Téma: TEMELÍN (zdroj: ČEZ, a. s. - Jaderná elektrárna Temelín)
PŮSOBENÍ ETE NA OKOLÍ


Meterologické poměry
Hydrologické poměry
Předprovozní monitorování radiační situace
Monitorování radioaktivních výpustí
Působení JE na klimatické poměry
Ovlivnění Vltavy
Ostatní hlediska

Výpusti radioaktivních látek

Plynné výpusti do ovzduší
Zpracování plynných radioaktivních odpadů znamená odloučení radioaktivních látek filtrací tak, aby se jejich aktivita snížila na co možná nejnižší úroveň. V případě, že úroveň aktivity zpracovaných plynných radioaktivních odpadů je nižší než limit, lze plynné radioaktivní odpady vypustit do ovzduší; v opačném případě je nutno pokračovat v procesu dekontaminace.
Plynné výpusti do ovzduší se vypouští ventilačním komínem na hlavním výrobním bloku. Do něj ústí systém ventilace kontejnmentu (kde je během provozu reaktoru udržován podtlak s cílem zabránit šíření radioaktivních látek) a systémy odvzdušnění aktivních technologických zařízení. Největším zdrojem aktivity plynných radioaktivních odpadů je ventilace odplyňovače vody primárního okruhu. Pro její přečištění slouží speciální čistící stanice, která je tvořena zejména zpožďovacími uhlovými filtry, ve kterých dochází k rozpadu izotopů xenonu Xe, kryptonu Kr a jódu I. Aktivita vyčištěného odpadu závisí na době zadržení izotopů na filtru (pro Xe max. 700 hodin, pro Kr max. 70 hod. pro I max 10 hod.). Během normálního provozu je provozní kapacita ventilačního komínu 90000 m³/hod.
Výpusti do ovzduší spojitě monitorují, aby nedošlo k ohrožení zdraví lidí a životního prostředí. Monitorování se provádí podle mezinárodních norem a zejména se sledují aerosoly, izotopy jódu, vzácné plyny, tritium, uhlík 14. Z důvodů ochrany obyvatelstva a životního prostředí se sleduje i rozložení aerosolů podle velikosti částic.
Pro vypouštění látek obsahujících radionuklidy, do ovzduší jsou stanoveny tzv. autorizované limity, které jsou specifické pro JE Temelín. Efektivní dávky, které jsou způsobené těmito výpustěmi, jsou podstatně nižší než 200 mikrosievertů (mSv) ročně. Uvedená limitní hodnota je daná vyhláškou SÚJB číslo 184 / 1997 Sb. "O požadavcích na zajištění radiační ochrany".

   Obr.: Ventilační komíny hlavních výrobních bloků


Kapalné výpusti
Hlavním zdrojem aktivity kapalných odpadů je voda z primárního okruhu. Zpracování kapalných odpadů označuje proces snížení jejich aktivity a provádí se tak, že se aktivita koncentruje do co nejmenšího objemu. Tím vzniká relativně malý objem radioaktivního odpadu, a velký objem dekontaminované kapaliny, která se buď vypustí do životního prostředí nebo se vrátí do primárního okruhu.
Voda z primárního okruhu, která obsahuje radionuklidy, se čistí v šesti speciálních čistírnách odpadních vod. Hlavní procesy, kterými se provádí úprava radioaktivní vody jsou destilace a čištění na ionexových filtrech. Vyčištěná voda se vrací zpět do technologických okruhů. Pouze část vzniklého kapalného kondenzátu z čistící stanice aktivních odpadních vod se vypouští do životního prostředí. Než se tato voda vypustí z kontrolovaného pásma, odvede se do kontrolních nádrží, ve kterých se provádí její radiochemická analýza. Pokud výsledky analýzy:
· vyhoví příslušné normě, využije se vzniklý kondenzát opět v elektrárně a nebo se přes jímku odpadních vod, ve které se smíchá s odpadními vodami technologickými a splaškovými, vypustí do kanalizace. Pro představu je třeba uvést, že množství kondenzátu, který přichází do jímky odpadních vod představuje jen malou část z celkového objemu odpadních vod.
· nevyhoví příslušné normě, kondenzát se přečerpá zpět do nádrží aktivních vod a znovu se upravuje dříve popsaným procesem.

Zbytky z čistícího procesu, tj. koncentrované kapalné radioaktivní odpady a použité ionexové filtry budou fixovány do bitumenové matrice ve 200 l sudech a ukládány v úložišti na JE Dukovany. Ročně se bude ukládat asi 1000 sudů.
Mezní hodnoty kapalných výpustí z JE Temelín jsou závazně stanoveny v rozhodnutí, které vydal Okresní úřad v Č.Budějovicích podle §8 zákona č.138/73 Sb., o vodách při respektování požadavků SÚJB. Na základě údajů v projektu lze konstatovat, že nebudou překročeny žádné ukazatele znečištění, které jsou stanoveny nařízením vlády č. 171/92 Sb.
Jediný radionuklid, který nelze z radioaktivních vod oddělit, je izotop vodíku ³H - tritium. Fyzikální a chemické vlastnosti tritiové vody jsou téměř stejné jako vlastnosti obyčejné destilované vody, a proto neexistuje způsob na oddělení obyčejné vody od tritia. Z tohoto důvodu tritium je zdrojem převážné části aktivity ve vyčištěných kapalných odpadech z jaderných elektráren obecně. Z hlediska radiační ochrany pracovníků elektrárny je potřeba aby koncentrace tritia ve vodě primárního okruhu nepřekročila stanovenou hladinu.
Průměrná vypočtená koncentrace vypouštěného tritia na kontrolním profilu Kořensko je při nejnižším průtoku 9,47 m³/s - 118 Bq/l. Při průměrném průtoku vody 50 m³/s je pak objemová aktivita tritia v Kořensku přibližně pětkrát nižší. U velkého vodárenského objektu v Praze - Podolí dosáhne maximální hodnoty 12 Bq/l. To je méně než 2% přípustného stupně znečištění, které je stanoveno pro vodárenské toky nařízením vlády č. 171/92 Sb.
I kdyby se konzumovala pouze voda z Vltavy s aktivitou tritia 118 Bq/l, tak by roční příjem tritia u jedince byl 118 kBq, což je dávka tisíckrát nižší než je limit, který je stanoven vyhláškou SÚJB č.184/97 Sb.
Pro představu si je třeba uvědomit, že ozáření od přírodních zdrojů je více než tisíckrát vyšší než uvedená hodnota.

Pevné radioaktivní odpady
K uvádění pevných radioaktivních odpadů do životního prostředí nedochází. Pevné odpady, které se seberou uvnitř kontrolovaného pásma elektrárny, se konzervativně považují za radioaktivní, ačkoliv tomu tak ve všech případech není. Pevné odpady jsou fragmentovány a slisovány při malém tlaku. Potom jsou ve 200 l sudech odváženy k uložení do úložiště radioaktivního odpadu, které je umístěno v areálu jaderné elektrárny Dukovany. Předpokládaná produkce pevných radioaktivních odpadů je asi 200 m³, což po fragmentaci a nízkotlakém lisování představuje asi 350 sudů určených k uložení. U většiny pevných odpadů se předpokládá, že se provede ještě jedna redukce objemu a to vysokotlakým slisováním přímo v areálu úložiště.
Některé druhy odpadů, jako zbytky obalů, papíru nebo kovů nejsou vždy radioaktivní. V případě, že se měřením prokáže splnění podmínek vyhlášky SÚJB č. 184/1997 Sb., pro uvedení odpadu do životního prostředí, tak lze s touto danou částí odpadů dále nakládat jako s neaktivními odpady podle režimu zákona 125/1997 Sb., o odpadech. Ze zkušeností z elektráren obdobného typu předpokládáme, že množství odpadů tohoto typu bude až 40 % z celkového množství pevných odpadů, které vznikají v kontrolovaném pásmu, což představuje asi 80 m³ za rok.