TΘma: TEMEL═N (zdroj: ╚EZ, a. s. - Jadernß elektrßrna Temelφn)
P┘SOBEN═ ETE NA OKOL═


MeterologickΘ pom∞ry
HydrologickΘ pom∞ry
P°edprovoznφ monitorovßnφ radiaΦnφ situace
Monitorovßnφ radioaktivnφch v²pustφ
P∙sobenφ JE na klimatickΘ pom∞ry
Ovlivn∞nφ Vltavy
Ostatnφ hlediska

V²pusti radioaktivnφch lßtek

PlynnΘ v²pusti do ovzduÜφ
Zpracovßnφ plynn²ch radioaktivnφch odpad∙ znamenß odlouΦenφ radioaktivnφch lßtek filtracφ tak, aby se jejich aktivita snφ₧ila na co mo₧nß nejni₧Üφ ·rove≥. V p°φpad∞, ₧e ·rove≥ aktivity zpracovan²ch plynn²ch radioaktivnφch odpad∙ je ni₧Üφ ne₧ limit, lze plynnΘ radioaktivnφ odpady vypustit do ovzduÜφ; v opaΦnΘm p°φpad∞ je nutno pokraΦovat v procesu dekontaminace.
PlynnΘ v²pusti do ovzduÜφ se vypouÜtφ ventilaΦnφm komφnem na hlavnφm v²robnφm bloku. Do n∞j ·stφ systΘm ventilace kontejnmentu (kde je b∞hem provozu reaktoru udr₧ovßn podtlak s cφlem zabrßnit Üφ°enφ radioaktivnφch lßtek) a systΘmy odvzduÜn∞nφ aktivnφch technologick²ch za°φzenφ. Nejv∞tÜφm zdrojem aktivity plynn²ch radioaktivnφch odpad∙ je ventilace odply≥ovaΦe vody primßrnφho okruhu. Pro jejφ p°eΦiÜt∞nφ slou₧φ specißlnφ Φistφcφ stanice, kterß je tvo°ena zejmΘna zpo₧∩ovacφmi uhlov²mi filtry, ve kter²ch dochßzφ k rozpadu izotop∙ xenonu Xe, kryptonu Kr a j≤du I. Aktivita vyΦiÜt∞nΘho odpadu zßvisφ na dob∞ zadr₧enφ izotop∙ na filtru (pro Xe max. 700 hodin, pro Kr max. 70 hod. pro I max 10 hod.). B∞hem normßlnφho provozu je provoznφ kapacita ventilaΦnφho komφnu 90000 m³/hod.
V²pusti do ovzduÜφ spojit∞ monitorujφ, aby nedoÜlo k ohro₧enφ zdravφ lidφ a ₧ivotnφho prost°edφ. Monitorovßnφ se provßdφ podle mezinßrodnφch norem a zejmΘna se sledujφ aerosoly, izotopy j≤du, vzßcnΘ plyny, tritium, uhlφk 14. Z d∙vod∙ ochrany obyvatelstva a ₧ivotnφho prost°edφ se sleduje i rozlo₧enφ aerosol∙ podle velikosti Φßstic.
Pro vypouÜt∞nφ lßtek obsahujφcφch radionuklidy, do ovzduÜφ jsou stanoveny tzv. autorizovanΘ limity, kterΘ jsou specifickΘ pro JE Temelφn. Efektivnφ dßvky, kterΘ jsou zp∙sobenΘ t∞mito v²pust∞mi, jsou podstatn∞ ni₧Üφ ne₧ 200 mikrosievert∙ (mSv) roΦn∞. Uvedenß limitnφ hodnota je danß vyhlßÜkou S┌JB Φφslo 184 / 1997 Sb. "O po₧adavcφch na zajiÜt∞nφ radiaΦnφ ochrany".

   Obr.: VentilaΦnφ komφny hlavnφch v²robnφch blok∙


KapalnΘ v²pusti
Hlavnφm zdrojem aktivity kapaln²ch odpad∙ je voda z primßrnφho okruhu. Zpracovßnφ kapaln²ch odpad∙ oznaΦuje proces snφ₧enφ jejich aktivity a provßdφ se tak, ₧e se aktivita koncentruje do co nejmenÜφho objemu. Tφm vznikß relativn∞ mal² objem radioaktivnφho odpadu, a velk² objem dekontaminovanΘ kapaliny, kterß se bu∩ vypustφ do ₧ivotnφho prost°edφ nebo se vrßtφ do primßrnφho okruhu.
Voda z primßrnφho okruhu, kterß obsahuje radionuklidy, se Φistφ v Üesti specißlnφch Φistφrnßch odpadnφch vod. Hlavnφ procesy, kter²mi se provßdφ ·prava radioaktivnφ vody jsou destilace a ΦiÜt∞nφ na ionexov²ch filtrech. VyΦiÜt∞nß voda se vracφ zp∞t do technologick²ch okruh∙. Pouze Φßst vzniklΘho kapalnΘho kondenzßtu z Φistφcφ stanice aktivnφch odpadnφch vod se vypouÜtφ do ₧ivotnφho prost°edφ. Ne₧ se tato voda vypustφ z kontrolovanΘho pßsma, odvede se do kontrolnφch nßdr₧φ, ve kter²ch se provßdφ jejφ radiochemickß anal²za. Pokud v²sledky anal²zy:
╖ vyhovφ p°φsluÜnΘ norm∞, vyu₧ije se vznikl² kondenzßt op∞t v elektrßrn∞ a nebo se p°es jφmku odpadnφch vod, ve kterΘ se smφchß s odpadnφmi vodami technologick²mi a splaÜkov²mi, vypustφ do kanalizace. Pro p°edstavu je t°eba uvΘst, ₧e mno₧stvφ kondenzßtu, kter² p°ichßzφ do jφmky odpadnφch vod p°edstavuje jen malou Φßst z celkovΘho objemu odpadnφch vod.
╖ nevyhovφ p°φsluÜnΘ norm∞, kondenzßt se p°eΦerpß zp∞t do nßdr₧φ aktivnφch vod a znovu se upravuje d°φve popsan²m procesem.

Zbytky z Φistφcφho procesu, tj. koncentrovanΘ kapalnΘ radioaktivnφ odpady a pou₧itΘ ionexovΘ filtry budou fixovßny do bitumenovΘ matrice ve 200 l sudech a uklßdßny v ·lo₧iÜti na JE Dukovany. RoΦn∞ se bude uklßdat asi 1000 sud∙.
Meznφ hodnoty kapaln²ch v²pustφ z JE Temelφn jsou zßvazn∞ stanoveny v rozhodnutφ, kterΘ vydal Okresnφ ·°ad v ╚.Bud∞jovicφch podle º8 zßkona Φ.138/73 Sb., o vodßch p°i respektovßnφ po₧adavk∙ S┌JB. Na zßklad∞ ·daj∙ v projektu lze konstatovat, ₧e nebudou p°ekroΦeny ₧ßdnΘ ukazatele zneΦiÜt∞nφ, kterΘ jsou stanoveny na°φzenφm vlßdy Φ. 171/92 Sb.
Jedin² radionuklid, kter² nelze z radioaktivnφch vod odd∞lit, je izotop vodφku ³H - tritium. Fyzikßlnφ a chemickΘ vlastnosti tritiovΘ vody jsou tΘm∞° stejnΘ jako vlastnosti obyΦejnΘ destilovanΘ vody, a proto neexistuje zp∙sob na odd∞lenφ obyΦejnΘ vody od tritia. Z tohoto d∙vodu tritium je zdrojem p°evß₧nΘ Φßsti aktivity ve vyΦiÜt∞n²ch kapaln²ch odpadech z jadern²ch elektrßren obecn∞. Z hlediska radiaΦnφ ochrany pracovnφk∙ elektrßrny je pot°eba aby koncentrace tritia ve vod∞ primßrnφho okruhu nep°ekroΦila stanovenou hladinu.
Pr∙m∞rnß vypoΦtenß koncentrace vypouÜt∞nΘho tritia na kontrolnφm profilu Ko°ensko je p°i nejni₧Üφm pr∙toku 9,47 m³/s - 118 Bq/l. P°i pr∙m∞rnΘm pr∙toku vody 50 m³/s je pak objemovß aktivita tritia v Ko°ensku p°ibli₧n∞ p∞tkrßt ni₧Üφ. U velkΘho vodßrenskΘho objektu v Praze - Podolφ dosßhne maximßlnφ hodnoty 12 Bq/l. To je mΘn∞ ne₧ 2% p°φpustnΘho stupn∞ zneΦiÜt∞nφ, kterΘ je stanoveno pro vodßrenskΘ toky na°φzenφm vlßdy Φ. 171/92 Sb.
I kdyby se konzumovala pouze voda z Vltavy s aktivitou tritia 118 Bq/l, tak by roΦnφ p°φjem tritia u jedince byl 118 kBq, co₧ je dßvka tisφckrßt ni₧Üφ ne₧ je limit, kter² je stanoven vyhlßÜkou S┌JB Φ.184/97 Sb.
Pro p°edstavu si je t°eba uv∞domit, ₧e ozß°enφ od p°φrodnφch zdroj∙ je vφce ne₧ tisφckrßt vyÜÜφ ne₧ uvedenß hodnota.

PevnΘ radioaktivnφ odpady
K uvßd∞nφ pevn²ch radioaktivnφch odpad∙ do ₧ivotnφho prost°edφ nedochßzφ. PevnΘ odpady, kterΘ se seberou uvnit° kontrolovanΘho pßsma elektrßrny, se konzervativn∞ pova₧ujφ za radioaktivnφ, aΦkoliv tomu tak ve vÜech p°φpadech nenφ. PevnΘ odpady jsou fragmentovßny a slisovßny p°i malΘm tlaku. Potom jsou ve 200 l sudech odvß₧eny k ulo₧enφ do ·lo₧iÜt∞ radioaktivnφho odpadu, kterΘ je umφst∞no v areßlu jadernΘ elektrßrny Dukovany. P°edpoklßdanß produkce pevn²ch radioaktivnφch odpad∙ je asi 200 m³, co₧ po fragmentaci a nφzkotlakΘm lisovßnφ p°edstavuje asi 350 sud∙ urΦen²ch k ulo₧enφ. U v∞tÜiny pevn²ch odpad∙ se p°edpoklßdß, ₧e se provede jeÜt∞ jedna redukce objemu a to vysokotlak²m slisovßnφm p°φmo v areßlu ·lo₧iÜt∞.
N∞kterΘ druhy odpad∙, jako zbytky obal∙, papφru nebo kov∙ nejsou v₧dy radioaktivnφ. V p°φpad∞, ₧e se m∞°enφm prokß₧e spln∞nφ podmφnek vyhlßÜky S┌JB Φ. 184/1997 Sb., pro uvedenφ odpadu do ₧ivotnφho prost°edφ, tak lze s touto danou Φßstφ odpad∙ dßle naklßdat jako s neaktivnφmi odpady podle re₧imu zßkona 125/1997 Sb., o odpadech. Ze zkuÜenostφ z elektrßren obdobnΘho typu p°edpoklßdßme, ₧e mno₧stvφ odpad∙ tohoto typu bude a₧ 40 % z celkovΘho mno₧stvφ pevn²ch odpad∙, kterΘ vznikajφ v kontrolovanΘm pßsmu, co₧ p°edstavuje asi 80 m³ za rok.