Na tuto otázku asi většina lidí bez zaváhání odpoví, že voda vře při 100^oC. Znáte však také poučku, že ve vysokých horách vře voda při nižší teplotě. Velmi jednoduše se přesvědčíme, že voda skutečně může vřít při nejrůznějších teplotách!

Základní potřeby:

• injekční stříkačka 20 ml
• vzduchotěsná zátka z injekční jehly

Provedení pokusu:     Do injekční stříkačky nasajeme 10 ml vody zahřáté asi na 70oC, stříkačku obrátíme otvorem vzhůru a vytlačíme případnou vzduchovou bublinu. Pak otvor pevně uzavřeme ukazováčkem a druhou rukou posuneme píst až do dolní polohy. Ve vodě a na stěnách se objeví bublinky a voda několik vteřin vře, ačkoliv je její teplota mnohem menší než 100oC. Chceme-li pokus předvádět spolužákům v hodině fyziky, můžeme pro pohodlnější práci stříkačku doplnit vzduchotěsnou zátkou. Tu zhotovíme z vyřazené injekční jehly: štípacími kleštěmi zkrátíme jehlu na délku asi 1 cm, zploštíme ji, několikrát kovovou část zahneme a ohyby řádně stiskneme. Takto zaslepený konec jehly ještě obalíme malým kouskem moduritu a necháme chvíli povařit (při 100oC !). Při pokusu uzavřeme stříkačku místo prstem takto upravenou zátkou. Až se přesvědčíme, že voda opravdu může vřít i při nižší teplotě, zaexperimentujeme si s čím dál chladnější vodou - do varu se nám podaří uvést dokonce i chladnou vodu z vodovodu!

Trochu teorie:

   Při vypařování musí molekuly vody překonávat vnější tlak vzduchu nad hladinou. Když zahřejeme vodu na takovou teplotu, že vzniklá vodní pára má stejný tlak jako je tlak okolního vzduchu, dochází k varu - voda se vypařuje nejen na hladině, ale bubliny páry vznikají i uvnitř kapaliny, na stěnách a dně nádoby. Za normálního atmosférického tlaku (101,3 kPa) vře voda právě při 100^oC, při nižším atmosférickém tlaku má však vodní pára dostatečný tlak už při nižší teplotě. Teplota varu vody tedy závisí na velikosti vnějšího tlaku: čím je tento tlak nižší, tím nižší je i teplota varu. Platí to i pro ostatní kapaliny.
   Chceme-li, aby voda vřela již při 50°C, musíme snížit vnější tlak na 12,2 kPa. Pokud má vřít již při 20°C, musí mít vnější tlak hodnotu jen 2,3 kPa. Naopak při zvýšení vnějšího tlaku na 200 kPa vzroste teplota varu vody na 120°C.
   Uvnitř stříkačky se nad hladinou při posunutí pístu zpočátku vytvoří prakticky vákuum, do kterého se začne voda vypařovat. Protože tlak nad hladinou je minimální, začne voda vřít i při teplotách mnohem nižších než 100°C. V prostoru nad hladinou však postupně přibývá vodních par, tlak nad hladinou roste a var proto zvolna ustává.
   Var vody za zvýšeného tlaku (tj. při teplotě vyšší než 100°C) se využívá například v tlakovém hrnci. Při vyšší teplotě se jídlo dříve a lépe uvaří. V tlakové nádobě jaderného reaktoru má voda teplotu až 320°C a přesto ještě nevře - v reaktoru je totiž vysoký tlak, kolem 15 MPa (tj. 150 atm)!