|
|||
Esmeraldin otec "VÜechno to zaΦalo jednoho jarnφho sobotnφho dopoledne. Rozhodl jsem se, ₧e se podφvßm na to jak se dr₧φ m∙j oblφben² televiznφ serißl v neskuteΦn∞ obtφ₧nΘ konkurenci. Pohodln∞ jsem se usadil do mΘho k°esla, vzal do pravΘ ruky dßlkov² ovladaΦ a zaΦal sledovat prßv∞ dojφ₧d∞jφcφ reklamy. Zn∞lka... a nic. N∞jakß minuta ticha. Zhrozil jsem se, ₧e Esmeralda - moje malß holΦiΦka - um°ela. Rychle jsem na to zapomn∞l a na obrazovce se opravdu zaΦalo n∞co dφt. Objevila se starß znßmß zn∞lka s nßm∞tem na reportß₧, s roz°inΦen²m telefonem a otßΦejφcφm se Φφselnφkem. Zn∞lka skonΦila a jß se lekl. Byl jsem naprosto Üokovßn. Ne₧ jsem se staΦil ze Üoku vzpamatovat objevila se dalÜφ rßna a veÜkerΘ moje nad∞je se nßhle propadly kamsi ... prost∞ byly pryΦ. Mφsto toho, abych se dozv∞d∞l "rejting" Esmeraldy, mΘ jedinΘ dce°i, jsem zahlΘdl koktavΘho sedmiΦkß°e, kter² sebral PlechovΘmu studio a byl za to p°eruÜen jakousi textovou zprßvou, kterß m∞ vybφzela k obΦerstvenφ. Byl jsem rozho°Φen. Hodil jsem ovladaΦem o ze∩, vstal a vyÜel p°ed d∙m ke svΘmu vozu. Vyjel jsem se uklidnit do rozkvetlΘ krajiny. Cht∞l jsem b²t chvφli sßm, abych se mohl odreagovat a nemyslet ji₧ na to. Nemyslet na dalÜφ straÜn² t²den, kter² jsem m∞l p°ed sebou. Na t²den v nev∞domosti. V nev∞domosti, zda ji₧ Esmeralda nep°ekroΦila 90% hranici vÜech po obrazovce Üilhajφcφch divßk∙. Nßhle to ale ve mn∞ vÜechno ustoupilo. Nßdhernß krajina, p°ipomφnajφcφ mexickΘ louky m∞ doslova oΦarovala. Musel jsem zastavit. Pomalu jsem otev°el dve°e od svΘho vozu a kochal se krßsou p°φrody. Poslouchal jsem jarnφ zp∞v ptßk∙, kter² se rozlΘhal po ·dolφ, sledoval jsem haÜt∞°enφ srnky a myslivce na posedu, vnφmal jsem celou tu atmosfΘru jarnφ krajiny. TΘ krßsnΘ bo₧φ kajiny, kterou jsem mohl tolikrßt obdivovat v mexick²ch telenovelßch. Sledoval jsem ubφhajφcφ stßdo ovcφ, pasoucφ se stßdo kraviΦek. Stßl jsem tam, v ÜirΘm poli a vychutnßval si vÜech po₧itk∙, kterΘ nßm naÜe p°φroda dßvala. A pak se to stalo. Spat°il jsem ji. Stßla tam. Osamn∞lß, ubohß, nevidomß, p°itroublß a nezkuÜenß dφvenka, spo°e obleΦena do zßvoje z pampeliÜek. Byla to ona. Mß jedinß dceruÜka - Esmeralda. Rozeb∞hl jsem se k nφ. Mßval jsem na ni. I ona si m∞ vÜimla a dala se do klusu. B∞₧eli jsme naproti sob∞ (jß myslel, ₧e ona uhßn∞la co nejrychleji od tebe... no nic - pozn. ÜΘfredaktor), tou rozkvetlou loukou, zakopßvajφcφ o spadlΘ drßty vysokΘho nap∞tφ, ale stßle se na sebe up°en∞ dφvajφcφ. Dob∞hl jsem k nφ a polφbil ji na tvß°i. Ona se na m∞ usmßla a vykulila oΦka jako by se na m∞ cht∞la podφvat. Pak jsme si spolu lehli do trßvy a povφdali si. Povφdali jsme si o dneÜnφm sv∞t∞, o nßstrahßch, o bo₧φ spravedlnosti, o neporozum∞nφ, bφd∞, ale i o veverkßch, o sladkostech a televiznφch serißlech. Najednou se na m∞ ale snesla jedna malß kapiΦka. Za chvφli se ji₧ rozprÜelo. Vzal jsem jφ za ruku a odb∞hli jsme do nedalekΘho lesφka. Pozorovali jsme zv∞°, jak ubφhß a stahuje se z luk, polφ a strßnφ do lesa. K nßm. Poslouchali jsme kapky deÜt∞ usazujφcφ se v korunßch strom∙, vzpomφnal jsem na mlßdφ a zavedl jsem ji do jednΘ lesnφ boudiΦky, kde bylo ticho a klid. Byl slyÜet jen rozmazanΘ buÜenφ deÜ¥ov²ch kapek o st°echu chaloupky, kterΘ se neustßle vdalovalo a vzdalovalo..." "A co bylo pak?!!" NadporuΦφk zvedl t≤n svΘho hlasu a₧ skoro vyjekl a zasvφtil mi lampiΦkou p°φmo do oΦφ. "Co ty prase? ╪ekneÜ mi to nebo ne?" Chvφli bylo ticho. Potom se zvedla jakßsi neznßmß osoba, sedφcφ na ₧idli v temnΘm rohu a Üla k nadporuΦφkovi: "Nechte to na m∞," °ekl a p°iblφ₧il se ke mn∞. KoneΦn∞ mu bylo vid∞t do tvß°e. "Co nßsledovalo po odtßhnutφ Esmeraldy do tΘ chaty?" ... "Co bylo potom? O Φem jste si povφdali? Mohl byste nßm to tady trochu rozvΘst, pane Tvrd²?" "No... pak jsme spoleΦn∞ poslouchali ty kapky, zpφvajφcφ ptßky, sledovali jsme pavuΦinu, kterß se tßhla skoro p°es celou mφstnost. ZaΦφnala naho°e v rohu, a pokraΦovala a₧ do prßvΘho spodnφho rohu okna. Byla tam malß Ükvφrka a pod nφ jeÜt∞ dalÜφ a pak dalÜφ... prost∞ jsem pak koukal na malou Φernou dφrku. Sledoval jsem ji up°en∞ a cφtil jsem takov² podivn² pocit, bylo to nßdnern²... ach, ta p°φroda... a pak tam prob∞hla nßhle myÜka..." "SAKRA! tak °ekneÜ mi to?!! Znßsilnils tu desetiletou holku, ty jeden zasranej poeto?!!! ... PouΦenφ: Vyvarujte se nadm∞rnΘmu po₧φvßnφ televiznφch serißl∙. Ani zm∞na vedenφ televiznφch spoleΦnostφ vßs a celou naÜi spoleΦnost nezachrßnφ p°ed hrozφcφm nebezpeΦφm! Budi₧ toto varovßnφm pro vÜechny, kte°φ by se cht∞li kdy pokusit Φi ji₧ jsou na cest∞ pokuÜenφ telenovel!
|
|||