenφ, ₧e mßm p°ed sebou ryze Φesk² program, jeho₧ auto°i Üli ve svΘm ΦeÜstvφ tak daleko, ₧e se p°i jeho tvorb∞ d∙sledn∞ °φdili znßmou pouΦkou: äKdo nekrade, okrßdß rodinu.ô N∞jak se mi toti₧ nechce v∞°it, ₧e by auto°i programu Petr p°i v²voji svΘho programu Baltazara ani Baltφka neznali. Na to jsou si myÜlenky t∞chto produkt∙ p°φliÜ podobnΘ. Mo₧nß nßm prßvnφci vysv∞tlφ, ₧e podle naÜich zßkon∙ se nestalo nic protiprßvnφho. Mo₧nß. NicmΘn∞ jsem se domnφval, ₧e doba v²voje a hlavn∞ pak prodeje Φesk²ch Norton Commander∙ ji₧ skonΦila a ₧e se za°adφme mezi stßty, kde si ten, kdo chce pou₧φt cizφ myÜlenky, nejprve od dotyΦnΘho koupφ p°φsluÜnou licenci. Z tohoto zornΘho ·hlu se mi pak zaΦaly zdßt podez°elΘ i rozsßhlΘ doprovodnΘ knihovny s obrßzky a zvuky, na jejich₧ legßlnφ zakomponovßnφ do produktu prodßvanΘho za penφze bych se v tuto chvφli bßl vsadit. Proto₧e vÜak neznßm mo₧nΘ zdroje, nebudu se k nim rad∞ji vyjad°ovat. Abych ale jenom nepomlouval. V Petrovi jsem naÜel i n∞kolik zajφmav²ch myÜlenek - nap°. zp∙sob zadßvßnφ podob jednotliv²ch fßzφ pohybujφcφch se p°edm∞t∙. Krom∞ toho se na mΘm poΦφtaΦi rychleji natahoval a spot°ebovßval mΘn∞ prost°edk∙ ne₧ verze Baltφka, kterou jsem m∞l k dispozici (byla to vÜak jen beta verze sta₧enß z internetu). Na druhou stranu jsem v Baltazarovi i Baltφkovi v₧dy poznal, co se programu nelφbφ, kde₧to v Petrovi se mi obΦas nepoda°ilo zjistit, kde je v mΘm programu chyba, kv∙li kterΘ Petr mou snahu o spuÜt∞nφ tohoto programu ignoruje. P°i pokusech o zadßnφ programu mne u Petra navφc znerv≤z≥ovalo to, ₧e jsem Φasto nev∞d∞l, na kterΘ mφsto se usadφ prßv∞ vklßdan² prvek. Nepoda°ilo se mi toti₧ odhalit jednoznaΦnΘ pravidlo urΦujφcφ, kde mßm prvek upustit, aby se za°adil tam, kde bych jej rßd m∞l. ╚asto se mi jej ani nepoda°ilo vlo₧it do programu. Prvek asi pochopil, ₧e se jej sna₧φm dßvat n∞kam, kam nepat°φ, a vykaÜlal se na mne a vrßtil se do rodnΘho chlφvku. Nßpov∞da pak o t∞chto otßzkßch taktn∞ mlΦela. DalÜφ v∞cφ, kterß mne trochu zaskoΦila, byly typovΘ operßtory. Petr pou₧φvß jin² operßtor "=" pro porovnßvßnφ Φφsel, jin² pro porovnßvßnφ p°edm∞t∙, jin² pro porovnßvßnφ obrßzk∙ atd. Obavßm se, ₧e pro malΘ programßtory to nenφ optimßlnφ p°φstup. Obdobnß zßplava jednoduch²ch prvk∙ slou₧φ nap°. k p°evod∙m. Jinß ikona je pou₧ije pro p°evod data na text typu "den.m∞sφc.rok", jinß na text typu "m∞sφc/den/rok", dalÜφ na "rok-m∞sφc-den" atd. Pochopil jsem, ₧e kdybych pot°eboval p°evΘst datum na jin² formßt, ne₧ na n∞kter² z t∞ch p°edem definovan²ch, asi bych ostrouhal. Mo₧nß jsem nepochopil skrytou genialitu tohoto dφla. Nemohu se vÜak zbavit pocitu, ₧e za tφmto produktem nestojφ ₧ßdn² v²voj analyzujφcφ, co takov² zaΦφnajφcφ programßtor pot°ebuje, a sna₧φcφ se t∞mto pot°ebßm maximßln∞ vyjφt vst°φc. Domnφvßm se, ₧e pouze n∞jak² äk≤dovaΦô sesbφral °adu zajφmav²ch v∞cφ, s nimi₧ se potkal, a sestavil je dohromady. Program Petr toti₧ ve mn∞ obΦas vzbuzoval silnou asociaci s dortem, kter² va°ili pejsek s koΦiΦkou a kter² byl vyrßb∞n dle zßsady ädßme-li tam sto dobr²ch v∞cφ, bude dort stokrßt dobr²ô. Vzniklo tak zajφmavΘ dφlo, ale jß sßm bych si asi rad∞ji poΦkal na originßl. Rudolf Pecinovsk² |
