|
|||
Absolutnφ le₧ Absolutnφ pravda. Pojem natolik nep°edstaviteln², a₧ z n∞j jde mrßz po zßdech. Pojem, kter² nebyl v d∞jinßch lidstva nikdy a nik²m definovßn. Pojem, na n∞m₧ je vlastn∞ cel² sv∞t a vnφmßnφ Φlov∞ka postaveno. Jak je mo₧nΘ, ₧e n∞co tak d∙le₧itΘho jeÜt∞ nebylo definovßno?! S odkazem na Φlßnek v NO, zve°ejn∞n² 6. 4. s nßzvem "Degustace Absolutnφ Pravdy" se budu nynφ zam²Ület prßv∞ nad absolutnφ pravdou, l₧φ a nad vnφmßnφm Φlov∞ka. Co je vlastn∞ pravda? Celkem problematickß otßzka, ale odpov∞∩ nenφ zas a₧ tak slo₧itß. Pravda je to, co se nßm zdß reßlnΘ. Pravda je prost∞ realita. VÜechno, co je nereßlnΘ, vÜechno co nenφ nebo co nem∙₧e b²t je ve svΘ podstat∞ le₧. Le₧ je teda fantazie. A tφm se dostßvßme k dalÜφm pojm∙m. Realita a fantazie, aΦ se nezdajφ, jsou vlastn∞ totΘ₧ (v tomto ·hlu pohledu) jako pravda a le₧. My toti₧ na zßklad∞ naÜich zkuÜenostφ a nßslednΘho ·sudku rozeznßvßme, zda urΦitΘ tvrzenφ je pravdivΘ Φi nenφ. Pravdu tedy urΦujeme na zßklad∞ toho, co vÜechno je a nenφ mo₧nΘ a tedy i reßlnΘ. Tento zßklad si cel² ₧ivot budujeme a mßme ho ka₧d² jin². Dß se tedy °φci, ₧e na zßklad∞ naÜφ vlastnφ fantazie vznikß realita. Co₧ dostßvß jeÜt∞ dalÜφ specißlnφ nßdech, kdy₧ °eknu tvrzenφ, ₧e vÜechno, co si neumφme p°edstavit je fantazie a to, co si p°edstavit dokß₧eme je realita. A tφm i pravda. PravdivΘ se nßm zdß b²t vÜechno reßlnΘ. Realita je ale postavena na zßklad∞ fantazie, tedy na n∞Φem, co je v podstat∞ l₧ivΘ. A le₧ je produkovßna a₧ samotn²m pojetφm reality/pravdy. To znamenß, ₧e nßm zde vznikß jak²si zaΦarovan² kruh, kter² °φkß, ₧e definice pravdy vychßzφ z l₧i a le₧ je produkovßna a₧ na zßklad∞ pravdy. VÜechno je tedy relativnφ a samotnß le₧ by se dala vyjßd°it jako relativnφ pravda. Co potom ale s tou p∙vodnφ pravdou, kterß je vlastn∞ odvozena od relativnφ pravdy a tφm pßdem vlastn∞ nenφ? Stßvß se z nφ absolutnφ pravda. Tφm nßm totßln∞ mizφ le₧ a vznikajφ dva pravdivΘ proudy: absolutnφ pravda a relativnφ pravda. Oba tyto termφny jsou ale odvozeny od stejnΘho zßkladu - od l₧i, a tak jsou samy o sob∞ vlastn∞ nepravdivΘ. Absolutnφ pravdou se rozumφ to, co si Φlov∞k p°edstavuje jako realitu. Relativnφ pravda je to, co si Φlov∞k p°edstavuje jako fantazii. Ale jak bylo naznaΦeno prßv∞ v Φlßnku, na kter² jsem odkazoval na zaΦßtku - ₧e Φlov∞k nenφ schopen rozeznat, co je realita, co je fantazie, co opravdu vnφmß a nedokß₧e ani definovat pojem nic, tak vÜechno, co je zde popsßno se vlastn∞ navzßjem vyvracφ. Mo₧nß by se hodilo vÜechno tak trochu shrnout. Tak₧e °ekl bych to asi takto. Tφm, ₧e si Φlov∞k sßm vytvo°il realitu, nenφ schopn² po°ßdn∞ urΦit, co vlastn∞ doopravdy realita je a co nenφ. Tφm se dostßvßme k jßdru v∞ci a to k tomu, ₧e vÜechno, co vnφmßme a co jak si vysv∞tlujeme je zßkladnφm kamenem pro stavbu pravidel reality a tφm i pravdy. Le₧ se teda stßle odsouvß n∞kam jinam. Je stßle posunovßna a₧ za hranice pravdy, kterΘ se stßle m∞nφ. Abych se tak trochu opiΦil napφÜi zde takΘ p°φklad. Je to podobn² p°φklad pßn∙ A a B, p°iΦem₧ oba se °φdφ t∞mito relativnφmi pravidly. Pan A, ale °φkß a myslφ si pravdu, zatφmco pan B l₧e. Oba si samoz°ejm∞ vÜechno v²Üe popsanΘ uv∞domujφ, ale myslφ si (jak jinak), ₧e zrovna oni majφ pravdu. VÜe lze tedy ukßzat na p°φklad∞, kterΘmu se °φkß tzv. "paradox∙v zaΦarovan² kruh": JeÜt∞ by bylo vhodnΘ podotknout, ₧e zajφmavΘ v∞ci se zaΦφnajφ dφt, kdy₧ nap°. oba zßm∞rn∞ l₧ou, nebo kdy₧ oba majφ absolutnφ pravdu. Na zßv∞r bych jen cht∞l dodat, ₧e paradox∙v zaΦarovan² kruh je funkΦnφ a byl prohlßÜen za pravdiv². VÜechny zde zve°ejn∞nΘ h°φÜnΘ nßzory jsou absolutn∞ pravdivΘ. Pravdou takΘ je, ₧e cel² obsah, vÜeho, co je zde napsßno je struΦn∞ shrnuto ji₧ v nadpise (dodatku si nevÜφmejte - to je le₧!).
|
|||