Téma: TEMELÍN (zdroj: Závěrečná zpráva expertního týmu)
Podmínky výstavby
Analýza termínů výstavby z hlediska hodnověrnosti sjednaných termínů
Hodnověrnost sjednaných termínů JE představuje podnikatelské riziko ČEZ a.s.
Předmět plnění generálního dodavatele technologické části včetně zahraničních dodávek není do té míry vyjasněn, aby bylo možné vyloučit možnost vzniku jeho dalších změn. Dojde-li ke změnám předmětu plnění, které nebudou jen nepodstatnými změnami, nelze vyloučit nejen prodloužení termínu, ale i zvýšení nákladů. V neposlední řadě jakékoliv změny předmětu plnění mohou být důvodem pro dodavatele k vynucení změny jiných smluvních ujednání, i důvodem pro obhajobu vlastního prodlení (Příloha - II - 1).
Na základě smlouvy o dílo, upravené dodatkem č. 75 z 11.6.1998, jsou závaznými termíny GDT pro splnění dodávky termíny pro komplexní vyzkoušení. Termínem komplexního vyzkoušení 1. bloku ETE je 2.5.2001 a termínem komplexního vyzkoušení 2. výrobního bloku je 2.8.2002. Stejné termíny jsou dohodnuty pro tzv. předběžnou přejímku (Provisional System Acceptance) se společností Westinghouse.
Podle ujednání ve smlouvě je stavba řízena síťovým grafem, který je součástí smlouvy. Síťový graf je předmětem pravidelného měsíčního vyhodnocování všech činností týkajících se 1. bloku a úpravy smluvních termínů dle přílohy smlouvy jsou prováděny na základě dohody o změně harmonogramu. (Příloha - I - 2 - 2)
V současné době existují tři platné základní mezníky výstavby a uvádění 1. bloku ETE do provozu, dohodnuté v polovině r. 1998, po podepsání dodatků smluvních vztahů mezi investorem a generálními dodavateli stavby a technologie a WEC, a to: 1.7.1999 - připravenost systému řízení a kontroly ke zkouškám z blokové dozorny; 31.8.2000 - připravenost k zahájení zavážení paliva (zahájení fyzikálního spouštění); 30.4.2001 - připravenost k zahájení komplexního vyzkoušení 1. bloku (po 144 hodinách úspěšné zkoušky následuje komerční provoz). Hlavní uzlové termíny 2. bloku jsou následující (data začátků činností): 1.1.2000 - technické zkoušky z blokové dozorny; 10.12.2000 - zkoušky kontejnmentu (ZIK); 2.7.2001 - integrované hydrozkoušky (IHK); 30.11.2001 - fyzikální spouštění (FS); 2.8.2002 - komplexní vyzkušení (KV).
K jejich naplnění směřují veškeré činnosti, spojené s řízením stavby, jehož hlavním kontrolním nástrojem je soubor síťových grafů (SG) zahrnující více než 4500 jednotlivých činností. V polovině r. 1998 došlo na stavbě k významnému zlepšení v práci se SG a v celkové koordinaci.
Pro práci se SG a pro jejich hodnocení platí nyní na stavbě příslušné postupy (“Společné zásady pro práci s harmonogramy”), které byly podepsány hlavními účastníky výstavby (investor, generální dodavatel stavby a technologie) koncem července 1998. V lednu 1999 byla dokončena kontrola a potvrzení vazeb mezi stavební a technologickou dodávkou pro 2. blok, čímž byl dokončen síťový graf i pro 2. blok. SG je důležitým nástrojem pro řízení projektu ETE a umožňuje investorovi zajišťovat plnění v požadovaných termínech.
K
provázanosti smluvních závazků a účinnosti kontrol SG lze na základě zjištění komise konstatovat, že poprvé v celé historii výstavby ETE se v polovině r. 1998 podařilo, aby závazky GDT byly promítnuty do smluv s finálními dodavateli (FD). Tento stav dává investorovi jistotu v tom, že GDT i jeho FD mají stejné cíle, které vyplývají ze smluv. U většiny FD byly sjednány smlouvy za pevnou cenu a se zádržným, což je motivující faktor pro včasné dokončení smluvních závazků. Při projednávání smluv mezi GDT a FD byl mimořádný důraz položen na reálnost termínových závazků, protože při jejich nesplnění by sankce mohly v určitém případě ukončit existenci samotné firmy GDT, Škody Praha, a.s.
Sledováním SG výše uvedeným řízeným způsobem jsou pokryty veškeré činnosti. Případné zakrývání neplnění ze strany dodavatelů nebo investora není prakticky možné, protože ČEZ-ETE kontroluje plnění SG na dalším nezávislém pracovišti, v provozní sekci. V její odpovědnosti je zajistit spuštění elektrárny, proto si její pracovníci úzkostlivě hlídají, jestli jim investor nebo dodavatelé nezkracují průběžné doby pro spouštění. Kromě toho ČEZ-ETE předkládá každý měsíc vedení společnosti ČEZ, a.s., zprávy o postupu výstavby.
Pokud jde
o efektivnost zlepšeného řízení pomocí SG komise může konstatovat, že za období od VII/1998, tedy od podepsání dodatků smluvních vztahů mezi investorem a dodavateli, po nástupu nového ředitele výstavby a poté, co investor prosadil přijetí systému řízení pomocí metod síťové analýzy, nedošlo k neplnění činností na kritické cestě síťového grafu. Přispělo k tomu i zavedení pobídkových forem, kdy za splnění termínů rozhodujících cílových úkolů jsou vypláceny cílové odměny. Nově zavedený postup znamená pozitivní posun v efektivitě a přinesl obrat v řízení stavby oproti předešlým rokům.
K záležitosti
termínů výstavby a hodnověrnosti sjednaných termínů z výše uvedených skutečností o způsobu řízení a kontroly výstavby a z výsledků za r. 1998 lze vyvodit, že na stavbě došlo k významnému obratu a zlepšení. Výstavba 1. bloku nyní pokračuje podle harmonogramu a v mezích platného rozpočtu. Také dopracování harmonogramu pro 2. blok je dobrým předpokladem, aby byl uveden do provozu v plánovaném termínu. V příloze č. 18 jsou uvedena zjištění týmu k jednotlivým hlavním dílčím problémům, které mají největší vazbu na plnění harmonogramu (firmou
WEC dodávaná zařízení pro 1. blok, finální
bezpečnostní software, záležitost pokládky kabelů,
kritická cesta 1. bloku, problematika změn v projektu, záležitosti
dokumentace spuštění, problematika
doplnění projektu, harmonogramu zkoušek a spouštění, fyzikálního spouštění, výcviku personálu na různých úrovních, a tlakových a těsnostních
zkoušek kontejnmentu 1. bloku. Kritická cesta síťového grafu pro 2. blok i rizikové subjekty jsou stejné jako u 1. bloku (tj. Elektrozávody Praha a Westinghouse).
Analýza ukazuje, že snaha možností zkrácení doby uvedení do provozu 1. bloku a o maximální urychlení realizace projektu, která má i své racionální jádro v ekonomice projektu, je z několika důvodů problematická: nebyly identifikovány výraznější rezervy ve stávajícím harmonogramu; zkrácení některých průběžných termínů (např. dodavatelských) jen obtížně nalezne odezvu v navazujících činnostech (např. proces verifikace a validace); smluvní systém byl komplexně převeden na novou, efektivnější bázi, v polovině 1998 a zkrácení harmonogramu by vyžadovalo podporu v další podstatné aktualizaci smluvního systému; aktualizace smluvního systému, tj. ochota zúčastněných subjektů přistoupit na zkrácené termíny, může vyvolat dodatečné náklady a ohrozit účinnost platných smluvních nástrojů; zavedení maximálně napjatých nebo nereálných termínů je nemotivující; formulace a uzavření nějaké formy motivačního harmonogramu je reálně možné až po výsledcích testů subdodávky WEC, které začnou v VI/1999; urychlení bloku č. 1 může zpomalit dokončení bloku č. 2. Proto se jako účinnější doporučení jeví soustředit se na splnění stávajícího harmonogramu.
Uvedené skutečnosti ukazují, že existují reálně optimistické předpoklady pro splnění plánovaných termínů, založených do síťového grafu. K základním rizikům jeho dodržení, kromě dílčích problémů naznačených výše, by mohly obecně za nepříznivého vývoje patřit např.:
- problémy plynoucí z provedení dalších dílčích změn, které mohou vyplynout z výsledků zkoušek, prováděných při uvádění elektrárny do provozu;
- selhání dodavatelů a nedodržení smluv a jejich nových dodatků;
- skluzy související se složitým schvalovacím řízením na všech jeho úrovních (kolaudační řízení a rozhodnutí, nutnost jakýchkoli nových neočekávaných územních řízení pro ETE, problémy při řízení o změnách stavby před dokončením, zpoždění související s případnými odvolacími řízeními proti rozhodnutí schvalovacích orgánů, např. v důsledku postupů protijaderných iniciativ, oblast jaderné bezpečnosti, předávání podkladů pro provedení bezpečnostních průkazů a dokumentace k licencování vyplývající z platné legislativy - včetně podkladů o nezávislé verifikaci a validaci software řídících bezpečnostních systémů a havarijních ochran);
- vznik nečekané nestability výstavbového personálu a managementu stavby;
Kvantifikace možných časových neurčitostí v plnění uzlových termínů uvedených na začátku této kapitoly a daných uvedenými riziky je obtížná (viz výše). Vzhledem k prokazatelnému zlepšení v řízení stavby lze nyní v optimistické variantě pokládat odhad celkové termínové neurčitosti maximálně plus 2 měsíce, uvedený ve zprávě pro vládu z poloviny roku 1998, za možný, alespoň v mezích neurčitosti, kterou může týmem provedená prověrka stanovit. Takovýto případný skluz by bylo možné pokládat u tak složité stavby za ještě přijatelný.
Zahraniční experti poukazují na skutečnost, že SG určené období náběhu výroby je velmi krátké ve srovnání se zahraničními zkušenostmi.
