Stručně provedený soupis jednotlivých jednání na Okresním úřadě v Českých Budějovicích v této věci spolu s vyvozením závěrů :

14.3.1997 zaslal Okresní úřad v Č.B. Sdružení Jihočeské matky oznámení o zahájení řízení ke změně stavby před jejím dokončením “Budovy pomocných aktivních provozů” - změny v oblasti tvorby, úpravy, skladování radioaktivních odpadů v JE Temelín. Ústní jednání , kde mohou být nejpozději vzneseny námitky , bylo stanoveno na den 3.4.1997. 

Sdružení se do řízení podle zákona přihlásilo.
 
 

26.3.1997 zástupkyně sdružení nahlížela do dokumentace. Z dokumentace bylo patrné, že změna z hlediska stavební a technologické činnosti bude poměrně značného rozsahu. Pro dokreslení možno uvést citaci z dokumentace : “ Pro dodatkové stavebně montážní konstrukce spojené s touto změnou se předpokládá spotřeba cca 315 m³ betonu a železobetonu v běžné kvalitě, cca 50 m³ cihelného zdiva a cca 16 t ocelových konstrukcí pro nová zařízení navíc cca 230 t technologické oceli. Celkem se zruší 50 ks zařízení a doplní se 52 ks nových zařízení. Celkové náklady se předpokládají 200.000.000 Kč.”

Při nahlížení do spisu byly zjištěny následující nedostatky :

1) - stavební úřad nezabezpečil předložení všech potřebných podkladů (§ 62 SZ) 

- nepředložil řádný popis změn a jejich porovnání se stavebním povolením a ověřenou dokumentací (§ 28, odst. 1 b) ÚSŘ)

- nebylo možné posoudit, zda dokumentace splňuje podmínky územního rozhodnutí (§ 62, odst. 1 a) SZ)

2) V prostoru původně vyhrazeném 3. a 4. bloku JETE je doplněn nový technologický uzel míchaných kónických nádrží radioaktivního kondenzátu (2 x 60 m³). Viz DÚP č. 303 a 409 v technické zprávě.

a) Je to v rozporu s územním rozhodnutím č.j.JETE 282/87/328-Má ze dne 14.1.1988.

b) Nutné je posouzení podle zákona č. 244/92 Sb. (Jedná se o zpracování nízko a středně RAO z provozu jaderných elektráren)

3) V technické zprávě je uvedena spousta dodatků, které mají být podle našeho názoru řešeny samostatnými projekty. K těmto konkrétním dodatkům nebyla k dispozici žádná dokumentace.

4) Budova pomocných aktivních provozů je jaderým zařízením. Je to zařízení pro skladování, zpracování a ukládání jaderných materiálů, které vznikají a jsou potřebné při provozu jaderného reaktoru.

- chyběl souhlas SÚJB podle § 6, odst.1 a), zákona č. 28/84 Sb.

- jedná se o změny stavby, kde dochází ke zpracování vysoce, středně a nízko aktivních radioaktivních odpadů. Proto je nutné posouzení podle zákona č. 244/92 Sb.(EIA)

- chyběl situační výkres, neboť se měnilo vnější půdorysné uspořádání stavby - § 28, odst.2 a) ÚSŘ

5) Chybělo vyjádření dotčených orgánů státní správy u dodatků :

DÚP č. 294, DÚP č.303, DÚP č.307, DÚP č. 388, DÚP č.409, DÚP č.453, DÚP č.504 (§ 28, odst.2 d) ÚSŘ)

6) V dokumetaci byla zmíněna změna ASŘTP uvedením seznamu strojů a zařízení, které byly zrušeny a nově instalovány

50 ks zrušeno

52 ks nově instalováno

- ve spisu nebyl předložen žádný popis změn a jejich porovnání se stavebním povolením a ověřenou dokumentací ( § 28, odst. 1 b) ÚSŘ)

- nebyl předložen žádný doklad o projednání těchto změn s orgány státní správy ( § 28, odst. 2 d) ÚSŘ)

- nebyl předložen technický popis změn spolu s údaji, zda změny mají účinek na okolní stavby ( § 28, odst. 2 c) ÚSŘ)

7) Změny vyvolané dodatkem v části technologie vyvolávají menší změny i ve stavební části reaktorovny, objekt 800/01,04 (budova reaktoru), jako jsou nové průchodky, nové základy pro nádrže a čerpadla a jejich kotvení v dříve rezervní místnosti A 039 na podl.-4,2 m- . Toto bylo uvedeno v technické zprávě a

- nebyl přiložen souhlas SÚJB podle § 6, odst.1 a) zákona č. 28/84 Sb.

- nebyla tato změna posouzena podle zákona č. 244/92 Sb. ( změna stavby jaderné elektrárny)
 
 

3.4.1997 podalo Sdružení Jihočeské matky, jakožto účastník řízení o povolení změny stavby před jejím dokončením “Budovy pomocných aktivních provozů” na Okresní úřad v Českých Budějovicích své vyjádření a připomínky ke stanovené dokumentaci a správnímu spisu :

Námitka č.1 : Při ústním jednání nebyly předloženy doklady o tom, že by proběhlo posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Jde o porušení zákona č. 244/92 Sb. Stavební úřad předložil dopis předaný investorem, který dne 21.8.1996 zaslal ředitel odboru MŽP ing. Obluk JETE Temelín. Zde ing. Obluk sděluje, že dojde ke snížení zátěže životního prostředí, a tudíž navrhované změny není zapotřebí posuzovat podle zmíněného zákona. Tento závěr je chybný. Pracovník ministerstva se zde dopustil nesprávného výkladu zákona. Zákon nedělí změny staveb na ty jež prospějí a na ty, jež neprospějí životnímu prostředí.

Mimo projednání v rámci procedury EIA je možno ponechat pouze zcela nevýznamné dílčí změny. V projednávaném případě jde o změny podstatné z hlediska radiační bezpečnosti a vlivů na životní prostředí. Dopis ing. Obluka nalze učinit podkladem pro rozhodnutí, protože je v rozporu se zákonem.

Námitka č. 2 : Ing. Obluk ve svém výše zmíněném dopise uvádí jako jeden z podkladů svého rozhodování rovněž : “Hodnocení vlivu změny stavby na životní prostředí” zpracované ing. Věrou Křížovou, DrSc. z VŠCHT Praha. V citovanén dopise ing. Obluk upozorňuje, že posouzení dopadů na životní prostředí je v kompetenci stavebních úřadů. Činí tak v souladu s § 62 odstavec 1, písm.b) stavebního zákona, který takovou povinnost stavebnímu úřadu ukládá. Naše námitka spočívá v tom, že stavební úřad neshromáždil prakticky žádné podklady pro takové posouzení a spokojuje se s několikastránkovým povšechným textem v rámci technické zprávy. Přitom stavební úřad má právo požádat žadatele o doplnění podkladů, v tomto konkrétním případě žádat předložení zmíněného hodnocení ing. Křížové. Tento materiál neměl stavební úřad zjevně k dispozici. Naše žádost o nahlédnutí do tohoto podkladu zůstala bezvýsledná. Z výše uvedeného je zřejmé, že stavební úřad neshromáždil dostatečný podklad pro rozhodnutí a nezjistil úplný stav věci, jak to zákon ukládá.

Námitka č. 3 : Podklady k tomuto rozhodnutí nebyly úplné ani co se týče dokumentace stavby před změnou, na níž právě projednaná změna navazuje. Tím byl porušen zjevně § 28,odst. 1 písmeno b) vyhlášky č. 85/1986 Sb. Zejména nám bylo na ústním jednání výslovně odepřeno nahlédnutí do změny stavebního povolení, kterou došlo k prodloužení platnosti stavebního úřadu, pokud jde o další změny tohoto povolení, nemohli účastníci ani dotčené orgány prověřit, protože jim bylo odepřeno nahlédnutí do těchto podkladů. Přítomný pracovník investora uvedl např., že v souvislosti s výše projednávanou změnou budou provedeny velké stavební změny v reaktorovně s nutností provést znovu statické výpočty. 

Vzhledem k výše uvedeným námitkám a jejich zásadnímu charakteru navrhujeme, aby stavební úřad :

- doplnil podklady pro rozhodnutí podle výše uvedených námitek 

- sdělil účastníkům a dotčeným orgánům doplnění rozhodnutí, kdy a kde je možno se s tímto doplněním seznámit a do kdy je možno podat připomínky a námitky

9.5.1997 Okresní úřad v Českých Budějovicích vydal rozhodnutí, kterým povolil změny na stavbě budovy pomocných aktivních provozů a naše námitky zamítl.

27.5.1997 se naše sdružení odvolalo proti rozhodnutí Okresního úřadu v Českých Budějovicích k Ministerstvu pro místní rozvoj.

12.9.1997 vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj (regionální pracoviště v Českých Budějovicích ) rozhodnutí, kterým zamítlo naše námitky a potvrdilo rozhodnutí Okresního úřadu v Českých Budějovicích.

21.11.1997 podalo Sdružení Jihočeské matky žalobu k Vrchnímu soudu v Praze o přezkum rozhodnutí žalovaného a tím bylo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.
 
 

7.1.1998 podalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vyjádření k Vrchnímu soudu v Praze

Na základě Vašeho usnesení č.j. 6 A 82/97-11 ze dne 3.12.97 Vám zasíláme vyjádření k výše uvedené žalobě.

ad. 1 - Tento bod ponecháváme bez vyjádření, neboť žalobce zde pouze uvádí předmět žaloby, stručný časový průběh správního řízení a konstatuje, že napadené rozhodnutí i rozhodnutí prvoinstanční trpí vadami, pro které je napadá v plném rozsahu.

ad.II - Předmětem žádosti o změnu stavby před jejím dokončením ve smyslu § 68 Stavebního zákona , respektive té části, která byla projednána OkÚ, RRR České Budějovice, byly změny v technologii JETE týkající se oblasti tvorby, úpravy a skladování radioaktivního odpadu. Vzhledem k tomu, že se jednalo o řízení dle Stavebního zákona, které se dotýkalo zájmů chráněných zvláštními předpisy, postupoval pak stavební úřad v souladu s § 126 tohoto zákona. Zda je nutné provést posouzení vlivu na životní prostředí podle zákona č. 244/92 Sb. , či nikoliv spadá zcela do kompetence příslušného dotčeného orgánu státní správy, tedy v tomto případě Ministerstva životního prostředí ČR a pokud tento stanoví, že předmětná změna nepodléhá shora zmíněnému procesu posuzování vlivu na životní prostředí, je nutno toto stanovisko považovat za podklad pro rozhodnutí ve věci samé. Pro úplnost pak dodáváme, že předmětné změny se přímo nedotýkají ani zájmů chráněných zák. č. 114/92 Sb. , v tom smyslu, že by způsobily závažné zásahy do krajiny, které by vyžadovaly zpracování biologického hodnocení v souladu s § 67 tohoto zákona , což bylo potvrzeno ve stanovisku OkÚ-RŽP Č. Budějovice, tedy příslušného orgánu ochrany přírody.

Nelze tedy souhlasit s názorem žalobce, že jak prvoinstanční, tak i odvolací orgán porušil § 11 odst. 1 zák.č.244/92 Sb.

ad. III - V souvislosti s poukazováním na údajnou nezbytnost stanoviska EIA, bez něhož stavební úřad nemůže vydat své rozhodnutí, pak žalobce upozorňuje na povinnost stavebního úřadu přezkoumat, zda toto stanovisko bylo vydáno zákonným způsobem a má požadované náležitosti. V souvislosti s tím je pak zpochybňován i dopis MŽP ČR č.j. 1076/OPVŽP/96 ze dne 21.8.96 a následný záznam z projednávání předmětných změn na MŽP ČR, přičemž žalobce upozorňuje na nedodržení postupu při posuzování staveb ve smyslu § 6, §7, §9 a § 10 zák.č. 244/92 Sb.

V tomto případě však příslušný orgán t.j. MŽP ČR pouze sdělil, že se posuzování vlivu nebude provádět a sdělil to stavebníkovi a následně v rámci projednávání změn toto své uvážení potvrdil. Výše uvedený dopis MŽP ČR je tedy zapotřebí posuzovat v souladu s § 5 odst. 4 zák. č. 244/92 Sb. Oznámení a dokumentace dle § 5 odst. 2 a 3 tohoto zákona se předkládá v případě kdy k posuzování vlivu dochází . Následný postup se smyslu žalobcem § se pak vztahuje rovněž k tomuto případu.

Dne 10.4.97 tudíž po datu ústního jednání, se pak opravdu uskutečnilo jednání mezi ředitelem odboru posuzování vlivu na životní prostředí MŽP ČR a zástupci OkÚ Č. Budějovice, nicméně dopisem č.j. 325/97-Má ze dne 29.4.1997 byl žalobce seznámen se skutečností, že došlo k doplnění řízení o změně předmětné stavby, a bylo mu umožněno se s doplňujícími doklady seznámit a podat i doplňující připomínky a stanoviska.

ad IV - Formulace Okresního úřadu - RRR Č. Budějovice, kterou použil ve výrokové části svého rozhodnutí č.j. VÚP 325/97/330-Má ze dne 9.5.97 a sice že ověřená projektová dokumentace je součástí rozhodnutí, jímž stavební úřad povolil předmětnou změnu stavby, lze skutečně považovat za zavádějící. Ačkoliv stavební úřad ohledně zaslání vyhotovení ověřené dokumentace postupoval v souladu s § 27 odst. 1 vyhl. č. 85/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dle výše uvedeného by vyhotovení ověřené dokumentace měli obdržet skutečně všichni účastníci řízení. V daném případě stavební úřad sice této formulace použil z důvodu, že dle § 66 Stavebního zákona je povinen ve výrokové části stavbu výstižně a jednoznačně specifikovat, což činí právě projektová dokumentace, zatímco slovní popis by byl vzhledem k tomu, že jde o stavbu složitou, značně obtížný, nicméně měl tento odkaz formulovat jiným způsobem.

ad V - Dodatek bezpečnostní zprávy nebyl součástí spisového materiálu, neboť se nejednalo přímo o podklad pro rozhodování stavebního úřadu. Tento dodatek byl podkladem pro rozhodování SÚJB. Pokud se žalobce domnívá, že byl zkrácen ve svých právech, neboť SÚJB považuje za účastníka řízení pouze žadatele, a tudíž neměl možnost uplatnit proti rozhodnutí tohoto orgánu žádný opravný prostředek, mohl se nápravy dožadovat za pomoci mimořádného opravného prostředku ve smyslu § 65 zák. č. 71/1967 Sb. Řízení před SÚJB je samostatným správním řízením, které je ukončeno správním rozhodnutím, jež tvoří jeden ze závazných podkladů pro rozhodnutí stavebního úřadu.

ad VI-1) Posouzení vlivů projednávané změny stavby na životní prostředí se v daném případě vůbec neuskutečnilo (MŽP ČR jakožto příslušný orgán toto posouzení nestanovil), a proto žalobce neměl možnost se této procedury účastnit. Ke zkrácení na jeho zákonných právech tedy ani dojít nemohlo.

ad VI-2) K zavádějící formulaci, jež stavební úřad použil ve výroku svého rozhodnutí, jsme se již výše vyjadřovali. Projektová dokumentace, jež byla stavebním úřadem schválena jeho rozhodnutím VÚP 325/97/330-Má ze dne 9.5.1997 byla účastníkům řízení v rámci projednávání změny stavby předložena, měli možnost uplatnit k ní i své případné námitky a připomínky. Práva účastníků řízení tudíž výše uvedeným pochybením stavebního úřadu nemohla být žádným zásadním způsobem poškozena.

ad VI-3) Doplnění podkladů pro rozhodnutí, ke kterému v průběhu prvoinstančního správního řízení došlo, jsme také již výše rozebrali a na základě předloženého spisového materiálu nelze ani v tomto bodě souhlasit s tvrzením žalobce, že byly porušeny základní zásady správního řízení, neboť i s doplňujícími podklady byli účastníci řízení seznámeni a měli možnost se k nim vyjádřit.

Závěrem lze tedy k žalobě uvést, že nelze souhlasit s trvrzením žalobce, že rozhodnutím orgánů státní správy byl zkrácen na svých právech, proto navrhujeme žalobu zamítnout.
 
 

ing. Viktor Tomšík

vedoucí regionálního pracoviště MMR ČR
 
 
 
 

16.1.1998 podal Okresní úřad v Českých Budějovicích vyjádření k Vrchnímu soudu v Praze

Věc : stanovisko prvoinstančního orgánu k žalobě ozn. 6 A 82/97-11 u Vrchního soudu v Praze. 

Jelikož se domníváme, že uvedená žaloba Obč. sdružení se především dotýká prvoinstančního rozhodnutí dovolujeme si k ní zaujmout stanovisko :

V proběhlém řízení o “změně rozestavěné stavby” - Budovy pomocných provozů - oddělení čistících stanic RA mědií na JE Temelín (dále jen BPP) se žalobce domáhal a domáhá uplatnění zákona č. 114/92 Sb.

K tomuto požadavku uvádíme nejprve tyto věcné skutečnosti :

Územní řízení o umístění stavby BPP JE Temelín proběhlo v roce 1985 (č.j. JETE 35/85/328/1 - Má ze dne 12.7.1985). U tehdejšího odboru výstavby a územního plánování ONV v Č. Budějovicích.

Stavební řízení a povolení na tuto stavbu v roce 1986 (č.j. JETE 161/86/332/4-Má ze dne 22.11.1986).

Stavba JE Temelín i tohoto objektu v současné době je v realizaci (rozestavěnou stavbou).

K řízení o “změně rozestavěné stavby” (změna stavby před dokončením § 68 stav. zákona) BPP předložil stavebník projektovou dokumentaci, která řeší stavebně technickými úpravami, organizačními změnami ve způsobu řešení sběru, třídění, úpravy, skladování a finálním zpracováním radioaktivních odpadů potřebu snížení konečného množství ukládaných RA odpadů v sudech k trvalému uložení v Dukovanech a to z původních 5.500 ks/rok na 1.250 ks/rok.

Projektovanými změnami nedochází při provozu k jiným dalším vstupům do životního prostředí.

Tyto věcné skutečnosti byly v proběhlém řízení potvrzeny stanovisky a rozhodnutími dotčených orgánů státní správy.

Projekt byl zpracován za účelem snížení množství ukládaných RAO do ŽP.

K proběhlému řízení a aplikaci zákonů.

Zákon č. 244/1992 Sb. o posuzování vlivu (staveb a činností) na ŽP ve svých úvodních a závěrečných ustanoveních odpovídá na otázky : Co, kdy, jak - Takto :

1. V § 1 , 2 ve vazbě na závěrečná ustanovení

Předmětem úpravy je posuzování vlivu připravovaných staveb, jejich změn a změn v jejich užívání a ( to dle ust. stavebního zákona). Slovo připravovaných má zde dvojí význam .

- vztahuje se k účinnosti zákona v závěrečných ustanoveních tj. směřuje do budoucnosti není retroaaktivní

- ve vztahu ke stavebnímu zákonu připravování staveb je období ke shromažďování podkĺadů pro územní řízení jehož výsledkem je vydání územního rozhodnutí (viz vysvětlivka bod 1 § 1 zák. č. 244/1992 Sb.)

2. v § 1

Dále jsou to činnosti - povinnosti (viz vysvětlivka č.2 téhož zákona) obecně směřující do sféry přípravy ale v oblasti obecných lidských činností.

3. V § 1

Rovněž je tomu tak u technologií (vysvětlivka č. 3 k § 1 zák. č. 244/1992 Sb.)

Povinnosti pod bodem 2 a 3 se realizují tak, jak upravuje odst. 1 § 20 zál.č. 17/1992 Sb. shodně se stavebním zákonem - v řízení před vydáním rozhodnutí (podle zvl. předpisů, vysvětlivka č. 1 v zák. č. 17/1992 Sb. - tj. podle zák. č. 50/1976 Sb. stavebního řádu) což je rovněž období před vydáním územního rozhodnutí.

Jiné řízení dle stav. zákona to z jeho logiky ani být nemůže (viz odst. 4 § 126 stav. zákona).

4. V § 1

Rozvojové koncepce a programy (bod 4 vysvětlivek ve vztahu k § 20 odst. 20 zák. č. 17/1992 Sb. se zásady ochrany ŽP přiměřeně vztahují i na jejich projednání.

5. V § 1

Výrobky - (viz vysvětlivka bod 3 - ve vztahu k § 17 odst. 3, zák.č.17/1992 Sb.) - je povinnost směřující k obecným lidským činnostem.

V žalovaném případě územní řízení proběhlo jak výše uvedeno ( v odstavci o věcných skutečnostech) v roce 1985.

Jiné územní řízení v této věci objektivně neproběhlo.

Z téhož důvodu nebylo nutné pro projednávaný případ zpracovávati ani žádné posuzování vlivu stavby na ŽP dle zák. č. 244/1992 Sb.

Žalobou napadený případ se projednával v řízení dle § 68 ve vazbě na ust. § 66 tedy ve staveb. řízení resp. v řízení o změně rozestavěné stavby za použití § 126 stav. zákona.

V zák. č. 244/1992 Sb. není (jak výše uvedeno) vyslovena povinnost prováděti posuzování vlivu na ŽP u projednávaných změn rozestavěných staveb a změn v užívání staveb.

Žalobou napadený výklad č. 1/EIA/92 k ust. § 1 zák. č. 244/92 Sb. k ust. § 1 zák. č. 244/92 Sb. se snaží postihnout a napravit alespoň z části co v zákoně chybí.

Posuzováním však postihuje (viz odůvodnění k vykladu - první odstavec s odvoláním na § 1 vyhl. č. 85/1976 Sb.) jen projednávání - změn dokončených staveb a jejich užívání.

Posuzování změn rozestavěných staveb zůstalo tedy jak v zák. č. 244/92 Sb. tak v jeho výše uvedeném výkladu v ů b e c n e u p r a v e n o.

Vykladem je upraven další nedostatek zák. č. 244/92 Sb. tj. nadbytečnost a společensky nežádoucí projednávání jakýchkoliv změn jejichž záměrem je zlepšování dosavadních parametrů výstupu do ŽP (pod zákony a normami stanovené limity nebo navrženými projektovými řešeními u kterých dochází k úplnému odstranění výstupu do ŽP - výstupy jsou surovinou pro další zpracování ve výrobním procesu apod. - pokud by šlo ovšem o změnu stávající stavby).

Tato změna rozestavěné stavby byla tedy projednávána klasickým způsobem v řešení dle stavebního zákona § 68 resp. § 66 na základě věcného posouzení předkládané projektové dokumentace a za použití obecných závazných právních předpisů přijatých k ochraně jednotlivých složek ŽP ( § 126 stav. zákona).

Povolující stavební úřad v rámci tohoto řízení shromáždil potřebná vyjáddření a rozhodnutí dotčených orgánů státní správy a na základě těchto rozhodl.

Mezi zajímavé skutečnosti patří i další otázky spojené s účastenstvím občanských sdružení v proběhlém řízení a z toho vyplývajících zhodnocení budoucích jejich práv.

Jak jsme uvedli v našem stanovisku k podaným odvoláním Občanských sdružení , občanským sdružením bylo umožněno v souladu s aplikací ust. odst. 2 § 70 zák. č. 114/92 Sb. účastnit se změnového řízení s cílem ověřit zda v tomto řízení by mohly být dotčeny zájmy ochrany přírody hájené tímto zákonem.

Během řízení a dle vyjádření orgánů státní správy a hodnocení povolujícím stavebním úřadem bylo prokázáno, že v řízení nebyly dotčeny zájmy hájené tímto zákonem. Přijatým hodnocením bylo zpochybněno i účastenství těchto iniciativ. Ani v podaném odvolání nebyly uplatněny námitky směřující k ochraně přírody a krajiny.

Ve stanovisku bylo tedy konstatováno, že občanská sdružení, která se účastnila řízení vlastně ani účastníkem řízení být neměla.

Tato skutečnost nebyla v odvolacím rozhodnutí zpochybněna avšak ani výrazně konstatována.
 
 

JUDr. Bedřich Hovorka

Vedoucí RRR,OkÚ v Č.B.

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Miloslava Šolína v právní věci žalobce Sdružení Jihočeské matky, občanské sdružení Krajinská 42, České Budějovice, zastoupeného advokátem JUDr. Petrem Kužvartem, Za Zelenou liškou 967/B, 140 00 Praha 4, proti žalovanému Ministerstvu pro místní rozvoj, Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného (regionální pracoviště České Budějovice) ze dne 12.9.1997, čj. 541/RPČB/Am

I. Rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj (regionální pracoviště České Budějovice) ze dne 12.9.1997, čj. 541/RPČB/Am a rozhodnutí Okresního úřadu v Českých Budějovicích ze dne 9.5.1997, čj. VÚP 325/97/330-Má se zrušují.

II. Věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho advokáta na nákladech řízení částku 9.100 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Z celé výše popsané procedury je patrné, jak zdlouhavé bylo celé řízení ve věci změny stavby budovy pomocných aktivních provozů na jaderné elektrárně Temelín. Již v počátcích tohoto řízení naše sdružení upozorňovalo, že není provedeno posouzení změny této stavby podle zákona č. 244/92 Sb. Až nakonec Vrchní soud v Praze náš názor potvrdil. 

Do budoucna z tohoto rozhodnutí soudu vyplývá povinnost Okresního úřadu znovu věc týkající se změny stavby budovy pomocných aktivních provozů projednat podle stavebního zákona s tím, že musí být před vydáním rozhodnutí změna stavby posouzena podle zákona č. 244/92 Sb. Ve skutečnosti musí proběhnout veřejné projednání vlivu změny stavby na životní prostředí, kterého se může podle zákona č. 244/92 Sb. zúčastnit veřejnost. Výsledkem celého procesu bude stanovisko, které musí být vydáno před stavebním řízením. 

V závěrečné zprávě expertní komise JETE je i tento proces podle zákona č. 244/92 Sb. posuzován a je konstatováno, že může dojít k prodloužení stavby v řádu o několik měsíců až let. 

Do dnešního dne Okresní úřad nepodal žádné informace Sdružení Jihočeské matky o dalším průběhu řízení ve věci budovy pomocných aktivních provozů, i když je již od února 1999 původní vydané povolení neplatné, protože bylo soudem zrušeno.