Téma:
TEMELÍN (zdroj: Sdružení Jihočeské matky)
Budova pomocných aktivních provozů
na Jaderné elektrárně Temelín
( účast v řízeních podle stavebního
zákona)
Stručně provedený soupis jednotlivých
jednání na Okresním úřadě v Českých Budějovicích v této věci spolu s vyvozením
závěrů :
14.3.1997 zaslal Okresní úřad
v Č.B. Sdružení Jihočeské matky oznámení o zahájení řízení ke změně stavby
před jejím dokončením “Budovy pomocných aktivních provozů” - změny v oblasti
tvorby, úpravy, skladování radioaktivních odpadů v JE Temelín. Ústní jednání
, kde mohou být nejpozději vzneseny námitky , bylo stanoveno na den 3.4.1997.
Sdružení se do řízení podle zákona
přihlásilo.
26.3.1997 zástupkyně sdružení
nahlížela do dokumentace. Z dokumentace bylo patrné, že změna z hlediska
stavební a technologické činnosti bude poměrně značného rozsahu. Pro dokreslení
možno uvést citaci z dokumentace : “ Pro dodatkové stavebně montážní
konstrukce spojené s touto změnou se předpokládá spotřeba cca 315 m3
betonu a železobetonu v běžné kvalitě, cca 50 m3 cihelného zdiva
a cca 16 t ocelových konstrukcí pro nová zařízení navíc cca 230 t technologické
oceli. Celkem se zruší 50 ks zařízení a doplní se 52 ks nových zařízení.
Celkové náklady se předpokládají 200.000.000 Kč.”
Při nahlížení do spisu byly zjištěny
následující nedostatky :
1) - stavební úřad nezabezpečil předložení
všech potřebných podkladů (§ 62 SZ)
- nepředložil řádný popis změn a jejich
porovnání se stavebním povolením a ověřenou dokumentací (§ 28, odst. 1
b) ÚSŘ)
- nebylo možné posoudit, zda dokumentace
splňuje podmínky územního rozhodnutí (§ 62, odst. 1 a) SZ)
2) V prostoru původně vyhrazeném 3.
a 4. bloku JETE je doplněn nový technologický uzel míchaných kónických
nádrží radioaktivního kondenzátu (2 x 60 m3). Viz DÚP č. 303
a 409 v technické zprávě.
a) Je to v rozporu s územním rozhodnutím
č.j.JETE 282/87/328-Má ze dne 14.1.1988.
b) Nutné je posouzení podle zákona
č. 244/92 Sb. (Jedná se o zpracování nízko a středně RAO z provozu jaderných
elektráren)
3) V technické zprávě je uvedena spousta
dodatků, které mají být podle našeho názoru řešeny samostatnými projekty.
K těmto konkrétním dodatkům nebyla k dispozici žádná dokumentace.
4) Budova pomocných aktivních provozů
je jaderým zařízením. Je to zařízení pro skladování, zpracování a ukládání
jaderných materiálů, které vznikají a jsou potřebné při provozu jaderného
reaktoru.
- chyběl souhlas SÚJB podle § 6, odst.1
a), zákona č. 28/84 Sb.
- jedná se o změny stavby, kde dochází
ke zpracování vysoce, středně a nízko aktivních radioaktivních odpadů.
Proto je nutné posouzení podle zákona č. 244/92 Sb.(EIA)
- chyběl situační výkres, neboť se
měnilo vnější půdorysné uspořádání stavby - § 28, odst.2 a) ÚSŘ
5) Chybělo vyjádření dotčených orgánů
státní správy u dodatků :
DÚP č. 294, DÚP č.303, DÚP č.307, DÚP
č. 388, DÚP č.409, DÚP č.453, DÚP č.504 (§ 28, odst.2 d) ÚSŘ)
6) V dokumetaci byla zmíněna změna
ASŘTP uvedením seznamu strojů a zařízení, které byly zrušeny a nově instalovány
50 ks zrušeno
52 ks nově instalováno
- ve spisu nebyl předložen žádný popis
změn a jejich porovnání se stavebním povolením a ověřenou dokumentací (
§ 28, odst. 1 b) ÚSŘ)
- nebyl předložen žádný doklad o projednání
těchto změn s orgány státní správy ( § 28, odst. 2 d) ÚSŘ)
- nebyl předložen technický popis změn
spolu s údaji, zda změny mají účinek na okolní stavby ( § 28, odst. 2 c)
ÚSŘ)
7) Změny vyvolané dodatkem v části
technologie vyvolávají menší změny i ve stavební části reaktorovny, objekt
800/01,04 (budova reaktoru), jako jsou nové průchodky, nové základy pro
nádrže a čerpadla a jejich kotvení v dříve rezervní místnosti A 039 na
podl.-4,2 m- . Toto bylo uvedeno v technické zprávě a
- nebyl přiložen souhlas SÚJB podle
§ 6, odst.1 a) zákona č. 28/84 Sb.
- nebyla tato změna posouzena podle
zákona č. 244/92 Sb. ( změna stavby jaderné elektrárny)
3.4.1997 podalo Sdružení Jihočeské
matky, jakožto účastník řízení o povolení změny stavby před jejím dokončením
“Budovy pomocných aktivních provozů” na Okresní úřad v Českých Budějovicích
své vyjádření a připomínky ke stanovené dokumentaci a správnímu spisu :
Námitka č.1 : Při ústním jednání nebyly
předloženy doklady o tom, že by proběhlo posouzení vlivu stavby na životní
prostředí. Jde o porušení zákona č. 244/92 Sb. Stavební úřad předložil
dopis předaný investorem, který dne 21.8.1996 zaslal ředitel odboru MŽP
ing. Obluk JETE Temelín. Zde ing. Obluk sděluje, že dojde ke snížení zátěže
životního prostředí, a tudíž navrhované změny není zapotřebí posuzovat
podle zmíněného zákona. Tento závěr je chybný. Pracovník ministerstva se
zde dopustil nesprávného výkladu zákona. Zákon nedělí změny staveb na ty
jež prospějí a na ty, jež neprospějí životnímu prostředí.
Mimo projednání v rámci procedury EIA
je možno ponechat pouze zcela nevýznamné dílčí změny. V projednávaném případě
jde o změny podstatné z hlediska radiační bezpečnosti a vlivů na životní
prostředí. Dopis ing. Obluka nalze učinit podkladem pro rozhodnutí, protože
je v rozporu se zákonem.
Námitka č. 2 : Ing. Obluk ve svém výše
zmíněném dopise uvádí jako jeden z podkladů svého rozhodování rovněž :
“Hodnocení vlivu změny stavby na životní prostředí” zpracované ing. Věrou
Křížovou, DrSc. z VŠCHT Praha. V citovanén dopise ing. Obluk upozorňuje,
že posouzení dopadů na životní prostředí je v kompetenci stavebních úřadů.
Činí tak v souladu s § 62 odstavec 1, písm.b) stavebního zákona, který
takovou povinnost stavebnímu úřadu ukládá. Naše námitka spočívá v tom,
že stavební úřad neshromáždil prakticky žádné podklady pro takové posouzení
a spokojuje se s několikastránkovým povšechným textem v rámci technické
zprávy. Přitom stavební úřad má právo požádat žadatele o doplnění podkladů,
v tomto konkrétním případě žádat předložení zmíněného hodnocení ing. Křížové.
Tento materiál neměl stavební úřad zjevně k dispozici. Naše žádost o nahlédnutí
do tohoto podkladu zůstala bezvýsledná. Z výše uvedeného je zřejmé, že
stavební úřad neshromáždil dostatečný podklad pro rozhodnutí a nezjistil
úplný stav věci, jak to zákon ukládá.
Námitka č. 3 : Podklady k tomuto rozhodnutí
nebyly úplné ani co se týče dokumentace stavby před změnou, na níž právě
projednaná změna navazuje. Tím byl porušen zjevně § 28,odst. 1 písmeno
b) vyhlášky č. 85/1986 Sb. Zejména nám bylo na ústním jednání výslovně
odepřeno nahlédnutí do změny stavebního povolení, kterou došlo k prodloužení
platnosti stavebního úřadu, pokud jde o další změny tohoto povolení, nemohli
účastníci ani dotčené orgány prověřit, protože jim bylo odepřeno nahlédnutí
do těchto podkladů. Přítomný pracovník investora uvedl např., že v souvislosti
s výše projednávanou změnou budou provedeny velké stavební změny v reaktorovně
s nutností provést znovu statické výpočty.
Vzhledem k výše uvedeným námitkám a
jejich zásadnímu charakteru navrhujeme, aby stavební úřad :
- doplnil podklady pro rozhodnutí podle
výše uvedených námitek
- sdělil účastníkům a dotčeným orgánům
doplnění rozhodnutí, kdy a kde je možno se s tímto doplněním seznámit a
do kdy je možno podat připomínky a námitky
9.5.1997 Okresní úřad v Českých Budějovicích
vydal rozhodnutí, kterým povolil změny na stavbě budovy pomocných aktivních
provozů a naše námitky zamítl.
27.5.1997 se naše sdružení odvolalo
proti rozhodnutí Okresního úřadu v Českých Budějovicích k Ministerstvu
pro místní rozvoj.
12.9.1997 vydalo Ministerstvo pro místní
rozvoj (regionální pracoviště v Českých Budějovicích ) rozhodnutí, kterým
zamítlo naše námitky a potvrdilo rozhodnutí Okresního úřadu v Českých Budějovicích.
21.11.1997 podalo Sdružení Jihočeské
matky žalobu k Vrchnímu soudu v Praze o přezkum rozhodnutí žalovaného a
tím bylo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.
7.1.1998 podalo Ministerstvo
pro místní rozvoj ČR vyjádření k Vrchnímu soudu v Praze
Věc : Vyjádření k žalobě č.j. 6
A 82/97-11 Hnutí Jihočeských matek, se sídlem Krajinská 42, České Budějovice
zast. JUDr. Petrem Kužvartem, advokátem se sídlem Za Zelenou liškou 967/B,
Praha 4 o přezkum rozhodnutí žalovaného MMR ČR č.j. 541/RPČB/Am ze dne
12.9.97 ve věci povolení změn stavby před jejím dokončením - Budovy pomocných
provozů - odd. čistících stanic RA medií na JE Temelín.
Na základě Vašeho usnesení č.j. 6 A 82/97-11 ze dne
3.12.97 Vám zasíláme vyjádření k výše uvedené žalobě.
ad. 1 - Tento bod ponecháváme
bez vyjádření, neboť žalobce
zde pouze uvádí předmět žaloby, stručný časový průběh správního řízení
a konstatuje, že napadené rozhodnutí i rozhodnutí prvoinstanční trpí vadami,
pro které je napadá v plném rozsahu.
ad.II - Předmětem žádosti o
změnu stavby před jejím dokončením ve smyslu § 68 Stavebního zákona , respektive
té části, která byla projednána OkÚ, RRR České Budějovice, byly změny v
technologii JETE týkající se oblasti tvorby, úpravy a skladování radioaktivního
odpadu. Vzhledem k tomu, že se jednalo o řízení dle Stavebního zákona,
které se dotýkalo zájmů chráněných zvláštními předpisy, postupoval pak
stavební úřad v souladu s § 126 tohoto zákona. Zda je nutné provést posouzení
vlivu na životní prostředí podle zákona č. 244/92 Sb. , či nikoliv spadá
zcela do kompetence příslušného dotčeného orgánu státní správy, tedy v
tomto případě Ministerstva životního prostředí ČR a pokud tento stanoví,
že předmětná změna nepodléhá shora zmíněnému procesu posuzování vlivu na
životní prostředí, je nutno toto stanovisko považovat za podklad pro rozhodnutí
ve věci samé. Pro úplnost pak dodáváme, že předmětné změny se přímo nedotýkají
ani zájmů chráněných zák. č. 114/92 Sb. , v tom smyslu, že by způsobily
závažné zásahy do krajiny, které by vyžadovaly zpracování biologického
hodnocení v souladu s § 67 tohoto zákona , což bylo potvrzeno ve stanovisku
OkÚ-RŽP Č. Budějovice, tedy příslušného orgánu ochrany přírody.
Nelze tedy souhlasit s názorem žalobce,
že jak prvoinstanční, tak i odvolací orgán porušil § 11 odst. 1 zák.č.244/92
Sb.
ad. III - V souvislosti s poukazováním
na údajnou nezbytnost stanoviska EIA, bez něhož stavební úřad nemůže vydat
své rozhodnutí, pak žalobce upozorňuje na povinnost stavebního úřadu přezkoumat,
zda toto stanovisko bylo vydáno zákonným způsobem a má požadované náležitosti.
V souvislosti s tím je pak zpochybňován i dopis MŽP ČR č.j. 1076/OPVŽP/96
ze dne 21.8.96 a následný záznam z projednávání předmětných změn na MŽP
ČR, přičemž žalobce upozorňuje na nedodržení postupu při posuzování staveb
ve smyslu § 6, §7, §9 a § 10 zák.č. 244/92 Sb.
V tomto případě však příslušný orgán
t.j. MŽP ČR pouze sdělil, že se posuzování vlivu nebude provádět a sdělil
to stavebníkovi a následně v rámci projednávání změn toto své uvážení potvrdil.
Výše uvedený dopis MŽP ČR je tedy zapotřebí posuzovat v souladu s § 5 odst.
4 zák. č. 244/92 Sb. Oznámení a dokumentace dle § 5 odst. 2 a 3 tohoto
zákona se předkládá v případě kdy k posuzování vlivu dochází . Následný
postup se smyslu žalobcem § se pak vztahuje rovněž k tomuto případu.
Dne 10.4.97 tudíž po datu ústního jednání,
se pak opravdu uskutečnilo jednání mezi ředitelem odboru posuzování vlivu
na životní prostředí MŽP ČR a zástupci OkÚ Č. Budějovice, nicméně dopisem
č.j. 325/97-Má ze dne 29.4.1997 byl žalobce seznámen se skutečností, že
došlo k doplnění řízení o změně předmětné stavby, a bylo mu umožněno se
s doplňujícími doklady seznámit a podat i doplňující připomínky a stanoviska.
ad IV - Formulace Okresního
úřadu - RRR Č. Budějovice, kterou použil ve výrokové části svého rozhodnutí
č.j. VÚP 325/97/330-Má ze dne 9.5.97 a sice že ověřená projektová dokumentace
je součástí rozhodnutí, jímž stavební úřad povolil předmětnou změnu stavby,
lze skutečně považovat za zavádějící. Ačkoliv stavební úřad ohledně zaslání
vyhotovení ověřené dokumentace postupoval v souladu s § 27 odst. 1 vyhl.
č. 85/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dle výše uvedeného by vyhotovení
ověřené dokumentace měli obdržet skutečně všichni účastníci řízení. V daném
případě stavební úřad sice této formulace použil z důvodu, že dle § 66
Stavebního zákona je povinen ve výrokové části stavbu výstižně a jednoznačně
specifikovat, což činí právě projektová dokumentace, zatímco slovní popis
by byl vzhledem k tomu, že jde o stavbu složitou, značně obtížný, nicméně
měl tento odkaz formulovat jiným způsobem.
ad V - Dodatek bezpečnostní
zprávy nebyl součástí spisového materiálu, neboť se nejednalo přímo o podklad
pro rozhodování stavebního úřadu. Tento dodatek byl podkladem pro rozhodování
SÚJB. Pokud se žalobce domnívá, že byl zkrácen ve svých právech, neboť
SÚJB považuje za účastníka řízení pouze žadatele, a tudíž neměl možnost
uplatnit proti rozhodnutí tohoto orgánu žádný opravný prostředek, mohl
se nápravy dožadovat za pomoci mimořádného opravného prostředku ve smyslu
§ 65 zák. č. 71/1967 Sb. Řízení před SÚJB je samostatným správním řízením,
které je ukončeno správním rozhodnutím, jež tvoří jeden ze závazných podkladů
pro rozhodnutí stavebního úřadu.
ad VI-1) Posouzení vlivů projednávané
změny stavby na životní prostředí se v daném případě vůbec neuskutečnilo
(MŽP ČR jakožto příslušný orgán toto posouzení nestanovil), a proto žalobce
neměl možnost se této procedury účastnit. Ke zkrácení na jeho zákonných
právech tedy ani dojít nemohlo.
ad VI-2) K zavádějící formulaci,
jež stavební úřad použil ve výroku svého rozhodnutí, jsme se již výše vyjadřovali.
Projektová dokumentace, jež byla stavebním úřadem schválena jeho rozhodnutím
VÚP 325/97/330-Má ze dne 9.5.1997 byla účastníkům řízení v rámci projednávání
změny stavby předložena, měli možnost uplatnit k ní i své případné námitky
a připomínky. Práva účastníků řízení tudíž výše uvedeným pochybením stavebního
úřadu nemohla být žádným zásadním způsobem poškozena.
ad VI-3) Doplnění podkladů pro
rozhodnutí, ke kterému v průběhu prvoinstančního správního řízení došlo,
jsme také již výše rozebrali a na základě předloženého spisového materiálu
nelze ani v tomto bodě souhlasit s tvrzením žalobce, že byly porušeny základní
zásady správního řízení, neboť i s doplňujícími podklady byli účastníci
řízení seznámeni a měli možnost se k nim vyjádřit.
Závěrem lze tedy k žalobě uvést, že
nelze souhlasit s trvrzením žalobce, že rozhodnutím orgánů státní správy
byl zkrácen na svých právech, proto navrhujeme žalobu zamítnout.
ing. Viktor Tomšík
vedoucí regionálního pracoviště MMR
ČR
16.1.1998 podal Okresní úřad
v Českých Budějovicích vyjádření k Vrchnímu soudu v Praze
Věc : stanovisko prvoinstančního
orgánu k žalobě ozn. 6 A 82/97-11 u Vrchního soudu v Praze.
Jelikož se domníváme, že uvedená žaloba
Obč. sdružení se především dotýká prvoinstančního rozhodnutí dovolujeme
si k ní zaujmout stanovisko :
V proběhlém řízení o “změně rozestavěné
stavby” - Budovy pomocných provozů - oddělení čistících stanic RA mědií
na JE Temelín (dále jen BPP) se žalobce domáhal a domáhá uplatnění zákona
č. 114/92 Sb.
K tomuto požadavku uvádíme nejprve
tyto věcné skutečnosti :
Územní řízení o umístění stavby BPP
JE Temelín proběhlo v roce 1985 (č.j. JETE 35/85/328/1 - Má ze dne 12.7.1985).
U tehdejšího odboru výstavby a územního plánování ONV v Č. Budějovicích.
Stavební řízení a povolení na tuto
stavbu v roce 1986 (č.j. JETE 161/86/332/4-Má ze dne 22.11.1986).
Stavba JE Temelín i tohoto objektu
v současné době je v realizaci (rozestavěnou stavbou).
K řízení o “změně rozestavěné stavby”
(změna stavby před dokončením § 68 stav. zákona) BPP předložil stavebník
projektovou dokumentaci, která řeší stavebně technickými úpravami, organizačními
změnami ve způsobu řešení sběru, třídění, úpravy, skladování a finálním
zpracováním radioaktivních odpadů potřebu snížení konečného množství ukládaných
RA odpadů v sudech k trvalému uložení v Dukovanech a to z původních 5.500
ks/rok na 1.250 ks/rok.
Projektovanými změnami nedochází při
provozu k jiným dalším vstupům do životního prostředí.
Tyto věcné skutečnosti byly v proběhlém
řízení potvrzeny stanovisky a rozhodnutími dotčených orgánů státní správy.
Projekt byl zpracován za účelem
snížení množství ukládaných RAO do ŽP.
K proběhlému řízení a aplikaci zákonů.
Zákon č. 244/1992 Sb. o posuzování
vlivu (staveb a činností) na ŽP ve svých úvodních a závěrečných ustanoveních
odpovídá na otázky : Co, kdy, jak - Takto :
1. V § 1 , 2 ve vazbě na závěrečná
ustanovení
Předmětem úpravy je posuzování vlivu
připravovaných staveb, jejich změn a změn v jejich užívání a
( to dle ust. stavebního zákona). Slovo připravovaných má
zde dvojí význam .
- vztahuje se k účinnosti zákona v
závěrečných ustanoveních tj. směřuje do budoucnosti není retroaaktivní
- ve vztahu ke stavebnímu zákonu připravování
staveb je období ke shromažďování podkĺadů pro územní řízení
jehož výsledkem je vydání územního rozhodnutí (viz vysvětlivka bod 1 §
1 zák. č. 244/1992 Sb.)
2. v § 1
Dále jsou to činnosti
- povinnosti (viz vysvětlivka č.2 téhož zákona) obecně směřující do sféry
přípravy ale v oblasti obecných lidských činností.
3. V § 1
Rovněž je tomu tak u technologií
(vysvětlivka č. 3 k § 1 zák. č. 244/1992 Sb.)
Povinnosti pod bodem 2 a 3 se realizují
tak, jak upravuje odst. 1 § 20 zál.č. 17/1992 Sb. shodně se stavebním zákonem
- v řízení před vydáním rozhodnutí (podle zvl. předpisů, vysvětlivka č.
1 v zák. č. 17/1992 Sb. - tj. podle zák. č. 50/1976 Sb. stavebního řádu)
což je rovněž období před vydáním územního rozhodnutí.
Jiné řízení dle stav. zákona to z jeho
logiky ani být nemůže (viz odst. 4 § 126 stav. zákona).
4. V § 1
Rozvojové koncepce a programy (bod
4 vysvětlivek ve vztahu k § 20 odst. 20 zák. č. 17/1992 Sb. se zásady ochrany
ŽP přiměřeně vztahují i na jejich projednání.
5. V § 1
Výrobky - (viz vysvětlivka bod 3 -
ve vztahu k § 17 odst. 3, zák.č.17/1992 Sb.) - je povinnost směřující
k obecným lidským činnostem.
V žalovaném případě územní řízení
proběhlo jak výše uvedeno
( v odstavci o věcných skutečnostech) v roce 1985.
Jiné územní řízení v této věci objektivně
neproběhlo.
Z téhož důvodu nebylo nutné pro projednávaný
případ zpracovávati ani žádné posuzování vlivu stavby na ŽP dle
zák. č. 244/1992 Sb.
Žalobou napadený případ se projednával
v řízení dle § 68 ve vazbě na ust. § 66 tedy ve staveb. řízení resp. v
řízení o změně rozestavěné stavby za použití § 126 stav. zákona.
V zák. č. 244/1992 Sb. není (jak výše
uvedeno) vyslovena povinnost prováděti posuzování vlivu na ŽP u
projednávaných změn rozestavěných staveb a změn v užívání staveb.
Žalobou napadený výklad č. 1/EIA/92
k ust. § 1 zák. č. 244/92 Sb. k ust. § 1 zák. č. 244/92 Sb. se snaží postihnout
a napravit alespoň z části co v zákoně chybí.
Posuzováním však postihuje (viz
odůvodnění k vykladu - první odstavec s odvoláním na § 1 vyhl. č. 85/1976
Sb.) jen projednávání - změn dokončených staveb a jejich užívání.
Posuzování změn rozestavěných staveb
zůstalo tedy jak v zák. č. 244/92 Sb. tak v jeho
výše uvedeném výkladu v ů b e c n e u p r a v e n o.
Vykladem je upraven další nedostatek
zák. č. 244/92 Sb. tj. nadbytečnost a společensky nežádoucí projednávání
jakýchkoliv změn jejichž záměrem je zlepšování dosavadních parametrů výstupu
do ŽP (pod zákony a normami stanovené limity nebo navrženými projektovými
řešeními u kterých dochází k úplnému odstranění výstupu do ŽP - výstupy
jsou surovinou pro další zpracování ve výrobním procesu apod. - pokud by
šlo ovšem o změnu stávající stavby).
Tato změna rozestavěné stavby
byla tedy projednávána klasickým způsobem v řešení dle stavebního zákona
§ 68 resp. § 66 na základě věcného posouzení předkládané projektové
dokumentace a za použití obecných závazných právních předpisů přijatých
k ochraně jednotlivých složek ŽP ( § 126 stav. zákona).
Povolující stavební úřad v rámci tohoto řízení shromáždil
potřebná vyjáddření a rozhodnutí dotčených orgánů státní správy a na základě
těchto rozhodl.
Mezi zajímavé skutečnosti patří i další
otázky spojené s účastenstvím občanských sdružení v proběhlém řízení a
z toho vyplývajících zhodnocení budoucích jejich práv.
Jak jsme uvedli v našem stanovisku
k podaným odvoláním Občanských sdružení , občanským sdružením
bylo umožněno v souladu s aplikací ust. odst. 2 § 70 zák. č. 114/92 Sb.
účastnit se změnového řízení s cílem ověřit zda v tomto řízení by mohly
být dotčeny zájmy ochrany přírody hájené tímto zákonem.
Během řízení a dle vyjádření orgánů
státní správy a hodnocení povolujícím stavebním úřadem bylo prokázáno,
že v řízení nebyly dotčeny zájmy hájené tímto zákonem. Přijatým hodnocením
bylo zpochybněno i účastenství těchto iniciativ. Ani v podaném odvolání
nebyly uplatněny námitky směřující k ochraně přírody a krajiny.
Ve stanovisku bylo tedy
konstatováno, že občanská sdružení, která se účastnila řízení vlastně ani
účastníkem řízení být neměla.
Tato skutečnost nebyla v odvolacím rozhodnutí zpochybněna
avšak ani výrazně konstatována.
JUDr. Bedřich Hovorka
Vedoucí RRR,OkÚ v Č.B.
Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze
(22.února 1999)
6A 82/97-70
Česká republika
Rozsudek
jménem republiky
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě
složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila
a JUDr. Miloslava Šolína v právní věci žalobce Sdružení Jihočeské matky,
občanské sdružení Krajinská 42, České Budějovice, zastoupeného advokátem
JUDr. Petrem Kužvartem, Za Zelenou liškou 967/B, 140 00 Praha 4, proti
žalovanému Ministerstvu pro místní rozvoj, Staroměstské náměstí 6, 110
15 Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného (regionální pracoviště
České Budějovice) ze dne 12.9.1997, čj. 541/RPČB/Am
takto :
I. Rozhodnutí Ministerstva pro místní
rozvoj (regionální pracoviště České Budějovice) ze dne 12.9.1997, čj. 541/RPČB/Am
a rozhodnutí Okresního úřadu v Českých Budějovicích ze dne 9.5.1997, čj.
VÚP 325/97/330-Má se zrušují.
II. Věc se vrací žalovanému k dalšímu
řízení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit
žalobci k rukám jeho advokáta na nákladech řízení částku 9.100 Kč, a to
do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Z celé výše popsané procedury je patrné,
jak zdlouhavé bylo celé řízení ve věci změny stavby budovy pomocných aktivních
provozů na jaderné elektrárně Temelín. Již v počátcích tohoto řízení naše
sdružení upozorňovalo, že není provedeno posouzení změny této stavby podle
zákona č. 244/92 Sb. Až nakonec Vrchní soud v Praze náš názor potvrdil.
Do budoucna z tohoto rozhodnutí soudu
vyplývá povinnost Okresního úřadu znovu věc týkající se změny stavby budovy
pomocných aktivních provozů projednat podle stavebního zákona s tím, že
musí být před vydáním rozhodnutí změna stavby posouzena podle zákona č.
244/92 Sb. Ve skutečnosti musí proběhnout veřejné projednání vlivu změny
stavby na životní prostředí, kterého se může podle zákona č. 244/92 Sb.
zúčastnit veřejnost. Výsledkem celého procesu bude stanovisko, které musí
být vydáno před stavebním řízením.
V závěrečné zprávě expertní komise
JETE je i tento proces podle zákona č. 244/92 Sb. posuzován a je konstatováno,
že může dojít k prodloužení stavby v řádu o několik měsíců až let.
Do dnešního dne Okresní úřad nepodal
žádné informace Sdružení Jihočeské matky o dalším průběhu řízení ve věci
budovy pomocných aktivních provozů, i když je již od února 1999 původní
vydané povolení neplatné, protože bylo soudem zrušeno.
|