Demodokument

TΘma: TEMEL═N (zdroj: Zßv∞reΦnß zprßva expertnφho t²mu)
Posouzenφ investiΦnφch a provoznφch nßklad∙ v²stavby jadernΘ elektrßrny Temelφn

Souhrnn∞ - EkonomickΘ hodnocenφ dostavby

Pro vytvo°enφ nßzoru t²mu na efektivnost investice do dostavby ETE bylo nutno p°ipravit ekonomick² rozbor projektu. SamotnΘ ocen∞nφ oΦekßvan²ch nßklad∙ na v²robu elektrickΘ energie po₧adovanΘ v jednotliv²ch bodech zadßnφ jeÜt∞ ne°φkß mnoho o efektivnosti investice a nem∙₧e takovou ·vahu nahradit.

Pro hodnocenφ ekonomiky projektu ETE byly expertnφm t²mem odsouhlaseny dva scΘnß°e budoucφho prodeje elekt°iny spoleΦnosti ╚EZ a.s.:

rostoucφ prodej tak, ₧e p°φr∙stky v²roby elekt°iny budou odpovφdat nejmΘn∞ v²rob∞ v nov∞ postavenΘ ETE snφ₧enΘ o plßnovan∞ odstavovanΘ kapacity, tj. nevznikne dalÜφ p°ebytek v²konu

prodej ╚EZ se nezv²Üφ a v²kon ETE bude p°ebyteΦn². SpoleΦnost ╚EZ bude muset omezovat (p°φpadn∞ odstavit) v²robu na jin²ch sv²ch zdrojφch. Tento stav bude trvat do doby do₧itφ stßvajφcφch uheln²ch zdroj∙, tj. p°ibli₧n∞ do r. 2015.

Oba scΘnß°e nebyly vybrßny jako pravd∞podobnΘ alternativy budoucφho v²voje, ale jako meznφ stavy, kterΘ je nutno z ekonomickΘho hlediska prozkoumat. Reßln² v²voj se z°ejm∞ odehraje n∞kde v prostoru mezi scΘnß°i A a B ( jako jejich konvexnφ kombinace).

Je nutno zd∙raznit, ₧e scΘnß°e se nevztahujφ bezprost°edn∞ ke spot°eb∞ elekt°iny v ╚eskΘ republice, ale k objemu prodeje elekt°iny z ╚EZ a.s., kter² je pro ekonomiku ETE rozhodujφcφ. Objem prodeje elekt°iny ╚EZ a.s. se m∙₧e - zejmΘna po otev°enφ trhu evropskΘ konkurenci û od pot°eb ╚eskΘ republiky z°eteln∞ odklonit, a to ob∞ma sm∞ry:

pokud ╚EZ usp∞je v mezinßrodnφ konkurenci, bude schopen prodat do zahraniΦφ p°ebyteΦnΘ v²kony a tak zv²Üit sv∙j prodej i v p°φpad∞, ₧e spot°eba elekt°iny v ╚R v odpovφdajφcφm rozsahu nevzroste

pokud ╚EZ vlivem vysokΘ ceny, nebo marketingov²ch chyb p°ijde o Φßst sv²ch trh∙, m∙₧e jeho prodej elekt°iny stagnovat (a dokonce i poklesnout) i p°es nßr∙st spot°eby elekt°iny v ╚R

Dßle t²m stanovil jako porovnßvacφ obdobφ 30 let ₧ivotnosti, tj. r. 2001 a₧ 2030. ╚EZ mß do hloubky rozpracovßn sv∙j podnikatelsk² zßm∞r do r.2005. Za tento horizont se vÜak ekonomickΘ ·vahy v ╚EZ neprecizovaly. Proto₧e ╚EZ a.s. nemß k dispozici v²hledovou ekonomickou kalkulaci investice ETE po letech za celou dobu ₧ivotnosti, nebylo mo₧nΘ posoudit jeho vlastnφ ·vahy o dlouhodobΘ nßvratnosti investice. Jako hlavnφ argument pro dostavbu ╚EZ uvßdφ p°edevÜφm nßkladovΘ porovnßvßnφ konkurenΦnφch alternativ nov²ch zdroj∙ s ETE.

Nßkladovß anal²za p°ipravenß ╚EZ a.s. pro obdobφ let 2002 a₧ 2005 je u₧iteΦnß, nicmΘn∞ pro zodpov∞dnΘ hodnocenφ expertnφm t²mem nepostaΦuje. Proti zd∙vodn∞nφ efektivnosti investice pouze metodou ocen∞nφ nßklad∙ v nejbli₧Üφm obdobφ hovo°φ mimo jinΘ tato nßmitka: v ₧ßdnΘ z hodnocen²ch variant se investice do ETE nevrßtφ do r.2005 a proto je nutno hodnotit delÜφ Φasov² ·sek, nejlΘpe obdobφ plßnovanΘ ₧ivotnosti elektrßrny (30 let).

Pro zßkladnφ ·vahy o ekonomice ETE byl expertnφm t²mem sestaven pracovnφ soubor dat do ekonomickΘho modelu a provedeny desφtky testovacφch propoΦt∙ a anal²z. Podrobn∞ji jsou n∞kterΘ propoΦty popsßny v pracovnφm materißlu SEVEn öEkonomickß anal²za dostavby ETE: stav v lednu 1999ö (p°φloha 7).

DalÜφ srovnßvacφ propoΦty byly provedeny firmou CityPlan za pomoci modelu GEMIS. Byly provedeny propoΦty zejmΘna v oblasti srovnßnφ jednotliv²ch technologiφ, v²voje pot°eb a krytφ zatφ₧enφ a na poli agregovanΘho hodnocenφ ekonomickΘ sφly ╚EZ (Altmanova metoda). V pr∙b∞hu prßce t²mu dochßzelo k postupnΘmu sjednocovßnφ nßzor∙ na samotn² zp∙sob hodnocenφ investice a metodickΘ p°φstupy pou₧itΘ v jednotliv²ch propoΦtech (bankovnφ p°φstup, nßrodohospodß°skΘ hodnocenφ, postoje resort∙ MF a MPO). V zßv∞ru se t²m sjednotil na odd∞lenφ finanΦnφch propoΦt∙ oΦekßvanΘho toku hotovosti ╚EZ respektujφcφho pravidla ·Φetnφho hodnocenφ od propoΦtu oznaΦovanΘho jako ömakroekonomick² pohledö, kter² pou₧φvß zjednoduÜen²ch postup∙, ale je ÜirÜφ a zahrnuje veÜkerΘ nßklady, kterΘ s projektem ETE souvisejφ. V²poΦetnφ model byl upraven tak, aby odpovφdal po₧adavku t²mu na ômakroekonomick²ö pohled.

Metodika

EkonomickΘ hodnocenφ uveden²ch dvou scΘnß°∙ vychßzφ z mnoha modelov²ch propoΦt∙ a pracφ jednotliv²ch Φlen∙ t²mu. EkonomickΘ hodnocenφ probφhalo jak pro celkovΘ investice, tak pouze pro Φßst investic bez minul²ch, tzv. öutopen²chö nßklad∙. T²m se jednoznaΦn∞ shoduje na tom, ₧e z hlediska ekonomickΘho je pro rozhodovßnφ o dostavb∞ jedinΘ relevantnφ hledisko takovΘ, kterΘ poskytuje ekonomika ETE bez ji₧ vynalo₧en²ch (utopen²ch) nßklad∙. Nßklady vynalo₧enΘ v minulosti ji₧ nelze ovlivnit a nemß smysl s nimi zat∞₧ovat souΦasnΘ rozhodovßnφ. Ekonomickß strßnka celΘ investice byla proto posuzovßna jen pro srovnßnφ s nßzory na ekonomiku ETE v minulosti.

CenovΘ scΘnß°e:

Budoucφ v²kupnφ ceny, za n∞₧ lze uskuteΦnit dodßvku do p°enosovΘ sφt∞, jsou p°edm∞tem znaΦn²ch spekulacφ nejen v ╚R, ale v celΘ Evrop∞. Otev°enφ konkurence na trhu s elekt°inou zahßjenΘ povinn∞ realizovanΘ ve vÜech stßtech EU od letoÜnφho roku, pravd∞podobn∞ snφ₧φ stßvajφcφ cenovou ·rove≥ na otev°enΘ Φßsti trhu pod souΦasnΘ monopolnφ nebo regulovanΘ ceny. Elektrickß energie z ETE bude od okam₧iku vstupu do EU bu∩ p°φmo nabφzet na tomto trhu, nebo alespo≥ respektovat ve sv²ch smlouvßch ceny odrß₧ejφcφ stav na volnΘm trhu. P°i tom je z°ejmΘ, ₧e ETE a ostatnφ zdroje pro zßkladnφ zatφ₧enφ, kterΘ nemohou (hlavn∞ z ekonomick²ch d∙vod∙) b²t provozovßny v re₧imu pru₧nΘ v dodßvky, budou muset nabφzet ni₧Üφ ceny.

Odhady budoucφ ceny elekt°iny dodanΘ do p°enosovΘ sφt∞ (dßle v²kupnφ ceny) byly rozd∞leny do t°φ pßsem:

Optimistick² v²voj cen: vyÜÜφ, ne₧ 1100 KΦ / MWh

St°ednφ pßsmo: 950 a₧ 1100 KΦ / MWh

Pesimistick² v²voj cen: ni₧Üφ, ne₧ 950 KΦ / MWh

Nßklady v proveden²ch propoΦtech byly v zßkladnφ verzi p°epoΦteny na cenovou ·rove≥ r. 2002, proto i uvedenΘ cenovΘ scΘnß°e jsou v cenßch r. 2002. (Pro srovnßnφ: pr∙m∞rnß cena dodßvky do p°enosovΘ sφt∞ (bez regulace) v r. 1998 byla 900 KΦ /MWh; zastavenφ r∙stu cen m∙₧e b²t chßpßno jako jedna z mo₧nostφ v rßmci naÜeho pesimistickΘho odhadu cenovΘho v²voje).

Krom∞ uveden²ch v²kupnφch cen vstupuje do v²poΦtovΘho modelu ve variant∞ B jeÜt∞ ·spora variabilnφch nßklad∙ na snφ₧enΘ v²rob∞ ve vyt∞sn∞n²ch (uheln²ch) zdrojφch ╚EZ, kterß se pohybuje na ·rovni 500 KΦ / MWh.

Hlavnφ v²sledky:

SC╔N┴╪ A:

P°φjmy za prodej vyrobenΘ elekt°iny se odvφjejφ z cen na trhu, p°φp. od regulßtorem stanoven²ch cen.

Ekonomika ETE bez zahrnutφ utopen²ch nßklad∙ je ve scΘnß°i A p°φznivß, pokud bude pr∙m∞rnß dosa₧enß cena za prodej vyrobenΘ elekt°iny do sφt∞ alespo≥ 850 KΦ/ MWh, tj. i p°i pesimistickΘm v²voji cen elekt°iny. Vnit°nφ v²nosovΘ procento (IRR) pro tyto poΦφtanΘ budoucφ v²daje na dostavbu pak p°ekroΦφ 10% p°i stßl²ch cenßch (tj. hraniΦnφ v²nos, kter² ji₧ m∙₧e b²t investorsky zajφmav²). P°i vyÜÜφ cen∞ v²nosy rychle rostou: nap°. ve st°ednφm scΘnß°i p°i cen∞ 1100 KΦ/MWh dosahuje IRR ·rovn∞ 24% poΦφtßno op∞t ve stßl²ch cenßch.

Ekonomika ETE se zahrnutφm utopen²ch nßklad∙ neukazuje na v²nosnou investici. Ve scΘnß°i A vychßzφ pr∙m∞rn² IRR kolem 3% (ve stßl²ch cenßch) p°i pr∙m∞rnΘ v²kupnφ cen∞ tΘm∞° 1200 KΦ/ MWh, kterß spadß do optimistickΘho cenovΘho scΘnß°e.

SC╔N┴╪ B:

Cena za elekt°inu vyrobenou v ETE je v prvnφm obdobφ (do 2015) odvozena pouze od ·spory variabilnφch nßklad∙ v ostatnφch zdrojφch ╚EZ, kde bude vlivem spuÜt∞nφ ETE v²roba potlaΦena ( 500KΦ/MWh). V pozd∞jÜφm obdobφ jsou ceny toto₧nΘ se scΘnß°em A.

Ve scΘnß°i B bez zahrnutφ utopen²ch nßklad∙ bude provoz ETE ztrßtov² a₧ do doby fyzickΘho do₧φvßnφ odsφ°en²ch fosilnφch zdroj∙ ╚EZ (2010 a₧ 2015). P°itom prostΘ nßvratnosti za celou dobu ₧ivotnosti (tj. s nulov²m v²nosem) lze dosßhnout u ôneutopenΘö Φßsti nßklad∙ na dostavbu dokonce i v p°φpad∞ pesimistickΘho cenovΘho scΘnß°e po r. 2015. V²nosnost prost°edk∙ vynalo₧en²ch na dostavbu (minulΘ investice pova₧ujeme za ztracenΘ, tzn. veÜkerΘ v²nosy jsou vzta₧eny jen k neutopenΘ Φßsti prost°edk∙ na dostavbu) bude jist∞ velmi nφzkß a investorsky nezajφmavß. V nejlepÜφm p°φpad∞ p°i optimistickΘm cenovΘm scΘnß°i (nad 1200 KΦ / MWh) m∙₧e b²t IRR a₧ 5%.

Ve scΘnß°i B se po zahrnutφ ·pln²ch nßklad∙ na v²stavbu v∙bec nepoda°ilo nastavit parametry tak, aby investice byla nßvratnß. Investice se nenavrßtφ ani p°i velmi optimistickΘ cen∞ po r. 2015, tj cen∞ na ·rovni 1300 KΦ/MWh (stßle mluvφme o prostΘ nßvratnosti poΦφtanΘ ve stßl²ch cenßch r. 2002).

KOMBINOVAN▌ SC╔N┴╪: od B k A

Anal²za obou scΘnß°∙ ukazuje na neefektivnost investice do JE Temelφn jako celku, nicmΘn∞ ve scΘnß°i A, kdy je pro elektrßrnu dostateΦn² odbyt, bude ekonomicky v²nosnß alespo≥ dostavba. SouΦasn² v²voj vÜak dßvß scΘnß°i A jen velice nepatrnΘ Üance na realizaci. P°ebytek v²konu v roce plßnovanΘho spuÜt∞nφ ETE je tΘm∞° jist² a zahßjenφ provozu ETE podle nev²nosnΘho scΘnß°e B je vysoce pravd∞podobnΘ.

To vÜak jeÜt∞ neznamenß, ₧e po r. 2001 je scΘnß° B jedin² mo₧n². Podle oΦekßvßnφ ╚EZ by poptßvka mohla pozd∞ji vzr∙st a ekonomika provozu ETE by tak postupn∞ p°eÜla na re₧im prodeje dle scΘnß°e A. Je vÜak logickΘ, ₧e Φφm pozd∞ji dojde k tomuto p°echodu na v²nosov² scΘnß° A, tφm vyÜÜφ budou muset b²t nßslednΘ p°φjmy z prodeje vyrobenΘ elekt°iny, aby pokryly poΦßteΦnφ obdobφ ztrßtovΘho provozu v re₧imu scΘnß°e B.

Proto jsme °eÜili otßzku p°i jak²ch budoucφch cenßch by po dosa₧enφ re₧imu dle scΘnß°e A mohla b²t ekonomika projektu ETE jeÜt∞ ₧ivotaschopnß. Tato cena bude samoz°ejm∞ tφm vyÜÜφ, Φφm pozd∞ji dojde k plnΘmu vyu₧itφ p°ebyteΦn²ch kapacit (scΘnß° A).

Na modelu byl proveden v²poΦet minimßlnφch cen, kter²ch by p°i prodeji bylo nutno dosßhnout, aby investice do dostavby ETE mohla b²t v takovΘm p°φpad∞ jeÜt∞ pova₧ovßna za v²nosnou (tj. IRR alespo≥ 10% ve stßl²ch cenßch). Jako p°echodnΘ obdobφ mezi ob∞ma scΘnß°i bylo pro zjednoduÜenφ uva₧ovßno v₧dy obdobφ t°φ let, kdy prodej elekt°iny z ETE nad jeho souΦasnou v²robnφ kapacitu vzroste v prvΘm roce p°echodovΘho obdobφ na 1/4 produkce ETE, ve druhΘm na 1/2 a ve t°etφm na 3/4. Od nßsledujφcφho roku ji₧ bude ETE provozovßna v re₧imu scΘnß°e A.
V²sledky ukazuje nßsledujφcφ graf:

Pokud nedojde ke zvratu od scΘnß°e B k A p°ed rokem 2007, m∙₧e b²t dostavba v²nosnß jen p°i optimistickΘm cenovΘm v²voji. Ceny p°inßÜejφcφ dostateΦn² v²nos jeÜt∞ po r. 2009 lze oznaΦit za nerealistickΘ (nad 1300 KΦ/MWh).

Za ekonomicky stabilnφ projekt pova₧ujeme jen °eÜenφ, kterΘ p°inese ₧ßdan² v²nos i p°i pesimistickΘm cenovΘm v²voji. V takovΘm p°φpad∞ vÜak nem∙₧e provoz ETE dle scΘnß°e B trvat dlouho (a ji₧ nesmφ dojφt k jeho recidiv∞ a₧ do r. 2030). PropoΦty ukazujφ, ₧e musφ dojφt k vyu₧itφ vÜech souΦasn²ch nadbyteΦn²ch kapacit a k p°echodu JE Temelφn na trajektorii dle scΘnß°e A nejpozd∞ji v r. 2004 (st°ednφ rok p°echodu).

V▌VOJ POPT┴VKY

Expertnφmu t²mu byly p°edlo₧eny r∙znΘ materißly zab²vajφcφ se budoucφ poptßvkou po elekt°in∞ v ╚R, z nich₧ n∞kterΘ podporujφ variantu vyu₧itφ v²konu ETE v p°φÜtφm desetiletφ, jinΘ ji popφrajφ. Vzhledem k tomu, ₧e ka₧dß prßce zam∞°enß na p°edvφdßnφ budoucφho v²voje spoleΦnosti se nutn∞ musφ opφrat takΘ o odbornΘ odhady a zpravidla je ovlivn∞na i subjektivnφm nßzorem zpracovatele, nebylo mo₧nΘ verifikovat n∞kter² z p°edlo₧en²ch scΘnß°∙ budoucnosti jako celek. Ani uvnit° t²mu nedoÜlo ke shod∞ na jedinΘ z t∞chto vizφ. T²m proto nem∙₧e potvrdit, nebo vyvrßtit ani vΦasn² p°echod od scΘnß°e B ke scΘnß°i A, ani nebezpeΦφ dlouhodobΘho setrvßnφ na scΘnß°i B (tj. pokrytφ p°φr∙stk∙ spot°eby elekt°iny z ji₧ existujφcφch kapacit). Äßdnou z t∞chto dvou alternativ dnes nem∙₧eme zcela vylouΦit.

NEZAHRNUT╔ ASPEKTY

Nepredikovatelnß rizika û obava investor∙

Dnes nelze vylouΦit, ₧e rostoucφ ned∙v∞ra a problematizovßnφ jadernΘ energetiky ve°ejnostφ m∙₧e mφt svΘ dopady i na zkrßcenφ doby ₧ivotnosti ETE. Tento v²voj m∙₧e zap°φΦinit i mßlo v²znamnß havßrie na jadernΘm za°φzenφ kdekoliv v Evrop∞, kterß m∙₧e umocnit citlivΘ reakce ve°ejnosti. Projekt je postaven na dobu t°icetiletΘho provozu a nemß ji₧ rezervy pro v²znamnΘ zkrßcenφ.

PodobnΘ problΘmy by mohla zp∙sobit takΘ p°φpadnß havßrie ETE, jejφ₧ oprava by vy₧adovala v∞tÜφ investice. Nφzkß v²nosnost m∙₧e po zvß₧enφ nßklad∙ na opravu vΘst rovn∞₧ k p°edΦasnΘmu zastavenφ provozu.

ZM╠NA KLIMATU û pozitivnφ p°φnos

Jeden z potencißlnφch pozitivnφch aspekt∙ ETE m∙₧e b²t nßhrada uheln²ch zdroj∙ a tφm snφ₧enφ emisφ sklenφkov²ch plyn∙. Tento p°φnos by se v budoucnu mohl promφtnout i do ekonomick²ch ·vah jednak bu∩ ni₧Üφmi nßklady na pln∞nφ zßvazk∙ Kj≤tskΘho protokolu a nebo mo₧nostφ p°φpadnΘho prodeje kredit∙ CO₂, pokud se poda°φ tuto formu obchodovßnφ mezi stßty dohodnout. V souΦasnΘ dob∞ jej vÜak nelze ekonomicky vyjßd°it.

Z┴V╠RY

Za t∞chto okolnostφ se jevφ dostavba ETE pom∞rn∞ rizikovß. Pokud bude dostavba ETE pokraΦovat, prioritnφ snahou investora by m∞lo b²t snφ₧it rizika na minimum. Mo₧nΘ cesty jsou v principu dv∞:

I. Snφ₧enφ ztrßt p°i provozu ETE dle scΘnß°e B, t. zn. alternativy:

Projednat s dodavateli odklad termφnu dostavby druhΘho bloku (mß smysl jen p°i nφzk²ch nßkladech prodlou₧enΘ v²stavby)

Dostav∞t a po n∞kolik let neprovozovat (zakonzervovat) jeden, nebo oba dva bloky. Op∞t vniknou vφcenßklady na pozd∞jÜφ uvedenφ do provozu. Vzniknou slo₧itΘ administrativnφ problΘmy v procesu schvalovßnφ pozd∞jÜφho uvedenφ do provozu, nutnost opakovßnφ proÜl²ch zkouÜek za°φzenφ, aj.

DoΦasn∞ odstavit a zakonzervovat n∞kterΘ ze stßvajφcφch uheln²ch zdroj∙ ╚EZ a tφm docφlit v∞tÜφ ·spory, ne₧ je ·spora variabilnφch nßklad∙ na palivo (mzdy, ·dr₧ba a opravy, spot°eba materißl∙, à)

II. Urychlenφ p°echodu na scΘnß° A:

V²voz Φßsti vyrobenΘ elekt°iny do zahraniΦφ (ka₧dß cena vyÜÜφ, ne₧ nejvyÜÜφ variabilnφ palivovΘ nßklady v ╚EZ je pro spoleΦnost p°φnosem).

NEDOSTAVBA ETE

Jako jedno z °eÜenφ p°ipadß v ·vahu takΘ zastavenφ v²stavby ETE. V tomto p°φpad∞ bude nutnΘ p°ed rozhodnutφm p°ipravit dob°e scΘnß° obnovenφ tr₧nφ sφly ╚EZ, aby bylo mo₧nΘ prokßzat (a poslΘze skuteΦn∞ realizovat) splatnost zßvazk∙ v∞°itel∙. Poda°φ-li se takovou alternativu ╚EZu dob°e navrhnout a kvalitn∞ propracovat, m∙₧e b²t realizovßna s ni₧Üφmi riziky, ne₧ jakßkoliv alternativa op°enß o provoz ETE.

SHRNUT═

Rozhodnutφ o dostavb∞ nebo nedostavb∞ nelze v souΦasnΘ dob∞ podlo₧it jednoznaΦn²mi ekonomick²mi argumenty pro jedno nebo druhΘ °eÜenφ. Dnes ji₧ je z°ejmΘ, ₧e na JE Temelφn je t°eba pohlφ₧et pouze jako na podnikatelsk² zßm∞r a nikoliv jako na stavbu vyvolanou nalΘhavou pot°ebou elektrickΘ energie v zemi. Pokud skuteΦn∞ vznikne problΘm v²raznΘ mezery v nabφdce po vy°azenφ odsφ°en²ch uheln²ch blok∙, je ekonomicky neopodstatn∞nΘ stav∞t nßhradnφ zdroj o 10 Φi 15 let d°φve a nΘst rizika souvisejφcφ s nejistotami p°edpov∞dφ budoucφch po₧adavk∙ trhu. To platφ zejmΘna tΘto v dob∞, kdy se struktura trhu s elekt°inou m∞nφ v celΘ Evrop∞.

Projekt ETE je v tak pokroΦilΘm stavu, ₧e ka₧dΘ °eÜenφ ji₧ bude mφt vφce negativnφch aspekt∙, ne₧ pozitivnφch. Sprßvnß rozhodnutφ bylo mo₧nΘ p°ijmout pouze v minulosti. SouΦasnΘ rozhodnutφ nenφ v pozici nalezenφ nejlepÜφho, n²br₧ nejmΘn∞ ÜpatnΘho °eÜenφ. Dostavba m∙₧e stßle jeÜt∞ p°inΘst v∞tÜφ ekonomickΘ v²nosy, ne₧ zastavenφ stavby, ale je spojena se znaΦn²mi riziky budoucφho v²voje (r∙st poptßvky, cena, aj.). Pokud by se hrozby potencißln∞ obsa₧enΘ v rizicφch naplnily, m∙₧e dojφt k jeÜt∞ vyÜÜφm ekonomick²m ztrßtßm, ne₧ vzniknou zastavenφm dostavby.

a) Posouzenφ souhrnnΘho rozpoΦtu stavby v cenßch roku 1990 p°epoΦtenΘho na rozpoΦet podle nßklad∙ stavby po roce 1990 vΦetn∞ v²b∞rov²ch °φzenφ a jejich dodr₧ovßnφ (vΦetn∞ porovnßnφ v zßkladnφch ukazatelφch s obdobn²mi stavbami ele ktrßren v zahraniΦφ)

Po prvnφ liberalizaci cen provedenΘ k 1.1. 1991 byl p∙vodnφ rozpoΦet dvou blok∙ ETE p°epoΦten na Φßstku 60 358 mil.KΦ. Zprßva BDO prov∞°ila postupn² nßr∙st nßklad∙ na souΦasnou hodnotu a ve svΘ zprßv∞ p°edlo₧il rozklad nφ₧e uveden²ch nßr∙st∙:

Souhrnn² rozpoΦet ETE (mil KΦ)

1.1. 1991 (ceny 1991)	60 358
31.12. 1993 (ceny 1993)	68 800
31.12. 1995 (ceny 1995)	76 265
31.3. 1998 (ceny 1998)	98 580

Z provedenΘ anal²zy v²voje rozpoΦtovan²ch nßklad∙ mezi roky 1993 a 1998 vyplynuly nßsledujφcφ skuteΦnosti :

Hlavnφm d∙vodem r∙stu souhrnnΘho rozpoΦtu bylo rozÜφ°enφ dodßvek, v jejich₧ d∙sledku doÜlo ke zv²Üenφ souhrnnΘho rozpoΦtu v uva₧ovanΘm obdobφ o Φßstku 16 505 mil. KΦ. D∙vodem rozÜφ°enφ dodßvek byla skuteΦnost, ₧e projekt ETE podle stavu k 1. 1. 1991 nem∞l nad∞ji na uvedenφ do provozu kv∙li podstatn²m technologick²m a bezpeΦnostnφm nedostatk∙m a musel b²t ve znaΦnΘm rozsahu zm∞n∞n.

Na zßklad∞ p∙sobenφ cenov²ch vliv∙ na polo₧ky souhrnnΘho rozpoΦtu stavby v obdobφ mezi 31. 12. 1993 a 1998 doÜlo k nßr∙stu v²Üe souhrnnΘho rozpoΦtu stavby na Φßstku 73 480 - 75 976 mil. KΦ v zßvislosti na pou₧itφ rezervy. Cenov² vliv tedy Φinφ 4 680 a₧ 7176 mil. KΦ.

Vlivem prodlou₧enφ doby v²stavby doÜlo k nßr∙stu v²Üe souhrnnΘho rozpoΦtu o Φßstku 7 473 mil. KΦ.

Podle platn²ch tuzemsk²ch p°edpis∙ a vnit°nφch sm∞rnic ╚EZ uvedenß Φßstka nßklad∙ v²stavby odpovφdß oΦekßvan²m nßklad∙m. P°i ekonomickΘm posouzenφ stavby je vÜak nutnΘ vzφt v ·vahu vÜechny nßklady, kterΘ jsou z v∞cnΘho hlediska resp. dle mezinßrodnφch zvyklostφ svßzßny s uvedenφm ETE do provozu. Z tohoto pohledu nejsou v rozpoΦtu uva₧ovßny tyto polo₧ky:

1) Likvidace za°φzenφ staveniÜt∞;

2) Nßklady na po°φzenφ investiΦnφho majetku v rezerv∞;

3) Cena n∞kter²ch zdroj∙ financovßnφ;

4) V²nosy z prodeje nepot°ebnΘho za°φzenφ;

5) Nßklady na skladovßnφ paliva;

6) Nßklady na likvidaci ETE po skonΦenφ jejφho fungovßnφ;

7) Rezerva z titulu kursu zahraniΦnφch m∞n uva₧ovan²ch ve vyÜÜφ ·rovni, ne₧ jsou kursy p°i platbßch.

Polo₧ka 6) a ΦßsteΦn∞ i polo₧ka 5) jsou zahrnuty v souladu s Φeskou legislativou v provoznφch nßkladech elektrßrny (budou Φinit cca 150 KΦ/MWh). Ostatnφ nezahrnutΘ nßklady byly vyΦφsleny auditorskou firmou BDO takto:

Nßklady souvisejφcφ s v²stavbou ETE neobsa₧enΘ v rozpoΦtu:

(v mil. KΦ)

Nßklad nebo v²nos	╚ßstka
Likvidace za°φzenφ staveniÜt∞	+2 169
InvestiΦnφ maETEk v rezerv∞ a trena₧er	+825
Nßklady na odstran∞nφ zjiÜt∞n²ch zßvad	+6
Mezisklad vyho°elΘho paliva	+2 800 a₧ 3 200
Cena zdroj∙ financovßnφ	+9 243 a₧ 10 627
V²nosy z prodeje nepot°ebnΘho za°φzenφ a materißlu	- 55 a₧ û110
Rezerva z titulu kurz∙ m∞n (prosinec 1998)	-635 a₧ -1 270

Nßklady na odstran∞nφ zßvad mohou v budoucnu jeÜt∞ r∙st a pot°ebu t∞chto zdroj∙ lze p°edem obtφ₧n∞ odhadnout. Uvedeny jsou pouze k lednu 1999 identifikovanΘ nßklady na odstran∞nφ zßvad. Nßklady na mezisklad jsou zahrnuty v kalkulovanΘ cen∞ vyrobenΘ elekt°iny polo₧kou 28 KΦ/MWh. Nezahrneme-li dßle rezervu vzniklou zm∞nou kurzu koruny do souΦtu, pohybujφ se celkovΘ nadrozpoΦtovΘ nßklady v rozmezφ 12 133 a₧ 13 572 mil. KΦ. Teoreticky lze uva₧ovat i pozitivn∞ p∙sobφcφ vlivy mobilizace vlastnφch zdroj∙.

Vliv dalÜφho zpo₧d∞nφ v²stavby

Nejvß₧n∞jÜφm rizikem pro r∙st nßklad∙ je prodlou₧enφ v²stavby. Podle rozboru BDO by p°i prodlou₧enφ termφnu dostavby o 1 rok nßr∙st nßklad∙ Φinil minimßln∞ 2 799 mil. KΦ. Tato polo₧ka zahrnuje:

- zv²ÜenΘ nßklady na provoz za°φzenφ staveniÜt∞ 249 mil. KΦ

- zv²ÜenΘ nßklady na prodlou₧enou dobu PKV a KV 230 mil. KΦ

- zv²ÜenΘ nßklady na Φinnost investora 130 mil. KΦ

- ·roky zahrnovanΘ do ceny investice 390 mil. KΦ

- zv²ÜenΘ nßklady na WEC 1 500 mil. KΦ

- cenovΘ vlivy u p°esunut²ch pracφ 300 mil. KΦ

Mimo tyto polo₧ky vypl²vajφcφ z nßkladovΘ anal²zy BDO pat°φ mezi ztrßty takΘ ztrßty z v²padku prodeje elekt°iny p°i zpo₧d∞nΘm zahßjenφ provozu o 1 rok. V²Üe ztrßty se odvφjφ od ceny, za nφ₧ bude mo₧nΘ elekt°inu z ETE prodßvat. Vzhledem k oΦekßvanΘmu malΘmu v²nosu z Temelφna v prvnφch letech provozu (vlivem nadbytku jin²ch v²robnφch kapacit) nebyly tyto ztrßty uva₧ovßny.

b) Anal²za dosud vynalo₧en²ch nßklad∙ na v²stavbu ETE

Firma BDO provedla podrobnou anal²zu dosud vynalo₧en²ch nßklad∙ na v²stavbu ETE. Zßv∞ry tΘto anal²zy samy o sob∞ nep°inesly p°ekvapivß fakta pro rozhodovßnφ o dostavb∞ ETE. NicmΘn∞ rozbor poslou₧il jako cennß datovß zßkladna pro pln∞nφ ostatnφch bod∙ v odstavci 1. Od tΘto anal²zy se takΘ odvφjφ poznatek, ₧e k 31.3. 1999, kdy lze nejd°φve oΦekßvat eventußlnφ rozhodnutφ o pokraΦovßnφ Φi zastavenφ dostavby, bude na ETE prostav∞no celkem cca 70 960 mil KΦ.

Mimo tyto nßklady vypl²vajφ ji₧ z uzav°en²ch smluv a dalÜφch zßvazk∙ nßsledujφcφ minimßlnφ nßklady, kterΘ bude nutno vynalo₧it i p°i okam₧itΘm rozhodnutφ o zastavenφ stavby:

	P°edurΦenΘ nßklady
┌hrady dodavatel∙m	9 915
Vrßcenφ zßloh od dodavatel∙	-1 429
Nßklady na neupot°ebitelnΘ palivo	1 728
VyvolanΘ nßklady u investora	188
Celkem	10 402

Z celkov²ch rozpoΦtov²ch nßklad∙ 98 580 mil KΦ je ji₧ vßzßno (prostav∞no nebo bude jeÜt∞ vynalo₧eno p°i zastavenφ stavby) 81 362 mil. KΦ. Odtud plyne, ₧e v souΦasnΘ dob∞ je mo₧nΘ ovlivnit pouze budoucφ v²daje ve v²Üi 17 218 mil. KΦ, tj. 17,5 % rozpoΦtu.

c) - Anal²za oΦekßvan²ch nßklad∙ na produkci elektrickΘ energie

Podle nßkladovΘho propoΦtu provedenΘho firmou BDO pro obdobφ 2002 a₧ 2005 byly nßklady na v²robu 1 MWh dodßvanΘ elekt°iny p°i vyu₧itφ 6000 hod/rok propoΦteny v nßsledujφcφ v²Üi:

Meznφ nßklady na MWh dodßvanΘ elekt°iny p°i r∙stu poptßvky nad souΦasnou nabφdku V ╚R (v KΦ)

	Paroplyn	╚ernΘ uhlφ	Hn∞dΘ uhlφ	ETE bez Utopen²ch Nßklad∙
Prom∞nnΘ nßklady	1 153	620	410	263
StßlΘ nßklady	315	548	559	387
V²robnφ nßklady celkem	1 468	1 168	969	650
FinanΦnφ nßklady	54	132	139	47
Vlastnφ nßklady celkem	1 522	1 300	1 108	697

Meznφ nßklady na MWh dodßvanΘ elekt°iny do vyrovnßnφ souΦasnΘ nabφdky a poptßvky v ╚R (v KΦ)

	Paroplyn	╚ernΘ uhlφ	Hn∞dΘ uhlφ	ETE bez Utopen²ch Nßklad∙
Prom∞nnΘ nßklady	1153	620	410	263
StßlΘ nßklady	0	0	0	387
V²robnφ nßklady celkem	1153	620	410	650
FinanΦnφ nßklady	0	0	0	47
Vlastnφ nßklady celkem	1153	620	410	697

Prom∞nnΘ nßklady zahrnujφ nßklady spojenΘ s po°φzenφm paliva a nßklady na skladovßnφ vyho°elΘho jadernΘho paliva p°ed ulo₧enφm v meziskladu a dßle odvod na jadern² ·Φet v souladu s platnou legislativou ╚R. StßlΘ nßklady ETE zahrnujφ tvorbu rezervy pro likvidaci jadern²ch za°φzenφ v souladu s jadern²m zßkonem. Nßklady vypl²vajφcφ z platnΘ tuzemskΘ legislativy vÜak dle nßzoru zahraniΦnφch expert∙ neodpovφdajφ ·rovni nßklad∙ dle zahraniΦnφch zkuÜenostφ.

BDO dospφvß k vyÜÜφm absolutnφm ·daj∙m o nßkladech na vyrobenou MWh, ne₧ ╚EZ ve svΘm materißlu z kv∞tna 1998 öDostavba JadernΘ elektrßrny Temelφnö, Φßst C, str. 6. Jde p°edevÜφm o rozdφl v zahrnutφ finanΦnφch nßklad∙. Relace mezi jednotliv²mi technologiemi vÜak z∙stßvajφ podobnΘ. Nßkladovß konkurenΦnφ v²hoda ETE oproti jin²m nov²m zdroj∙m je sice pozitivnφ, ale ne zcela dostaΦujφcφ argument pro dostavbu. V souΦasnΘ Evrop∞, kde je znaΦn² nadbytek v²robnφch kapacit, bude nutno sout∞₧it i se zdroji stßvajφcφmi, tj. proti prom∞nn²m nßklad∙m zahraniΦnφch elektrßren, kterΘ mohou b²t ni₧Üφ ne₧ prom∞nnΘ nßklady ETE.

NßkladovΘ srovnßnφ provedli rakouÜtφ experti a dosp∞li k nßzoru, ₧e v p°φloze Φ. 13 prezentovan² inkrementßlnφ koncept kogeneracφ je ekonomicky v²hodn∞jÜφ ne₧ varianta ETE. V²sledky jsou shrnuty v nßsledujφcφ tabulce:

V²sledky srovnßnφ ETE - kogenerace

Popis scΘnß°e	Nßklady ETE (NPV, mld. KΦ)	Nßklady kogenerace (NPV, mld. KΦ)
ReferenΦnφ scΘnß°	25.0	18.7
ScΘnß°: vysokß cena plynu	25.0	22.7
ScΘnß°: vysokΘ investiΦnφ nßklady kogenerace (+44%)	25.0	24.5
ScΘnß°: nφzkΘ p°φjmy z tepla (-30%)	25.0	27.6
ScΘnß°: nφzkß poptßvka	25.0	3.5
ScΘnß°: vysokΘ investiΦnφ nßklady kogenerace/ nφzkΘ p°φjmy z tepla	25.0	33.5
ScΘnß°: nφzkß poptßvka/ vysokß cena plynu/ vysokΘ inv. nßklady kogenerace/ nφzkΘ p°φjmy z tepla	25.0	7.3

Toto srovnßnφ vyjad°uje nejednoznaΦn² v²sledek v jednotliv²ch variantßch. ╚eskß Φßst t²mu vyjßd°ila celou °adu v²hrad k pou₧it²m kvantifikacφm, p°edevÜφm k cenßm tepla, investiΦnφm nßklad∙m na implementaci kogeneraΦnφch jednotek, ceny elektrickΘ energie atd. Ji₧ promφtnutφ t∞chto zm∞n do propoΦt∙ vede v d∙sledku ke zm∞n∞ pohledu na v²hodnost kogeneracφ. K t∞mto kvantifikaΦnφm v²hradßm p°istupujφ dalÜφ, nap°. technickß realizovatelnost nßhrady velk²ch zdroj∙ v zßkladnφm zatφ₧enφ velk²m mno₧stvφm mal²ch jednotek.

d) Anal²za zp∙sobu financovßnφ

Zp∙sob financovßnφ je v²luΦn∞ podnikatelsk²m rizikem ╚EZ a.s., kter² je ekonomicky samostatn²m a svΘprßvn²m subjektem. Rozbor budoucφho toku hotovosti byl proveden v rßmci prßce expertnφho t²mu zßstupcem Ministerstva financφ. PropoΦet byl proveden spoleΦnostφ ╚EZ a.s. spolu se zßstupce MF, kter² p°edklßdß k tomuto ·kolu samostatnou zprßvu uvedenou v p°φloze Φ. 21. Z tΘto zprßvy vypl²vß, ₧e ╚EZ je schopen dostßt vÜem sv²m zßvazk∙m, pokud bude investice ETE dokonΦena a vede k zßv∞ru, ₧e pokud ETE bude uvedena do provozu, ╚EZ splnφ veÜkerΘ zßvazky v∙Φi sv²m v∞°itel∙m.

Rozhodnutφ o ukonΦenφ v²stavby ETE by v prvnφm pr∙m∞tu vedlo k v²raznΘmu zhorÜenφ ukazatele zadlu₧enosti spoleΦnosti ╚EZ. P°i nedostavb∞ proto existuje nebezpeΦφ °et∞zovΘ reakce v podob∞ po₧adavku vÜech v∞°itel∙ na splacenφ zßvazk∙, kterΘmu by ╚EZ a.s. nemohla dostßt. To by ve svΘm d∙sledku mohlo vΘst k ·padku spoleΦnosti. Studie BDO (p°φloha Φ. 4) navrhuje jako nouzovΘ °eÜenφ p°evzetφ zßvazk∙ ╚EZ stßtem (poskytnutφ garancφ). Svojφ anal²zou potom BDO doklßdß, ₧e p°i dobrΘm °φzenφ by mohla b²t nalezena cesta postupnΘho splßcenφ zßvazk∙, ale jen za p°edpokladu vst°φcnΘho postoje v∞°itel∙, tj p°i nevyu₧itφ donucovacφch nßstroj∙, kterΘ v∞°itel∙m poskytujφ smluvnφ zßvazky.