Křivoklát
* Hrad jest vyššími vrchy obklopen než ten, na němž stojí, kolem jeho paty
vine se potok Červený, v dálce hučí Berounka. Od východu se přijde ku bráňce z
kopce malého po schůdkách dolu, napravo staré hradby na nevysoké skále, v rohu malá
vížka, nad ními druhé hradby, v ních lidomorna; za ní staré stavení, jehož okna
na půlnoc jdou k vrchům, na poledne ku kapli; za druhou bránou po obou stranách malé
byty, bezpochyby pro hrádního, za tím na pravé straně, na té samé skalce, co
lidomorna stojí, čtverrohá vížka, za ní malé náhradí, na něm kaple gotická s dvěma
oknama na poledne, dále k třetí bráně výstupek (Erker) s velkým oknem, za tím
polevé straně nízká
zídka, přes niž viděti k polední straně na vrchy i do oudolí, na té stojí z
kamene tesané sochy svatých Antonína - Jana Ev. - Floriána - (pak nový železný kříž)
- Maria - Josef - Ján Nep. - Václav - až k třetí bráně; zde býval zdvíhací most,
nad bránou v znaku český lev...*
Karel Hynek Mácha
(Zápisník)
* ... Na severní straně je věž Huderka. Tu hrávala prý hudba, aby z blízkých mučíren
nebylo slyšeti úpění vězňů, vyslýchaných právem útrpným...*
Josef Pavel
(Průvodce po českých hradech)
* ... 18.3. 1422 odpoledne vyhořel a následně byl čtyřikrát obležen a dobyt střídavě
husitskými a katolickými vojsky...*
Tomáš Durdík
(Encyklopedie českých hradů)
* ... Žil na vysoké noze, nicméně důvěra císařova hasla, neboť výroba zlata ve
velkém se Kelleymu nějak nechtěla dařit. A pak se dostavila katastrofa. Na jaře 1591
rytíř z Imany zabil v souboji dvořana
Jiřího Hunklera. Císař, který nedlouho předtím souboje přísně zakázal, dal
Kelleyho uvěznit na Křivoklátě. Po třech letech žaláře se mág pokusil o útěk,
ale při pádu z hradební věže přišel o nohu. ...*
Petr Hora - Hořejš
(Toulky českou minulostí 3)
* ... Zchromený a zbavený cti i majetku byl Kelley propuštěn na svobodu. Nepoučil se
však a brzy byl znovu uvězněn v Mostě za podvody, jichž se zde dopustil. Ani tady se
mu útěk nezdařil, a tak slavný alchymista, podvodník a dobrodruh Kelley přece jen
využil svých vědomostí a ukončil svůj život
neslavně jedem.*
Putování po hradech
* ... To bylo ještě za starého Rakouska, kdy na křivoklátském hradě seděl kníže
pán Max Egon Fürstenberg a jedl Ohnivcův guláš a popíjel rakovnické pivo. Prošek
jako nejlepší rybář v kraji měl od něho povoleno chytat všemi způsoby po celé řece.
Jenom úhoře, kteří mají maso jako lotosový květ, musel odnášet na hrad. ...*
Ota Pavel
(Jak jsem potkal ryby)
CHARAKTERISTIKA
Zachovalý gotický hrad malebně umístěný na vyvýšenině nad Rakovnickým potokem na
okraji stejnojmenné obce.
HISTORIE
První písemná zmínka o hradu pochází již z roku 1110. Tato zpráva se však netýká
dnešního kamenného hradu, ale jeho dřevěného předchůdce, který ale s největší
pravděpodobností
nestál na jeho místě.
Stavba kamenného hradu byla dosti náročná a zdlouhavá. Proto byla také byla dokončena
až ke konci 13. století. V těchto dobách hostil hrad často Přemysla Otakara II. a Václava
I..
Na samém počátku 14. století, možná při úspěšném dobývání v roce 1307, zachvátil
Křivoklát velký oheň. Své mládí zde nuceně trávil Karel IV., který později zařadil
Křivoklát mezi hrady, které nesměly být zastavovány.
K lovu zvěře na Křivolkát často zavítal i Václav IV. , za něhož byla realizována
výrazná přestavba, při níž byla postavena i Prochoditá věž. K dalším úpravám
došlo až za Vladislava Jagelonského.
V 16. století, za vlády Habsburků, sloužil hrad především jako vězení, ve kterém
přebýval i první biskup jednoty bratrské Jan Augusta. Koncem tohoto století hrad opět
vyhořel, tentokráte však oheň nezpůsobil tak rozsáhlé škody. Zanedlouho proběhla
nevýznamná přestavba v renesančním stylu.
V roce 1643 Křivoklát vyhořel. Poté byl zastaven Schwarzenberkům a po nich jej od
roku 1685 vlastnili Valdštejnové. Od třicátých let 18. století byl využíván jen
částečně. Větší význam měl jen hradní pivovar, který se rychle rozrůstal.
V roce 1826 hrad opět vyhořel. Přes všechny připomínané útrapy se Křivoklát ve
vcelku dobrém stavu dočkal dnešních věků, kdy jeho prostory lákají každoročně
mnoho návštěvníků.
ZAJĺMAVOST
Na konci 19. a začátkem 20. století proběhla na hradě rozsáhlá rekonstrukce.
Na Křivoklátě se odehrává část děje známého románu Aloise Jiráska Mezi proudy.
Jako státní majetek je Křivoklát veden již od roku 1929.
Hradu dominuje zejména Velká věž, která dosahuje výšky 42 m a její průměr činí
12 m.
???
Hrad je přístupný pouze sezónně.
Encyklopedii českých a moravských hradů si můžete objednat na
CD-ROM přímo od vydavatele
za zvýhodněnou cenu 475,- Kč včetně poštovného a balného.
Objednávky přijímáme nonstop na telefonním čísle 0411 83 88 67, elektronickou poštou omega.software@post.cz nebo poštou na adrese OMEGA software, Riegrova 1100, 413 01 Roudnice nad Labem
Více informací získáte na: http://mujweb.cz/Cestovani/hrady/index.htm.
zpět na hlavní stranu