Chladφcφ v∞₧e jsou nezbytnou a nejnßpadn∞jÜφ souΦßstφ ka₧dΘ tepelnΘ nebo jadernΘ elektrßrny. Slou₧φ k chlazenφ vody, kterß odebφrß teplo pß°e a zp∙sobuje tφm jejφ zkapaln∞nφ. V prvnφm pokusu si ov∞°φme, ₧e zah°ßt² vzduch mß menÜφ hustotu ne₧ chladn² a proto stoupß vzh∙ru. Druh² pokus objas≥uje vznik proud∞nφ vzduchu (tahu) v komφn∞ nebo chladφcφ v∞₧i.
1.
Papφrov² hßdek
|
![]() |
Sestavenφ pom∙cky:
Pletacφ jehlici nebo zaÜpiΦat∞l² drßt upevnφme do otvoru,
p°edvrtanΘho v d°ev∞nΘ podlo₧ce. Ze Φtvrtky vyst°ihneme kruh o pr∙m∞ru asi 10
cm, do jeho st°edu vlo₧φme patentku a vytvo°φme tak malΘ lo₧isko. Podle obrßzku v
n∞m prost°ihneme spirßlu a vzniklΘho hßdka polo₧φme patentkou na jehlici nebo
drßt.
Spirßlu nakreslφme podle nßvodu znßzorn∞nΘho na obrßzku:
![]() |
Na kolφk (t°eba tu₧ku) p°ivß₧eme nit, na jejφm₧ druhΘm konci je p°ivßzan² hrot druhΘ tu₧ky.Vedeme-li hrot a souΦasn∞ napφnßme nit, nakreslφme spirßlu vzniklou navφjenφm niti na kolφk.
|
Pod hßdka umφstφme zapßlenou svφΦku. Vzduch zah°ßt² plamenem stoupß vzh∙ru a v tomto vzduÜnΘm proudu se hßdek roztoΦφ. Musφ vÜak b²t dostateΦn∞ vysoko, aby se v plameni nevznφtil. Mφsto hßdka m∙₧eme pou₧φt takΘ papφrov² v∞trnφk.
2. Tah komφna nebo chladφcφ v∞₧e
Zßkladnφ pot°eby:
- p∙llitrovß plastovß lßhev
- svφΦka
- plochß miska
- kousky p°ekli₧ky
Provedenφ pokusu:
Ostr²m no₧φkem nejprve opatrn∞ od°φzneme dno pr∙hlednΘ plastovΘ
lahve.
1. Na zapßlenou svφΦku postavφme upravenou lßhev podlo₧enou kousky
p°ekli₧ky. Vzduch proudφ zdola kolem svφΦky a dodßvß plameni kyslφk pot°ebn² k
ho°enφ. SvφΦka ho°φ klidn²m plamenem a zah°ßt² vzduch stoupß vzh∙ru - vznikß tah.
Proud∞nφ vzduchu si m∙₧eme na hornφm konci lahve ov∞°it rukou nebo hßdkem z
p°edeÜlΘho pokusu.
2. Pokus obm∞nφme takto: na misku dßme trochu vody, postavφme do nφ ho°φcφ
svφΦku a p°iklopφme lahvφ. Voda znemo₧nφ p°φvod vzduchu zdola a jeho proud∞nφ v
lahvi ustane. Plamen nedostßvß pot°ebn² kyslφk a proto svφΦka za chvφli zhasne.
StaΦφ vÜak t∞sn∞ p°ed zhasnutφm lßhev trochu nadzvednout a umo₧nit zdola
p°φstup vzduchu. Plamen se op∞t rozho°φ.
Trochu teorie :
Proud∞nφ (vzduchu, vody apod.) p°edstavuje jeden ze zp∙sob∙ Üφ°enφ tepla. Tento jev se vyu₧φvß i v ·st°ednφm topenφ: voda v kotli p°ijφmß teplo, zah°φvß se a jejφ hustota se zmenÜuje. Proto stoupß potrubφm vzh∙ru k topn²m t∞les∙m, kter²m p°edß Φßst tepla. Tφm se ovÜem voda ochladφ, jejφ hustota se zv∞tÜφ a proto klesß zp∞tn²m potrubφm op∞t do kotle. Cel² kolob∞h se pak opakuje.
Vφtr vznikß v p°φrod∞ tam, kde se vzduch nestejnom∞rn∞ zah°φvß. ZvlßÜ¥ z°eteln∞ se to projevuje na mo°skΘm pob°e₧φ. Ve dne se vzduch nad pevninou oh°φvß rychleji ne₧ nad mo°em. Proto nad pevninou stoupß tepl² vzduch vzh∙ru a na jeho mφsto proudφ chladn∞jÜφ vzduch od mo°e. V noci je tomu naopak: pevnina se ochlazuje rychleji ne₧ mo°e. Proto se proud vzduchu obrßtφ a vφtr vane od pevniny na mo°e.
Na principu proud∞nφ zah°ßtΘho
vzduchu fungujφ takΘ chladφcφ v∞₧e tepeln²ch a jadern²ch elektrßren.
P°ivßd∞nß teplß voda ve v∞₧i zah°φvß vzduch, ten stoupß vzh∙ru a na jeho
mφsto je zdola nasßvßn venkovnφ chladn² vzduch. Padajφcφ teplß voda se v proudu
vzduchu ochlazuje a vracφ se zp∞t do chladφcφho okruhu. ╚ßst vody se vypa°uje a nad
chladφcφ v∞₧φ se vytvß°φ oblaka bφlΘ mlhy.