P©edstavte si jednoduchou situaci. Jste v ¨niv˜ sbˆratel,  a proto‘e
m te r d ve sv˜ch sb¡rk ch dokonal˜ po© dek, rozhodl jste se po©¡dit
si kartot‚ku exempl ©–. Sb¡r te mot˜ly, zn mky a n lepky. Ke ka‘d‚mu
kousku sb¡rky jste napsal karti‡ku a v¨echny takto z¡skan‚  karti‡ky
jste narovnal do velk‚ krabice. Kdy‘ jste  zanedlouho  nˆco  ve  sv‚
kartot‚ce hledal,  p©i¨el jste na to, ‘e se ve sm¡chan˜ch karti‡k ch
tˆ‘ko orientujete. Dal jste si tedy tu pr ci a  v¨e  jste  rozt©¡dil
podle druh– - mot˜ly zvl ¨Ÿ, zn mky zvl ¨Ÿ, n lepky zvl ¨Ÿ. Evidence
byla o nˆco p©ehlednˆj¨¡, ale st le to  je¨tˆ  nebylo  ono.  Nakonec
jste u ka‘d‚ sb¡rky provedl je¨tˆ dal¨¡ dˆlen¡ (nap©. dle svˆtad¡l–)
V˜sledkem byl eviden‡n¡ syst‚m, jeho‘ sch‚ma vypadalo asi takto: