Rezidentní programy

Pro všechny programy, které v počítači spouštíte, platí jedna zásada. Při požadavku spuštění je program načten do operační paměti a zde je mu předáno řízení. V operační paměti setrvá tak dlouho, dokud není ukončen. Poté je dosud obsazená operační paměť uvolněna pro další použití.

Řekli jsme, že tato zásada platí pro všechny programy – není to však tak úplně pravda. Výjimkou jsou zvláštní programy, označované jako rezidentní.

Rezidentní program se spouští obvyklým způsobem, ale na rozdíl od obyčejných programů zůstane v paměti – je v operační paměti trvale rezidentní (odtud také jejich název).

Rezidentní program je od svého spuštění v paměti počítače přítomen neustále, i když pracujete s úplně jiným programem. To trvá až do vypnutí nebo resetování počítače. Některé rezidentní programy se umí na přání uživatele z paměti odinstalovat.

Je také jasné, že rezidentní program nezůstává v paměti pro nic za nic. Při svém spuštění změní vektory přerušení některých vybraných služeb operačního systému na sebe. V praxi to znamená, že pokud se někdo pokusí využít takovou službu, dojde k aktivaci kódu programu umístěného rezidentně v paměti a ten vykoná svoji práci.

Rezidentní programy nejsou ničím výjimečným – skoro každý uživatel se s podobným programem při své práci setkal. Například s programy zajišťujícími podporu češtiny.

Techniku rezidentního umístění v paměti však velmi rychle objevily i počítačové viry a začaly ji, ke svému velkému prospěchu, využívat. Naprostá většina současných počítačových virů je rezidentní.