zpět na hlavní stranu

Bezděz

*Bývá nazýván králem českých hradů. Je hoden toho názvu. Pro svou mohutnost, pro hrdý, nebojácný pohled do širého kraje, pro svou bohatou historii. ... Jako na mapě leží tu před námi téměř
třetina Čech se všemi význačnými body svými.*

* Po zrušení kláštera Josefem II. koupil jej v dražbě jistý tkadlec za 50 zlatých, doufaje, že strží mnohem více za dříví a železo v něm zbylé. Byl však zabit sřítivším se trámem.*

Josef Pavel
(Průvodce po českých hradech)

* ... V r. 1789 prodala administrace státních statků v Českém Dubu budovy na Bezdězu za 40 zlatých Václavu Tschernartzovi ze vsi Bezdězu. Ten prodal a odvezl odtud veškeré dřevo a železo,
takže na Bezdězu zbyly jen holé zdi vystavené nepřízni počasí. Pověst, která vypráví, že při svém ničivém díle zahynul, neodpovídá skutečnosti, protože svá práva prodal v r. 1797 hraběti Arnoštovi z Valdštejna, a tím bylo úplné zničení hradu odvráceno. ...*

Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
- severní Čechy

* Ještě jednou prošel jsem zříceniny slavné, ještě jednou pohlédl jsem v zbořenou kapli, a pak jsem kráčel k nejvnitřnější bráně po hladkém velkém kamení asi přes sto kroků dlouhou cestou. Nade mnou se koupala veliká kulatá věž v čistém papršlku nového měsíce; okna zřiceného kláštera v polosvětle míhala se pod ní; a vždy se mi zdálo, jako by vyhlídaly šedé hlavy zemřelých mnichů ze zřicené kobky své v tichou noc. Doleji stálo někdejší vězení krále Václava, rozeznávající se od kláštera starou černou stavbou, a nejblíže brány menší věž... ... dolů po hoře stálo čtrnácte nově bílených kapliček, při kterých poutníci na křížové cestě pobožnost svou vykonávají... ... velká věž stála co přístrach
noční nad námi, ostatní zřiceniny byly co rozprostřený její plášť ...*

Karel Hynek Mácha
(Večer na Bezdězu)

* ... O Bezdězu se vypravuje řada pověstí. Podle jedné z nich se prý ve věži u třetí brány usadili čerti ( odtud název Čertova věž ) a tropili tam hluk, kdykoli se v hradní kapli konaly bohoslužby. Proměňovali se v různá zvířata, zjevovali se na cimbuří a děsili posádku. Někdy se objevovali v podobě černých kohoutů, jindy kozlů. Není bez zajímavosti, že hradní kaple byla zasvěcena sv. Michaelu, vítězi nad ďáblem. ...*

Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku - Máchovo jezero - Ralsko

CHARAKTERISTIKA

Zachovalé torzo jednoho z nejpevnějších a nejdůležitějších gotických hradů umístěné na zdaleka viditelném 604m vysokém kopci Velký Bezděz, vysoko nad stejnojmennou obcí. Národní kulturní památka.

HISTORIE

Hrad byl zbudován v průběhu let 1264 až 1278 Přemyslem Otakarem II., který tímto cílem sledoval upevnění královské moci před rozpínající se vyšší šlechtou. Panovníkovým záměrem bylo též vytvoření města, které by se stalo hospodářským centrem Bezdězska. A tak čtyři roky od zahájení stavby zadal dvěma pánům, Konrádovi a Hervítkovi z Kravař, vymezení vhodného místa a založení města. Tak vznikly dnešní Doksy, město, na kterém panovníkovi mnoho záleželo.

Velkorysé královské plány však z velké části pohltila nešťastná bitva na Moravském poli, v níž přišel roku 1278 o život. Hrad však byl toho roku již skoro dostavěn a tak mohl přijmou první obyvatele, kterými se, rok po smrti Přemysla Otakara, stal mladý Václav II. a jeho matka Kunhuta.

Oba zde byly uvězněni z moci markraběte Oty Braniborského, toho času poručníka budoucího krále Václava. Tímto činem na sebe strhl Ota nečekaný odpor svých bývalých příznivců. Proto poté měla královna relativní volnost pohybu, což jí posloužilo k útěku. To samozřejmě Otu rozhněvalo a tak raději nechal převézt Václava II. do Žitavy.

Na královský trůn usedl Václav II. až roku 1283, kdy byl vykoupen ze svého zajetí několika městy a hrady, mezi nimiž nechyběl ani, s jeho osudem tolik spjatý, pevný Bezděz. Ota se však z nově nabytého majetku příliš dlouho neradoval, neboť již zanedlouho byla jeho smlouva o propuštění Václava prohlášena za neplatnou a všechen majetek opět putoval pod ochranou ruku krále.

Politika krále Václava II. se lišila od myšlenek jeho předchůdce a tak se z Doks stalo jen nepříliš významné městečko a centrem kraje se mělo stát podhradní město. Václavovy výdaje však zanedlouho nedovolily držení Bezdězu, který získal na počátku 14. století Hynek Berka z Dubé, který si již dříve nedaleko odsud vybudoval pohodlné sídlo - hrad Housku.

Roku 1350 vzešlo v platnost nařízení Karla IV., podle něhož nesměl být Bezděz zastavován. V ten čas byl hrad již dva roky v držení královské koruny, neboť jej již dříve od Berků vykoupil samotný Karel IV.. Ten zde také několikráte pobýval a jeho zásluhou se v nedaleké vzdálenosti od Bezdězu objevil
rozlehlý rybník, v dnešních dobách nesoucí honosný název Máchovo jezero.

V dobách husitských válek se stal Bezděz prozikmundovskou pevností skrývající mnoho odpůrců Husova učení. Toho času byl, již tak skoro nedobytný, hrad ještě lépe opevněn a tak husité
táhnoucí tímto krajem na jeho dobytí neměli sebemenší šanci.

Po lipanské bitvě se zde vystřídalo ještě několik zástavních majitelů, kteří však opravám pomalu chátrajícího hradu nevěnovali patřičnou pozornost.

S příchodem konce 16. věku vyrostl v blízkých Doksech pohodlný zámek, do kterého se nastěhovali Vartemberkové, do té doby majitelé Bezdězu, který pro ně ztratil svůj bývalý význam a tak ho opustili.

Po pobělohorských konfiskacích, zakotvil hrad spolu s celým panstvím v rukou mocného Albrechta z Valdštejna, majitele severočeského Frýdlantu. Albrecht chtěl důkladně zabezpečit své rozsáhlé panství a tak začal s přestavbami, jež měly zvýšit obranyschopnost, v té době již značně zchátralého Bezdězu.

Avšak záhy přestalo být nebezpečí vpádu nepřátel aktuální a hrad se proměnil v sídlo mnichů, do té doby sídlících v bělském klášteře. Mniši zde však nebyli příliš spokojeni a tak jen uvítali, když hrad po roce 1632 opustili a vrátili se do svého původního sídla. Bezděz se totiž měl stát sídlem Monserratských mnichů. To se však, díky smrti Albrechta, stalo až později.

Roku 1642 si vybrali Bezděz jako sídlo pro své výpady Švédové. Pobyli tu dlouhou dobu a před svým nuceným odchodem neopomněli své dočasné sídlo jaksepatří zlikvidovat. Po odchodu
švédské posádky si celý kraj oddechl a samotný hrad se mohl těšit na další obyvatele. Ti si však dali načas.

Teprve od počátku 60. let 17. století se Bezděz začal proměňovat v klášterní sídlo mnichů.

Opravdový zájem o hrad se však objevil po roce 1666, kdy hradní kaple přivítala kopii monserratské Madony. Od té doby putovalo na Bezděz tolik poutníků, že již nevelká kaple nestačila a mniši zde proto postavili venkovní oltář a jednoduché dřevěné zastřešení.

O dvacet let později vyrostlo při cestě k hradu několik kapliček, které tvořily křížovou cestu. Ještě před polovinou 18. století si zde mniši postavili dřevěnou zvonici a jednoduchou stavbu, z níž prodávali občerstvení pro poutníky vysílené táhlým kopce. Klášter zde nashromáždil mnoho cenných
věcí, které v romantickém 19. století přitahovaly magnetickou silou četné hledače pokladů, kteří tak často přispěli ke zkáze hradu. Část zde ukrytých předmětů však ukradli Prusové, jež na Bezděz nezvaně zavítali v dobách prusko - rakouské války.

Zlom nastal až roku 1785, kdy byl klášter z rozhodnutí Rudolfa II. zrušen. Bezděz zůstal opuštěn, čehož rychle, tak jako i mnohde jinde, využili místní obyvatelé ke svému obohacení.

Chátrající hrad odvrátilo od trvalé zkázy až 19. století, které kromě hledačů pokladů přineslo i mnoho nadšených romantiků, jež se o hrad postarali.

ZAJĺMAVOST

Roku 1868 se konal na Bezdězu tábor českého a německého lidu. Tehdy se zde sešlo na 13 000 občanů požadujících rovnoprávnost mezi Čechy a Němci. Shromáždění bylo rozehnáno policií.

V průběhu 19. století ožil romantický zájem o opuštěné hradní torzo. Velká věž, která i dnes slouží jako rozhledna, byla zpřístupněna již roku 1844. Hrad byl často zpodobňován malíři a jeho motiv se odráží i ve Smetanově opeře Tajemství.

Největší inspiraci si ale odsud odnesl Karel Hynek Mácha, který v průběhu dvou let navštívil hrad celkem šestkrát a jeho noční výstup na tento magický vrch ho inspiroval k napsání Večeru na
Bezdězi. I jeho Máj čerpá z tohoto, dnes často nazývaného Máchova, kraje.

Na přístupové cestě k hradnímu torzu stojí několik, časem unavených ,kapliček v barokním stylu, tvořící původní křížovou cestu. Ta zde byla vybudována roku 1686 z iniciativy Anny z Valdštejna.

Dvě hradní věže hledící z výšky do kraje jsou často přirovnávány k věžím hradu Hazmburk. Nižší z nich je nazývána Čertova a dosahuje výšky přes 20m při obvodu 14m. Druhá Velká věž vyčnívá dokonce do výšky 40m a její obvod čítá úctyhodných 21m.

???

Hrad je přístupný pouze v sezóně, ale i mimo ni je možno si některé jeho části prohlédnout. Z věže vynikající rozhled na velkou část Čech. Přístup po červeně značené Máchově cestě (do obce Bezděz je možno se dostat i po zelené a modré značce spojující železniční stanice Okna a Bezděz s obcí Bezděz).

Encyklopedii českých a moravských hradů si můžete objednat na CD-ROM přímo od vydavatele
za zvýhodněnou cenu 475,- Kč včetně poštovného a balného.

Objednávky přijímáme nonstop na telefonním čísle 0411 83 88 67, elektronickou poštou omega.software@post.cz nebo poštou na adrese OMEGA software, Riegrova 1100, 413 01 Roudnice nad Labem

Více informací získáte na: http://mujweb.cz/Cestovani/hrady/index.htm.