pondělí 2.8.1999
: tisk: - Profit ČEZ se meziročně propadl - Mostecká uhelná společnost - Appian zvítězil - Spotřeba elektrické energie klesá - Slovensko: Plynárenství se úspěšně prosazuje - Energetický obr vytlačí RWE z pozice německé jedničky - Dagmar Patková a Tomáš Halama pro Jihočeské matky - Výstava v městském divadle v Českém Krumlově slovenský tisk: - Výroba elektrické energie - vyvážená bilance - Urychlený kontrakt - Nedostatečná obnova Hospodářské noviny, LN, Právo, 2.8., čtk Elektrárenská společnost ČEZ vykázala za první letošní pololetí zisk po zdanění 575 miliónů korun. Proti srovnatelnému loňskému období výsledek klesl o 84,1 procenta, když za prvních loňských šest měsíců zdaněný zisk dosáhl 3,617 miliardy korun. Celkové výkony v letošním prvním pololetí činily 29,588 miliardy korun, když loni představovaly 31,4 miliardy korun, informoval mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Tržby za prodej elektřiny rozvodným energetickým společnostem v prvních letošních šesti měsících činily 23,922 miliardy korun, tedy o 0,1 procenta více než v roce 1998. Příčinou mírného růstu je zvýšení předací ceny elektřiny těmto podnikům, která je stanovena výměrem Ministerstva financí. Průměrná předací cena v tarifní struktuře mezi ČEZ a distribučními společnostmi v letošním prvním pololetí představuje 1144 korun za megawatthodinu (MWh). Celkový prodej elektřiny rozvodným společnostem meziročně poklesl o 1282 gigawatthodin (GWh) na úroveň 20 915 GWh. Tržby za teplo činily 923 miliónů korun, což představuje meziroční nárůst o 13 procent. Celkové výnosy ČEZ v tomto období byly 29,588 miliardy korun a meziročně poklesly o 5,8 procenta především kvůli nižšímu zúčtování rezerv na kursové ztráty a dalších zákonných rezerv. ČEZ letos očekává konsolidovaný zisk po zdanění na úrovni necelé jedné miliardy korun. O rok dříve přitom zdaněný profit představoval 6,364 miliardy korun a podnikatelský záměr pro letošní rok předpokládal vytvoření zdaněného zisku 2,4 miliardy korun. (Firmy a organizace: ČEZ, a.s. ) ČEZ - jen jedna miliarda Euro, 2.8. Elektrárenská společnost ČEZ potvrdila, že její letošní zisky se výrazně sníží. Podle upřesnění, které zveřejnila spolu s pololetními výsledky, očekává na konci roku v pesimističtější verzi konsolidovaný zisk ve výši necelé miliardy korun, v optimistické nanejvýš něco málo přes dvě miliardy korun. Výrazný propad vykázala společnost ČEZ i v prvním pololetí, čistý zisk 575 milionů korun je jen šestnácti procenty loňské skutečnosti. Důvodem je podle ředitele pro ekonomiku Petra Vobořila zejména zhoršení finančních výsledků. Zatímco v provozním hospodaření se zisk snížil jen o patnáct procent, ztráta z finančních operací se prohloubila na 4,7 miliardy korun oproti 2,5 miliardy vloni. Propad zdůvodnil Vobořil vývojem kursu koruny. Podnik ČEZ, který má většinu úvěrů v cizích měnách, vloni na začátku roku na jejím vývoji spíše vydělával, letos jsou ovšem výsledky v porovnání s minulým obdobím o to horší. Kurs koruny podle něj meziročně snížil čistý zisk společnosti o 1,9 miliardy korun. Konečný výsledek letošního roku závisí na tom, zda se firmě podaří prodat odstavenou elektrárnu v Tušimicích. Společnost ČEZ ji nabízí už několik měsíců a v účetnictví na ni vytvořila opravnou položku 700 milionů korun (která rovněž přispěla ke snížení pololetního zisku), zatím ji však neprodala. A pokud se podaří Tušimice I prodat, mohla by společnost ČEZ letos ukončit hospodaření se ziskem kolem dvou miliard korun. "To, že bychom pro elektrárnu našli kupce, je však čím dál méně pravděpodobné," uvedl Vobořil. (Souhrné informace: ETU I: Elektrárna na prodej ) Euro, 2.8. Kabinet minulý týden schválil prodej státního balíku v Mostecké uhelné společnosti jejímu majoritnímu vlastníkovi, americké investiční společnosti Appian Group. Celkem 46,29 procenta akcií, jež drží Fond národního majetku, získá švýcarská firma Invest Energy, která Appian Group v zemi zastupuje, za 650 milionů korun. "Prodej by se rozhodně neměl přehoupnout přes horizont příštího roku," uvedl poradce ministra financí Libor Vacek. Stát měl podle původních dohod získat za svůj podíl miliardu korun, ale to bylo ještě předtím, než Appian koncem května zvýšil svůj podíl na 50,02 procenta. Část výtěžku z prodeje akcií je určena na financování nových pracovních příležitostí pro propuštěné horníky. Podle Jiřího Diviše ze společnosti Investenergy si tímto nákupem Appian Group vytvořil základnu pro budování palivoenergetického komplexu nejen v zemi, ale i ve střední a východní Evropě. Dodal, že podnik musí v první řadě dokončit restrukturalizaci, jež má zajistit jeho dlouhodobou konkurenceschopnost. Šéf Mostecké uhelné Antonín Koláček již dříve uvedl, že podnik v průběhu příštích dvou let sníží stavy zaměstnanců asi na čtyři a půl tisíce, tedy na polovinu. (Viz též: 30.7.1999 - Stát prodal podíl v Mostecké uhelné· 28.7.1999 - Stát chce rychle prodat Mosteckou ) Lidové noviny, 2.8., čtk Tuzemská spotřeba elektrické energie pokračuje v poklesu z předcházejících dvou let. Letos v pololetí dosáhla 26 114 gigawatthodin (GWh). Ve srovnání s prvními šesti loňskými měsíci to představuje pokles o zhruba dvě procenta. Informoval o tom mluvčí elektrárenské společnosti ČEZ Ladislav Kříž. Velkoodběratelé za prvních letošních šest měsíců odebrali v meziročním srovnání o zhruba tři procenta méně. Spotřeba maloodběratelů naopak vzrostla o 0,6 procenta. V rámci této skupiny odběratelů však významně narostla spotřeba u podnikatelského maloodběru, a to o 6,7 procenta, zatímco spotřeba domácností v pololetí meziročně poklesla o 2,2 procenta. Hospodářské noviny, 2.8., Blanka Sáková Slovenský plynárenský průmysl, s. p., dosáhl koncem pololetí historicky nejvyššího zisku před zdaněním. Navíc se i aktivně prosazuje na zahraničních trzích. Monopolní přepravce a distributor zemního plynu, Slovenský plynárenský průmysl, s. p.(SPP), už několik let reaguje na nastupující globalizaci světového obchodu. Pět let aktivně působí v Řecku, kde na podporu svých podnikatelských aktivit v roce 1996 v Soluni založil společnost SPP Hellas A.B.E.E. Ze 17 významných světových plynárenských společností zúčastněných na předkvalifikační nabídce se SPP dostal mezi těch sedm, z nichž jedna bude vybrána jako partner pro domácí společnost při celkové plynofikaci země. Výsledek výběrového jednání bude znám do konce tohoto anebo začátkem příštího roku. Podle vedoucího oddělení pro přípravu a koordinaci aktivit v zahraničí SPP Lubomíra Selce má slovenský podnik šanci uspět. Podle podmínek tendru by vítěz měl vytvořit s řeckým partnerem společný podnik, ve kterém účast 49 procent by patřila potenciálnímu investorovi a 51 procent domácí firmě. Zvýšení tržeb za tranzitní přepravu o 1,5 miliardy Sk a za prodej zemního plynu o 0,5 miliardy Sk přispělo k letošnímu rekordnímu pololetnímu hrubému zisku SPP. Dosáhl 9,4 miliardy Sk, což je o 3,1 miliardy Sk více než před rokem. Ovlivnily ho rovněž úspory finančních nákladů a nižší nákupní ceny zemního plynu. V druhém pololetí bude však zisk klesat, protože vysoký podíl pohledávek podniků po lhůtě splatnosti si vyžádá tvorbu opravných položek. Přitom objem pohledávek zvyšují i nesolventní státní zdravotnická a školní zařízení. SPP proto předpokládá, že jeho zisk koncem roku dosáhne jen 12 miliard Sk. A to i přesto, že od 1. července se o polovinu zvýšily ceny zemního plynu pro domácnosti. Objem úvěrů SPP postupně klesá a koncem června dosahoval 8,2 miliardy Sk. K jejich stabilizaci SPP míní získat zdroje z emise podnikových euroobligací, které chce umístit na finančním trhu v říjnu. Koncem loňského roku bylo z 2867 slovenských obcí zplynofikováno 1639, což je 57 procent. Předpokládá se, že nárůst ceny plynu by měl přinést zvýšení zisku o 900 miliónů Sk, což by po povinných odvodech pomohlo SPP pomoci pokračovat v plynofikačních programech, které byly koncem loňského roku pozastavené. Počítají, že začnou s plynofikací dalších 18 obcí. Vzhledem k postupnému odbourávání křížových dotací, což znamená, že ziskové činnosti nebudou podporovat neziskové, dojde k další úpravě cen zemního plynu pro domácnost od Nového roku. Zrušení dotací na tyto ceny se předpokládá do konce roku 2002. Slovensko patří k největším tranzitním zemím zemního plynu na světě. Ze zemí bývalého Sovětského svazu se ho loni přepravilo přes 84 miliard krychlových metrů, tedy kolem čtyř pětin jeho ruského vývozu do střední a východní Evropy Slovensko z tohoto objemu loni spotřebovalo 3,6 miliardy krychlových metrů. Lidové noviny, 2.8., bič Pokračující liberalizace západoevropského trhu s energií nutí velké firmy v zemích EU, aby na tento trend zareagovaly. Mají pouze jedinou možnost - spojovat se do větších a silnějších celků. Směrnice EU, která předepisuje otevření trhu ve členských zemích do roku 2002, by s sebou totiž ve svém důsledku měla přinést pokles cen elektřiny, zlepšení kvality dodávek a nové, ekologičtější zdroje. To mohou zvládnout pouze velké a finančně silné společnosti. Antimonopolní úřad bude mít výhrady O možné spolupráci jedná s několika společnostmi i velká německá energetická a telekomunikační firma Viag. Podle německého deníku Handelsblatt přitom jako jeden z kandidátů přichází v úvahu i konkurenční německá společnost Veba. Podle Handelsblattu již Veba a Viag dokonce požádaly německý úřad pro hospodářskou soutěž o vyjádření svého stanoviska k možné fúzi. Ta by totiž vedla k vytvoření giganta s obratem přibližně 70 miliard dolarů a tržní kapitalizací 43 miliard dolarů. Po spojení obou firem by se nová společnost stala největším dodavatelem elektrické energie v Německu. V evropském měřítku by se nový německý obr stal dvojkou za francouzskou firmou Electricité de France. Svou pozici dosavadní jedničky v Německu by tak ztratila společnost RWE, která nedávno oznámila, že hodlá zvýšit svůj podíl na evropském trhu z dosavadních 2,4 na 15 procent. K fúzi bude mít podle odborníků zřejmě výhrady antimonopolní úřad. Dceřiná firma Veby Preussenelektra je druhým největším dodavatelem elektřiny v Německu se třináctiprocentním podílem na trhu. Pobočka Viagu Bayernwerk je zase německou trojkou ovládající osm procent trhu. Obě společnosti by tak v případě fúze mohly získat příliš dominantní postavení. Obě společnosti se ke zprávám v tisku o možných jednáních o fúzi vyjádřily záporně, zcela je však nevyvrátily. Mluvčí Viagu prohlásil, že liberalizace německého trhu znamená, že každý jedná s každým. Tato jednání jsou však podle něj zcela nezávazná. v městském divadle v Českém Krumlově tisková zpráva ze dne 30. července 1999 V sobotu 31. 7. začína v galerii městského divadla v Českém Krumlově společná výstava akademické sochařky Dagmar Patkové a Mgr. Tomáše Halamy, který zde představí své obrazy. Výstava se koná díky iniciativě českokrumlovského galeristy Pavla Urbana. Oba umělci podporují aktivity Jihočeských matek, a výstava je proto našemu sdružení věnována. Paní Dagmar Patková se dokonce stala členkou mezinárodního sdružení "Aliance žen proti atomovému nebezpečí". Vernisáž se koná od 19.00 hod, výstava potrvá do 29.8.1999, otevřena bude denně od 10.00 do 17.00 hod. Mgr. Dana Kuchtová, Bc. Jitka Chromková Pravda, 30.7., Martin Vavřinek, vm V elektrárnách Slovenských Elektráren, a. s., Bratislava (SE) bylo v prvním půlroce 1999 vyrobeno více než 12,1 tis. GWh elektrické energie, což představuje překročení plánu o 0,4 %. Oproti stejnému období minulého roku, kdy SE vyrobily téměř 10,7 tis. GWh, jejich vlastní produkce vzrostla o přibližně 14 %. Vyplývá to ze statistiky Slovenského energetického dispečinku (SED) v Žilině, kterou PRAVDĚ poskytla mluvčí SE Alena Melichárková. Podle toho jistého zdroje za prvních šest měsíců tohoto roku dodaly SE spolu s elektrárnami jednotlivých rozvodných závodů a zdrojů velkých podniků do energetické sítě 14,3 tis. GWh elektřiny. V SR se z toho spotřebovalo 14,1 tis. GWh a téměř 0,2 tis. GWh z celkové domácí produkce směřovalo na export. Export elektrické energie ze Slovenska mírně roste od dubna, kdy poprvé měsíční export převýšil dovoz. Vyrovnaná bilance výroby a spotřeby nastává v důsledku růstu výrobních kapacit zejména po spuštění prvního bloku Jaderné elektrárny (JE) v Mochovcích, a zároveň mírným poklesem domácí spotřeby elektrické energie. K dalšímu nárůstu kapacit dojde od začátku budoucího roku, kdy bude do provozu spuštěný mochovecký druhý blok. Celková spotřeba z energetické sítě za období půlroku v meziročním porovnání klesla o téměř dvě procenta. V případě SE by měl podle květnových odhadů poklesnout jejich prodej elektřiny z minuloročních 22,5 tis. GWh na 22,2 tis. GWh v tomto roce. První blok elektrárny v Mochovcích, který byl spuštěný do provozu v září minulého roku, vyprodukoval za první půlrok 1,6 tis. GWh elektřiny. Výroba čtyř bloků JE v Jaslovských Bohunicích naopak z minuloročních 5334 GWh poklesla o 192 GWh. Nejvýrazněji poklesla - o přibližně 30 % - produkce tepelných elektráren, kdy Elektrárna Vojany, Elektrárna Nováky a Teko Košice vyrobily celkem 2,6 tis. GWh elektřiny. Jejich využití při nedostatku spotřeby souvisí s vyššími výrobními náklady v porovnání s jinými zdroji. Pravda, 2.8., Martin Vavřinek, vm Slovenský plynárenský průmysl podepsal dlouhodobý 30-letý kontrakt na skladování plynu v České republice v zásobníku, který má do října tohoto roku dobudovat jeho 50 % dceřinná společnost SPP Bohemia. Velmi významná zpráva, se zveřejněním které nikdo příliš nepospíchal. I když cena kontraktu je považovaná zatím za obchodní tajemství, podle informací PRAVDY jde o cenu trhovou (v přepočtu více než 1,5 Sk za kubický metr) a celková současná hodnota kontraktu se má blížit k deseti miliardám. Za návrat akcií Nafty pod kontrolu SPP byly předkládané víceré argumenty. Kromě jiných strategických důvodů se donedávna vzpomínal také strach ze zvýšení skladovacích cen v existujících zásobnících Nafty. SPP totiž v současné době platí Naftě za skladování plynu méně než polovinu ceny, kterou za stejné služby platí český Transgas. Za využívání dalšího zásobníku v SR společnosti Pozagas, kde má SPP třetinový podíl, platí plynaři dokonce trojnásobek. A bylo to tak také za éry Vladimíra Poóra, kterému se ani jako důležité persóně bývalé vládní moci lepší kontrakt s SPP získat nepodařilo. Pokud by ho měl, o finančních problémech v Naftě bychom dnes pravděpodobně neslyšeli. SPP nepočkal s uzavíráním kontraktů do vyřešení problémů kolem skupiny Nafty. Tam totiž čekají existující zásobníky (Láb 1 až 3) na nevyhnutný technologický doping. Jeden zásobník čeká na dokončení, další dva mají stavebné povolení. Pokud se dočkají, mohou dostat v současné době nevyužití lidé v Naftě práci. Dlouhodobé kontrakty s Naftou, ať už bude podnik v rukou kohokoliv, jsou podmínkou na financování projektů a stabilizaci podniku. Přitom mohly být teoreticky uzavřeny výhodnější (zejména z důvodu nutnosti dohody SPP a Nafty) jako ty v ČR. SPP by je navíc platil doma. Navíc, pokud se rozhodl SPP uskladňovat v ČR, klesla také potřeba nových kapacit na Slovensku. Vedení SPP v případě kontraktu s SPP Bohemia argumentuje finančním tlakem. Kontrakt může a má posloužit této dceřinné společnosti na získání úvěrů. Bez kontraktu by SPP Bohemia těžko vrátila SPP dvě miliardy poskytnutých předdavků a hrozil by také pád úvěrových garancí SPP za SPP Bohemia. Vláda SR by však měla být zvědavá na kontrolní audit vynakládání prostředků v SPP Bohemii v minulosti, protože o osudu a efektivitě těchto zdrojů kolují velmi znepokojivé informace. Měla by se zároveň zamyslet nad faktem, že podle platné legislativy nepotřebuje vedení státního podniku na podpis miliardových kontraktů žádný souhlas. Ani ministra, ani dozorčí rady. Pravda, 2.8., vm Východoslovenské energetické závody, s. p., Košice (VSE) skončily hospodaření v prvním půlroce 1999 s hrubým ziskem ve výšce 61 mil. Sk. Oproti minulému roku poklesl hospodářský výsledek o 12,8 %. Jak uvedl odborný ředitel VSE pro provoz a techniku Vojtěch Kusý, dosažený zisk bude vlivem opožděného účtování nákladů do konce roka podstatně nižší. Celkové výnosy společnosti meziročně mírně stouply na 4,2 mld. Sk. Výroba v průběhu sledovaného období dosáhla ve finančním objemu 741 mil. Sk, užitečná dodávka elektrické energie zůstala na úrovni minulého roku 2,5 mld. MWh. Odběr elektřiny pro velkoodběratele zejména z napěťové úrovně 22 kV podle vyjádření V. Kusého postupně klesá. Náklady VSE byly ve výšce 4,1 mld. Sk, jejich rentabilita poklesla oproti stejnému období minulého roku z 1,7 % na 1,5 %. Produktivita práce z přidané hodnoty se meziročně zvýšila o 9 % na 257 mil. Sk. Podle slov V. Kusého nedosahují investice VSE do obnovy ani výšku vlastních odpisů, které jsou poměrně nízké. Souhrnná suma investičních prací v prvním půlroce dosáhla pouze 68 % z loňské výšky, což bylo v absolutním vyjádření 164,4 mil. Sk. Splátky investičních úvěrů se naproti tomu zvýšily o 44,9 % na 86 mil. Sk. Podnik zaměstnával v prvním půlroce průměrně 2065 zaměstnanců, průměrný výdělek z osobních příjmů představoval 14 302 Sk. Hlavním předmětem činnosti VSE je nákup, rozvod a prodej elektrické energie včetně poskytování služeb s tím souvisejících. Společnost patří mezi tři rozvodné energetické podniky v SR. |