TΘma: TEMEL═N (zdroj: Zßv∞reΦnß zprßva expertnφho t²mu)
Rizika ohro₧ujφcφ dostavbu a spuÜt∞nφ JE Temelφn

Popis, modelovßnφ a zßv∞ry zjiÜt∞nΘ Altmanovou metodou jsou vyjßd°eny v p°φloze Φ. 12. Zßv∞ry konstatujφ zhorÜenφ finanΦnφ situace ╚EZ a.s. v d∙sledku soub∞₧nΘ realizace dvou nßroΦn²ch investiΦnφch program∙. S t∞mito zjiÜt∞nφmi nenφ v rozporu Üet°enφ MF provedenΘ v souΦinnosti s ╚EZ a.s. Toto Üet°enφ konstatuje:

- finanΦnφ hospoda°enφ a.s. hodnotφ audito°i trvale ôbez v²hradö (Arthur Andersen za lΘta 1996-7);

- Standard & Poor┤s koncem roku 1998 potvrdila a.s. rating ôBBB+ö a zm∞nila pozitivnφ v²hled na stabilizovan² (ôschopna obsluhovat svΘ dluhy v souladu s tφmto ratingemö); hodnocenφ ji₧ neuvßdφ d°φv∞jÜφ ôtendenci ke zlepÜenφö;

- a.s. zφskala koncem roku 1998 dalÜφ plßnovan² syndikovan² p∞tilet² ·v∞r od renomovan²ch bank (Deutsche Bank, Bayerische Landes Bank Girozentrale a Sumimoto) ve v²Üi 280 mil. DEM;

- poΦßtkem roku 1999 a.s. umφstila dv∞ emise obligacφ za 7 mld. KΦ; tyto emise nejsou spojovßny p°φmo s urΦit²m projektem, z∙stßvajφ dßle hlavnφm zdrojem vn∞jÜφho financovßnφ a.s.;

- vzhledem k dostateΦn∞ silnΘmu vnit°nφmu cash flow a.s. a ke vΦasnΘmu splßcenφ ·v∞r∙ Sv∞tovß banka toleruje, ₧e a.s. nynφ mφrn∞ p°ekraΦuje limity provoznφ nßkladovosti a krytφ obsluhy dluhu vlastnφmi finanΦnφmi zdroji, stanovenΘ v rßmci poskytnutφ p∙jΦky ENERGY 1;

- krom∞ finanΦnφ pot°eby na dostavbu ETE je nutno poΦφtat i s d∙sledky realizace rozsßhlΘho a nßkladnΘho programu odsφ°enφ, jen₧ a.s. v r. 1993 p°ijala se souhlasem vlßdy. V jeho rßmci dosud postavila mj. 28 odsφ°ovacφch za°φzenφ a 7 fluidnφch kotl∙. A.s. by nynφ m∞la dokonΦit ETE a st°φzliv∞ se soust°edit na ôcore businessö. Zpracovßvß se

 

- nov² motivaΦnφ harmonogram s dodavateli k urychlenφ v²stavby ETE, aby nap°. mohly b²t provoznφ zkouÜky na 1. bloku zahßjeny o 4 m∞sφce d°φve, ne₧ uklßdß platn² harmonogram;

- nßkladovß anal²za vÜech projekt∙,v nφ₧ se prozkoumajφ vÜechny dosud p°ipravovanΘ zßm∞ry. Anal²za by m∞la vΘst ke sni₧ovßnφ investiΦnφch i provoznφch nßklad∙. P°edstavenstvo a.s. zde

doporuΦilo nabφdnout k odprodeji za°φzenφ severoΦeskΘ hn∞douhelnΘ elektrßrny TuÜimice

(ETU) I. P°φp. nov² vlastnφk m∙₧e pokraΦovat v rekonstrukci, je₧ m∞la stßt cca 5 mld. KΦ.

Zßv∞r: FinanΦnφ situace a.s. neohro₧uje dostavbu a spuÜt∞nφ ETE.ö

aa) Riziko nep°im∞°en∞ vysok²ch nßklad∙ (dopady na cenu vyrobenΘ elekt°iny)

Rizika spojenß s vynucen²mi zm∞nami v d∙sledku poruÜenφ smluvnφch zßvazk∙

P°edm∞t pln∞nφ generßlnφho dodavatele technologickΘ Φßsti vΦetn∞ zahraniΦnφch dodßvek nenφ do tΘ mφry vyjasn∞n, aby bylo mo₧nΘ vylouΦit mo₧nost vzniku jeho dalÜφch zm∞n.

Dojde-li ke zm∞nßm p°edm∞tu pln∞nφ, kterΘ nebudou jen nepodstatn²mi zm∞nami, nelze vylouΦit nejen prodlou₧enφ termφnu, ale i zv²Üenφ nßklad∙. V neposlednφ °ad∞ jakΘkoliv zm∞ny p°edm∞tu pln∞nφ mohou b²t d∙vodem pro dodavatele k vynucenφ zm∞ny jin²ch smluvnφch ujednßnφ, i d∙vodem pro obhajobu vlastnφho prodlenφ. (P°φloha 9 - II - 1)

Zßsadnφ zm∞na kontraktu s firmou Westinghouse na dodßvku AS╪TP, k nφ₧ doÜlo v roce 1998 znamenß pro investora povinnost ujednßnφm o povinnosti uhradit vzniklΘ nßklady na principu öΦas a materißlöa m∙₧e ve sv²ch d∙sledcφch p∙sobit na zahraniΦnφho dodavatele mΘn∞ motivaΦn∞, pokud jde o dodr₧enφ termφn∙ uvedenφ prvnφho v²robnφho bloku do provozu a dodr₧enφ urΦitΘ ·rovn∞ nßklad∙. (P°φloha 9 - I - 3 - 2.2.1., 8.1.2.)

P°im∞°enost investiΦnφch nßklad∙ - mezinßrodnφ porovnßnφ

V ·vaze o p°im∞°enosti Φi nep°im∞°enosti vysok²ch nßklad∙ a jejich dopadu na cenu vyrobenΘ elekt°iny v ETE je jednφm z dφlΦφch hledisek porovnatelnost celkov²ch investiΦnφch nßklad∙ ETE s mezinßrodnφmi ·daji o t∞chto nßkladech, za n∞₧ jsou realizovßny obdobnΘ v²kony v JE ve sv∞t∞. Pro ·vahy o p°im∞°enosti nßklad∙ jsou investiΦnφ nßklady dominujφcφ, nebo¥ ve skladb∞ v²robnφch nßklad∙ elekt°iny tvo°φ rozhodujφcφ slo₧ku. Podle studie OECD/NEA/IEA z roku 1997 (viz tab.) zde p°ispφvajφ investiΦnφ nßklady v r∙zn²ch zemφch od 44 do 71 %, se st°ednφ hodnotou okolo 58 % p°i diskontnφ mφ°e 5 %. Tato st°ednφ hodnota investiΦnφ slo₧ky v²robnφch nßklad∙ se zvyÜuje na 73 %, pou₧ije-li se 10% diskontnφ mφra.

Skladba v²robnφch nßklad∙ elekt°iny (diskontnφ mφra 5 %)

Stßt		V²robnφ nßklady (100 %)
	Investice (%)	O&M (%)	Palivo (%)
Kanada	60	23	9
Finsko	60	21	19
Francie	55	20	25
Japonsko	44	30	27
Korea	56	30	14
èpan∞lsko	55	19	25
Turecko	62	25	13
USA	56	26	18
Brazφlie	59	22	19
╚φna	61	28	11
Indie	60	18	22
Rumunsko	51	35	14
Rusko	71	16	13
Pr∙m∞r	58 %	24 %	18 %

Serioznφ zßkladnu pro mezinßrodnφ nßkladovß srovnßnφ tvo°φ nejnov∞jÜφ srovnßvacφ anal²za OECD (Projected Costs of Generating Electricity, 1998), periodicky aktualizovanß. Je anal²zou porovnßvacφch v²robnφch nßklad∙ elekt°iny za celou ₧ivotnost elektrßren (levelized lifetime cost method), vhodnou pro porovnßnφ alternativ v²robnφch zdroj∙ a hodnocenφ jejich relativnφ konkurenceschopnosti.

P°ipome≥me zde jen, ₧e takovß mezinßrodnφ srovnßnφ celkov²ch investiΦnφch nßklad∙ na jednotku kapacity a celkov²ch v²robnφch nßklad∙ na MWh nejsou urΦujφcφ z hlediska rozhodnutφ o dostavb∞ Φi nedostavb∞ ETE, n²br₧ jejich smyslem je posoudit zda celkovΘ nßklady ETE jsou jeÜt∞ Φi ji₧ nejsou v pßsmu mezinßrodn∞ vykazovan²ch nßklad∙. D∙vodem jsou vysokΘ ji₧ utopenΘ nßklady a variabilita kurzov²ch p°epoΦt∙ USD na koruny. Poznamenejme, ₧e studie OECD obsahuje nikoliv realizovanß dφla, n²br₧ p°edpoklßdanΘ projekty. Eskalace koneΦn²ch nßklad∙ je u t∞chto projekt∙ spφÜe pravidlem.

Z Φßsti anal²zy t²kajφcφ se investiΦnφch nßklad∙ jadern²ch elektrßren vypl²vß, ₧e zßkladnφ (overnight) investiΦnφ nßklady (tj. p°φmΘ - p°φprava staveniÜt∞, stavebnφ prßce, materißl, za°φzenφ, nßklady na pracovnφ sφly a nep°φmΘ nßklady - projekt, in₧en²ring, dozor, doΦasnß za°φzenφ, administrativnφ nßklady, nezahrnujφcφ ·roky a rezervy) se pohybujφ v pßsmu okolo 1000 USD/kWe (v dolarech k 1.7.1996) v ╚φn∞, okolo 1500-1600 USD/kWe ve Francii, Kanad∞, KorejskΘ republice, USA a Brazφlii, okolo 2200 USD/kWe ve Finsku a èpan∞lsku a okolo 2500 USD/kWe v Japonsku, pr∙m∞r je okolo 1600 USD/kWe (viz tab.).

InvestiΦnφ nßklady jadern²ch elektrßren diskontovanΘ ke dnu uvedenφ do provozu (USD k 1.7.1996/kWe)

	Stßt	Typ reaktoru	Zßkladnφ nßklady na v²stavbu	Diskontnφ mφra 5 %	Diskontnφ mφra 10 %
A	Kanada	PHWR	1697	2139	2384
		PHWR	1518	1878	2053
	Finsko	BWR	2256	2516	2672
	Francie	PWR	1636	1988	2280
	Japonsko	ABWR	2521	2848	3146
	Korea	PWR	1637	1924	2260
	èpan∞lsko	PWR	2169	2540	2957
	Turecko	PWR	1968	2274	2552
	Brazφlie	PWR	1550	2275	2359
	╚φna	PWR	1020	1386	1692
		PWR	1458	1959	2432
		PHWR	1353	1809	2171
	Indie	PHWR	1840	2191	2457
	Rumunsko	PHWR	1557	1801	2082
	Rusko	VVER	1521	2155	2448
B	USA	PWR	1441	2079	2065
	Brazφlie	PWR	1530	2197	2219
C	Belgie	PWR	1746	2053	2360
	Britßnie	PWR	2518-2871	3010-3450	3540-4080
	Nizozemsko	SBWR	1911	2231	2459
	N∞mecko	PWR	2400	3016	3417

A - KomerΦn∞ dostupnΘ jadernΘ bloky

B - JadernΘ bloky, u nich₧ se oΦekßvß, ₧e budou dostupnΘ v l. 2005-2010

C - ┌daje z uveden²ch stßt∙ jsou v tΘto Φßsti p°evzaty z d°φv∞jÜφch anal²z

* U n∞kter²ch stßt∙ je uvedeno vφce ·daj∙ pro r∙znΘ typy reaktor∙ a elektrßren

V²znamnou roli hraje dΘlka v²stavby, majφcφ dopad na celkovΘ v²stavbovΘ nßklady, specißln∞ tehdy, jsou-li aplikovßny vysokΘ ·rokovΘ/diskontnφ mφry. Z uvedenΘ studie OECD vypl²vß, ₧e celkovΘ investiΦnφ nßklady diskontovanΘ k datu spuÜt∞nφ p°i 5% diskontnφ mφ°e jsou pro komerΦn∞ dostupnΘ jadernΘ elektrßrny vyÜÜφ, dosahujφ cca 2000 USD/kWe ve v∞tÜin∞ zemφ s v²jimkou ╚φny, Finska (p°es 2500) a Japonska (2800). P°i 10% diskontnφ mφ°e rostou k hodnot∞ blφzko 2500 USD/kWe pro Finsko, Turecko, ╚φnu, Brazφlii, Indii a Rusko a p°es 3000 USD/kWe v Japonsku (viz tab. 2, p°φp. graf 1 na konci tΘto subkapitoly).

Vyjdeme-li z rozpoΦtov²ch investiΦnφch nßklad∙ ETE ve v²Üi 98,6 mld. KΦ, potom celkovΘ investiΦnφ nßklady diskontovanΘ k datu spuÜt∞nφ p°i 5% diskontnφ mφ°e Φinφ 131,7 mld. KΦ, co₧ p°i p°epoΦtu kursem 27,506 KΦ/USD Φinφ 2440 USD/kWe. P°i tΘto relativn∞ nφzkΘ ·rokovΘ mφ°e jsou investiΦnφ nßklady ETE v zßsad∞ jeÜt∞ srovnatelnΘ s v∞tÜinou analyzovan²ch jadern²ch elektrßren ve sv∞t∞ (nicmΘn∞ jsou na hornφ hranici t∞chto mezinßrodnφch ·daj∙).

P°i 10% diskontnφ mφ°e Φinφ investiΦnφ nßklady ETE asi 182 mld. KΦ, co₧ v p°epoΦtu kursem 27,506 KΦ/USD Φinφ ji₧ 3372 USD/kWe. P°i vyÜÜφ diskontnφ mφ°e jsou ji₧ investiΦnφ nßklady ETE v d∙sledku dlouhΘ doby v²stavby nejvyÜÜφmi srovnateln²mi nßklady na sv∞t∞ v rßmci mezinßrodnφho srovnßnφ OECD 1998 (vyÜÜφ ne₧ 3146 USD/kWe v Japonsku). NicmΘn∞, podle ·daj∙ d°φv∞jÜφch studiφ (viz Φßst C tab. 2) N∞mecko a Britßnie uvßd∞jφ jeÜt∞ pon∞kud vyÜÜφ m∞rnΘ investiΦnφ nßklady.

DalÜφm porovnßvacφm ukazatelem k hodnocenφ p°im∞°enosti nßklad∙ ETE mohou b²t, alespo≥ orientaΦn∞, n∞kterΘ ·daje o dneÜnφch cenßch n∞kter²ch souΦasn²ch Φi budoucφch projekt∙. Nßklady na v²stavbu nedßvno spuÜt∞nΘ JE Sizewell B v UK, kterß mß podobn² modernφ digitßlnφ °φdφcφ systΘm firmy Westinghouse jako ETE, byly podle literßrnφch ·daj∙ tΘm∞° 3,5 mld. USD (tj. v p°epoΦtu cca 105 mld KΦ), p°iΦem₧ jde o blok s v²konem pouze 1250 MWe. Nabφdka pro rusk² kontrakt na dodßvku 2 x 1000 MWe v reaktorech VVER-1000 pro ╚φnu vychßzφ z ceny minimßln∞ 1500 USD/kWe, tedy jde celkem o Φßstku kolem 3 mld. USD (NucNet, Business News, Φ.9, 29.12.1997). V souvislosti s podpisem smlouvy v Φervenci 1998 na dodßvku 2 x 1000 MWe v blocφch VVER-1000 pro JE Koidankulam v Indii z Ruska se uvßdφ Φßstka 2,6 mld. USD. V nabφdkßch firmy NPI (Siemens-Framatome) na v²stavbu prvnφ tureckΘ JE pro jednoblokovou variantu s reaktorem 1482 MWe byla uvedena cena 2,393 mld USD (1616 USD/kWe), v nabφdkßch AECL Kanada pro podobnou variantu s bloky Candu (celkem 1339 MWe) cena 2,572 mld. USD (1920 USD/kWe).Podle vyjßd°enφ ╚EZ by postavenφ modernφ JE o stejnΘm v²konu jako ETE p°i jejφm dodßnφ zahraniΦnφ firmou dnes stßlo cca 2500 USD/kWe, pracovnφci firmy Westinghouse uvedli sumu jeÜt∞ vyÜÜφ, 3000 USD/kWe.

P°im∞°enost v²robnφch nßklad∙ û mezinßrodnφ porovnßnφ

DalÜφ skupinou ·daj∙, kterΘ p°inßÜφ nejnov∞jÜφ srovnßvacφ anal²za OECD (Projected Costs of Generating Electricity, 1998) jsou ·daje o v²robnφch nßkladech na kWh u jednotliv²ch reportovan²ch elektrßren. U jadern²ch elektrßren Φinφ tyto nßklady p°i 5% diskontu 0,025-0,040 USD/kWh (vylouΦena z ·vahy byla extrΘmnφ Φßstka 0,057 USD/kWh japonskΘ elektrßrny, vypl²vajφcφ z v²raznΘho rozdφlu mezi kursem a paritou kupnφ sφly), co₧ p°i p°epoΦtu kursem 27,506 KΦ/USD p°edstavuje 0,69-1,10 KΦ, p°i 10% diskontu pak 0,039-0,064 USD/kWh, neboli 1,07-1,76 KΦ/kWh (obdobn∞ byla vylouΦena z ·vahy Φßstka 0,079 USD/kWh japonskΘ elektrßrny).

V porovnßnφ s uveden²mi v²robnφmi nßklady se v²robnφ nßklady ETE pohybujφ na ·rovni asi 1,06 KΦ/kWh, aby celkovß (nediskontovanß) investice 98,6 mld. byla za normovan²ch 40 let provozu a p°i 5% diskontu v²nos∙ nßvratnß. Znamenß to, ₧e v²robnφ nßklady ETE ve v²Üi asi 1,06 KΦ/kWh se budou blφ₧it hornφ hranici mezinßrodn∞ uvßd∞nΘ Ükßly v²robnφch nßklad∙ (0,69-1,10 KΦ/kWh). Pokud je uva₧ovßna 5% Φasovß mφra (negativnφ diskont) i na investiΦnφ nßklady ETE, ty pak dosßhnou asi 132 mld. KΦ a v²robnφ nßklady vΦetn∞ anuity pak Φinφ asi 1,24 KΦ na kWh.

NicmΘn∞ z v²Üe uveden²ch ·daj∙ plyne, ₧e minulΘ rozhodnutφ o dostavb∞ ETE z r. 1993 bylo problematickΘ. Ji₧ v tΘ dob∞ °ada expert∙ p°edpoklßdala, ₧e nßklady stavby p°i spln∞nφ zßpadnφch bezpeΦnostnφch norem dosßhnou a₧ 100 mld. KΦ a ₧e tehdy uvßd∞nΘ termφny dostavby nejsou reßlnΘ. V r. 1993 bylo prostav∞no 28 mld. KΦ, tak₧e experty odhadovanΘ investiΦnφ nßklady dostavby Φinily a₧ 70 mld. (tento zßv∞r bylo mo₧no uΦinit i porovnßnφm s analogickou stavbou toto₧nΘ JE Stendal v SRN, kde byla v²stavba zastavena v zß°φ 1990).

Dopady na cenu vyrobenΘ elekt°iny

Z v²Üe uveden²ch mezinßrodnφch srovnßnφ lze posuzovat mezinßrodnφ ôp°im∞°enostö nßklad∙ projektu ETE. P°im∞°enost se v p°φpad∞ ETE dot²kß v d∙sledku dlouhΘho obdobφ v²stavby a opakovanΘho zvyÜovßnφ zejmΘna investiΦnφch nßklad∙. P°φpadn² nßr∙st investiΦnφch nßklad∙ nap°. o 5 % ze souΦasnΘ Φßstky 98,6 mld. KΦ na 103,5 mld. KΦ zvyÜuje v²robnφ cenu 1 kWh asi o 0,03 KΦ, tj. z 1,06 na 1,09 KΦ/kWh.

Pro kvantitativnφ odhad dopad∙ eventußlnφho zv²Üenφ investiΦnφch nßklad∙ (oproti hodnot∞ 98,6 mld. KΦ, deklarovan²ch ╚EZ) na cenu vyrobenΘ elekt°iny je mo₧no pou₧φt takΘ nap°. v²sledky anal²zy [p°φloha Φ. 8] citlivosti hodnoty elekt°iny na investiΦnφ nßklady. Z nφ vypl²vß, ₧e pro roΦnφ vyu₧itφ 6000 h/r (co₧ je konzervativnφ hodnota, je mo₧no oΦekßvat vyÜÜφ roΦnφ vyu₧itφ ETE) p°i uva₧ovßnφ odpis∙ (kapitalizaΦnφ ·rokovß mφra 0 %) dojdeme ke zv²Üenφ hodnoty elekt°iny p°ibli₧n∞ o 0,33 halΘ°∙/kWh na ka₧dou 1 mld. KΦ zv²Üenφ; p°i uvß₧enφ v²robnφch nßklad∙ s anuitou (kapitalizaΦnφ ·rokovß mφra 10 %) tato hodnota Φinφ 0,9 halΘ°∙/kWh.

Proto₧e anal²za oΦekßvan²ch nßklad∙ na produkci elektrickΘ energie z ETE byla p°edm∞tem prvΘ kapitoly, a to vΦetn∞ citlivostnφ anal²zy, m∙₧eme zßv∞rem tohoto bodu odkßzat na bod 1c.

Graf 1. InvestiΦnφ nßklady jadern²ch elektrßren (USD k 1.7.1996/kWe)

ab) Zhodnocenφ dosavadnφ ·rovn∞ koordinace v²stavby jadernΘ elektrßrny Temelφn a mo₧nosti efektivnφ koordinace a rizika jejφho naruÜenφ

Koordinace pracφ vychßzφ z platnΘho sφ¥ovΘho grafu (SG, viz p°φloha Φ. 10) a smluvnφch vztah∙ mezi ·Φastnφky v²stavby. Koordinace probφhß na vÜech pracovnφch ·rovnφch a zahrnuje vÜechny oblasti Φinnostφ, kterΘ se v²stavby ETE t²kajφ. KoordinaΦnφ vazby jdou determinovßny smluvnφmi zßvazky jednotliv²ch dodavatel∙ a ôDφlΦφmi programy zajiÜt∞nφ jakostiö pro v²stavbu a spouÜt∞nφ JE Temelφn.

Z hlediska investora (╚EZ-ETE) je koordinaΦnφ Φinnost zam∞°ena zejmΘna na jeho generßlnφ dodavatele, co₧ jsou :

• Generßlnφ dodavatel technologickΘ Φßsti (GDT) - èkoda Praha, a. s.
• Generßlnφ dodavatel stavebnφ Φßsti (GDS) - VSB, a. s.
• Generßlnφ projektant (GP) - Energoprojekt Praha, a. s.

Ka₧d² z generßlnφch dodavatel∙ koordinuje prßce sv²ch finßlnφch dodavatel∙ (FD) a subdodavatel∙. Investor zasahuje do tΘto koordinace pouze v t∞ch p°φpadech, ₧e hrozφ nespln∞nφ ·kol∙ a p°φsluÜn² generßlnφ dodavatel nenφ schopen zajistit jejich pln∞nφ v po₧adovanΘm termφnu.

V tΘto Φßsti, ani v dalÜφch Φßstech zprßvy, nenφ posuzovßna organizaΦnφ struktura jednotliv²ch ·Φastnφk∙ v²stavby ETE, ale organizace v²stavby jako takovΘ a z nφ vypl²vajφcφ koordinaΦnφ vazby a koordinace pracφ.

SouΦasnß ·rove≥ koordinace v²stavby.

JednotlivΘ ·rovn∞, na kter²ch probφhß koordinace pracφ, je mo₧nΘ rozd∞lit hierarchicky (viz p°φloha Φ. 20):

(a) Vrcholovß °φdφcφ ·rove≥

Koordinace pracφ z tΘto ·rovn∞ zahrnuje jednßnφ °editel∙ hlavnφch ·Φastnφk∙ v²stavby na pravidelnΘm jednßnφ ╪φdφcφho Ütßbu (╪è), konanΘm jednou za dva t²dny a Φetnß bilaterßlnφ jednßnφ investora s generßlnφmi dodavateli. Bilaterßlnφ jednßnφ jsou zam∞°ena zejmΘna na pln∞nφ Φinnostφ podle SG a smluvnφ vztahy. Jednßnφ ╪è jsou zam∞°ena na koordinaci pracφ v t∞ch oblastech, kde se nepoda°ilo zajistit koordinaci na ni₧Üφch ·rovnφch.

(b) ╪φdφcφ ·rove≥

Na °φdφcφ ·rovni jsou prßce koordinovßny z pohledu jednotliv²ch Φinnostφ. Existujφ zde t°i zßkladnφ °φdφcφ skupiny (╪S), kterΘ jsou slo₧eny z vedoucφch pracovnφk∙ jednotliv²ch organizacφ. VÜechny ╪S se schßzejφ pravideln∞ ka₧d² t²den respektive, v p°φpad∞ pot°eby, Φast∞ji. ╪φdφcφ skupiny projekt∙ (╪SP) a realizace (╪SR) vede pracovnφk investora. ╪φdφcφ skupina spouÜt∞nφ (╪SS) je po dobu neaktivnφch zkouÜek vedena pracovnφkem GDT a od zahßjenφ fyzikßlnφch zkouÜek bude °φzena pracovnφkem ╚ET-ETE.

N∞kolik podrobnostφ k vlastnφm ╪S:

• ╪φdφcφ skupina projekt∙ (╪SP) koordinuje prßce v oblasti zpracovßnφ projekt∙. odstra≥ovßnφ projektov²ch kolizφ, apod. Z tΘto ·rovn∞ byla a je zajiÜ¥ovßna koordinace pracφ p°i zpracovßnφ dodatk∙ ·vodnφho projektu, technick²ch zadßnφ, projednßvßnφ projekt∙ na ΦeskΘ stran∞ a se zahraniΦnφmi dodavateli.
• ╪φdφcφ skupina realizace (╪SR) koordinuje veÜkerΘ Φinnosti v oblasti realizace v²stavby, kterΘ se t²kajφ GDT, GDS a investora, vΦetn∞ pr∙b∞₧nΘho vyhodnocovßnφ sφ¥ovΘho grafu (t²dennφ vyhodnocovßnφ a m∞sφΦnφ vyhodnocovßnφ).
• ╪φdφcφ skupina spouÜt∞nφ (╪SS) koordinuje prßce v oblasti spouÜt∞cφch a se°izovacφch pracφ, kterΘ se provßd∞jφ po individußlnφch zkouÜkßch za°φzenφ. Koordinace je zam∞°ena zejmΘna na up°es≥ovßnφ plßnu pracφ spouÜt∞nφ jednotliv²ch systΘm∙ a funkΦnφch celk∙ v nßvaznosti na dokonΦovßnφ realizaΦnφch Φinnostφ.

(c) Pracovnφ ·rove≥

Do tΘto ·rovn∞ pat°φ standardnφ dennφ prßce investora s dodavateli, kterß mß za cφl zajistit pln∞nφ ΦasovΘho postupu v²stavby p°i dodr₧enφ nßklad∙ (rozpoΦtu). V tΘto ·rovni jsou v p°φpad∞ pot°eby vytvß°eny doΦasnΘ pracovnφ skupiny na °eÜenφ konkrΘtnφch problΘm∙ p°i zajiÜ¥ovßnφ v²stavby. Do nich jsou za°azeny pot°ebnΘ profese (projektanti, realizßto°i, ad.) od dodavatel∙ a investora. ╚innost pracovnφch skupin je koordinovßna z °φdφcφ ·rovn∞ (viz bod b)

Zm∞ny systΘmu °φzenφ v²stavby a koordinace pracφ

Ve druhΘ polovin∞ 1998 byl vedenφm analyzovßn systΘm °φzenφ v²stavby ETE. Do anal²zy byly zahrnuty i v²stupy z ΦervencovΘho auditu provedenΘho sekcφ internφ audit ╚EZ, a. s. zam∞°enΘho na organizaci a °φzenφ stavby ETE. Z anal²zy vyplynulo, ₧e vzhledem k danΘmu stavu v²stavby je vhodnΘ zejmΘna

a) posφlit koordinaΦnφ vazby na ô°φdφcφ ·rovniö

b) redukovat poΦet pracovnφch skupin (a p°ednostn∞ plnit ·koly na pracovnφ ·rovni)

c) koordinovßnφ prßce z hlediska pot°eb spouÜt∞cφch a se°izovacφch pracφ.

V prosinci 1998 byl proveden na zßklad∞ po₧adavku °editele Divize v²stavby ETE firmou EGP Praha audit sφ¥ovΘho grafu 1. bloku. Ze zßv∞r∙ auditu zejmΘna vyplynulo, ₧e postup vyhodnocovßnφ SG, jeho aktualizace a pracovnφ postupy odpovφdajφ obecn²m zvyklostem a rozsahu projektu v²stavby ETE, ₧e prßce je zajiÜ¥ovßna kvalifikovan²m personßlem, ₧e informaΦnφ vztahy mezi hlavnφmi ·Φastnφky jsou dobrΘ, ₧e standardnφ dokumenty pou₧φvanΘ p°i prßci se sφ¥ov²m grafem jsou na dobrΘ ·rovni, jsou p°ehlednΘ a majφ dostateΦnou vypovφdacφ schopnost a ₧e sφ¥ov² graf je dezintegrovßn v n∞kter²ch partiφch do velk²ch podrobnostφ, co₧ zt∞₧uje sledovatelnost na ·rovni °φzenφ ╚EZ-ETE.

Zßv∞ry obou zmφn∞n²ch audit∙ byly analyzovßny a byly zapracovßny do celkovΘho systΘmu °φzenφ stavby. Oproti d°φv∞jÜφmu stavu byly navr₧eny nßsledujφcφ zm∞ny:

• vytvo°enφ koordinaΦnφho pracoviÜt∞, tzv. ôvedenφ stavbyö, kterΘ bude zajiÜ¥ovat koordinaci pracφ prost°ednictvφm ô°φdφcφch skupinö (╪SP, ╪SR, ╪SS). KoordinaΦnφ jednßnφ se bude konat ka₧d² t²den p°ed jednßnφm ╪φdφcφch skupin, a to pod vedenφm vedoucφho ╪SS;
• trvalΘ pracovnφ skupiny (skupina primßrnφ Φßsti, sekundßrnφ Φßsti, SK╪, skupina elektro) budou zachovßny pouze pro ·Φel spouÜt∞nφ. Tyto skupiny budou dopln∞ny pracovnφky z realizace a projektov²ch slo₧ek tak, aby bylo zaruΦeno operativnφ °eÜenφ zjiÜt∞n²ch zßvad.

UvedenΘ koordinaΦnφ vazby jsou nßzorn∞ ukßzßny na p°ilo₧enΘm diagramu

V polovin∞ r. 1998 doÜlo takΘ k posφlenφ °φzenφ ze strany hlavnφ sprßvy ╚EZ, a. s. G╪ se podφlφ na vÜech d∙le₧it²ch rozhodnutφch. M∞sφΦn∞ dostßvß zprßvu o stavu na ETE, o vÜech udßlostech, vΦas neukonΦen²ch Φinnostech a o vybran²ch finanΦnφch ukazatelφch. K dalÜφm dφlΦφm zm∞nßm doÜlo v organizaci tφm, ₧e financovßnφ a kontrola rozpoΦtu byly p°evedeny z investiΦnφho do finanΦnφho ·tvaru a tφm jakΘkoli dodateΦnΘ nßklady musφ investiΦnφ ·tvar projednat s finanΦnφm ·tvarem. Dßle byl ustaven ·tvar pro komerΦnφ zßle₧itosti, kter² centrßln∞ shroma₧∩uje vÜechny smlouvy.

D∙le₧itou skuteΦnostφ takΘ je, ₧e s generßlnφm projektantem EGP Praha byla na podzim r. 1998 podepsßna smlouva, kterou EGP p°ejφmß odpov∞dnost za celkov² projekt ETE a projektovΘ parametry.

DalÜφm d∙le₧it²m faktem je, ₧e v lednu 1999 bylo dokonΦena kontrola a potvrzenφ vazeb mezi stavebnφ a technologickou dodßvkou 2. bloku a tφm byl dokonΦen ·pln² a zkoordinovan² sφ¥ov² graf 2. bloku

Rizika naruÜenφ koordinace

V souΦasnΘ dob∞ nejsou znßma ₧ßdnß reßlnß rizika, kterß by mohla naruÜit v²Üe popsanou koordinacφ pracφ p°i v²stavb∞ ETE. Zßsady °φzenφ stavby, vΦetn∞ koordinace, jsou navφc souΦßstφ smluvnφch vztah∙ mezi investorem a dodavateli.

4ac) Ekonomickß rizika p°φpadn²ch komplikacφ ve schvalovacφm °φzenφ

Rizika spojenß se zm∞nami stavby ve stavebnφm °φzenφ

Podle stavebnφho zßkona je investor jako stavebnφk povinen u nedokonΦenΘ stavby, na kterou bylo vydßno stavebnφ povolenφ, po₧ßdat stavebnφ ·°ad o povolenφ zm∞ny stavebnφho povolenφ, pokud mß v ·myslu stavbu realizovat jinak, ne₧ v souladu s dokumentacφ, kterß byla ov∞°ena ve stavebnφm °φzenφ, v n∞m₧ bylo vydßno p∙vodnφ stavebnφ povolenφ. Dokumentace pro stavebnφ povolenφ z roku 1986 byla zpracovßna podle prßvnφch p°edpis∙ vydan²ch v roce 1981. V mezidobφ doÜlo k n∞kolika zm∞nßm prßvnφ ·pravy, a proto se musel investor zab²vat otßzkou, zda a podle kterΘho prßvnφho p°edpisu p°ipravit dokumentaci pro p°φpadnou ₧ßdost o zm∞nu stavebnφho povolenφ. Investor p°ijal v²klad, podle n∞ho₧ özm∞ny oproti dokumentaci ov∞°enΘ ve stavebnφm °φzenφ jsou takovΘ zm∞ny, kterΘ by byly zm∞nami oproti tΘto dokumentaci i v p°φpad∞, ₧e by dokumentace p°edlo₧enß ke stavebnφmu °φzenφ v roce 1986 byla zpracovßna podle p°φsluÜn²ch ustanovenφ vyhlßÜky Φφslo 85/1976 Sb. a ne v rozsahu ·vodnφho projektu podle vyhlßÜky Φφslo 105/1981 Sbö.

Podle stavebnφho zßkona stavebnφ ·°ad v kolaudaΦnφm °φzenφ zejmΘna zkoumß, zda byla stavba provedena podle dokumentace ov∞°enΘ stavebnφm ·°adem ve stavebnφm °φzenφ a zda byly dodr₧eny podmφnky stanovenΘ v ·zemnφm rozhodnutφ a ve stavebnφm povolenφ. V²sledek kolaudaΦnφho °φzenφ, kterΘ je koneΦn²m a neopomenuteln²m souhlasem p°φsluÜnΘho stßtnφho ·°adu pro uvedenφ JE Temelφn do provozu, by mohl b²t negativn∞ ovlivn∞n p°φpadn²m zjiÜt∞nφm stavebnφho ·°adu, ₧e investor provedl zm∞ny stavby oproti dokumentaci, kterß byla ov∞°ena ve stavebnφm °φzenφ a tyto zm∞ny m∞ly b²t a nebyly odsouhlaseny formou zm∞ny stavebnφho povolenφ (P°φloha - III - 1.2.).

Rizika spojenß s posuzovßnφm vliv∙ zm∞n stavby na ₧ivotnφ prost°edφ - EIA.

Dostavbu JE Temelφn doprovßzejφ spory o aplikaci zßkona Φφslo 244/1992 Sb.

Zßkon stanovφ, ₧e bez östanoviskaö p°φsluÜnΘho orgßnu, jφm₧ je v tomto p°φpad∞ Ministerstvo ₧ivotnφho prost°edφ, nem∙₧e sprßvnφ orgßn vydat öpovolujφcφ rozhodnutφ pop°φpad∞ opat°enφ podle zvlßÜtnφch p°edpis∙ö. Tφmto stanoviskem zßkon rozumφ urΦit² v²rok s urΦit²mi formßlnφmi znaky. Soudφme, ₧e podle zßkona Φ. 244/1992 Sb. musφ dojφt k posouzenφ staveb, resp. zm∞n staveb, u nich₧ jsou spln∞ny podmφnky stanovenΘ v zßkon∞. V danΘm p°φpad∞ nem∙₧e stavebnφ ·°ad bez stanoviska Ministerstva ₧ivotnφho prost°edφ ╚R, vydanΘho na zßklad∞ posudku a protokolu z ve°ejnΘho projednßnφ, vydat povolujφcφ rozhodnutφ podle stavebnφho zßkona, podle naÜeho nßzoru tedy stavebnφ povolenφ, resp. rozhodnutφ o povolenφ zm∞ny stavby p°ed jejφm dokonΦenφm. (P°φloha - III - 1.3.).

Podle naÜeho nßzoru, v p°φpad∞, pokud by Vrchnφ soud v Praze vyhov∞l nßvrhu ₧alobce (Hnutφ JihoΦeskΘ matky) a zruÜit rozhodnutφ Ministerstva pro mφstnφ rozvoj ╚R, bylo by z°ejm∞ nutnΘ postupovat dßle podle zßkona 244/1992 Sb. a zajistit östanoviskoö Ministerstva ₧ivotnφho prost°edφ ╚R p°ed vydßnφm novΘho rozhodnutφ stavebnφho ·°adu. Dodr₧enφ zßkonn²ch po₧adavk∙ stanoven²ch zßkonem Φ. 244/1992 Sb. by mohlo mφt velmi podstatn² vliv na termφny uvedenφ ETE do provozu. Nelze vylouΦit ani prodlou₧enφ v dΘlce n∞kolika let (P°φloha - III - 1.3.).

Podrobnß anal²za k tomuto bodu je uvedena v p°φloze Φ. 17.

 

1. Etapy schvalovacφho °φzenφ

Schvalovacφ °φzenφ pro celou stavbu ETE je tvo°eno °φzenφm dle stavebnφho zßkona a povolovßnφm z hlediska jadernΘ bezpeΦnosti podle atomovΘho zßkona.

1.1. Stavebnφ zßkon

Nep°ekonatelnΘ potφ₧e spojenΘ p°φmo s °φzenφm dle stavebnφho zßkona, kterΘ by mohly ovlivnit termφn spuÜt∞nφ ETE, nejsou signalizovßny a nejsou ani pravd∞podobnΘ.

ProblΘmy vÜak mohou nastat p°i kolaudaci. D∙vodem je to, ₧e p°φstup stavebnφka a stavebnφho ·°adu ke schvalovßnφ zm∞n stavby m∙₧e b²t z hlediska dodr₧ovßnφ stavebnφho zßkona zpochybn∞n. P°φpadnß z tohoto plynoucφ prodleva p°i zφskßnφ kolaudaΦnφho rozhodnutφ vÜak z°ejm∞ neovlivnφ termφny dokonΦenφ stavby, proto₧e kolaudace bude probφhat a₧ po spuÜt∞nφ obou blok∙ JE Temelφn.

Se stavebnφm °φzenφm souvisφ i problematika posuzovßnφ vliv∙ na ₧ivotnφ prost°edφ dle zßkona Φ. 244/1992 Sb. Ve vztahu k tomuto zßkonu problΘmy, kterΘ mohou za jist²ch okolnostφ ovlivnit termφn spuÜt∞nφ ETE, nelze vylouΦit.

1.2. Atomov² zßkon

S┌JB konstatuje, ₧e pokud stavebnφk do°eÜφ indikovanΘ technickΘ problΘmy a p°edlo₧φ po₧adovanΘ zb²vajφcφ pr∙kazy, nejsou znßmy takovΘ skuteΦnosti, kterΘ by z hlediska jadernΘ bezpeΦnosti p°edstavovaly vß₧nou p°ekß₧ku pro ud∞lenφ p°φsluÜn²ch povolenφ S┌JB nutn²ch pro dostavbu ETE a jejφ uvedenφ do provozu.

2. Termφnovß rizika spojenß se schvalovacφm °φzenφm

Na zßklad∞ zjiÜt∞nφ S┌JB, pφsemnΘho stanoviska stavebnφka a anal²zy °ady dalÜφch materißl∙ byly vytipovßny rizikovΘ oblasti z hlediska pln∞nφ harmonogramu schvalovacφho °φzenφ.

2.1. Posuzovßnφ vliv∙ zm∞ny stavby JE Temelφn na ₧ivotnφ prost°edφ

NaruÜenφ termφn∙ kolaudaΦnφho procesu v d∙sledku snahy o uplatn∞nφ zßkona Φ. 244/1992 Sb., o posuzovßnφ vliv∙ na ₧ivotnφ prost°edφ na zm∞ny stavby ETE, a to bu∩ p°φm²m uplatn∞nφm tohoto zßkona nebo vynucenφm jeho uplatn∞nφ soudnφ cestou, tedy nelze vylouΦit. P°φpadn² odklad by se mohl pohybovat v °ßdu n∞kolika m∞sφc∙ a₧ n∞kolika let.

2.2. P°edprovoznφ bezpeΦnostnφ zprßva

Pokud bude p°edprovoznφ bezpeΦnostnφ zprßva dokonΦena v p°edpoklßdanΘm p°edstihu a pokud nedojde k nynφ neindikovan²m komplikacφm, je riziko ohro₧enφ termφnu spouÜt∞nφ prvnφho bloku z d∙vodu neukonΦenφ hodnocenφ p°edprovoznφ bezpeΦnostnφ zprßvy ve stanovenΘm termφnu podle naÜeho nßzoru malΘ, zcela jej vÜak vylouΦit nelze.

2.3. ElektrickΘ systΘmy

Je pravd∞podobnΘ, ₧e dokonΦovßnφ kabelß₧e neovlivnφ kritickou cestu sφ¥ovΘho grafu a tedy i termφny spouÜt∞nφ JE Temelφn. Definitivn∞ vÜak zatφm kabelß₧ jako zdroj urΦitΘho termφnovΘho rizika vylouΦit nelze.

2.4. Integrita vysokoenergetick²ch potrubφ

Stavebnφk p°edpoklßdß v oblasti vedenφ potrubnφch tras ostrΘ pßry a napßjecφ vody v pat°e +28 m mezistrojovny projektovΘ zm∞ny v d∙sledku dneÜnφho nevyhovujφcφho prostorovΘho uspo°ßdßnφ t∞chto potrubφ. Uzav°enφ problematiky ve zm∞novΘm °φzenφ a zpracovßnφ provßd∞cφho projektu dß odpov∞∩ i na otßzku na v²Üi nßklad∙ na toto dodateΦnΘ opat°enφ. Podle zcela neoficißlnφho odhadu m∙₧e °eÜenφ tohoto problΘmu trvat jeÜt∞ p∙l roku a nßklady mohou dosßhnout a₧ 500 mil. KΦ.

Na zßklad∞ dosavadnφch znalostφ je tedy t°eba tuto otßzku pova₧ovat za otev°enou. Riziko zdr₧enφ a zv²Üenφ nßklad∙ nelze vylouΦit.

2.5. Automatick² systΘm °φzenφ technologick²ch proces∙

Za nejzßva₧n∞jÜφ z problΘm∙ z oblasti AS╪TP pova₧uje S┌JB prodlu₧ovßnφ v²voje finßlnφho software bezpeΦnostnφch systΘm∙ a procesu ov∞°ovßnφ jeho kvality. Z toho plynou rizika, ₧e:

• do plßnovanΘho termφnu zavß₧enφ paliva nebudou S┌JB p°edlo₧eny dostateΦnΘ d∙kazy o ·sp∞ÜnΘm provedenφ komplexnφch funkΦnφch zkouÜek definitivnφho a verifikovanΘho software;
• dojde k v²znamnΘmu zpo₧d∞nφ v provßd∞nφ nezßvislΘho posouzenφ (IV&V) software, kterΘ S┌JB deklaroval jako nutnou podmφnku pro vydßnφ povolenφ ke spuÜt∞nφ blok∙ ETE.

Riziko dalÜφch zm∞n nelze vylouΦit, naopak je mo₧nΘ je hodnotit jako znaΦnΘ. P°edm∞t pln∞nφ generßlnφho dodavatele technologie vΦetn∞ zahraniΦnφch dodßvek nenφ vyjasn∞n tak, aby bylo mo₧nΘ zcela vylouΦit mo₧nost vzniku jeho zm∞n. Otßzka, zda dalÜφ zm∞ny projektu budou nutnΘ Φi nikoli, se vyjasnφ teprve b∞hem zkouÜek technologie z blokovΘ dozorny, kterΘ majφ b²t zahßjeny 1.7.1999.

2.6. ZkouÜky technologie a fyzikßlnφ spouÜt∞nφ

Podle harmonogramu ╚EZ bude zapot°ebφ 9 m∞sφc∙ od zavezenφ paliva do reaktoru, aby JE Temelφn byla p°edßna do komerΦnφho provozu. Jakkoli je tato lh∙ta v souladu se zkuÜenostmi ze spouÜt∞nφ JE s reaktory VVER, je t°eba si uv∞domit, ₧e bloky nap°. v Dukovanech p°edstavovaly ve srovnßnφ se za°φzenφm JE Temelφn pom∞rn∞ standardnφ dodßvku.

Harmonogram zkouÜek technologie a spouÜt∞nφ je sice reßln², ale jeho spln∞nφ vy₧aduje preciznφ p°φpravu. S ohledem na unikßtnost mnoh²ch za°φzenφ na JE Temelφn je t°eba uva₧ovat s urΦit²m rizikem jeho nedodr₧enφ.

2.7. Zm∞ny projektu

Podobn∞ jako v p°edchozφch kapitolßch je t°eba konstatovat, ₧e otßzka, zda dalÜφ zm∞ny projektu budou nutnΘ Φi nikoli, se vyjasnφ teprve b∞hem zkouÜek technologie z blokovΘ dozorny, kterΘ majφ b²t zahßjeny 1.7.1999 a pak b∞hem fyzikßlnφho spouÜt∞nφ (zahßjeno mß b²t 31. 8. 2000). Do tΘ doby je nutno poΦφtat s jist²m rizikem.

2.8. Kumulace Φinnostφ S┌JB p°i schvalovacφm °φzenφ

Vzhledem k nßroΦnosti povolovacφho procesu ETE je jednφm z mo₧n²ch rizik harmonogramu pracφ i p°φpadnΘ ΦasovΘ nezvlßdnutφ agendy hodnocenφ dokumentace ze strany S┌JB. Vzhledem k tomu, ₧e S┌JB vydßvß povolenφ k provozu jadern²ch za°φzenφ v rßmci sprßvnφho °φzenφ, mß mo₧nost toto sprßvnφ °φzenφ pozastavit. Nespln∞nφ termφn∙ posouzenφ p°edprovoznφ bezpeΦnostnφ zprßvy ETE, stanoven²ch zßkonem, tedy nehrozφ. P°φpadnΘ pozdr₧enφ sprßvnφho °φzenφ p°i vydßvßnφ povolenφ k provozu ETE vÜak m∙₧e ohrozit termφny uvßd∞nφ ETE do provozu.

UrΦitΘ riziko nadm∞rnΘ kumulace Φinnostφ S┌JB a z toho plynoucφho zdr₧enφ existuje. Dosud v tΘto oblasti problΘmy nebyly, jejich riziko vÜak v nßsledujφcφch m∞sφcφch vzroste.

RakouÜtφ experti jmenovit∞ zd∙raz≥ujφ (viz Annex 5 p°φlohy Φ. 13), ₧e pro typ VVER 1000 bylo agenturou IAEA identifikovßno cca 80 bezpeΦnostnφch nedostatk∙ a nenφ z°ejmΘ, zda cca 60 nedostatk∙ identifikovan²ch S┌JB tento rozsah pln∞ pokr²vß. Tato skuteΦnost je uvßd∞na na v²slovn² po₧adavek rakouskΘ strany. NicmΘn∞ lze konstatovat, ₧e kompetence S┌JB tuto problematiku pokr²vß a p°φsluÜnΘ zßv∞ry jsou uvedeny v p°edchozφm textu a v nßsledujφcφch zßv∞rech.

2.9. Hlavnφ zßv∞ry

Na zßklad∞ vyjßd°enφ stavebnφka, S┌JB a dalÜφch zjiÜt∞nφ nepova₧ujeme mo₧nost zkrßcenφ termφnu dostavby v d∙sledku optimalizace postupu zpracovßnφ dokumentace spouÜt∞nφ firmy Westinghouse a dalÜφch dodavatel∙ a jejφho schvßlenφ S┌JB, uvßd∞nou ve zprßv∞ ╚EZ/MPO z kv∞tna 1998, za reßlnou. D∙vodem je p°edevÜφm velmi napjat² harmonogram zkouÜek a spouÜt∞nφ, p°etrvßvajφcφ urΦitΘ nejasnosti s n∞kter²mi klφΦov²mi dodavateli a existence zßkona Φ. 244/1992 Sb.

Na zßklad∞ anal²zy vytypovan²ch oblastφ schvalovacφho procesu JE Temelφn nepova₧ujeme za problΘmovΘ z hlediska dodr₧enφ ΦasovΘho harmonogramu nßsledujφcφ oblasti:

 dokonΦenφ hodnocenφ dodatku p°edb∞₧nΘ bezpeΦnostnφ zprßvy;

 vy°eÜenφ obou p°φpad∙ nesouladu s technick²mi podmφnkami a normami;

 zpracovßnφ limit∙ a podmφnek bezpeΦnΘho provozu JE Temelφn;

 p°φpravu provoznφho personßlu;

 p°φpravu vn∞jÜφho havarijnφho plßnu;

 neplatnost v²nosu ╚SKAE Φ. 2/1978 Sb. o zajiÜt∞nφ jadernΘ bezpeΦnosti p°i navrhovßnφ, povolovßnφ a provßd∞nφ staveb s jadern∞ energetick²m za°φzenφm.

Toto stanovisko je vßzßno na souΦasn² stav, objevenφ v nßsledujφcφch m∞sφcφch dosud neindikovan²ch problΘm∙ jej m∙₧e zm∞nit.

Za mo₧n² zdroj zdr₧enφ uvedenφ JE Temelφn do trvalΘho provozu naopak pova₧ujeme (v zßvorce je uveden pokus o hodnocenφ mφry t∞chto rizik z hlediska dopad∙ na harmonogram):

 aplikaci zßkona Φ. 244/1992 Sb., o posuzovßnφ vliv∙ na ₧ivotnφ prost°edφ (st°ednφ a₧ vysokΘ riziko, zßvisφ na tom, jak problΘm posoudφ soud);

 schvalovacφ proces p°edprovoznφ bezpeΦnostnφ zprßvy (nφzkΘ riziko);

 vy°eÜenφ problΘmu integrity vysokoenergetick²ch potrubφ (nφzkΘ a₧ st°ednφ riziko);

 dokonΦenφ kabelß₧e elektrick²ch systΘm∙ (st°ednφ a₧ nφzkΘ riziko, ka₧d² t²den se sni₧uje);

 dokonΦenφ, testovßnφ a hodnocenφ automatickΘho systΘmu °φzenφ technologick²ch proces∙ (st°ednφ a₧ vysokΘ riziko, aktußlnφ bude p°edevÜφm v prvnφ polovin∞ roku 2000);

 p°φpravu, provßd∞nφ a vyhodnocovßnφ zkouÜek technologie a fyzikßlnφho spouÜt∞nφ (st°ednφ riziko, kumulovat bude v druhΘ polovin∞ roku 1999 a v roce 2000);

• neoΦekßvanΘ v²znamn∞jÜφ zm∞ny projektu p°edevÜφm p°i fyzikßlnφm spouÜt∞nφ (st°ednφ riziko);

 kumulaci Φinnostφ S┌JB p°i schvalovacφm °φzenφ (st°ednφ riziko, kterΘ vypl²vß z rizik spojen²ch se zkouÜkami technologie a AS╪TP a spouÜt∞nφm).

Za hlavnφ rizika z hlediska dodr₧enφ hlavnφch milnφk∙ harmonogramu uvßd∞nφ JE Temelφn do trvalΘho provozu lze tedy pova₧ovat termφny dokonΦenφ AS╪TP, zkouÜky a fyzikßlnφ spouÜt∞nφ, mo₧nou kumulaci Φinnostφ S┌JB, zm∞ny projektu vyvolanΘ fyzikßlnφm spouÜt∞nφm a mo₧nost uplatn∞nφ zßkona o posuzovßnφ vliv∙ na ₧ivotnφ prost°edφ.

V souΦasnΘ dob∞ vÜak nejsou znßmy ₧ßdnΘ konkrΘtnφ komplikace, kterΘ by s urΦitostφ zpozdily uva₧ovan² termφn spuÜt∞nφ JE Temelφn do komerΦnφho provozu. Pokud se vÜak objevφ nynφ neindikovanΘ problΘmy (jde p°edevÜφm o neurΦitosti spojenΘ se zkouÜkami technologie AS╪TP a fyzikßlnφm spouÜt∞nφm), dojde pravd∞podobn∞ k urΦitΘmu oddßlenφ uvedenφ JE do trvalΘho provozu. Tento p°φpadn² posun termφnu v souΦasnΘ dob∞ nelze kvantifikovat.

Rizikem pro termφn spuÜt∞nφ JE Temelφn jsou i soudnφ spory spojenΘ s uplatn∞nφm zßkona o posuzovßnφ vliv∙ na ₧ivotnφ prost°edφ. Riziko, ₧e rozhodnutφ soudu dostavbu JE Temelφn zdr₧φ, je znaΦnΘ a po rozhodnutφ Vrchnφho soudu z 22.2.1999 i reßlnΘ.

3. EkonomickΘ vyjßd°enφ termφnov²ch rizik

Eventußlnφ ekonomick² dopad oddßlenφ termφnu uvedenφ JE Temelφn do trvalΘho provozu je vyΦφslen ve zprßv∞ auditora. Podle tΘto kvantifikace by prodlou₧enφ v²stavby o rok znamenalo zv²Üenφ nßklad∙ o cca 2,8 mld KΦ.

Tr₧by z nevyrobenΘ produkce elekt°iny p°i nedodr₧enφ plßnovan²ch termφn∙ spuÜt∞nφ a komerΦnφho provozu JE Temelφn nelze v nejbli₧Üφch letech pova₧ovat za ekonomickou ztrßtu. D∙vodem je to, ₧e JE Temelφn nenφ samostatn² prßvnφ subjekt, je souΦßstφ ╚EZ a. s., kterß levn∞ji ne₧ v JE Temelφn vyrobφ poptßvanou elekt°inu v jin²ch v souΦasnΘ dob∞ provozovan²ch elektrßrnßch. Ztrßta z tzv. nev²roby elekt°iny v p°φpad∞ zpo₧d∞nφ uvedenφ JE Temelφn do provozu je tedy nulovß.

b) D∙sledky p°φpadnΘho p°eruÜenφ stavby JE Temelφn

ba) ZkuÜenosti s d∙sledky p°eruÜen²ch Φi nespuÜt∞n²ch obdobn²ch staveb elektrßren v zahraniΦφ a zobecn∞nφ ve vztahu k JE Temelφn

Po provedenΘ anal²ze souboru zastaven²ch projekt∙ jadern²ch elektrßren v zahraniΦφ lze konstatovat heterogennost d∙vod∙ a podmφnek, za jak²ch k takov²m rozhodnutφm doÜlo. PodstatnΘ jsou i specifickΘ vlivy politickΘ. P°φmß komparace a p°enos t∞chto zkuÜenostφ na p°φpad ETE by byl problematick². P°ehled °ady zastaven²ch jadern²ch elektrßren je uveden v kapitole Φ. 8 p°φlohy Φ. 13. V p°φloze Φ. 23 je uveden zvlßÜ¥ p°φpad JE Stendal, u kterΘho lze pozorovat °adu shodn²ch rys∙ se situacφ ETE.

bb) Ovlivn∞nφ zßsobovßnφ elektrickou energiφ a hospodß°skΘho rozvoje, mo₧nosti alternativnφho °eÜenφ vΦetn∞ vyu₧itφ vnit°nφch a vn∞jÜφch zdroj∙

Argumentace a data k nßsledujφcφm v²rok∙m jsou obsa₧eny v p°φloze Φ. 11.

Spot°eba elekt°iny v ╚R v souΦasnosti stagnuje a vzhledem k vysokΘ energetickΘ nßroΦnosti tvorby HDP bude jejφ r∙st pravd∞podobn∞ pomalejÜφ ne₧ r∙st HDP, nebo¥ bude dochßzet k ₧ßdoucφmu sni₧ovßnφ energetickΘ nßroΦnosti ΦeskΘ ekonomiky. Na poptßvku domßcnostφ bude restriktivn∞ p∙sobit liberalizace cen elekt°iny (zvlßÜt∞ na spot°ebu v p°φmotopech), zatφmco r∙stov∞ vyrovnßvßnφ dosud poddimenzovanΘ b∞₧nΘ pot°eby.

Maximßlnφ zatφ₧enφ elektrizaΦnφ soustavy v letech 1992-97 bylo ni₧Üφ ne₧ 11000 MW (minimßlnφ zatφ₧enφ ni₧Üφ ne₧ 4000 MW). Odpovφdajφcφ technickß zßloha by m∞la Φinit 1650 a₧ 2200 MW. Pohotov² v²kon by m∞l tedy Φinit v zimnφch m∞sφcφch 12650 a₧ 13200 MW. Instalovan² v²kon zdroj∙ elekt°iny v ╚R Φinil k 31.12.1997 celkem 15072 MW, a dßle se zvyÜuje. V souΦasnΘ dob∞ je rozestav∞no krom∞ ETE n∞kolik dalÜφch zdroj∙ elekt°iny (nezßvislφ v²robci). Pot°eba pru₧nΘho v²konu pro vyrovnßvßnφ rozdφlu mezi t²dennφm maximem a minimem (primßrnφ, sekundßrnφ a tercißlnφ regulace) Φinφ asi 3000 MW.

Podle pokrytφ trhu elektrickΘho v²konu lze konstatovat, ₧e v souΦasnΘ dob∞ je trh pro zßkladnφ a vynucen² v²kon ji₧ tak°ka napln∞n.

Na nßsledujφcφm grafu je vyjßd°ena souΦasnß mo₧nost pokrytφ maximßlnφho v²konu v diagramu dennφho zatφ₧enφ (DDZ) v pr∙b∞hu roku z r∙zn²ch zdroj∙ vyrßb∞jφcφch elekt°inu. Maximßlnφ v²kon vychßzφ z podklad∙ p°edan²ch ┌st°ednφm energetick²m dispeΦinkem. ╪azenφ zdroj∙ ve skuteΦnΘm provozu bude vychßzet z jejich technickoekonomick²ch vlastnostφ.

Jestli₧e navzßjem porovnßme pr∙b∞h pr∙m∞rnΘho dennφho maxima (po-pß) a diagram vyjad°ujφcφ jeho pokrytφ dnes existujφcφmi zdroji elekt°iny, je z°ejmΘ, ₧e trh pro elekt°inu v zßkladnφm zatφ₧enφ (z vynucenΘ v²roby v teplßrnßch, zßvodnφch elektrßrnßch a v jadern²ch elektrßrnßch) je ji₧ prakticky nasycen (5000 MW v zim∞ a 3000 MW v lΘt∞).

Poznßmka:
V grafu je uvß₧en i mo₧n² potencißl nov²ch kogeneraΦnφch zdroj∙ nezßvisl²ch v²robc∙, kterΘ lze dimenzovat p°evß₧n∞ pro poloÜpiΦkovΘ a ÜpiΦkovΘ zatφ₧enφ, tak jak to vy₧aduje v²voj pr∙b∞hu roΦnφho diagramu zatφ₧enφ elektrizaΦnφ soustavy.

V souΦasnΘm obdobφ p°esto dochßzφ k investovßnφ do budovßnφ zdroj∙ pro zßkladnφ zatφ₧enφ (nejen v JE Temelφn), co₧ ohro₧uje ekonomickou nßvratnost investovan²ch prost°edk∙.

Situaci po spuÜt∞nφ JE Temelφn ukazuje nßsledujφcφ graf:

Regulovatelnost elektrizaΦnφ soustavy se v tomto p°φpad∞ snφ₧φ, nebo¥ podφl vynucenΘho a zßkladnφho (obtφ₧n∞ regulovatelnΘho) v²konu se zv²Üφ asi o 40%, co₧ m∙₧e vyvolat potφ₧e p°i regulaci soustavy. K tomu p°ispφvß i skuteΦnost, ₧e i dalÜφ novΘ zdroje jsou uva₧ovßny jako zdroje pro zßkladnφ zatφ₧enφ (ECKG, paroplynov² zdroj Trmice a dalÜφ). Snφ₧enφm doby vyu₧itφ nov²ch (anebo i stßvajφcφch vyt∞sn∞n²ch) zdroj∙ elekt°iny oproti projektovanΘ hodnot∞ se bude zhorÜovat jejich ekonomickß nßvratnost, co₧ povede k tlaku na zvyÜovßnφ ceny elekt°iny. Zv²Üenφ ceny elekt°iny vÜak povede ke snφ₧enφ konkurenceschopnosti v rßmci liberalizovanΘho trhu s elekt°inou v EU (Sm∞rnice EU 96/92) a ke zv²Üenφ nßklad∙ na elekt°inu v Φesk²ch podnicφch.

Aby JE Temelφn po svΘm spuÜt∞nφ nezhorÜila p°φliÜ regulovatelnost a tedy stabilitu provozu elektrizaΦnφ soustavy, bude muset b²t jejφ vyu₧itφ ni₧Üφ, ne₧ bylo projektovßno. Situace by se zlepÜila po v²razn∞jÜφm nßr∙stu spot°eby elekt°iny (zejmΘna v obdobφ kv∞ten û zß°φ), anebo v p°φpad∞, ₧e elekt°inu z JE Temelφn bude mo₧no exportovat.

Progn≤zy pot°eb elektrickΘ energie v ╚eskΘ republice se liÜφ v zßvislosti na autorech progn≤zy. Je nutno konstatovat, ₧e progn≤za budoucnosti nenφ ov∞°iteln² ·daj a serioznφ prßce by se v takovΘm p°φpad∞ nem∞la opφrat o jedin² trend. Svß konstatovßnφ musφme prov∞°it na ÜirÜφm rozp∞tφ mo₧nostφ v²voje.

P°i progn≤zovßnφ budoucφch pot°eb elekt°iny se odbornφci opφrajφ v zßsad∞ o dv∞ skupiny argument∙. Lze je charakterizovat t∞mito hlavnφmi v²roky:

RychlejÜφ r∙st spot°eby	PomalejÜφ r∙st spot°eby
Spot°eba elekt°iny v mnoha zemφch sv∞ta zatφm vykazuje v²raznou paralelu s makroekonomick²m ukazatelem tvorby HDP. Prokazujφ to dlouhodobΘ statistickΘ ·daje.	Äßdnß absolutn∞ platnß zßvislost elekt°iny na HDP neexistuje, s blφ₧φcφm se bodem nasycenφ bude elekt°ina r∙st pomaleji, p°φpadn∞ se jejφ spot°eba zastavφ. Vφra v zßvislost celkovΘ spot°eby energie na HDP byla v sedmdesßt²ch letech podobn∞ prokazovßna statistikou a dnes ji₧ vφme, ₧e neplatφ.
Spot°eba elekt°iny na 1 obyvatele stßle jeÜt∞ nedosahuje ·rovn∞ pr∙m∞ru v EU	Rozdφl v ₧ivotnφ ·rovni, produktivit∞ i HDP na obyvatele je v²razn∞jÜφ, ne₧ rozdφly v ·rovni spot°eby elekt°iny. R∙st v elekt°in∞ by m∞l b²t pozastaven a₧ do snφ₧enφ ostatnφch rozdφl∙.
ProblΘmy v ΦeskΘ ekonomice v obdobφ transformace zpomalily r∙st spot°eby elekt°iny atypick²m zp∙sobem a toto obdobφ nenφ pou₧itelnΘ jako zßklad pro extrapolace v dlouhodob²ch v²hledech.	╚eskß ekonomika sprßvn∞ reagovala na ne·m∞rnou energetickou nßroΦnost. Elektroenergetickß nßroΦnost je v naÜφ v²robnφ sfΘ°e stßle jeÜt∞ vysokß (v pom∞ru k vytvo°enΘ p°idanΘ hodnot∞).
EnergetickΘ prognozy stßt∙ EU p°edpoklßdajφ pr∙m∞rn² r∙st spot°eby elekt°iny o cca 1% roΦn∞ (European Energy to 2020, EC 1996)	Do t∞chto prognoz nenφ zahrnut zßvazek rßmcovΘ ·mluvy o zm∞n∞ klimatu z Kj≤ta, kter² postupn∞ tyto p°edstavy m∞nφ. Rovn∞₧ nebyla zahrnuta dnes stßle Φast∞ji diskutovanß uhlφkovß a energetickß da≥.

Ob∞ skupiny argument∙ jsou logickΘ a lze na nich vybudovat dva dost odliÜnΘ scΘnß°e: relativn∞ rychle rostoucφ, nebo jen mφrn∞ se zvyÜujφcφ Φi dokonce stagnujφcφ scΘnß° budoucφ spot°eby elekt°iny v ╚R. Äßdn² z alternativnφch scΘnß°∙ dnes nelze vylouΦit. Nelze prokßzat, ₧e by n∞kter² z nich m∞l nulovou pravd∞podobnost uskuteΦn∞nφ, p°esto₧e r∙znφ odbornφci pova₧ujφ za nejpravd∞podobn∞jÜφ r∙znΘ, nejednou dokonce extrΘmnφ varianty.

Pro hodnocenφ mo₧nostφ alternativnφho °eÜenφ po zastavenφ stavby ETE proto uva₧ujeme s ob∞ma krajnφmi scΘnß°i.

ScΘnß° R û r∙st spot°eby o 1 a₧ 2% roΦn∞:

Spot°eba v p°φÜtφm desetiletφ vzroste o 20% i vφce. Stßvajφcφ zdroje ╚EZ budou pracovat p°edevÜφm v zßkladnφm zatφ₧enφ. V souΦasnΘ dob∞ existuje jeÜt∞ znaΦnß rezerva ve stßvajφcφch zdrojφch. Zatφmco instalovan² v²kon soustavy p°esahuje 15 GW, zimnφ ÜpiΦka nedosßhla v poslednφch p∞ti letech ani 11 GW. Rezervnφ v²kon je mnohem vyÜÜφ, ne₧ po₧adujφ pravidla UCPTE. Dßle bude nßr∙st ΦßsteΦn∞ pokryt nov²mi zdroji z kombinovanΘ v²roby elekt°iny a tepla. Pro pokrytφ hornφ Φßsti diagramu zatφ₧enφ budou v p°φpad∞ pot°eby vybudovßny novΘ zdroje, pravd∞podobn∞ na zemnφ plyn. Stavba novΘ paroplynovΘ jednotky je dnes rutinn∞ zvlßdnutelnß b∞hem dvou let, tak₧e ji bude mo₧nΘ dimenzovat podle nar∙stajφcφ spot°eby a realizovat a₧ v dob∞ skuteΦnΘ pot°eby. To znamenß nejen optimßlnφ vyu₧itφ, ale snφ₧enφ ceny investice odkladem v²stavby vlivem ΦasovΘ hodnoty pen∞z.

Zßrove≥ bude postupn∞ posφleno propojenφ soustav se sousednφmi stßty a vzrostou dovozy z p°ebytk∙ kapacit ve v²rob∞ elekt°iny (prakticky vÜechny evropskΘ zem∞ disponujφ p°ebyteΦnou kapacitou vyjma Ma∩arska a Itßlie).

Nßr∙st v rozsahu roΦnφ dodßvky ETE (11,3 TWh) bude mo₧nΘ v pr∙b∞hu nßsledujφcφho desetiletφ nahradit kombinacφ uveden²ch zdroj∙. Nedo°eÜenou z∙stßvß otßzka nßhrady odsφ°en²ch uheln²ch zdroj∙, jejich₧ ₧ivotnost bude konΦit kolem r. 2015.

Cena elekt°iny m∙₧e b²t v pr∙m∞ru i mφrn∞ vyÜÜφ, ale vzhledem k otev°enφ celoevropskΘho trhu nemohou b²t rozdφly v²raznΘ. V²padky z titulu nedostatku elekt°iny vlivem neexistence ETE lze v evropskΘ elektroenergetice a tudφ₧ i v ╚R pova₧ovat za vylouΦenΘ.

ScΘnß° S û velmi mal² nßr∙st spot°eby (p°φpadn∞ stagnace):

Do r. 2010 postaΦφ zdroje ╚EZ a p°irozen² (tj. stßtem nepodporovan²) rozvoj zdroj∙ z kombinovanΘ v²roby elekt°iny a tepla. Bilance m∙₧e b²t vyva₧ovßna takΘ dovozy v menÜφm rozsahu. Nedo°eÜena z∙stßvß stßle situace po r. 2015.

Cena dodanΘ elekt°iny se v tomto scΘnß°i nebude liÜit od cen ve scΘnß°i s ETE. (Nenφ ovÜem uva₧ovßna otßzka nßhrady nßklad∙ ôutopen²chô v ETE)

Zßv∞r

Vß₧nΘ problΘmy v elektroenergetickΘ soustav∞ ╚R p°i nedostavb∞ ETE v p°φÜtφm desetiletφ nehrozφ. Pokud by se ukßzala reßlnß pot°eba dalÜφch v²kon∙, je situace °eÜitelnß v pr∙b∞hu p°φÜtφho desetiletφ. V∞tÜφ nedostatek v²kon∙ se projevφ pravd∞podobn∞ a₧ po do₧itφ uheln²ch elektrßren kolem r.2015.

Lze konstatovat, ₧e pokud nebude pro elekt°inu z ETE nalezen jin² odbyt (nap°. export), povede spuÜt∞nφ ETE k podstatnΘmu snφ₧enφ doby vyu₧itφ uheln²ch elektrßren s p°φsluÜn²mi ekonomick²mi a socißlnφmi d∙sledky.

P°φpadnΘ zastavenφ v²stavby JE Temelφn by neohrozilo zßsobovßnφ ╚R elekt°inou a nevy₧adovalo by zatφm vybudovßnφ nßhradnφch zdroj∙ elekt°iny. Rezerva v instalovanΘm v²konu je v souΦasnΘ dob∞ dostateΦnß.

PodrobnΘ zd∙vodn∞nφ by vy₧adovalo zpracovßnφ jednotliv²ch variant pokrytφ roΦnφch diagram∙ zatφ₧enφ do r. 2015, kterΘ zatφm nebylo t²mu k dispozici.

Zastavenφ dostavby ETE by vÜak takΘ znamenalo akceleraci t∞₧by uhlφ (vΦetn∞ tlaku na ·zemnφ limity t∞₧by) a zv²Üenφ celkovΘ klimatickΘ zßt∞₧e vÜemi druhy emisφ. V neposlednφ °ad∞ pak ztratφ Φesk² pr∙mysl referenΦnφ projekt jadernΘho strojφrenstvφ, tedy i mo₧nost uplatn∞nφ p°i modernizaci jadern²ch elektrßren v Rusku a b²val²ch sov∞tsk²ch republikßch. DalÜφmi efekty mohou b²t:

• prodlou₧enφ ₧ivotnosti zßsob domßcφho uhlφ,
• mo₧nΘ prodlou₧enφ ₧ivotnosti stßvajφcφch uheln²ch elektrßren a jejich odsi°ovacφch za°φzenφ,
• snφ₧enφ klimatickΘho zatφ₧enφ emisemi,
• mo₧nΘ teplßrenskΘ vyu₧itφ (T²n n.Vltavou, pop°φpad∞ ╚.Bud∞jovice).

Poznßmka:

Je otßzkou, zda zodpov∞dnost vlßdy za zajiÜt∞nφ dostateΦnΘ v²robnφ kapacity na ·zemφ ╚R pro ╚R (implicitn∞ vypl²vajφcφ z otßzky v ·kolu 4bb) bude ve sjednocenΘ Evrop∞ na mφst∞. Pokud dojde k plßnovanΘ privatizaci ╚EZ a vstupu ╚R do EU, je velmi pravd∞podobnΘ, ₧e zodpov∞dnostφ vlßdy bude pouze zabezpeΦit rovnΘ podmφnky pro p°φstup k p°enosov²m a distribuΦnφm sφtφm. Na to, kde se elekt°ina vyrobφ, nebude mφt vlßda ₧ßdn² vliv a proto ani nem∙₧e nΘst jakoukoliv zodpov∞dnost za v²robu mimo ·zemφ ╚R. Samoz°ejm∞ je mo₧nΘ vΘst zpochyb≥ujφcφ ·vahy o mφ°e liberalizace na evropskΘm trhu. Hlavnφ relevance t∞chto ·vah vÜak spadß do obdobφ po roce 2015. D∙sledkem by byl podstatn∞ ÜirÜφ rozm∞r analyzujφcφ parametry evropskΘ integrace. Teprve d∙sledkem tΘto zßkladnφ ·vahy by bylo vyΦφslenφ dopad∙ na platebnφ a obchodnφ bilanci ╚R.

ScΘnß° nßhrady JE Temelφn

Podmφnkou dßle vyjßd°en²ch scΘnß°∙ je ·Φast stßtu a dopady na stßtnφ rozpoΦet. Proto by vyjßd°enφ realizace t∞chto scΘnß°∙ vy₧adovalo detailnφ rozbor takov²ch nßklad∙ proveden² MÄP (zßsadnφ d∙le₧itost takovΘho rozboru zd∙raz≥uje MF). MPO vyjad°uje zßsadnφ v²hrady k vyjßd°enΘmu scΘnß°i a chybφ mezirezortnφ optimalizace navr₧enΘho scΘnß°e. Odhad nßklad∙ realizace proveden² MPO p°edstavuje 1260 mld. KΦ. Nevyu₧it² potencißl ·spor elekt°iny, vyu₧itφ obnoviteln²ch zdroj∙ elekt°iny a kogenerace je dle podklad∙ MÄP nßsledujφcφ:

• nßhrada 2500 MW p°φmotop∙ (30 % tepeln²mi Φerpadly, 20 % individußlnφm zemnφm plynem, 30 % CZT a individußlnφ biomasou, 10 % CZT na zemnφ plyn a 10 % CZT na uhlφ) - 7,2 PJ
• ·spory v pr∙myslu a zem∞d∞lstvφ (elektromotory, chlazenφ, osv∞tlenφ) - 70,6 PJ
• ·spory ve slu₧bßch (·Φinn∞jÜφ spot°ebiΦe, osv∞tlenφ) - 20,9 PJ
• ·spory v domßcnostech (·Φinn∞jÜφ spot°ebiΦe, osv∞tlenφ) - 24,8 PJ
• novΘ kogeneraΦnφ jednotky na zemnφ plyn - 33,7 PJ
• spoleΦnß v²roba elekt°iny a tepla ve stßvajφcφch kotelnßch a v²topnßch - 66,3 PJ
• malΘ vodnφ elektrßrny - 4,1 PJ
• v²roba elekt°iny z biomasy (kogeneraΦnφ jednotky, monov²roba) - 14,9 PJ
• v∞trnΘ elektrßrny - 5,5 PJ.

P°edpoklßdß se, ₧e pro ·Φel nßhrady v²roby elekt°iny z JE Temelφn (11,3 TWh) bude vyu₧ito 50 % potencißlu nßhrady p°φmotop∙ a konzervativnφch 5 % potencißlu ·spor elekt°iny, elekt°iny z kogenerace a elekt°iny z obnoviteln²ch zdroj∙. Za tohoto p°edpokladu mohou tyto zdroje poskytnout nßsledujφcφ mno₧stvφ elekt°iny:

• p°φmotopy - 3,6 PJ
• ·spory - 5,8 PJ
• kogenerace - 5,0 PJ
• obnovitelnΘ zdroje - 1,2 PJ

Toto mno₧stvφ elekt°iny vÜak zßrove≥ bude vy₧adovat 6,5 PJ zemnφho plynu jako primßrnφho zdroje, z n∞ho₧ bude zφskßno Φi nahrazeno 2,9 PJ elekt°iny (nßhrada p°φmotop∙ a novß kogenerace p°i standardnφ ·Φinnosti t∞chto zdroj∙) a 0,5 PJ uhlφ jako primßrnφho zdroje (z n∞ho₧ bude nahrazeno 0,4 PJ p°φmotop∙).

Z v²Üe uveden²ch ·daj∙, variant A, B, C v²voje energetiky v ╚R, zpracovanΘ pro posuzovßnφ vliv∙ nßvrhu energetickΘ politiky ╚R na ₧ivotnφ prost°edφ a p°edpokladu zachovßnφ ·zemnφch limit∙ t∞₧by hn∞dΘho uhlφ i neotev°enφ ΦernouhelnΘho dolu FrenÜtßt (tΘ₧ ve vazb∞ na potencißl ·spor energie, alternativnφch zdroj∙ a kogenerace), lze odvodit nßsledujφcφ strukturu v²roby 40,7 PJ (11,3 TWh) elekt°iny roΦn∞ (v zßvorce p°epoΦet na primßrnφ palivo):

• hn∞dΘ uhlφ 4,7 PJ (12,4 PJ = cca 1 mil t uhlφ)
• ΦernΘ uhlφ 4,0 (10,5 PJ = cca 0,4 mil t uhlφ)
• zemnφ plyn 10,7 PJ (26,8 PJ)
• dovoz 9,0 PJ
• ·spory - 5,8 PJ
• kogenerace - 5,0 PJ
• p°φmotopy - 3,6 PJ
• obnovitelnΘ zdroje - 1,2 PJ
• Celkem 44,0 PJ (po odeΦtenφ 3,3 PJ zemnφho plynu a uhlφ, kterΘ jsou spot°ebovßny na kogeneraci a nßhradu p°φmotop∙, zb²vß stanoven²ch 40,7 PJ elekt°iny)

Pro ilustraci: Nßklady na palivo JE Temelφn Φinφ 171 KΦ/MWh, t. j. roΦnφ nßklady na jeho dovoz by m∞ly b²t 1,93 mld KΦ. Nßklady na dovoz 27 PJ (800 mil m³) zemnφho plynu lze odhadnout na 3,3 mld KΦ, nßklady na dovoz 9 PJ elekt°iny na 2,5 mld KΦ.

bc) FinanΦnφ ztrßty, stßtnφ garance, finanΦnφ situace akciovΘ spoleΦnosti ╚EZ a.s., ztrßty dodavatel∙

Z prßvnφho hlediska by bylo nejzßva₧n∞jÜφm d∙sledkem p°eruÜenφ respektive zastavenφ stavby finanΦnφ vypo°ßdßnφ mezi investorem a dodavateli. V²Üe nßklad∙, kterΘ by byl investor povinen uhradit sv²m dodavatel∙m zßvisφ zejmΘna na otßzce, zda by m∞l investor mo₧nost odstoupit od smlouvy s dodavateli v d∙sledku jejich prodlenφ p°φpadn∞ vadnΘho pln∞nφ v souladu se smlouvou, anebo zda by byl nucen na zßklad∞ rozhodnutφ valnΘ hromady akcionß°∙ uplatnit svΘ prßvo odstoupit od smlouvy na zßklad∞ vlastnφho rozhodnutφ, nebo jednat s dodavateli o ukonΦenφ platnosti smlouvy a finanΦnφm vypo°ßdßnφ.

V p°φpad∞ rozhodnutφ investora odstoupit od smlouvy v situaci, kdy nedoÜlo k poruÜenφ zßvazku GDT, je objednatel povinen uhradit GDT smluvnφ cenu stanovenou k Φßstem dφla ji₧ proveden²m, uhradit prokßzanΘ nßklady vzniklΘ p°i odstra≥ovßnφ montß₧nφch za°φzenφ a odvolßnφm personßlu GDT a jeho subdodavatel∙ ze staveniÜt∞, jako₧ i oprßvn∞nΘ nßklady, kterΘ musφ GDT zaplatit sv²m subdodavatel∙m v souvislosti s odstoupenφm od subdodavatelsk²ch smluv. V tΘto souvislosti je nutnΘ upozornit , ₧e GDT nemß obdobnΘ prßvo odstoupit od subdodavatelsk²ch smluv z vlastnφho rozhodnutφ ani v p°φpad∞, kdy se investor rozhodne odstoupit od smlouvy s GDT v d∙sledku zastavenφ v²stavby.

Smlouvy s Westinghouse poskytujφ spoleΦnosti ╚EZ a èkod∞ Praha mo₧nost ukonΦenφ platnosti smlouvy I z d∙vodu zastavenφ v²roby nebo nedostatkem financovßnφ. Pokud spoleΦnost ╚EZ a èkoda uplatnφ prßvo ukonΦit platnost smluv s uvedenφm urΦitΘho dohodnutΘho d∙vodu (krom∞ p°φpad∙ ukonΦenφ z d∙vodu nepln∞nφ spoleΦnostφ Westinghouse), musφ zaplatit spoleΦnosti Westinghouse Φßst koneΦnΘ smluvnφ ceny odpovφdajφcφ pln∞nφ smlouvy do ukonΦenφ platnosti smlouvy a p°im∞°enΘ nßklady vzniklΘ spoleΦnosti Westinghouse p°i uplatn∞nφ ukonΦenφ platnosti smlouvy vΦetn∞ v²daj∙ p°im∞°en∞ vznikl²ch v d∙sledku ukonΦenφ smluv se subdodavateli SpoleΦnost Westinghouse nebude mφt v takovΘm p°φpad∞ nßrok na zaplacenφ pracφ, kterΘ nevykonala. Investor vÜak nemß prßvo odstoupit od smluv s Westinghouse jednostrann∞, bez toho, ₧e by mohl pou₧φt d∙vod dohodnut² ve smlouv∞. (P°φloha 9 - III - 2)

Samotn² prßvnφ rozbor nedovoluje odhadnout v²Üi t∞chto nßklad∙, m∙₧e b²t pouze u₧it pro kontrolu v²poΦtu investora obsahujφcφho podrobn∞jÜφ kalkulaci t∞chto nßklad∙. Je z°ejmΘ, ₧e v p°φpad∞ sporu o v²Üi nßklad∙ by bylo t°eba poΦφtat s pou₧itφm znaleck²ch posudk∙ v tΘ Φßsti nßklad∙, kterß by se t²kala dosud nezaplacenΘ Φßsti dφla.

Dle anal²zy MF by nedostavba ETE (v²stavba zastavena k 1.1.999) by v ·Φetnictvφ a financφch a.s. vyvolala.:

1. jednorßzov² okam₧it² nepen∞₧nφ odpis 61 mld. KΦ z∙statkovΘ ceny nepot°ebn²ch investic (za st°φzlivΘ ·vahy, ₧e by tr₧by za prodan² maETEk zhruba vyrovnaly nßklady likvidace areßlu a zahlazenφ Ükod). Dle prßvnφch p°edpis∙ musφ ztrßty projednat valnß hromada a.s., avÜak v d∙sledku jejich odpisu nemusφ a.s. vyhlßsit konkurs.

2. prakticky jednorßzov∞ pen∞₧nφ vyrovnßnφ

- minimßlnφch nßklad∙ z titulu ukonΦenφ stavby ve v²Üi 11,8 mld. KΦ (nßklady dodavatel∙, odstupnΘ zam∞stnanc∙ ╚EZ ap.);

- nesplacen²ch z∙statk∙ ·Φelov²ch bankovnφch ·v∞r∙ Φerpan²ch s garancφ stßtu na ETE ve v²Üi 8.4 mld. KΦ.

Rozhodujφcφ finanΦnφ d∙sledky nedostavby ETE:.

Rozhodujφcφm prvotnφm dopadem tΘto nedostavby je vysokß pravd∞podobnost okam₧itΘho zhroucenφ vÜech Φerpan²ch ·v∞r∙ (ôcredit crunchö) vyvolanΘ v∞°itelsk²mi bankami, je₧

- nelze uspokojit ze zdroj∙ a.s.; jejφ finanΦnφ situace souΦasnß i v²hledovß je sice uspokojivß, ale a.s. nemß dostateΦnΘ rezervy, pou₧itelnΘ mimo krytφ b∞₧n²ch v²kyv∙ hospoda°enφ;

- by bylo nutno ihned °eÜit plnou stßtnφ zßrukou, pop°. plnou splßtkou vÜech ·v∞r∙ a.s. Φerpan²ch k 31.121998 ve v²Üi 47 mld. KΦ; ka₧dß ·v∞rovß smlouva dnes obsahuje dolo₧ku o neprodlenΘm splacenφ poskytnut²ch ·v∞r∙ p°i mimo°ßdn²ch okolnostech, mezi n∞₧ nesporn∞ pat°φ i zastavenφ a nedokonΦenφ stavby ETE.

Neprodlen² dopad na stßtnφ rozpoΦet:

Tento dopad odhaduji na 53 mld. KΦ, splatn²ch v podstat∞ ôna vid∞nouö:

a) vyrovnßnφ z∙statk∙ bankovnφch ·v∞r∙ a.s. k 31.12.1998 ve v²Üi 47 mld. KΦ (vΦ. z∙statku

·v∞r∙ na ETE s v²slovnou garancφ stßtu ve v²Üi 8,4 mld. KΦ);

2. vyrovnßnφ minimßlnφch nßklad∙ z titulu ukonΦenφ stavby ve v²Üi 11,8 mld. KΦ (nßklady

dodavatel∙, odstupnΘ zam∞stnanc∙ ╚EZ ap.), po odpoΦtu zlepÜujφcφho salda ostatnφch vliv∙

jednorßzovΘ a okam₧itΘ povahy ve v²Üi 5,8 mld. KΦ.

┌vahy o ôvyhlßÜenφ Φi nevyhlßÜenφ konkursu a.s.v d∙sledku pro·ΦtovanΘ ztrßty z odpisu investice (cca 61 mld. KΦ)ö jsou proto a₧ druhotnΘ.

Rozbor d∙sledk∙ zastavenφ v²stavby ETE proveden² MF ukazuje zßva₧nΘ d∙sledky takovΘho rozhodnutφ. Neznamenß to vÜak, ₧e takovΘ d∙sledky nejsou °eÜitelnΘ. Detailn∞jÜφ referenΦnφ scΘnß°e sanaΦnφch variant jsou vyjßd°eny ve 4 variantßch v p°φloze Φ. 12. ScΘnß°e jsou navr₧eny jako mo₧nΘ °eÜenφ v p°φpad∞ situace navozenΘ v tomto bodu vlßdnφho zadßnφ. KonkrΘtnφ provedenφ by vy₧adovalo propracovßnφ v p°φpad∞ rozhodnutφ o realizaci n∞kterΘ z variant. Volba varianty zßvisφ na tr₧nφ hodnot∞ nedokonΦenΘ investice i na ochot∞ stßtu nΘst d∙sledky svΘho d°φv∞jÜφho rozhodnutφ. Konstatovßnφ o mo₧nΘ inherenci stßtu vychßzφ ze skuteΦnosti, ₧e stßt je 67 % vlastnφkem ╚EZ a.s., nikoliv ze zjiÜt∞nφ, ₧e je takovß inherence nutnß. Vyjßd°enΘ varianty popisujφ schopnost ╚EZ a.s. °eÜit situaci z vlastnφch zdroj∙. Z hlediska MF je finanΦnφ stabilita ╚EZ a.s. hodnocena jako uspokojivß a °eÜenφ zßvazk∙ zvlßdnutelnΘ.

┌daje v anal²ze obsa₧enΘ v p°φloze Φ. 12 jsou pon∞kud p°φzniv∞jÜφ v kritickΘm obdobφ, ne₧ udßvß ╚EZ a.s., co₧ je z°ejm∞ zp∙sobeno rozdφlem ΦeskΘho ·Φetnictvφ a mezinßrodnφch standard∙, kterΘ pou₧φvß ╚EZ a.s. Naproti tomu tato anal²za p°edpoklßdß pon∞kud ni₧Üφ r∙st p°φjm∙ s ohledem na zachovßnφ konkurenceschopnosti ╚EZ oproti ostatnφm v²robc∙m elekt°iny. Tato strategie umo₧nφ lΘpe udr₧et pozici ╚EZ a.s. jako klφΦovΘho v∙dce v²roby elekt°iny v ╚R pomocφ vyu₧itφ zkuÜenostnφ k°ivky a nßkladovΘ inovaΦnφ degrese.

Podle sd∞lenφ °editele Vobo°ila (╚EZ a.s.), p°es urΦitΘ snφ₧enφ rentability v letech 1990-2002, nenφ v tomto obdobφ ohro₧eno cash-flow podniku. Zßsadnφm p°edpokladem stabilizace ekonomick²ch v²sledk∙ ╚EZ a.s. a zachovßnφ jeho podφlu na trhu je zv²Üenφ ceny elekt°iny pro domßcnosti a nezvyÜovßnφ ceny elekt°iny pro pr∙mysl. Dßle pak je nutnß co nejrychlejÜφ liberalizace trhu s elekt°inou, aby ╚EZ a.s. mohl uplatnit v otev°enΘ sout∞₧i lΘpe a nediskriminovan∞ svΘ zdroje s nφzk²mi marginßlnφmi nßklady.

bd) EkonomickΘ d∙sledky dopad∙ na ₧ivotnφ prost°edφ

Odpov∞∩ na tento bod zadßnφ p°edstavuje spφÜe teoretick² pohled. Externality jsou definovßny jako vlivy lidsk²ch Φinnostφ jak na jinΘ lidskΘ jedince, tak na p°φrodu, zejmΘna z hlediska vlivu na jejφ environmentßlnφ funkce. RozliÜujφ se externφ efekty kompenzovanΘ (internalizovanΘ) a nekompenzovanΘ (neinternalizovanΘ).

V souΦasnΘ dob∞ je legislativn∞ zakotvena, t. j. zahrnuta do nßklad∙ p∙vodce negativnφch dopad∙ spojen²ch se zφskßvßnφm energie (prost°ednictvφm plateb za poÜkozovßnφ a vyu₧φvßnφ ₧ivotnφho prost°edφ) pouze zanedbatelnß Φßst externφch efekt∙ (viz nφ₧e). To vÜak neznamenß, ₧e dnes tyto externφ nßklady neexistujφ. Jsou pouze vynaklßdßny jin²mi subjekty ne₧ jsou p∙vodci t∞chto negativnφch vliv∙. Nejde tedy o jakousi hypotetickou polo₧ku, n²br₧ o konkrΘtnφ spoleΦenskΘ nßklady spojenΘ se zφskßvßnφm energie, kterΘ p°i nßrodohospodß°skΘm pohledu nelze pominout. Mimo to lze d∙vodn∞ p°edpoklßdat, ₧e v ΦasovΘm horizontu ₧ivotnosti JE Temelφn budou tyto dosud nekompenzovanΘ externφ nßklady alespo≥ ΦßsteΦn∞ internalizovßny do nßklad∙ jejich p∙vodce (viz nφ₧e - kapitola k danφm z paliv a energie).

1. P°φmß kvantifikace

1.1. Externality zφskßnφ 11,3 TWh roΦn∞ z nejadern²ch zdroj∙

V tomto propoΦtu jsou externality spojenΘ s ·sporami elekt°iny pova₧ovßny za zanedbatelnΘ, externality novΘ kogenerace budou zahrnuty v zemnφm plynu, externality kogenerace ze stßvajφcφch kotelen jsou pova₧ovßny za stejnΘ jako p°i monov²rob∞ tepla a externality spojenΘ s nßhradou p°φmotop∙ budou zahrnuty v zemnφm plynu, uhlφ a obnoviteln²ch zdrojφch energie. Pro zjednoduÜenφ je uva₧ovßno, ₧e veÜkerß dovezenß elekt°ina je vyrobena z ΦernΘho uhlφ

Podle v²Üe uvedenΘho scΘnß°e tedy je nutnΘ kvantifikovat externality pro nßsledujφcφ strukturu v²roby elekt°iny roΦn∞:

• hn∞dΘ uhlφ - 1,3 TWh
• ΦernΘ uhlφ domßcφ- 1,1 TWh
• ΦernΘ uhlφ dovoz - 2,5 TWh
• zemnφ plyn - 3,0 TWh
• obnovitelnΘ zdroje - 0,6 TWh (vΦetn∞ nßhrady p°φmotop∙ biomasou)

Podle studie EU, zpracovanΘ v rßmci projektu Externe, jsou externality spojenΘ s v²robou elekt°iny (vΦetn∞ t∞₧by,·pravy a dopravy paliv a zpracovßnφ odpad∙) nßsledujφcφ:

• hn∞dΘ uhlφ - 32,9 mECU/kWh (pokud je mECU 0,001 ECU, pak 1,15 KΦ/kWh p°i p°epoΦtu kursem KΦ)
• ΦernΘ uhlφ - 33,6 mECU/kWh (pokud je mECU 0,001 ECU, pak 1,18 KΦ/kWh p°i p°epoΦtu kursem KΦ)
• zemnφ plyn - 8,79 mECU/kWh (pokud je mECU 0,001 ECU, pak 0,28 KΦ/kWh p°i p°epoΦtu kursem KΦ)
• obnovitelnΘ zdroje - 1,78 mECU/kWh (pokud je mECU 0,001 ECU, pak 0,06 KΦ/kWh p°i p°epoΦtu kursem KΦ)

Vß₧en² pr∙m∞r externφch vliv∙ pro v²Üe uveden² scΘnß° nßhrady Φinφ 0,78 KΦ/kWh.

Poznßmky:

U uhlφ a zemnφho plynu zahrnujφ externality ·mrtnost, nemocnost, ·razovost a nemoci z povolßnφ, dopady na zem∞d∞lstvφ, dopady na lesy, dopady na vody, poÜkozenφ staveb atd, dopady hluku a dopady sklenφkovΘho efektu. U obnoviteln²ch zdroj∙ zahrnujφ externality ·mrtnost, nemocnost, ·razovost a nemoci z povolßnφ, dopady na zem∞d∞lstvφ, dopady na lesy, dopady na vody, zaplavenφ ekosystΘm∙, pamßtek atd., dopady hluku a dopady sklenφkovΘho efektu.

Vlastnφ kvantifikace externalit je tedy nßsledujφcφ:

• hn∞dΘ uhlφ - 42,8 mil ECU
• ΦernΘ uhlφ domßcφ - 36,9 mil ECU
• ΦernΘ uhlφ dovoz - 84,0 mil ECU
• zemnφ plyn - 26,4 mil ECU
• obnovitelnΘ zdroje - 1,1 mil ECU
• Celkem 191,2 mil ECU (6,69 mld KΦ p°i p°epoΦtu kursem KΦ). Externality vznikajφcφ na ·zemφ ╚R z toho Φinφ 107,2 mil ECU (3,75 mld KΦ p°i p°epoΦtu kursem KΦ)

Tak jsou vyjßd°eny celkovΘ externality. UrΦitß Φßst z t∞chto externφch efekt∙ je vÜak internalizovßna formou poplatk∙ k ochran∞ ₧ivotnφho prost°edφ. KonkrΘtn∞ jde o poplatky za vypouÜt∞nφ Ükodlivin do ovzduÜφ, platby za zßbor zem∞d∞lskΘ p∙dy a lesnφ p∙dy a ·hradu z dob²vacφho prostoru. Celkovß v²Üe t∞chto plateb spojenß s v²robou 11,3 TWh elekt°iny Φinφ ale jen asi 200 mil KΦ, tak₧e celkovou v²Üi externalit zßsadn∞ neovlivnφ.

1.2. Externality v²roby 11,3 TWh elekt°iny roΦn∞ v JE Temelφn

Podle studie EU, zpracovanΘ v rßmci projektu Externe a dalÜφch zahraniΦnφch podklad∙, jsou externality spojenΘ s v²robou elekt°iny z jßdra (vΦetn∞ t∞₧by, ·pravy uranu, v²roby paliva, uklßdßnφ odpad∙, dopravy radioaktivnφch lßtek a rizika havßrie) 14,28 mECU/kWh (pokud mECU je 0,001 ECU, pak 0,50 KΦ/kWh p°i p°epoΦtu kursem KΦ). Tyto externality zahrnujφ jak dopady ozß°enφ, tak ostatnφ dopady.

CelkovΘ externality v²roby 11,3 TWh v jadernΘ elektrßrn∞ Φinφ 161,4 mil ECU (5,65 mld KΦ p°i p°epoΦtu kursem KΦ). Externality vznikajφcφ na ·zemφ ╚R z toho Φinφ 139,7 mil ECU (4,89 mld KΦ).

TakΘ u jßdra je urΦitß Φßst z t∞chto externφch efekt∙ internalizovßna formou plateb za zßbor zem∞d∞lskΘ p∙dy a lesnφ p∙dy a ·hrady z dob²vacφho prostoru. Celkovß v²Üe t∞chto poplatk∙ spojenß s v²robou 11,3 TWh elekt°iny z jßdra je vÜak zanedbatelnß (jde °ßdov∞ maximßln∞ o miliony KΦ), tak₧e celkovou v²Üi externalit neovlivnφ.

2. Kvantifikace prost°ednictvφm danφ z paliv a energie

Kvantifikace externφch efekt∙ energetiky je velmi obtφ₧nß, tak₧e v²slednß Φφsla jsou Φasto znaΦn∞ nep°esnß. Proto se n∞kdy tyto externality vyjad°ujφ prost°ednictvφm danφ z paliv a energie.

Zavßd∞nφ t∞chto danφ je aktußlnφm tΘmatem jak v EU, tak v ╚R, p°iΦem₧ p°φstup ╚R musφ vzhledem k harmonizaci legislativy nutn∞ vychßzet ze stavu v EU. V tΘto souvislosti je nutnΘ uvΘst, ₧e poslednφ nßvrh dodateΦnΘho zdan∞nφ z paliv a energie v rßmci spot°ebnφch danφ byl v EU p°ipraven v roce 1997 a nynφ je intenzivn∞ diskutovßn. Lze p°edpoklßdat, ₧e k zavedenφ nov²ch jednotn²ch spot°ebnφch danφ z paliv a energie dojde v EU jeÜt∞ p°ed rokem 2005, proto₧e jinak bude ohro₧eno pln∞nφ zßvazku EU Kj≤tskΘho protokolu mezinßrodnφ RßmcovΘ ·mluvy o zm∞nßch klimatu (zdan∞nφ paliv a energiφ je jednou z mßla reßln²ch mo₧nostφ jak ekonomicky efektivn∞ v²razn∞ snφ₧it produkci sklenφkov²ch plyn∙).

Dan∞ z paliv a energie by m∞ly b²t v ╚R zavßd∞ny p°i respektovßnφ nßsledujφcφch princip∙:

- dan∞ by byly jejich plßtc∙m pln∞ kompenzovßny, tak₧e celkovΘ da≥ovΘ zatφ₧enφ domßcnostφ a podnikßnφ se nezv²Üφ,

- p∙sobenφ danφ by bylo ploÜnΘ,

- dan∞ by byly vyhlßÜeny s n∞kolikalet²m p°edstihem,

- sazby danφ by byly zpoΦßtku nφzkΘ a pozvolna by dlouhodob∞ rostly.

Modelovßnφ dopad∙ danφ z paliv a energie v ╚R ukazuje, ₧e tyto dan∞ lze zavΘst bez negativnφch dopad∙ na ekonomiku jak na makro tak i na mikro·rovni.

2.1. Da≥ovΘ zatφ₧enφ zφskßnφ 11,3 TWh roΦn∞ z nejadern²ch zdroj∙

Pro propoΦet je uva₧ovßna sazba dan∞ z nßvrhu EU z roku 1997, kterß Φinφ 0,7 ECU/GJ a to i pro elekt°inu (sazba se vztahuje k obsahu energie v jejφm nosiΦi).

Podle v²Üe uvedenΘho scΘnß°e tedy je nutnΘ da≥ vztßhnout na nßsledujφcφ strukturu spot°eby paliv atd. pro v²robu a zφskßvßnφ elekt°iny (za rok):

• hn∞dΘ uhlφ 12,4 PJ
• ΦernΘ uhlφ 10,5 PJ
• zemnφ plyn 26,8 PJ
• dovoz 9,0 PJ

ObnovitelnΘ zdroje energie jsou od dan∞ osvobozeny, dovoz elekt°iny je zdan∞n stejn∞ jako tuzemskß elekt°ina. Zdan∞nφ paliva pro novou kogeneraci je zahrnuto v zemnφm plynu, zdan∞nφ paliv pro kogeneraci ze stßvajφcφch kotelen je pova₧ovßno za stejnΘ jako p°i monov²rob∞ tepla a zdan∞nφ spojenΘ s nßhradou p°φmotop∙ je zahrnuto v zemnφm plynu a uhlφ (biomasa je od dan∞ osvobozena).

Vlastnφ kvantifikace zdan∞nφ je tedy nßsledujφcφ:

• hn∞dΘ uhlφ - 8,7 mil ECU
• ΦernΘ uhlφ - 7,4 mil ECU
• zemnφ plyn - 18,8 mil ECU
• dovoz - 6,3 mil ECU
• Celkem 41,2 mil ECU (1,44 mld KΦ p°i p°epoΦtu kursem KΦ).

2.2. Externality v²roby 11,3 TWh elekt°iny roΦn∞ v JE Temelφn

Pro propoΦet je op∞t uva₧ovßna sazba dan∞ z nßvrhu EU z roku 1997, kterß Φinφ pro elektrickou energii 0,7 ECU/GJ.

CelkovΘ da≥ovΘ zatφ₧enφ v²roby 11,3 TWh (40,7 PJ) v jadernΘ elektrßrn∞ tedy Φinφ 28,5 mil ECU (1,0 mld KΦ p°i p°epoΦtu kursem KΦ).

be) EkonomickΘ d∙sledky socißlnφch dopad∙

Socißlnφmi dopady, vypl²vajφcφmi z nedokonΦenφ v²stavby JE Temelφn se rozumφ ztrßta, respektive nevytvo°enφ pracovnφch mφst p°φmo na ETE, jako₧ i u dodavatel∙ pro ETE (tzv. multiplikaΦnφ efekt).

1. Bezprost°ednφ dopady do zam∞stnanosti nevytvo°enφm pracovnφch mφst v ETE

V ETE po uvedenφ do provozu obou blok∙ lze p°edpoklßdat vytvo°enφ cca 2000 pracovnφch mφst v∞tÜinou pro kvalifikovanΘ a vysoce kvalifikovanΘ odbornφky, co₧ p°edstavuje:

- cca 0,04 % zam∞stnanosti za ╚R celkem

- cca 0,6 % zam∞stnanosti v JihoΦeskΘm kraji

• cca 1 % zam∞stnanosti v p°edpoklßdanΘ spßdovΘ oblasti okresu ╚eskΘ Bud∞jovice.

2. MultiplikaΦnφ efekt zam∞stnanosti u dodavatel∙ ETE

Podle dostupn²ch ·daj∙ z JE Dukovany lze u dodavatel∙ ETE p°edpoklßdat dopad do zam∞stnanosti v poΦtu 5000 a₧ 5700 pracovnφch mφst.

PropoΦet, kter² vÜak lze oznaΦit pouze za hrub² odhad vychßzφ z objemu

roΦnφch nakupovan²ch v²kon∙ v objemu 1,5 -1,75 mld KΦ a z roΦnφho objemu

t∞chto v²kon∙ na 1 pracovnφka ve v²Üi 300 tis. KΦ (odhad za sektor slu₧eb a

dopravy, kter² bude tvo°it podstatnou Φßst dodßvek). MultiplikaΦnφ efekt zde

p°edstavuje ztrßtu zam∞stnanosti za ╚R celkem zhruba 0,10 - 0,12 %.

3. Zßv∞ry

Z hlediska p°φm²ch dopad∙ do zam∞stnanosti v rßmci ╚R Φi spßdovΘ oblasti nenφ ztrßta pracovnφch mφst na prvnφ pohled nijak zßsadnφ. Jadernß elektrßrna toti₧ nepat°φ k podnik∙m, vytvß°ejφcφm v∞tÜφ zam∞stnanost ani ve vlastnφm provozu ani u dodavatel∙, kde na rozdφl od elektrßrny tepelnΘ nevytvß°φ zam∞stnanost souvisejφcφ s t∞₧bou a dopravou paliva.

P°esto urΦitΘ ekonomickΘ d∙sledky, vypl²vajφcφ ze ztrßty pracovnφch mφst p°i nedokonΦenφ v²stavby zde existujφ:

• i kdy₧ se v p°φpad∞ zam∞stnanc∙ ETE bude jednat o kvalifikovanΘ a vysoce kvalifikovanΘ odbornφky, p°edevÜφm technick²ch obor∙, kte°φ najdou umφst∞nφ na trhu prßce relativn∞ bez obtφ₧φ, vytlaΦφ tφm z trhu prßce jinΘ uchazeΦe;
• dojde k pozd∞ji obtφ₧n∞ obnovitelnΘ ztrßt∞ oboru, kter² iniciuje vyÜÜφ kvalifikaΦnφ patra;

- v lokalit∞ ETE nebude mo₧no pravd∞podobn∞ najφt nßhradnφ °eÜenφ pro zam∞stnanost stejnΘho rozsahu, jeliko₧ lokalita byla vybrßna ·Φelov∞ a pro malΘ a st°ednφ podnikßnφ zde nejsou nejvhodn∞jÜφ podmφnky;

- dojde ke ztrßt∞ p°edpoklßdanΘ kupnφ sφly, kterß s ohledem na vysoce nadpr∙m∞rnΘ mzdy zam∞stnanc∙ (cca 20 000 KΦ m∞sφΦn∞) nenφ zanedbatelnß;

- dojde ke zv²Üen²m nßklad∙m, souvisejφcφm s nezam∞stnanostφ (podpory v nezam∞stnanosti, socißlnφ dßvky, zdravotnφ a socißlnφ pojiÜt∞nφ hrazenΘ ze stßtnφho rozpoΦtu, ztrßta dan∞ z p°φjmu apod.). Hrub² odhad t∞chto nßklad∙ p°i ztrßt∞ maximßlnφho poΦtu 7000 - 7500 pracovnφch mφst (tzn. vΦetn∞ multiplikaΦnφho efektu u dodavatel∙ ETE) Φinφ cca 1 a₧ 1,25 mld KΦ roΦn∞;

- dojde k pravd∞podobnΘmu zdra₧enφ elektrickΘ energie z d∙vodu dalÜφch nßklad∙ na v²stavbu jinΘho energetickΘho zdroje, co₧ podlomφ konkurenceschopnost n∞kter²ch podnik∙ s dopadem do zam∞stnanosti p°edevÜφm v okresech s vyÜÜφm podφlem t∞₧kΘho pr∙myslu, kde je ji₧ v souΦasnΘ dob∞ vyÜÜφ nezam∞stnanost.

Z nßrodohospodß°skΘho hlediska je ₧ßdoucφ v²Üe uvedenΘ socißlnφ dopady z nedostavby jadernΘ elektrßrny Temelφn doplnit informacφ o pracovnφ nßroΦnosti alternativnφch zp∙sob∙ v²roby energie, jak uvßdφ nßsledujφcφ tabulka.

Pr∙m∞rn² poΦet p°φm²ch zam∞stnanc∙ v jednotliv²ch typech elektrßren

Typ elektrßrnyJadernß elektrßrna	75
Plynovß turbφna	250
Olejovß turbφna	265
Uhelnß elektrßrna	370
Elektrßrna spal. d°evnφ biomasu	1000

Pramen: ╚EZ, a.s., graf t²dne, 50. t²den, 1998

Z uvedenΘ tabulky vypl²vß, ₧e p°φmß pracovnφ nßroΦnost alternativnφch zp∙sob∙ v²roby jednotky elektrickΘ energie je v porovnßnφ s jadernou v²robou p°ibli₧n∞ 3x (plynovß turbφna) a₧ 13x (bioelektrßrna) vyÜÜφ. Bylo by tudφ₧ jednostrannΘ pouze konstatovat, jakΘ socißlnφ problΘmy by vznikly nedostavbou ETE a nepoukßzat p°itom na to, ₧e vÜechny uvßd∞nΘ alternativnφ zp∙soby v²roby energie vykazujφ vyÜÜφ mφru zam∞stnanosti na jednotku produkce.

Potencißlnφ scΘnß° nßhrady produkce ETE alternativnφmi energetick²mi zdroji by tudφ₧ p°inesl vyÜÜφ zam∞stnanost ne₧ vlastnφ jadernß v²roba (pokud ovÜem v∙bec takovß novß v²robnφ kapacita najde svΘ mφsto na trhu). Znamenß to takΘ, bez ohledu na vlastnφ projekt ETE, ₧e budoucφ podpora zejmΘna perspektivnφ v²rob∞ energie z biohmoty p°inese vedle vlastnφ energie i v²znamnΘ socißlnφ efekty v podob∞ Φetn²ch pracovnφch p°φle₧itostφ a nakonec i v²znamnΘ ekologickΘ efekty v podob∞ redukce emisφ CO₂ .