Z obsahu

• ┌vodem
• Cesta k divalu
• Polo₧enφ zßkladnφho kamene
• V²stavba divadla
• Otev°enφ divadla
• Obnovenφ divadla
• Znovuotev°enφ divadla
• Zßv∞rem

V roce 1850 se utvo°il "Sbor pro z°φzenφ ΦeskΘho Nßrodnφho divadla v Praze", °φdφcφ orgßn velkΘ nßrodnφ akce, jeho₧ prvnφm p°edsedou se stal FrantiÜek Palack².

Sbor se ihned obrßtil s v²zvou ke sbφrkßm ke vÜem vrstvßm ΦeskΘ spoleΦnosti. Ve slavnostnφm manifestu ze dne 3. °φjna 1850 "Slovo k up°imn²m p°ßtel∙m nßrodu ╚eskΘho" byla zßrove≥ poprvΘ ve°ejn∞ formulovßna idea Nßrodnφho divadla, smysl a ·Φel tΘto instituce a budovy.

Za vedenφ PalackΘho, kter² vÜak po roce z p°edsednickΘ funkce odeÜel, proto₧e za Bachova absolutismu byl na n∞j vyvφjen siln² tlak, zajistil Sbor pozemek na nßb°e₧φ. Roh k°i₧ovatky ulic - dnes Nßrodnφ t°φda a Divadelnφ, mφsto, kde m∙₧eme dnes Nßrodnφ divadlo v Praze najφt.

Cesta k divadlu

Cesta za Nßrodnφm divadlem nebyla v∙bec jednoduchß. V dob∞ Bachova absolutismu Φinnost Sboru Φasem ustala. Teprve po obnovenφ ·stavnφho ₧ivota v Rakousku, na poΦßtku 60. let, se znovu vykroΦilo.

V tuto chvφli p°ichßzφ do Φela Sboru FrantiÜek Ladislav Rieger. Proto₧e ji₧ Φeskß spoleΦnost nezbytn∞ samostatnou divadelnφ scΘnu pot°ebovala, bylo z Riegrova podn∞tu na zadnφ Φßsti pozemku zakoupenΘho pro Nßrodnφ divadlo narychlo vystav∞no v roce 1862 Prozatimnφ divadlo. Proti tomuto aktu se zvedla velkß vlna odporu, kterß prosazovala postavenφ °ßdnΘho reprezentaΦnφho divadla.

Akce za vybudovßnφ divadla se pohnula podstatn∞ dop°edu a₧ od roku 1865, kdy se vedenφ Sboru zmocnili mladÜφ m∞Ü¥anÜtφ politikovΘ. Nov²m p°edsedou Sboru se stal JUDr. Karel Sladkovsk², za jeho₧ vedenφ bylo pak Nßrodnφ divadlo v nßroΦnΘ koncepci skuteΦn∞ vybudovßno.

Polo₧enφ zßkladnφho kamene

NovΘ vedenφ Sboru pro z°φzenφ divadla ΦeskΘho Nßrodnφho divadla v Praze vyzvalo hned v roce 1865 k u₧Üφ sout∞₧i na projekt budovy n∞kolik v²znamn²ch architekt∙.

Roku 1866 p°ijalo pak projekt prof. architekta Josefa Zφtka a pov∞°ilo jej takΘ vrchnφm architektonick²m °φzenφ stavby.

V roce 1865 se zaΦalo zvolna pracovat na staveniÜti. P°φpravnß fßze vrcholila 16. kv∞tna roku 1868, kdy byla velkolep∞ zorganizovßna slavnost kladenφ zßkladnφch kamen∙. Zßkladnφ kameny byly dovezeny z osmnßcti mφst naÜÜφ republiky. (nap°.: Blanφk, Buchlov, Host²n, Lipnφk, RadhoÜ¥, Trocnov, VyÜehrad, Äi₧kov)

Slavnostnφ projev p°ednesl JUDr. Karel Sladkovsk², prv² poklep provedl prvnφ p°edseda Sboru FrantiÜek Palack². Nßsledovali Franz Schmeykal, FrantiÜek Ladislav Rieger a dalÜφ politickΘ osobnosti ╚ech a Moravy. Za v∞du vystoupil Jan Evangelista Purkyn∞, za hudbu Bed°ich Smetana, za d∞lnictvo FrantiÜek Ladislav Chleborßd, za budovatele Josef Zφtek a stavitel Antonφn Havel, mimo n∞ jeÜt∞ p°edstavitelΘ spolk∙ v∞deck²ch a um∞leck²ch organizacφ.

V²stavba Nßrodnφho divadla

U₧ 9. listopadu tΘho₧ roku byly dokonΦeny zßklady Nßrodnφho divadla a koncem roku 1877 bylo ji₧ divadlo pod st°echou.

Stavba pak pokraΦovala pomalu pro neshody a krizi ve Sboru a nesoulad dalÜφho p°φlivu pen∞z se sbφrek, bazar∙, loteriφ a dalÜφch akcφ s pot°ebami krytφ skuteΦn²ch stavebnφch nßklad∙.

Nßklady v roce 1877 u₧ p°esßhly milion zlat²ch, dvojnßsobek proti p∙vodnφmu rozpoΦtu, ale Sbor musel jeÜt∞ zajistit prost°edky na instalaΦnφ prßce, topenφ a v∞trßnφ, osv∞tlenφ a hlavn∞ na veÜkerΘ v²tvarnΘ prßce a v²zdobu celΘho divadla.

Sbor, veden² od Φervence 1877 op∞t FrantiÜkem Ladislavem Riegrem, vyvinul poslednφ aktivitu, zφskßval dalÜφ pen∞₧nφ dary a zdarma poskytovan² stavebnφ materißl. V letech 1878 - 1881 se pak u₧ pracovalo v²hradn∞ na v²zdob∞ divadla, a to jak vnit°nφ, tak i vn∞jÜφ.

Budova Nßrodnφho divadla

Josef Zφtek uzav°el divadelnφ prostor, hlediÜt∞ a jeviÜt∞ do jednoho celku, zast°eÜenΘho mohutnou kupolφ. Do Nßrodnφ t°φdy p°edsunul rizalit hlavnφho vstupu s vn∞jÜφm schodiÜt∞m a masivnφm podstavcem vestibulu, nad kter²m se lehce vypφnß velkolepß p∞tiosß lod₧ie s korintsk²mi sloupy, kterΘ nesou Kladφ a vysok² zdoben² vlys, zakonΦen² nad bohat∞ profilovanou °φmsou balustrßdou s deseti sochami Apol≤na a M·z , vymodelovanΘ roku 1877 socha°em Bohuslavem Schnirchem . Nßro₧φ vytvo°il Zφtek ze dvou schodiÜ¥ov²ch pylon∙, zakonΦen²ch Schnirchov²m sousoÜφm trig °φzen²ch Viktoriφ

Pojetφ vn∞jÜφ architektury odpovφdal i vnit°nφ prostor hlediÜt∞, krßlovskΘho l≤₧e, vstupnφho vestibulu, hlavnφho foyeru a foyeru na 1. galerii. Zφtkovi pro °eÜenφ interiΘru, po dimenzovßnφ jeviÜt∞ a hlediÜt∞, kde navφc zßpasil s p°φliÜ velk²m poΦtem po₧adovan²ch mφst, mnoho prostoru nezb²valo. Omezil proto plochu vstupnφho vestibulu. Vzniklo slavnostnφ shcodiÜt∞, spojujφcφ vestibul s p°φzemφm, schodiÜt∞ mezi prvnφm a druh²m balk≤nem a v∞₧ovΘ schodiÜt∞ ze vstupnφho vestibulu na druh² balk≤n a prvnφ a druhou galerii.

Monumentalit∞ budovy byla ob∞tovßna velikost chodeb, Üaten a zejmΘna prostor pro herce a divadelnφ techniku.

Otev°enφ Nßrodnφho divadla

V sobotu 11. Φervna 1881 bylo tΘm∞° dokonΦenΘ divadlo otev°eno slavnostnφm p°edstavenφm Smetanovy opery LibuÜe na poΦest nßvÜt∞vy korunnφho prince Rudolfa II. a belgickΘ princezny Stefanie.

V novostavb∞ se jeÜt∞ odehrßlo dalÜφch 12 p°edstavenφ a divadlo bylo prozatimn∞ uzav°eno, aby se mohly dokonΦit poslednφ zb²vajφcφ prßce. Definitivnφ otev°enφ bylo stanoveno na 11. zß°φ 1881.

K tomuto definitivnφmu otev°enφ nedoÜlo, nebo¥ 12. srpna asi Üv Üest hodin odpoledne p°i montß₧i hromosvodu vypukl neopatrnostφ klempφ°∙ na st°eÜe po₧ßr, kter² zniΦil p∙vodnφ m∞d∞nou kopuli hlediÜt∞ a jeviÜt∞ divadla.

Obnovenφ Nßrodnφho divadla

Po tΘto pohrom∞ se projevila velikost, ob∞tavost a hou₧evnatost ΦeskΘho nßroda. Stavebnφ odbor Sboru zφskal sbφrkami a dary b∞hem pouh²ch 47 dnφ milion zlat²ch a umo₧nil tak odstranit Ükody a dokonΦit stavbu budovy ND.

Po po₧ßru byl Josef Zφtek vyzvßn, aby vypracoval projekt budovy. U₧ b∞hem prvnφch t°inßcti p°edstavenφ v p∙vodnφ Zφtkov∞ stavb∞ se ukßzaly ΦetnΘ provoznφ zßvady divadla. I kdy₧ byl p∙vodn∞ po₧adovan² enormnφ poΦet mφst snφ₧en ze 2500 na 1800, nemohl se Zφtek ubrßnit komφnovΘmu tvaru hlediÜt∞ ani ÜpatnΘ viditelnosti z 1. a 2. galerie a z krajnφch l≤₧φ ve 3. po°adφ.

10. ·nora 1882 p°edlo₧il Josef Zφtek projekt obnovy. Sbor zamφtl projekt jako nevyhovujφcφ a po ostrΘ kritice tisku autor ND Josef Zφtek rezignoval.

Znovuotev°enφ Nßrodnφho divadla

18. listopadu 1883 bylo obnovenΘ divadlo otev°eno nßrodnφ slavnostφ: FrantiÜek Ladislav Rieger p°edal prvnφmu °editeli FrantiÜkovi Adolfu èubrtovi a herc∙m ND p°ed novou premiΘrou LibuÜe obnovenou a rozÜφ°enou novostavbu. Jaroslav Vrchlick² p°i tΘto p°φle₧itosti, pronesl v²sti₧nou bßsnickou v²zvu:
" A¥ vφt∞z lid sem krßΦφ "

Zßv∞rem

Nßrodnφ divadlo nenφ dnes jen ona historickß budova, o kterΘ jsem zde mluvil. Je to instituce, k nφ₧ pat°φ jeÜt∞ dalÜφ v²znamnΘ budovy:

Tylovo divadlo , b²valΘ StavovskΘ, kde m∞la premiΘru Mozartova opera Don Giovani.
Po osvobozenφ bylo p°ipojeno Smetanovo divadlo a v roce 1958 experimentßlnφ scΘna Laterny Magiky .
Dnes m∙₧eme vedle historickΘ budovy ND vid∞t i budovu NovΘ scΘny , jejφ₧ Φinnost byla zahßjena hrou Strakonick² dudßk .