SLUNE╚N═ HODINY Slunce nejen h°eje a svφtφ, ale u₧ ve starov∞ku slou₧ilo lidem takΘ k m∞°enφ Φasu. Dnes, v dob∞ digitßlnφch hodin, m∞°φme Φas mnohem p°esn∞ji a sluneΦnφ hodiny se pro nßs staly zajφmavou astronomickou, geometrickou a konstruktΘrskou h°φΦkou.
SluneΦnφ hodiny byly po staletφ nejd∙le₧it∞jÜφm za°φzenφm pro m∞°enφ Φasu. B∞hem doby se objevilo velkΘ mno₧stvφ r∙zn²ch konstrukcφ a typ∙, kterΘ se liÜφ tvarem, velikostφ i zp∙sobem m∞°enφ. Jedno vÜak majφ vÜechny spoleΦnΘ - vhodn² ukazatel vrhß stφn (tyΦka, Üt∞rbina, hrana) na stupnici pro odeΦφtßnφ Φasu. P°ed stavbou hodin vybereme vhodnΘ mφsto, na kterΘ po v∞tÜinu dne dopadß sluneΦnφ sv∞tlo. PopφÜeme si zjednoduÜenou konstrukci t°φ nejb∞₧n∞jÜφch typ∙ sluneΦnφch hodin. : 1. VodorovnΘ hodiny Do vodorovnΘ plochy zapustφme ukazatel (tyΦku nebo pln² troj·helnφk) tak, aby rovina ukazatele le₧ela ve sm∞ru severoji₧nφm a ukazatel svφral s vodorovnou rovinou ·hel odpovφdajφcφ zem∞pisnΘ Üφ°ce mφsta. Pro vÜechna mφsta v naÜφ republice je to s dostateΦnou p°esnostφ ·hel 50░. Konstrukce Φφselnφku vy₧aduje aspo≥ zßkladnφ znalosti sfΘrickΘ astronomie a proto si rad∞ji vytiskneme jeho p°edlohu, na kopφrce ji zv∞tÜφme na pot°ebnou velikost a tuto p°edlohu pou₧ijeme pro nakreslenφ Φφselnφku a doplnφm∞ ozdobn²mi Φφslicemi.
2. VßlcovΘ hodiny
HodinovΘ rysky jsou od sebe stejn∞ vzdßleny, jejich vzdßlenost d zßvisφ na polom∞ru vßlce r podle vztahu d = ╢ . r / 12 3. SvislΘ hodiny
┌daj naÜich sluneΦnφch hodin budeme jist∞ peΦliv∞ srovnßvat s ·dajem na b∞₧n²ch hodinkßch - a budeme zklamßni, proto₧e sluneΦnφ hodiny v∞tÜinou "p∙jdou Üpatn∞". N∞kdy se budou p°edbφhat, jindy zase opo₧∩ovat. Nenφ to vÜak chyba ani nßramkov²ch, ani sluneΦnφch hodin, proto₧e ka₧dΘ ukazujφ jin² Φas. Nßramkov²mi hodinkami m∞°φme tzv. st°ednφ sluneΦnφ Φas, kter² plyne rovnom∞rn∞. SluneΦnφ hodiny sv²m stφnem m∞°φ tzv. prav² sluneΦnφ Φas a ten nenφ rovnom∞rn², proto₧e Zem∞ neobφhß kolem Slunce po kru₧nici, ale pohybuje se po eliptickΘ drßze r∙znou rychlostφ v r∙zn²ch roΦnφch obdobφch. Rozdφly mezi prav²m a st°ednφm sluneΦnφm Φasem vyjad°uje Φasovß rovnice a jejφ ·daje najdeme v nap°. v hv∞zdß°sk²ch roΦenkßch. Nejv∞tÜφ rozdφly v ·dajφch sluneΦnφch a obyΦejn²ch hodin zjistφme v polovin∞ ·nora (kolem 14 minut) a zaΦßtkem listopadu (asi 16 minut). Oba Φasy se prakticky shodujφ v polovin∞ Φervna a zaΦßtkem zß°φ. Ale jak u₧ jsme °ekli na zaΦßtku - sluneΦnφ hodiny v naÜφ p°etechnizovanΘ dob∞ stavφme hlavn∞ jako milou p°ipomφnku star²ch Φas∙. |