Antivirov² test je velmi Φasto pou₧φvanou technikou (Φasto se pro ni pou₧φvß takΘ oznaΦenφ scanovßnφ), kterß umo₧≥uje rychlou a p°itom dostateΦn∞ spolehlivou kontrolu poΦφtaΦe. Jeho schopnost detekce je vÜak v₧dy vßzßna na stav a aktußlnost pou₧itΘ virovΘ databßze û k tomu, aby byl virus nalezen, musφ b²t obsa₧en ve virovΘ databßzi.
V²hodou antivirovΘho testu je vysokß rychlost, se kterou je po₧adovan² test proveden a spolehlivost detekce û a₧ na skuteΦnΘ v²jimky lze vylouΦit mylnΘ hlßÜenφ û tzn. oznaΦenφ korektnφho souboru za napaden² virem.
Nejv∞tÜφ nev²hodou je naopak jeho zßvislost na virovΘ databßzi û nenφ prakticky schopen zachytit zcela novΘ viry nebo takovΘ mutace starÜφch vir∙, kterΘ zm∞nily v²razn∞ji jejich p∙vodnφ podobu.
Jak jsme uvedli, hlßÜenφ antivirovΘho testu jsou velmi spolehlivß. To znamenß, ₧e jakßkoliv informace o nalezenφ konkrΘtnφho typu viru by pro u₧ivatele m∞la b²t velmi zßva₧nou informacφ, nßsledovanou akcφ na odstran∞nφ tohoto viru, p°φpadn∞ hostitelskΘho objektu.