zp∞t na hlavnφ stranu

Bezd∞z

*B²vß naz²vßn krßlem Φesk²ch hrad∙. Je hoden toho nßzvu. Pro svou mohutnost, pro hrd², nebojßcn² pohled do ÜirΘho kraje, pro svou bohatou historii. ... Jako na map∞ le₧φ tu p°ed nßmi tΘm∞°
t°etina ╚ech se vÜemi v²znaΦn²mi body sv²mi.*

* Po zruÜenφ klßÜtera Josefem II. koupil jej v dra₧b∞ jist² tkadlec za 50 zlat²ch, doufaje, ₧e str₧φ mnohem vφce za d°φvφ a ₧elezo v n∞m zbylΘ. Byl vÜak zabit s°φtivÜφm se trßmem.*

Josef Pavel
(Pr∙vodce po Φesk²ch hradech)

* ... V r. 1789 prodala administrace stßtnφch statk∙ v ╚eskΘm Dubu budovy na Bezd∞zu za 40 zlat²ch Vßclavu Tschernartzovi ze vsi Bezd∞zu. Ten prodal a odvezl odtud veÜkerΘ d°evo a ₧elezo,
tak₧e na Bezd∞zu zbyly jen holΘ zdi vystavenΘ nep°φzni poΦasφ. Pov∞st, kterß vyprßvφ, ₧e p°i svΘm niΦivΘm dφle zahynul, neodpovφdß skuteΦnosti, proto₧e svß prßva prodal v r. 1797 hrab∞ti ArnoÜtovi z ValdÜtejna, a tφm bylo ·plnΘ zniΦenφ hradu odvrßceno. ...*

Hrady, zßmky a tvrze v ╚echßch, na Morav∞ a ve Slezsku
- severnφ ╚echy

* JeÜt∞ jednou proÜel jsem z°φceniny slavnΘ, jeÜt∞ jednou pohlΘdl jsem v zbo°enou kapli, a pak jsem krßΦel k nejvnit°n∞jÜφ brßn∞ po hladkΘm velkΘm kamenφ asi p°es sto krok∙ dlouhou cestou. Nade mnou se koupala velikß kulatß v∞₧ v ΦistΘm paprÜlku novΘho m∞sφce; okna z°icenΘho klßÜtera v polosv∞tle mφhala se pod nφ; a v₧dy se mi zdßlo, jako by vyhlφdaly ÜedΘ hlavy zem°el²ch mnich∙ ze z°icenΘ kobky svΘ v tichou noc. Doleji stßlo n∞kdejÜφ v∞zenφ krßle Vßclava, rozeznßvajφcφ se od klßÜtera starou Φernou stavbou, a nejblφ₧e brßny menÜφ v∞₧... ... dol∙ po ho°e stßlo Φtrnßcte nov∞ bφlen²ch kapliΦek, p°i kter²ch poutnφci na k°φ₧ovΘ cest∞ pobo₧nost svou vykonßvajφ... ... velkß v∞₧ stßla co p°φstrach
noΦnφ nad nßmi, ostatnφ z°iceniny byly co rozprost°en² jejφ plßÜ¥ ...*

Karel Hynek Mßcha
(VeΦer na Bezd∞zu)

* ... O Bezd∞zu se vypravuje °ada pov∞stφ. Podle jednΘ z nich se pr² ve v∞₧i u t°etφ brßny usadili Φerti ( odtud nßzev ╚ertova v∞₧ ) a tropili tam hluk, kdykoli se v hradnφ kapli konaly bohoslu₧by. Prom∞≥ovali se v r∙znß zvφ°ata, zjevovali se na cimbu°φ a d∞sili posßdku. N∞kdy se objevovali v podob∞ Φern²ch kohout∙, jindy kozl∙. Nenφ bez zajφmavosti, ₧e hradnφ kaple byla zasv∞cena sv. Michaelu, vφt∞zi nad ∩ßblem. ...*

Pr∙vodce po ╚echßch, Morav∞, Slezsku - Mßchovo jezero - Ralsko

CHARAKTERISTIKA

ZachovalΘ torzo jednoho z nejpevn∞jÜφch a nejd∙le₧it∞jÜφch gotick²ch hrad∙ umφst∞nΘ na zdaleka viditelnΘm 604m vysokΘm kopci Velk² Bezd∞z, vysoko nad stejnojmennou obcφ. Nßrodnφ kulturnφ pamßtka.

HISTORIE

Hrad byl zbudovßn v pr∙b∞hu let 1264 a₧ 1278 P°emyslem Otakarem II., kter² tφmto cφlem sledoval upevn∞nφ krßlovskΘ moci p°ed rozpφnajφcφ se vyÜÜφ Ülechtou. Panovnφkov²m zßm∞rem bylo tΘ₧ vytvo°enφ m∞sta, kterΘ by se stalo hospodß°sk²m centrem Bezd∞zska. A tak Φty°i roky od zahßjenφ stavby zadal dv∞ma pßn∙m, Konrßdovi a Hervφtkovi z Krava°, vymezenφ vhodnΘho mφsta a zalo₧enφ m∞sta. Tak vznikly dneÜnφ Doksy, m∞sto, na kterΘm panovnφkovi mnoho zßle₧elo.

VelkorysΘ krßlovskΘ plßny vÜak z velkΘ Φßsti pohltila neÜ¥astnß bitva na MoravskΘm poli, v nφ₧ p°iÜel roku 1278 o ₧ivot. Hrad vÜak byl toho roku ji₧ skoro dostav∞n a tak mohl p°ijmou prvnφ obyvatele, kter²mi se, rok po smrti P°emysla Otakara, stal mlad² Vßclav II. a jeho matka Kunhuta.

Oba zde byly uv∞zn∞ni z moci markrab∞te Oty BraniborskΘho, toho Φasu poruΦnφka budoucφho krßle Vßclava. Tφmto Φinem na sebe strhl Ota neΦekan² odpor sv²ch b²val²ch p°φznivc∙. Proto potΘ m∞la krßlovna relativnφ volnost pohybu, co₧ jφ poslou₧ilo k ·t∞ku. To samoz°ejm∞ Otu rozhn∞valo a tak rad∞ji nechal p°evΘzt Vßclava II. do Äitavy.

Na krßlovsk² tr∙n usedl Vßclav II. a₧ roku 1283, kdy byl vykoupen ze svΘho zajetφ n∞kolika m∞sty a hrady, mezi nimi₧ nechyb∞l ani, s jeho osudem tolik spjat², pevn² Bezd∞z. Ota se vÜak z nov∞ nabytΘho majetku p°φliÜ dlouho neradoval, nebo¥ ji₧ zanedlouho byla jeho smlouva o propuÜt∞nφ Vßclava prohlßÜena za neplatnou a vÜechen majetek op∞t putoval pod ochranou ruku krßle.

Politika krßle Vßclava II. se liÜila od myÜlenek jeho p°edch∙dce a tak se z Doks stalo jen nep°φliÜ v²znamnΘ m∞steΦko a centrem kraje se m∞lo stßt podhradnφ m∞sto. Vßclavovy v²daje vÜak zanedlouho nedovolily dr₧enφ Bezd∞zu, kter² zφskal na poΦßtku 14. stoletφ Hynek Berka z DubΘ, kter² si ji₧ d°φve nedaleko odsud vybudoval pohodlnΘ sφdlo - hrad Housku.

Roku 1350 vzeÜlo v platnost na°φzenφ Karla IV., podle n∞ho₧ nesm∞l b²t Bezd∞z zastavovßn. V ten Φas byl hrad ji₧ dva roky v dr₧enφ krßlovskΘ koruny, nebo¥ jej ji₧ d°φve od Berk∙ vykoupil samotn² Karel IV.. Ten zde takΘ n∞kolikrßte pob²val a jeho zßsluhou se v nedalekΘ vzdßlenosti od Bezd∞zu objevil
rozlehl² rybnφk, v dneÜnφch dobßch nesoucφ honosn² nßzev Mßchovo jezero.

V dobßch husitsk²ch vßlek se stal Bezd∞z prozikmundovskou pevnostφ skr²vajφcφ mnoho odp∙rc∙ Husova uΦenφ. Toho Φasu byl, ji₧ tak skoro nedobytn², hrad jeÜt∞ lΘpe opevn∞n a tak husitΘ
tßhnoucφ tφmto krajem na jeho dobytφ nem∞li sebemenÜφ Üanci.

Po lipanskΘ bitv∞ se zde vyst°φdalo jeÜt∞ n∞kolik zßstavnφch majitel∙, kte°φ vÜak opravßm pomalu chßtrajφcφho hradu nev∞novali pat°iΦnou pozornost.

S p°φchodem konce 16. v∞ku vyrostl v blφzk²ch Doksech pohodln² zßmek, do kterΘho se nast∞hovali VartemberkovΘ, do tΘ doby majitelΘ Bezd∞zu, kter² pro n∞ ztratil sv∙j b²val² v²znam a tak ho opustili.

Po pob∞lohorsk²ch konfiskacφch, zakotvil hrad spolu s cel²m panstvφm v rukou mocnΘho Albrechta z ValdÜtejna, majitele severoΦeskΘho Fr²dlantu. Albrecht cht∞l d∙kladn∞ zabezpeΦit svΘ rozsßhlΘ panstvφ a tak zaΦal s p°estavbami, je₧ m∞ly zv²Üit obranyschopnost, v tΘ dob∞ ji₧ znaΦn∞ zchßtralΘho Bezd∞zu.

AvÜak zßhy p°estalo b²t nebezpeΦφ vpßdu nep°ßtel aktußlnφ a hrad se prom∞nil v sφdlo mnich∙, do tΘ doby sφdlφcφch v b∞lskΘm klßÜte°e. MniÜi zde vÜak nebyli p°φliÜ spokojeni a tak jen uvφtali, kdy₧ hrad po roce 1632 opustili a vrßtili se do svΘho p∙vodnφho sφdla. Bezd∞z se toti₧ m∞l stßt sφdlem Monserratsk²ch mnich∙. To se vÜak, dφky smrti Albrechta, stalo a₧ pozd∞ji.

Roku 1642 si vybrali Bezd∞z jako sφdlo pro svΘ v²pady èvΘdovΘ. Pobyli tu dlouhou dobu a p°ed sv²m nucen²m odchodem neopomn∞li svΘ doΦasnΘ sφdlo jaksepat°φ zlikvidovat. Po odchodu
ÜvΘdskΘ posßdky si cel² kraj oddechl a samotn² hrad se mohl t∞Üit na dalÜφ obyvatele. Ti si vÜak dali naΦas.

Teprve od poΦßtku 60. let 17. stoletφ se Bezd∞z zaΦal prom∞≥ovat v klßÜternφ sφdlo mnich∙.

Opravdov² zßjem o hrad se vÜak objevil po roce 1666, kdy hradnφ kaple p°ivφtala kopii monserratskΘ Madony. Od tΘ doby putovalo na Bezd∞z tolik poutnφk∙, ₧e ji₧ nevelkß kaple nestaΦila a mniÜi zde proto postavili venkovnφ oltß° a jednoduchΘ d°ev∞nΘ zast°eÜenφ.

O dvacet let pozd∞ji vyrostlo p°i cest∞ k hradu n∞kolik kapliΦek, kterΘ tvo°ily k°φ₧ovou cestu. JeÜt∞ p°ed polovinou 18. stoletφ si zde mniÜi postavili d°ev∞nou zvonici a jednoduchou stavbu, z nφ₧ prodßvali obΦerstvenφ pro poutnφky vysφlenΘ tßhl²m kopce. KlßÜter zde nashromß₧dil mnoho cenn²ch
v∞cφ, kterΘ v romantickΘm 19. stoletφ p°itahovaly magnetickou silou ΦetnΘ hledaΦe poklad∙, kte°φ tak Φasto p°isp∞li ke zkßze hradu. ╚ßst zde ukryt²ch p°edm∞t∙ vÜak ukradli PrusovΘ, je₧ na Bezd∞z nezvan∞ zavφtali v dobßch prusko - rakouskΘ vßlky.

Zlom nastal a₧ roku 1785, kdy byl klßÜter z rozhodnutφ Rudolfa II. zruÜen. Bezd∞z z∙stal opuÜt∞n, Φeho₧ rychle, tak jako i mnohde jinde, vyu₧ili mφstnφ obyvatelΘ ke svΘmu obohacenφ.

Chßtrajφcφ hrad odvrßtilo od trvalΘ zkßzy a₧ 19. stoletφ, kterΘ krom∞ hledaΦ∙ poklad∙ p°ineslo i mnoho nadÜen²ch romantik∙, je₧ se o hrad postarali.

ZAJσMAVOST

Roku 1868 se konal na Bezd∞zu tßbor ΦeskΘho a n∞meckΘho lidu. Tehdy se zde seÜlo na 13 000 obΦan∙ po₧adujφcφch rovnoprßvnost mezi ╚echy a N∞mci. Shromß₧d∞nφ bylo rozehnßno policiφ.

V pr∙b∞hu 19. stoletφ o₧il romantick² zßjem o opuÜt∞nΘ hradnφ torzo. Velkß v∞₧, kterß i dnes slou₧φ jako rozhledna, byla zp°φstupn∞na ji₧ roku 1844. Hrad byl Φasto zpodob≥ovßn malφ°i a jeho motiv se odrß₧φ i ve Smetanov∞ ope°e Tajemstvφ.

Nejv∞tÜφ inspiraci si ale odsud odnesl Karel Hynek Mßcha, kter² v pr∙b∞hu dvou let navÜtφvil hrad celkem Üestkrßt a jeho noΦnφ v²stup na tento magick² vrch ho inspiroval k napsßnφ VeΦeru na
Bezd∞zi. I jeho Mßj Φerpß z tohoto, dnes Φasto naz²vanΘho Mßchova, kraje.

Na p°φstupovΘ cest∞ k hradnφmu torzu stojφ n∞kolik, Φasem unaven²ch ,kapliΦek v baroknφm stylu, tvo°φcφ p∙vodnφ k°φ₧ovou cestu. Ta zde byla vybudovßna roku 1686 z iniciativy Anny z ValdÜtejna.

Dv∞ hradnφ v∞₧e hledφcφ z v²Üky do kraje jsou Φasto p°irovnßvßny k v∞₧φm hradu Hazmburk. Ni₧Üφ z nich je naz²vßna ╚ertova a dosahuje v²Üky p°es 20m p°i obvodu 14m. Druhß Velkß v∞₧ vyΦnφvß dokonce do v²Üky 40m a jejφ obvod Φφtß ·ctyhodn²ch 21m.

???

Hrad je p°φstupn² pouze v sez≤n∞, ale i mimo ni je mo₧no si n∞kterΘ jeho Φßsti prohlΘdnout. Z v∞₧e vynikajφcφ rozhled na velkou Φßst ╚ech. P°φstup po Φerven∞ znaΦenΘ Mßchov∞ cest∞ (do obce Bezd∞z je mo₧no se dostat i po zelenΘ a modrΘ znaΦce spojujφcφ ₧elezniΦnφ stanice Okna a Bezd∞z s obcφ Bezd∞z).

Encyklopedii Φesk²ch a moravsk²ch hrad∙ si m∙₧ete objednat na CD-ROM p°φmo od vydavatele
za zv²hodn∞nou cenu 475,- KΦ vΦetn∞ poÜtovnΘho a balnΘho.

Objednßvky p°ijφmßme nonstop na telefonnφm Φφsle 0411 83 88 67, elektronickou poÜtou omega.software@post.cz nebo poÜtou na adrese OMEGA software, Riegrova 1100, 413 01 Roudnice nad Labem

Vφce informacφ zφskßte na: http://mujweb.cz/Cestovani/hrady/index.htm.