╪ekli jsme, ₧e tato zßsada platφ pro vÜechny programy û nenφ to vÜak tak ·pln∞ pravda. V²jimkou jsou zvlßÜtnφ programy, oznaΦovanΘ jako rezidentnφ.
Rezidentnφ program se spouÜtφ obvykl²m zp∙sobem, ale na rozdφl od obyΦejn²ch program∙ z∙stane v pam∞ti û je v operaΦnφ pam∞ti trvale rezidentnφ (odtud takΘ jejich nßzev).
Rezidentnφ program je od svΘho spuÜt∞nφ v pam∞ti poΦφtaΦe p°φtomen neustßle, i kdy₧ pracujete s ·pln∞ jin²m programem. To trvß a₧ do vypnutφ nebo resetovßnφ poΦφtaΦe. N∞kterΘ rezidentnφ programy se umφ na p°ßnφ u₧ivatele z pam∞ti odinstalovat.
Je takΘ jasnΘ, ₧e rezidentnφ program nez∙stßvß v pam∞ti pro nic za nic. P°i svΘm spuÜt∞nφ zm∞nφ vektory p°eruÜenφ n∞kter²ch vybran²ch slu₧eb operaΦnφho systΘmu na sebe. V praxi to znamenß, ₧e pokud se n∞kdo pokusφ vyu₧φt takovou slu₧bu, dojde k aktivaci k≤du programu umφst∞nΘho rezidentn∞ v pam∞ti a ten vykonß svoji prßci.
Techniku rezidentnφho umφst∞nφ v pam∞ti vÜak velmi rychle objevily i poΦφtaΦovΘ viry a zaΦaly ji, ke svΘmu velkΘmu prosp∞chu, vyu₧φvat. Naprostß v∞tÜina souΦasn²ch poΦφtaΦov²ch vir∙ je rezidentnφ.