CelkovΘ rozpoΦtovΘ nßklady se p°edpoklßdajφ ve v²Üi 98 580 mil.KΦ. Vzhledem ke skuteΦnosti, ₧e rozhodovßnφ o dostavb∞ ETE lze p°edpoklßdat v b°eznu 1999, byl proveden odhad nßklad∙ vynalo₧en²ch k 31. 3. 1999. K tomuto datu dosßhnou nßklady celkovΘ v²Üe cca 70 960 mil. KΦ. K prostav∞nφ tedy bude zb²vat Φßstka ve v²Üi cca 27 620 mil. KΦ. Tuto Φßstku vÜak nelze zastavenφm v²stavby uÜet°it, nebo¥ dalÜφ v²daje jsou ji₧ p°edurΦeny. Anal²za ukßzala, ₧e k 31. 3. 1999 je ji₧ prostav∞no, nebo bude jeÜt∞ vynalo₧eno v p°φpad∞ zastavenφ stavby k tomuto datu celkem 81 362 mil. KΦ. Odtud plyne, ₧e v souΦasnΘ dob∞ je mo₧nΘ ovlivnit pouze budoucφ v²daje ve v²Üi 17 218 mil. KΦ, tj. 17,5 % rozpoΦtu.

P°i posuzovßnφ souhrnnΘho rozpoΦtu vÜak zjistil auditor tyto dalÜφ nßklady souvisejφcφ s v²stavbou ETE, kterΘ v souladu s platnou legislativou a vnit°nφmi p°edpisy ╚EZ nejsou obsa₧enΘ v rozpoΦtu, ale s v²stavbou JE bezprost°edn∞ souvisφ:

Nßklady na odstran∞nφ zßvad mohou v budoucnu jeÜt∞ r∙st a pot°ebu t∞chto zdroj∙ lze p°edem obtφ₧n∞ odhadnout. Uvedeny jsou pouze k lednu 1999 identifikovanΘ nßklady na odstran∞nφ zßvad. Nezahrneme-li rezervu vzniklou zm∞nou kurzu koruny do souΦtu, pohybujφ se celkovΘ nadrozpoΦtovΘ nßklady v rozmezφ 12 133 a₧ 13 572 mil. KΦ.

NebezpeΦφm pro r∙st investiΦnφch nßklad∙ je prodlou₧enφ v²stavby. Podle rozboru auditora by p°i prodlou₧enφ termφnu dostavby o 1 rok nßr∙st nßklad∙ Φinil minimßln∞ 2 799 mil. KΦ. Tato polo₧ka zahrnuje:

• - zv²ÜenΘ nßklady na provoz za°φzenφ staveniÜt∞ 249 mil. KΦ
• - zv²ÜenΘ nßklady na prodlou₧enou dobu PKV a KV 230 mil. KΦ
• - zv²ÜenΘ nßklady na Φinnost investora 130 mil. KΦ
• - ·roky zahrnovanΘ do ceny investice 390 mil. KΦ
• - zv²ÜenΘ nßklady na WEC 1 500 mil. KΦ
• - cenovΘ vlivy u p°esunut²ch pracφ 300 mil. KΦ

Pro ekonomiku provozu ETE se ukazuje jako kritick² parametr cena, za nφ₧ bude elekt°ina z JE Temelφn prodßvßna do p°enosovΘ sφt∞. P°i zva₧ovßnφ prodejnφch cen elekt°iny je nutno p°ipomenout, ₧e ╚EZ a.s. bude Φelit p°ebytk∙m v²konu na trhu v Evrop∞ a d∙sledk∙m liberalizaΦnφ sm∞rnice o spoleΦnΘm trhu s elekt°inou Φ. 96/92/EC EvropskΘho parlamentu a Komise EU, kterou bude muset ╚R respektovat. Za p°edpokladu dostateΦnΘ poptßvky a prodeje celΘho objemu v²roby z ETE nov²m odb∞ratel∙m by ekonomika dostavby (nikoliv investice jako celku!) byla p°φznivß. Je vÜak nutno konstatovat, ₧e v souΦasnΘ dob∞ je poptßvka po elekt°in∞ v ╚R nejen uspokojena, ale nevyu₧φvß ani existujφcφch v²robnφch kapacit.

V nßsledujφcφch letech (a nelze vylouΦit, ₧e tento stav bude trvat a₧ do doby do₧itφ odsφ°en²ch uheln²ch elektrßren po r. 2010), nehrozφ energetickΘ soustav∞ ╚R ₧ßdnΘ vß₧nΘ problΘmy v d∙sledku nedostatku instalovanΘho v²konu. Proto nemusφ b²t v nejbli₧Üφm obdobφ v²kon JE Temelφn nahrazen jin²mi nov²mi zdroji. Kv∙li tomu jsou ekonomickΘ srovnßvacφ v²poΦty elekt°iny z nov²ch konkurenΦnφch zdroj∙ irelevantnφ, uplatnφ se a₧ p°i rozhodovßnφ o nov²ch elektrßrnßch.

Relevantnφ jsou v²poΦty zm∞ny v²robnφch nßklad∙ ╚EZ jako celku, kdy v prvnφch letech provozu JE Temelφn vyt∞s≥uje ze systΘmu odsφ°enΘ uhelnΘ elektrßrny, pozd∞ji po roce 2010 pak rozvol≥uje pot°ebu budovßnφ nov²ch elektrßren nßhradou za do₧itΘ. P°i tom podle vyjßd°enφ ╚EZ odpovφdajφcφ v²kon odsφ°en²ch uheln²ch elektrßren z∙stane v provozuschopnΘm stavu ve studenΘ zßloze.

Za situace p°ebytku v²konu se jevφ dostavba ETE rizikovß. ModelovΘ propoΦty ukazujφ, ₧e pokud se tento stav nezm∞nφ b∞hem n∞kolika let, dostavba JE Temelφn se postupn∞ stane nev²nosnou a p°ed koncem p°φÜtφho desetiletφ by v tomto p°φpad∞ p°eÜla ve v²razn∞ ztrßtovou investici. Bude-li p°esto JE provozovßna, prioritnφ snahou investora by m∞lo b²t snφ₧it rizika na minimum. Mo₧nΘ cesty jsou v principu dv∞:

• Odpovφdajφcφ v²kon odsφ°en²ch uheln²ch elektrßren doΦasn∞ zakonzervovat. Dojde tak k dalÜφ ·spo°e nßklad∙. (Navφc v²stavba dalÜφch elektrßren po roce 2010 m∙₧e tak b²t odlo₧ena.)
• Odpovφdajφcφ v²kon odsφ°en²ch uheln²ch elektrßren odstavit a vφce neprovozovat (tato varianta je vÜak vzhledem k nov∞ vybudovanΘmu odsφ°enφ pouze teoretickß).
• Odlo₧it termφn dostavby druhΘho bloku (mß smysl jen p°i nφzk²ch nßkladech spojen²ch s prodlou₧enφm v²stavby druhΘho bloku)
• Dostav∞t a po n∞kolik let neprovozovat (zakonzervovat) jeden, nebo oba dva bloky ETE. Op∞t vniknou nßklady na pozd∞jÜφ uvedenφ do provozu. Pravd∞podobn∞ vzniknou takΘ slo₧itΘ administrativnφ problΘmy v procesu schvalovßnφ pozd∞jÜφho uvedenφ do provozu, nutnost opakovßnφ proÜl²ch zkouÜek za°φzenφ, apod.
• Zastavenφ v²stavby ETE. V tomto p°φpad∞ bude nutnΘ p°ed rozhodnutφm p°ipravit dob°e scΘnß° obnovenφ tr₧nφ sφly ╚EZ, aby bylo mo₧nΘ prokßzat (a poslΘze skuteΦn∞ realizovat) splatnost zßvazk∙ v∞°itel∙. Poda°φ-li se takovou alternativu ╚EZu dob°e navrhnout a kvalitn∞ propracovat, m∙₧e b²t realizovßna s ni₧Üφmi riziky, ne₧ jakßkoliv alternativa op°enß o provoz ETE.

• V²voz Φßsti vyrobenΘ elekt°iny do zahraniΦφ (ka₧dß cena vyÜÜφ, ne₧ nejvyÜÜφ variabilnφ palivovΘ nßklady v ╚EZ bude pro spoleΦnost p°φnosem).

V p°φpad∞ nedokonΦenφ stavby a neuvedenφ JE Temelφn do provozu by mohla b²t pot°eba nov²ch v²kon∙ v budoucnu °eÜena i postupnou v²stavbou menÜφch jednotek odpovφdajφcφ p°edpoklßdanΘmu roΦnφmu p°φr∙stku poptßvky. Tyto zdroje by mohly b²t navr₧eny a vybudovßny podle v²voje specifick²ch pot°eb elektrizaΦnφ soustavy.

Rozhodnutφ o ukonΦenφ v²stavby ETE by vedlo k okam₧itΘmu zhorÜenφ parametru zadlu₧enosti spoleΦnosti ╚EZ (odpisem nedokonΦenΘ investice) s dopadem do jejφho ratingu a ceny akciφ. Pokud by se bankovnφ ·stavy nßsledn∞ rozhodly vyu₧φt svΘho prßva a po₧ßdaly o p°edΦasnΘ splacenφ poskytnut²ch ·v∞r∙, nebyla by spoleΦnost schopna tyto zßvazky uhradit v termφnu uhradit, co₧ by ve svΘm d∙sledku mohlo v krajnφm p°φpad∞ vΘst i k ·padku spoleΦnosti. ProvedenΘ rozbory ukazujφ, ₧e d∙sledky lze zmφrnit dobrou p°φpravou programu obnovenφ finanΦnφ sφly ╚EZ.

Rozhodnutφ o dostavb∞ nebo nedostavb∞ nelze v souΦasnΘ dob∞ podlo₧it jednoznaΦn²mi ekonomick²mi argumenty pro jedno nebo druhΘ °eÜenφ. Dnes ji₧ je z°ejmΘ, ₧e na JE Temelφn je t°eba pohlφ₧et pouze jako na podnikatelsk² zßm∞r a nikoliv jako na stavbu vyvolanou nalΘhavou pot°ebou elektrickΘ energie v zemi. Pokud skuteΦn∞ vznikne problΘm v²raznΘ mezery v nabφdce po vy°azenφ odsφ°en²ch uheln²ch blok∙, je ekonomicky neopodstatn∞nΘ stav∞t nßhradnφ zdroj o 10 Φi 15 let d°φve a nΘst rizika souvisejφcφ s nejistotami p°edpov∞dφ budoucφch po₧adavk∙ trhu. To platφ zejmΘna tΘto v dob∞, kdy se struktura trhu s elekt°inou m∞nφ v celΘ Evrop∞.

Ze strany rakousk²ch expert∙ byly vzneseny nßmitky v∙Φi pou₧it²m metodologick²m postup∙m, jmenovit∞ nedostateΦnΘ vyu₧itφ anal²zy nejmenÜφch nßklad∙ a rizikovΘ anal²zy. Dle nßzoru ΦeskΘ Φßsti t²mu tyto anal²zy byly provedeny Φleny t²mu a byly vyu₧ity externφ anal²zy p°φsluÜn²ch institucφ. V²sledky byly shrnuty v textu a kvantifikacφch zprßvy a jejφch p°φloh. Podrobn² rozbor m∙₧e b²t dokumentovßn. Pou₧itφ navrhovan²ch optimalizaΦnφch a simulaΦnφch model∙ (nap°. WASP, MARKAL) je dle nßzoru v∞tÜiny t²mu diskutabilnφ v dan²ch podmφnkßch, p°edevÜφm pro obtφ₧nΘ vymezenφ trhu, na jakΘm by modelovßnφ m∞lo b²t provedeno. Anal²za projektu ETE byla sm∞rovßna k otvφrajφcφmu se celoevropskΘmu trhu a v zßjmu konzistence musφ b²t tato skuteΦnost brßna v ·vahu.

DalÜφ uplatn∞nou nßmitkou z rakouskΘ strany byl nßzor, ₧e p°φpadnß insolvence ╚EZ a.s. nenφ relevantnφm kritΘriem v rozhodovßnφ o dostavb∞ ETE. V∞tÜina Φlen∙ t²mu vÜak zastßvß nßzor, ₧e nenφ ·kolem ani v kompetenci expertnφho t²mu rozhodovat o kritΘriφch dostavby.