Soubory uložené na disku/disketě

Veškeré informace, které jsou v počítači uloženy, jsou ukládány v podobě souborů. Tyto soubory, jak jistě víte, jsou charakterizovány svým jménem a příponou. Pro nás důležitou informací však je, že z pohledu počítačového viru lze všechny existující soubory rozdělit na dvě základní skupiny.

Programy

Tou první jsou soubory, které obsahují výkonný kód – programy. Programy používají nejčastěji příponu EXE a COM a operační systém s nimi nakládá velmi specifickým způsobem – po jejich spuštění jim předá řízení. To znamená, že se postupně vykonávají instrukce v programu uložené.

Datové soubory

Druhou skupinou jsou soubory, které programy nejsou. Jedná se o datové soubory nejrůznějšího typu – mohou to být vaše databáze (DBF), vaše texty (TXT, 602, WRI, SAM apod.), různé grafické obrázky (JPG, PCX, BMP, apod.) nebo cokoliv jiného. Tyto nejrůznější soubory mají jedno společné – neobsahují výkonný kód – tedy ať se s nimi děje cokoliv, nikdy jim operační systém nepředá řízení.

Z výše uvedeného vyplývá velmi důležitá informace. Nosičem viru mohou být pouze soubory označované jako programy – tedy ty, které operační systém spouští.

V žádném případě se nosičem virové nákazy nemůže stát soubor, který není programem. Datový soubor může být cílem virového útoku (virus Vám může např. ve vašem textu vyměnit tvrdé "y" za měkké "i"), ale nikdy se nemůže stát cílem nákazy, ze které se virus šíří dál.

Důležité : Nepříjemnou vyjímku z tohoto pravidla tvoří makroviry, které se šíří výhradně v datových souborech vytvářených moderními kancelářskými systémy.