Kr tkodob‚ testy

Jak? Multimedi lnØ!
Kl vesnice BTC Easy Key
Na prvn¡ pohled nic neodliçuje kl vesnici BTC Easy Key od naprosto bاn‚ poŸ¡taŸov‚ kl vesnice, ovçem a§ na ýadu devaten cti çedivìch tlaŸ¡tek, kter  umo§åuj¡ ovl dat pýehr v n¡ zvukovìch CD, ovl d n¡ z znamu zvuku, spouçtØn¡ programu KalkulaŸka nebo webov‚ho prohl¡§eŸe. Dalç¡ tlaŸ¡tko slou§¡ ke spouçtØn¡ spoýiŸe obrazovky, co§ pova§uji za velmi çikovn‚, pokud pou§¡v te spoýiŸ opatýenì heslem k ochranØ pýed ne§ douc¡m pý¡stupem k ulo§enìm dat…m v dobØ sv‚ kr tkodob‚ nepý¡tomnosti. Ke spouçtØn¡ libovolnìch aplikac¡ slou§¡ dvØ programovateln  tlaŸ¡tka.
Vìbavu kl vesnice doplåuje vestavØnì mikrofon, kterì se m…§e velmi dobýe hodit napý¡klad pro komunikaŸn¡ programy. 
Kl vesnice se týemi tlaŸ¡tky "nav¡c" (pro W95/98) se pýipojuje pomoc¡ konektoru PS/2; pro sign l z mikrofonu slou§¡ klasickì audiojack. 
Jeliko§ pý¡davn‚ funkce t‚to kl vesnice samy o sobØ nepracuj¡, je týeba nainstalovat z pýibalen‚ho CD-ROM ovl dac¡ program. Instalace prob¡h  bez jakìchkoliv probl‚m… a po restartu a zaýazen¡ z stupce ovl dac¡ho programu do skupiny "Po spuçtØn¡" lze snadno vyu§¡vat vçech dostupnìch funkc¡.
Poýizovac¡ cena t‚to kl vesnice je velmi pý¡zniv . Nelze j¡ tedy ani pý¡liç vytìkat drobnì probl‚m s mikrofonn¡m konektorem.
Jaroslav Sm¡çek

Cache dØl  hodnØ
AMD-K6-III
S procesorem AMD-K6-III a jeho vlastnostmi jsme v s ji§ teoreticky sezn mili v Chipu 4/98. Nyn¡ jsme mØli mo§nost vyzkouçet tento procesor v praxi a pro zaj¡mavost jsme ho tak‚ porovnali s dalç¡mi procesory, a to s procesorem AMD-K6-2 a s procesorem Intel Pentium II.
Pýesto§e byl procesor AMD-K6-III pýedstaven ji§ 22. £nora 1999, k n m do redakce se dostal a§ koncem dubna. Z Ameriky do ¬ech je to pýece jen kus cesty, a proto§e firma AMD mØla v posledn¡ dobØ menç¡ probl‚my s vìrobou, uspokojovaly se pýednostnØ po§adavky vØtç¡ch a d…le§itØjç¡ch trh…. Ale pojÔme zpØt k procesoru a zopakujme si alespoå nØkter‚ jeho vlastnosti.
Procesor AMD-K6-III se od starç¡ho procesoru AMD-K6-2 (ten byl pýedstaven v kvØtnu 1998) liç¡ jen m lo - oba maj¡ stejn‚ j dro, 64KB pamØœ cache L1 a jsou vyrobeny 0,25mikronovou technologi¡. Liç¡ se v podstatØ jen v tom, §e u procesoru AMD-K6-III (na stejn‚m kýem¡ku) je um¡stØna 256KB vyrovn vac¡ pamØœ druh‚ £rovnØ, pracuj¡c¡ na frekvenci procesoru. D¡ky tomu se i zvìçil poŸet tranzistor… procesoru z 9,3 na 21,3 milionu. Jak se ji§ uk zalo u procesoru Intel Celeron, m…§e vyrovn vac¡ pamØœ vìraznìm zp…sobem ovlivnit vìkon procesoru, a potvrdily to i naçe testy.
Dalç¡ zmØnou oproti procesoru K6-2 je zmØna nap jen¡ - procesor K6-III ji§ potýebuje pro pr ci 2,4 V (m¡sto 2,2 V) a spotýebuje maxim lnØ 26,8 W, co§ se spoleŸnØ s vyçç¡m poŸtem tranzistor… projevilo na jeho zvìçen‚m zahý¡v n¡ - i pýesto, §e jsme pou§ili aktivn¡ chladiŸ, byla jeho teplota dost vysok .
Na vyzkouçen¡ jsme dostali 400MHz verzi procesoru K6-III a pro testov n¡ jsme pou§ili z kladn¡ desku SL-54U1 od firmy Soltek. Ta je vybavena Ÿipovou sadou VIA Apollo MVP3 a 1024KB vyrovn vac¡ pamØt¡ a v naçem ned vn‚m testu z kladn¡ch desek dopadla velice dobýe. Desku jsme vybavili 64MB pamØt¡ SDRAM pracuj¡c¡ na frekvenci 100 MHz, AGP grafickou kartou Matrox G200, v nØkterìch mØýen¡ch podporovanou i kartou Voodoo2. PoŸ¡taŸovou sestavu doplåoval pevnì disk IDE od firmy Maxtor a zvukov  karta SB16.
Procesory K6-III i K6-2 jsou vybaveny technologi¡ 3DNow!, tedy 21 novìmi instrukcemi. Aby se tyto instrukce vyu§ily, mus¡ je podporovat aplikace, aplikaŸn¡ rozhran¡ nebo ovladaŸe grafick‚ karty, nejl‚pe ale vçe najednou. Pýi testech jsme proto vyu§ili rozhran¡ DirectX 6.1, kter‚ technologii 3DNow! ji§ podporuje, a tak‚ nov‚ ovladaŸe pro grafickou kartu. Rozd¡l ve vìkonnosti optimalizovanìch aplikac¡ jsme pak provØýili pomoc¡ hry Quake II.
Pýi testov n¡ jsme pou§ili tak‚ standardn¡ aplikaŸn¡ testy, kter‚ jeçtØ nepodporuj¡ technologii 3DNow!, d le pak n¡zko£rovåov‚ testy a nØkter‚ hry. Procesor K6-III jsme nastavili jak na frekvenci 400 MHz, tak na frekvenci 350 MHz a porovnali jsme ho s procesorem K6-2 pracuj¡c¡m tak‚ na frekvenci 350 MHz, kterì v redakci m me tak‚. Vìsledky testu m…§ete vidØt v tabulce a vyplìv  z nich, §e vyrovn vac¡ pamØœ se na vìkonu podepisuje znatelnØ a nejv¡ce se projevila pýi provozov n¡ kancel ýskìch aplikac¡. Na hrub‚m vìkonu procesoru, tedy na vìsledc¡ch n¡zko£rovåovìch test…, se vyrovn vac¡ pamØœ tak razantnØ neprojevila.
Nezaznamenali jsme t‚mØý § dn‚ vìkonnostn¡ rozd¡ly pýi provozov n¡ hry Quake II (v re§imu Open GL), jednou optimalizovan‚ pro 3DNow! a jednou neoptimalizovan‚. PoŸet sn¡mk… za sekundu, kter‚ byla hra schopna zobrazit, byl v obou pý¡padech skoro stejnì. Mnohem vØtç¡ rozd¡ly se uk zaly pýi provozov n¡ hry s vyu§it¡m karty Voodoo2 - optimalizace pro 3DNow! se projevila v¡ce ne§ 50% n r…stem poŸtu sn¡mk… za sekundu.
Stejn‚ z kladn¡ desky pro procesory AMD-K6-III i Intel Pentium II neexistuj¡, a tak porovn n¡ vìkonu tØchto dvou procesor… nem…§e bìt nikdy zcela objektivn¡ - porovn vat lze sp¡çe celou platformu, tedy Slot 1 vs. Super7. Procesor Pentium II s frekvenc¡ 350 MHz jsme pýi testov n¡ um¡stili do z kladn¡ desky TS-AAP1201 s Ÿipovou sadou VIA Apollo Pro + (poch z¡ od stejn‚ho vìrobce jako sada VIA Apollo MVP3), aby tak podm¡nky byly co nejv¡ce podobn‚. Ostatn¡ pou§it‚ komponenty byly zcela identick‚.
Vìsledky test… ukazuj¡, §e v nØkterìch pý¡padech je vìkonnØjç¡ sestava s 350MHz procesorem K6-III, nØkdy sestava s 350MHz procesorem Pentium II. V celkovìch aplikaŸn¡ch testech si o trochu l‚pe vedl procesor K6-III. Sestava s Pentiem II vçak byla lepç¡ pýi provozov n¡ grafickìch aplikac¡, na co§ m  vliv vìkonnØjç¡ jednotka pro vìpoŸty v pohybliv‚ desetinn‚ Ÿ rce a tak‚ rychlejç¡ pý¡stup do pamØti. M¡rnì n skok si Pentium II udr§elo i pýi mØýen¡ poŸtu sn¡mk… u her.
400MHz procesor K6-III se dostal pýed vçechny sv‚ m‚nØ taktovan‚ soupeýe. ZnatelnØ lepç¡ byla jeho hrub  s¡la, co§ se odrazilo v lepç¡ch vìsledc¡ch n¡zko£rovåovìch test…, a mnohem l‚pe si vedl i v aplikaŸn¡ch testech. Vyçç¡ frekvence se vçak t‚mØý neprojevila na zvìçen¡ poŸtu sn¡mk… za sekundu u jednotlivìch her.
AMD se tedy pouhìm pýid n¡m vyrovn vac¡ pamØti podaýilo vìraznØ zvìçit vìkon procesoru K6-III. Uk zalo se tak‚, §e vyu§it¡ 21 novìch instrukc¡ u procesor… K6-2 a K6-III podstatnØ zvyçuje vìkon - probl‚m je jen v nedostatku optimalizovanìch aplikac¡. KromØ mØýen¡ vìkonu je ovçem nutn‚ br t v £vahu i cenu procesoru. Jeho 400MHz verze se dnes u n s prod v  zhruba za 10 550 KŸ, co§ je pýibli§nØ cena, za kterou se prod v  i procesor Intel Pentium II 400 MHz.
Pavel Trousil

Vçe v jednom
Aficio 200
V pýedminul‚m Ÿ¡sle Chipu jsme v m pýedstavili nØkolik multifunkŸn¡ch zaý¡zen¡ schopnìch plnit mnoho rozliŸnìch funkc¡ v dom cnostech a malìch kancel ý¡ch. Potýeb m mnoha podnik… a oddØlen¡ vçak takov  mal  stoln¡ zaý¡zen¡ nestaŸ¡, neboœ by nezvl dala n roŸnì provoz nebo by rychle podlehla opotýeben¡. Pokud tedy patý¡te mezi ty z kazn¡ky, kteý¡ tak‚ potýebuj¡ kop¡rovat, tisknout, faxovat, modemovat Ÿi skenovat, a rychlostnØ ani kapacitnØ v m § dn‚ z pýedstavenìch zaý¡zen¡ nevyhovuje, pak tu pro v s m me jinou nab¡dku: Aficio 200 aneb (jak prav¡ reklamn¡ materi ly spoleŸnosti Impromat) "kop¡rka, fax i tisk rna v neuvØýitelnØ kompaktn¡ podobØ". N zev produktu poch z¡ z latinsk‚ho slova afficio a znamen  ovl dnut¡, zvl dnut¡, posun Ÿi vliv a vìrobce t¡m v podstatØ ý¡k , §e chce ovl dnout spokojenost z kazn¡k… t¡m, §e zvl dne jejich probl‚my, posune je smØrem k ýeçen¡, a ovlivn¡ tak trh digit ln¡ch technologi¡. Zanechme teÔ ale reklamn¡ch slogan… a pod¡vejme se na skuteŸn‚ zkuçenosti a postýehy z naç¡ laboratoýe.
Aficio nen¡ jen multifunkŸn¡ zaý¡zen¡, ale je to stavebnice se schopnost¡ pýizp…sobit se rozliŸnìm potýeb m çirok‚ skupiny u§ivatel…. V z kladn¡m proveden¡ je Aficio 200 "pouh " digit ln¡ kop¡rka. Slov¡Ÿko pouh  jsem dal do uvozovek zcela z mØrnØ, neboœ i jako kop¡rka m  Aficio celou ýadu çikovnìch nadstandardn¡ch funkc¡, ale o tom a§ pozdØji. Z kladn¡ kop¡rovac¡ Ÿ st lze rozçiýovat nejenom o celou ýadu z sobn¡k… potiskovanìch m‚di¡, podavaŸ… dokument…, tý¡dic¡ a seç¡vac¡ Ÿ st, ale tak‚ o duplexn¡ jednotku, a hlavnØ o s¡œovì a d le pak faxovì a tiskovì modul. Teprve pomoc¡ tØchto modul… se Aficio st v  skuteŸnØ multifunkŸn¡m zaý¡zen¡m. S bohatou nab¡dkou z sobn¡k… a vstupn¡ch podavaŸ… lze vytv ýet i slo§it‚ tiskov‚ £lohy nebo pýednastavit, kam se budou ukl dat jednotliv‚ vìstupy tisku, faxu a kop¡rky. Proberme si ale jednotliv  zaý¡zen¡ samostatnØ.
Jako kop¡rka je RICOH Aficio 200 pomØrnØ zdatnì pomocn¡k, neboœ je schopen chrlit kopie s rozliçen¡m 400 dpi a 256 odst¡n… çedi a§ rychlost¡ 20 kopi¡ za minutu. Vysok‚ rychlosti je mimo jin‚ dosahov no tak‚ t¡m, §e sn¡m n¡ pýedlohy je realizov no pouze jednou, a kopie se potom vytv ýej¡ u§ z digitalizovan‚ podoby ulo§en‚ v pamØti. V z kladn¡ vìbavØ je 4MB pamØœ, se kterou je kop¡rka schopna nasn¡mat a§ 35 str nek A4 s 6% pokryt¡m. Pýidat lze ale jeçtØ dalç¡ 4 MB nebo i 8 MB pamØti, a to se pak kapacita zvedne a§ na 99 str nek A4 (pýi stejn‚m pokryt¡) nebo na 70 str nek form tu A3. Pro potýeby kop¡rov n¡ jsou pýipraveny týi re§imy - pro vysoce kontrastn¡ kopie textovìch dokument…, pro jemnØ propracovan‚ kopie obr zk… a fotografi¡ a jakìsi kompromis mezi obØma re§imy pro kombinovan‚ dokumenty. Velikost kopie lze nav¡c mØnit v çirok‚m rozsahu od 25 % do 400 % po jednoprocentn¡ch kroc¡ch. Velkou vìhodou je mo§nost na jedno naskenov n¡ dokumentu vytisknout prakticky libovolnì poŸet kopi¡ z dat ulo§enìch v pamØti. Kop¡rka nav¡c sama hl¡d  orientaci pap¡ru, a tak u§ivatel dostane v§dy spr vnØ vytiçtØnou kopii bez ohledu na to, s jakou orientac¡ byla pýedloha vlo§ena. 
DoplnØn¡m kop¡rky o tiskovì modul z¡sk v  z kazn¡k mo§nost ý¡dit kop¡rovac¡ pr ce z poŸ¡taŸe i tisknout libovoln‚ dalç¡ £lohy, a to opØt rychlost¡ a§ 20 str nek za jedinou minutu. Mysl¡m t¡m str nek form tu A4, ale tisknout lze pochopitelnØ a§ do form tu A3. S osazen¡m vçemi pý¡davnìmi z sobn¡ky pap¡ru z¡sk v  Aficio kapacitu 1600 list… pap¡ru. Pro potýeby tisku m  zaý¡zen¡ k dispozici standardnØ 2 MB pamØti, ale tu je mo§n‚ rozç¡ýit a§ na 34 MB, pý¡padnØ doplnit pevnìm diskem o kapacitØ 540 MB. S takovou vìbavou u§ lze zvl dnout opravdu leccos. Z kladn¡ ovladaŸe jsou urŸeny pro tisk z Windows (emulace PCL-5), ale d¡ky pý¡davn‚ emulaci PostScriptu (TM Level 2) lze pýipojit tento stroj i k poŸ¡taŸ…m MAC. Odbaven¡ tiskovìch £loh m  na starosti procesor Intel 80960JF-25. Tisk rna pracuje s rozliçen¡m 600 dpi, tisk m  k dispozici 350 font… Adobe Type 1 a 10 font… True Type. Tisknout m…§ete pýes obousmØrn‚ paraleln¡ rozhran¡ (IEEE 1284), s‚riov‚ rozhran¡ RS232C nebo dodateŸnØ i pýes Local Talk.
Dalç¡ modul vytvoý¡ z Aficia vìkonnì fax. Spojen¡ faxu s ji§ popisovanìmi pýednostmi pýin ç¡ celou ýadu netradiŸn¡ch mo§nost¡. Mezi nØ lze zaýadit napý¡klad zas¡l n¡ a pýij¡m n¡ fax… form tu A3 a automatick‚ rozes¡l n¡ i pýij¡m n¡ oboustrannØ potiçtØnìch dokument…, a tak uçetý¡te pap¡r. SouŸasnØ z¡sk te i mo§nost pýen çen¡ dat rychlost¡ do 14,4 kb/s, pý¡padnØ i mo§nost pýipojen¡ na ISDN linku se zaruŸenìm pýenosem 64 kb/s (pýenos A4 za 3 sekundy). Pýi faxov n¡ pracuje zaý¡zen¡ s rozliçen¡m 200 (pý¡padnØ 400) dpi a s 64 odst¡ny çedi. D¡ky ploçn‚mu skeneru lze odes¡lat i faxy z takovìch pýedloh, jako jsou knihy nebo Ÿasopisy, a zkuste to s klasickìm faxem. Z kladn¡ pamØœ pro potýeby faxov n¡ Ÿin¡ 1 MB, ale rozç¡ýit ji lze a§ na 4 MB, pý¡padnØ lze pýidat 130MB pevnì disk. 
Vìçe popisovan‚ zaý¡zen¡ je schopno vytvoýit v§dy velmi kvalitn¡ a dobýe Ÿitelnì dokument (pýi tisku, kop¡rov n¡ i faxu). Vìhodou je pýedevç¡m schopnost vykon vat v¡ce Ÿinnost¡ najednou (a to hlavnØ d¡ky velk‚ pamØœov‚ kapacitØ a celkov‚ digit ln¡ koncepci). M…§ete tak napý. pýij¡mat faxy i bØhem tisku nebo pýi pos¡l n¡ faxu u§ skenovat dokument, zat¡mco komunikaŸn¡ Ÿ st teprve navazuje spojen¡. Popsat veçker‚ mo§nosti a schopnosti je nad mo§nosti naçeho Ÿasopisu a rozsahu vymezen‚ho kr tkodobìm test…m, a tak jsme se sna§ili maximum technickìch dat vmØstnat alespoå do technick‚ho popisu.
Michael M lek

Kde se to rozt Ÿen¡ zastav¡?
CD-ROM mechanika BTC 48X
48Xmax - tak je oznaŸena novinka v oblasti CD-ROM mechanik od firmy BTC. Touha z kazn¡k… po vyçç¡ Ÿtec¡ rychlosti vede vìrobce mechanik k neust l‚mu zvyçov n¡ ot Ÿek stý¡brnìch kotouŸ…. Dnes se tedy firmy dostaly k s‚riov‚ vìrobØ mechanik se 48n sobkem z kladn¡ rychlosti.
Mechanika se pýipojuje pýes rozhrann¡ IDE a podporuje re§im UDMA/33. Nechyb¡ ani podpora vçech bاnìch i tØch m‚nØ obvyklìch form t… CD. Na Ÿeln¡m panelu je kompletn¡ ovl d n¡ pýehr v n¡ zvukovìch disk… vŸetnØ konektoru pro sluch tka.
Testovan  mechanika dosahuje pr…mØrn‚ pýenosov‚ rychlosti 5515,6 KB/s a pr…mØrn‚ pý¡stupov‚ doby 84,3 ms, co§ jsou skuteŸnØ vìborn‚ hodnoty. NamØýili jsme, §e pýenosov  rychlost se pohybuje v rozmez¡ 3,6 MB/s na vnitýn¡ch drah ch a a§ 7 MB/s na drah ch vnØjç¡ch, co§ se ji§ velmi bl¡§¡ deklarovan‚mu 48n sobku z kladn¡ rychlosti. Mechanika tak‚ nem  probl‚my s m‚dii CD-R ani s m‚dii CD-RW. Jak bìv  u mechanik BTC dobrìm zvykem, testovanì model si dok zal vìbornØ poradit i s velmi poçkozenìm diskem. PotØçilo n s, §e BTC 48X ji§ netrp¡ neduhem sv‚ho pýedch…dce 40X - neust lìm zpomalov n¡m a opØtovnìm rozt Ÿen¡m m‚dia, kter‚ nen¡ ve stoprocentn¡m stavu. Mechanika BTC 48X roztoŸ¡ poçkozenì disk asi na osmin sobek z kladn¡ rychlosti a takto se ho pokouç¡ Ÿ¡st. Je-li týeba, mechanika zpomal¡, ale nesna§¡ se ho zbyteŸnØ rozt Ÿet. Ovçem pokud je disk bez jakìchkoliv probl‚m…, roztoŸ¡ ho mechanika do tak vysokìch ot Ÿek, a§ se chv¡lemi zd , §e poŸ¡taŸ opust¡ st…l.
Jaroslav Sm¡çek

Pracovn¡ centrum
Xerox WorkCentre XE 82
SpoleŸnost Xerox pýich z¡ na trh s novou digit ln¡ stoln¡ kop¡rkou, schopnou zast vat i funkci laserov‚ tisk rny.
Toto zaý¡zen¡ o rozmØrech 460 x 425 x 229 mm a hmotnosti 10 kg pracuje s rozliçen¡m 600 dpi. Vstupn¡ podavaŸ pojme a§ 250 list… m‚di¡ 80 g/m2. Mezi potiskovan  m‚dia lze kromØ pap¡ru od 60 do 120 g/m2 poŸ¡tat i ob lky, speci ln¡ çt¡tky a f¢lie s rozmØry do 216 x 330 mm (o m lo vØtç¡ ne§ A4).
Pýedn¡ panel kop¡rovac¡ho stroje umo§åuje nastaven¡ tiskov‚ho re§imu, kontrastu a velikosti kopie a poŸtu kopi¡. Pýi volbØ re§imu lze aktivovat £sporu toneru, tisk textov‚ho dokumentu/fotografie, anebo to ponechat na automatick‚m uv §en¡ stroje. ZesvØtlov n¡ a ztmavov n¡ kopie je dnes bاnou funkc¡ potýebnou pro vytvoýen¡ kvalitn¡ kopie. PodobnØ tomu je i s mo§nost¡ zvØtçov n¡ Ÿi zmençov n¡ kopie. Vedle z kladn¡ch re§im… zvØtçen¡ na 200 % a 129 % (z A5 na A4) a zmençen¡ na 78 % (z A4 na A5) je mo§n‚ nastavit i libovoln‚ jin‚ zmençen¡ Ÿi zvØtçen¡ v rozsahu od 50 do 200 %, a to po jednom procentu. Maxim lnØ lze pýi jednom kop¡rovac¡m cyklu vytvoýit 50 kopi¡ rychlost¡ 6 str nek za minutu. Rychlost kop¡rov n¡ je pýitom prakticky stejn  jak pýi jedn‚ kopii, tak i pýi pades ti kopi¡ch, proto§e zaý¡zen¡ nen¡ vybaveno pamØt¡ na ulo§en¡ nasn¡man‚ str nky, a pro ka§dou kopii je tedy pýedloha v§dy znovu sn¡m na.
Po pýipojen¡ kop¡rky k poŸ¡taŸi prostýednictv¡m pln‚ho kabelu probØhne plug & play detekce tisk rny a po zad n¡ cesty k dod van‚mu CD probØhne instalaŸn¡ procedura, zav dØj¡c¡ do syst‚mu ovladaŸe a program Xerox Printer Services, vhodnì na sledov n¡ stavu a Ÿinnosti tisk rny i k jej¡mu nastaven¡. Bاnì instalaŸn¡ proces cestou Start|Nastaven¡|Ovl dac¡ panely|Tisk rny|Pýidat tisk rnu nen¡ mo§nì. Vzhledem k tomu, §e pýi tisku se zaý¡zen¡ nezdr§uje se sn¡m n¡m a zpracov n¡m pýedlohy, zvìç¡ se rychlost tisku a§ na 8 str nek za minutu (provØýeno testem tisku dopisu Dr. Grauerta). Tisk sm¡çen‚ testovac¡ str nky, obsahuj¡c¡ text, grafiku i fotografii, vçak trval dvØ a p…l minuty. 
Tisk rna m  oddØlenì z sobn¡k tiskov‚ho barviva od tiskov‚ho v lce, co§ zvyçuje ekonomiku tisku, neboœ nen¡ nutn‚ mØnit v lec v§dy, kdy§ dojde tiskov  n plå. Jakou vydatnost m  jeden z sobn¡k barviva, o tom jsme se v pýilo§en‚ dokumentaci nic nedozvØdØli, ale tiskovì v lec by mØl bìt schopen pomoci na svØt 18 000 str nek, a to je pomØrnØ hodnØ. Tato tiskov  Ÿ st se vçak nesm¡ ponech vat na svØtle, to by jej¡ §ivotnost sni§ovalo.
K ekonomice tisku pýisp¡vaj¡ nemalou mØrou i energetick‚ çetýic¡ re§imy. V prvn¡m stupni çetýen¡ se sn¡§¡ vyhý¡v n¡ fixaŸn¡ jednotky tak, aby doçlo k £spoýe energie, ale tisk rna pýitom z…st vala neust le v pohotovosti pro rychl‚ zah jen¡ dalç¡ho tisku. Druhì stupeå vìrobce nazìv  "re§im odpojen¡ nap jen¡", ale to neznamen , §e dojde ke skuteŸn‚mu odpojen¡ nap jen¡. I nad le tisk rna v tomto re§imu odeb¡r  elektrickou energii, çetý¡ vçak plnØ na ohýevu fixaŸn¡ jednotky i na signalizaŸn¡ Ÿ sti.
Vìhodou tohoto kombinovan‚ho zaý¡zen¡ je (zvl çtØ pýi tisku vØtç¡ho objemu dokument…), §e lze vytv ýet kopie i v dobØ, kdy je kop¡rka plnØ vyt¡§ena tiskovou £lohou z poŸ¡taŸe. I bØhem tisku si toti§ m…§ete pýipravit pýedlohu, kterou potýebujete zkop¡rovat, nastav¡te parametry kop¡rov n¡ a stisknete obvykl‚ tlaŸ¡tko aktivuj¡c¡ kop¡rov n¡. Jakmile zaý¡zen¡ dokonŸ¡ tisk pr vØ rozpracovan‚ str nky, pozastav¡ tisk a zah j¡ kop¡rov n¡. Jakmile je kop¡rov n¡ dokonŸeno, vr t¡ se WorkCentre XE 82 k p…vodnØ rozpracovan‚ £loze a dokonŸ¡ ji.
Xerox WorkCentre XE 82 je trochu hluŸnØjç¡ zaý¡zen¡, kter‚ vçak vynik  vysokou kvalitou tisku a rychlìm ohýevem. Ciz¡ mu nen¡ ani £spora tiskov‚ n plnØ, elektrick‚ energie a çetýen¡ tiskov‚ho v lce. Hod¡ se do kancel ý¡, soukromìch firem i dom cnost¡.
Michael M lek

Roztomilì trpasl¡k
TravelMate 312T
Je mnoho zp…sob…, jak koncipovat notebook. Je mo§n‚ jej osadit velkìm mno§stv¡m modern¡ch prvk…, zaý¡zen¡ a mechanik, ale potom bude notebook rozmØrnì a tاkì. Pak tu m me modul rn¡ koncepci, kdy se nab¡z¡ opØt çirok  çk la zaý¡zen¡ a mechanik, kter‚ je vçak nutn‚ mØnit s tØmi, kter‚ zrovna nepotýebujeme. Takov‚ ýeçen¡ je st le jeçtØ velk‚ a tak‚ nen¡ lehk‚. D le tu m me notebooky, kter‚ toho vybaven¡ zas moc nemaj¡, hod¡ se pro ty, kteý¡ toho na cest ch moc nepotýebuj¡ a pou§¡vaj¡ notebook sp¡çe jen ke psan¡. Takovì notebook u§ m…§e bìt pomØrnØ skladnì a lehkì, ale co kdy§ bude nØjak  ta mechanika pýece jen nØkdy potýeba? Tak to tu m me zase k dispozici ultratenk‚ notebooky s tØmi nejz kladnØjç¡mi komponenty, kter‚ maj¡ k dispozici pýenosnou dockovou stanici, s jej¡m§ pýispØn¡m se z nich st v  opØt rozmØrnì a tاkì stroj, ovçem s mnoha mo§nostmi. ü¡k te, §e v m ani jedna z variant nevyhovuje? Tak zkuste TravelMate 312T od Aceru.
Tento stroj m  rozmØry pouhìch 236 x 35 x 174 mm, co§ je snad ide ln¡ kompromis mezi skladnost¡ a pýenosnost¡ na stranØ jedn‚ a ovladatelnost¡ (velikost¡ a rozlo§en¡m kl ves...) a funkŸn¡mi mo§nostmi na stranØ druh‚. Mo§n  vaçe myçlenky v t‚to chv¡li zabrousily k Libretu od Toshiby, kter‚ je jeçtØ menç¡ ne§ popisovanì Acer, ale jeho kl vesy jsou u§ pro mnoh‚ £Ÿely pý¡liç mal‚ a napý¡klad pro novin ýe, p¡ç¡c¡ho neust le na cest ch, se moc nehod¡. Hmotnost TravelMatu je 1,27 kg vŸetnØ mechaniky CD-ROM a nap jec¡ch adapt‚r….
Asi v s zar §¡, §e uv d¡m adapt‚ry v mno§n‚m Ÿ¡sle. Nejde §el o pýeklep, ale o jednu z m la nevìhod popisovan‚ho produktu. Mechanika CD-ROM je toti§ pýipojov na k poŸ¡taŸi pomoc¡ rozhran¡ v podobØ PC Card Typ II, a tedy vy§aduje vlastn¡ nap jen¡, kter‚ m  podobu extern¡ho zdroje. To je velmi nepý¡jemn‚, neboœ vedle nap jec¡ho zdroje notebooku mus¡te kv…li mechanice CD vozit jeçtØ dalç¡ zdroj nav¡c a v ter‚nu m…§ete na CD-ROM zcela zapomenout. ækoda §e vìrobce nevyýeçil tento probl‚m alespoå jako firma HP, kter  vybavovala sv‚ mal‚ pýenosn‚ poŸ¡taŸe discmanem s mo§nost¡ instalace bateri¡. L‚pe je vyýeçeno pýipojen¡ disketov‚ mechaniky. To je realizov no prostýednictv¡m paraleln¡ho portu.
Srdcem a mozkem zaý¡zen¡ je procesor Intel Pentium MMX 233 MHz, kterì sice u§ dnes zdaleka nepatý¡ k vìkonnostn¡ çpiŸce, ale potýeb m takov‚hoto stroje plnØ postaŸ¡. Procesor je doprov zen 256 KB pamØti L2 cache, 32 MB operaŸn¡ pamØti (rozçiýiteln‚ do 80 MB) a 3,2GB pevnìm diskem.
Je pochopiteln‚, §e u takov‚ho drobeŸka nem…§eme oŸek vat displej s rekordn¡ d‚lkou diagon ly, mus¡me vystaŸit s d‚lkou 8,4 palce, neboœ v¡ce se n m do v¡ka poŸ¡taŸe u§ prostØ nevejde. Displej je vçak velmi kvalitn¡, aktivn¡, s rozliçen¡m 800 x 600  a 64 K barev. Jeho zobrazov n¡ je podý¡zeno 128bitov‚ grafick‚ kartØ doprov zen‚ 1,1 MB rychl‚ videopamØti VRAM.
Mnoh‚ mo§n  pýekvap¡, §e tak mal‚ zaý¡zen¡ m…§e nab¡dnout i zvukovou vìbavu. Ta je tvoýena "16bitovou" kartou Yamaha 3D, doprov zenou opravdu miniaturn¡m p rem reproduktork….
K ovl d n¡ mininotebooku slou§¡ destiŸka touchpadu (EasyTouch) a kl vesnice s 15,2mm kl vesami. Velikost a rozm¡stØn¡ kl ves lze s ohledem na prostor poskytovanì zaý¡zen¡m pova§ovat za velmi dobr‚ a dostaŸuj¡c¡ i pro dlouhodobØjç¡ pr ci. 
Pýes mal‚ rozmØry nen¡ zaý¡zen¡ § dnìm chud kem ve vìbavØ port…. Dostalo se nejen na s‚riovì, paraleln¡ a port pro extern¡ monitor, ale je zde i u§ vìçe naznaŸenì slot PC Card, a to typu III, vstup a vìstupy zvukov‚ karty, infraŸerven‚ rozhran¡, a dokonce i jeden port USB. NØkter‚ varianty mal‚ho TravelMatu obsahuj¡ i vestavØnì modul faxmodemu.
Provoz poŸ¡taŸe mimo dosah elektrick‚ nap jec¡ s¡tØ je svØýen 16Wh baterii typu Li-Ion, kter  po pln‚m nabit¡ vystaŸ¡ a§ na 21/2 hodiny provozu. To ovçem nesm¡te pou§¡vat extern¡ mechaniky.
Na z vØr mi tedy dovolte kr tk‚ shrnut¡. Acer TravelMate 312T je malì, ale çikovnì pomocn¡k na cesty. Jeho vìkon nen¡ z vratnì a ýeçen¡ mechaniky CD-ROM nen¡ zdaleka ide ln¡, ale jeho mobilita, n¡zk  hmotnost a mal‚ rozmØry pýi zachov n¡ komfortu a vysok‚ ovladatelnosti jsou t‚mØý v ide ln¡ rovnov ze. Takov‚ zaý¡zen¡ si zaslou§¡ Chip Tip.
Michael M lek

Je libo vyhnat myç ze stolu?
Touchpady Cirque Cat
Mnoz¡ u§ivatel‚ notebook… jistØ znaj¡ polohovac¡ zaý¡zen¡ touchpad - destiŸku, kter  sn¡m  polohu prstu. Klepnut¡m na ni lze dokonce nahradit stisknut¡ lev‚ho tlaŸ¡tka myçi. Touchpad - i bez tlaŸ¡tek - je vlastnØ plnohodnotnou myç¡, ovçem jen pro ty, kteý¡ se s n¡m nauŸ¡ dobýe pracovat a vyu§¡vaj¡ vçechny jeho funkce. Kdy§ je touchpad zabudovanì v tØle notebooku, jistØ to nikomu nepýipad  nepýirozen‚, ale co takhle pýipojit si toto zaý¡zen¡ ke stoln¡mu PC a vyu§¡vat jej m¡sto myçi? Firma TN Trade, s. r. o., dod v  na n ç trh touchpady americk‚ firmy Cirque, a to hned v nØkolika proveden¡ch. A dokonce nab¡z¡ kl vesnici, ve kter‚ je zabudov n malì touchpad.
Touchpady od firmy Cirque vyu§¡vaj¡ technologii GlidePoint a ji§ ten nejjednoduçç¡ s oznaŸen¡m EasyCat m  v¡ce funkc¡ ne§ klasickì notebookovì touchpad. Je slo§en z aktivn¡ plochy a dvou tlaŸ¡tek. Aktivn¡ plocha touchpadu je rozdØlena na nØkolik Ÿ st¡. Ka§d  z nich m  jinou funkci a umo§åuje takov‚ ovl d n¡, §e pokud m te "çikovnì" prst, pak ani nepotýebujete pou§¡vat § dn‚ z tlaŸ¡tek. Prstem se m…§ete pohybovat po cel‚ aktivn¡ ploçe, ale abyste pýesunuli çipku kurzoru z jedn‚ strany obrazovky na druhou, mus¡te prst nØkolikr t zvednout a zaŸ¡t posunovat po ploçce opØt od zaŸ tku smØru pohybu. Tato vlastnost by byla velice nepý¡jemn  pýi pýen çen¡ objekt… po ploçe obrazovky (u myçi je to Ÿinnost, kdy dr§¡te stisknut‚ lev‚ tlaŸ¡tko a pýesouv te zachycenì objekt), ale takov  Ÿinnost je oçetýena t¡m, §e kraje aktivn¡ plochy touchpadu maj¡ pý¡dr§nou funkci. OznaŸ¡te objekt, klepnut¡m jej zachyt¡te pro pýesun, zaŸnete jej pýesouvat po ploçe, a§ dojedete na okraj aktivn¡ plochy; poloha pýesouvan‚ho objektu se zafixuje; pak prst uvoln¡te a vr t¡te na plochu touchpadu; opØtovnìm pohybem prstu po touchpadu posouv te objekt ve zvolen‚m smØru a§ do po§adovan‚ polohy. Tam jednoduçe objekt pust¡te. Pokud dos hnete po§adovan‚ polohy a jste pr vØ na okraji, klepnete kamkoliv na plochu a t¡m objekt pust¡te, nebo chviliŸku poŸk te a pýichycen¡ se deaktivuje automaticky. Na aktivn¡ ploçe lze vyvolat i funkci prav‚ho tlaŸ¡tka. Pro to slou§¡ pravì horn¡ roh aktivn¡ plochy, kterì pýi klepnut¡ Ÿi poklepnut¡ nen¡ br n jako lev‚ tlaŸ¡tko, ale jako tlaŸ¡tko prav‚. Pravì horn¡ roh i aktivn¡ okraje jsou odliçeny barevnØ a i hrubost¡ povrchu aktivn¡ plochy. Touchpad je dod v n bez ovladaŸe, ale jeho komunikace je plnØ kompatibiln¡ s klasickou myç¡ a ve Windows 98 a NT 4.0 se instaluje zcela automaticky. Zaý¡zen¡ podporuje standard plug and play. K poŸ¡taŸi se pýipojuje na s‚riovì port nebo pomoc¡ redukce na PS/2 port. Svou jednoduchost¡ je to vlastnØ pouze n hrada myçi.
Dalç¡ touchpady z ýady maj¡ vØtç¡ aktivn¡ plochu a oproti nejjednoduçç¡mu touchpadu Easy Cat maj¡ i nepomØrnØ v¡ce funkc¡, pro myç nemyslitelnìch. Smart Cat m  nav¡c dalç¡ dvØ tlaŸ¡tka, kterìm pomoc¡ dod van‚ho softwaru m…§ete pýiýadit nØjakou Ÿasto pou§¡vanou funkci. Pravì okraj aktivn¡ plochy m  kromØ fixaŸn¡ funkce i funkci rolov n¡ oken nahoru a dol… a pohybem prstu po doln¡m okraji rolujeme okna doprava a doleva. Rolov n¡ je prov dØno bez nutnosti hledat pý¡sluçnou liçtu aktivn¡ho okna na obrazovce. Levì okraj slou§¡ pro nØkter‚ aplikace jako zoom. Pouhìm posunut¡m prstu nahoru nebo dol… zvØtçujeme nebo zmençujeme velikost zobrazen¡ aktivn¡ho okna. Posledn¡ okraj, kterì lze vyu§¡t, je okraj horn¡. Ten slou§¡ pro navigaci v internetov‚m prohl¡§eŸi a vyvol v  funkci navigaŸn¡ch tlaŸ¡tek pro listov n¡ (zpØt a vpýed). S t¡mto touchpadem je dod v n i konfiguraŸn¡ software, kterì dovoluje zmØnit spoustu parametr…. Napý¡klad m…§eme zap¡nat a vyp¡nat jednotliv‚ funkce, nastavovat citlivost, jednotlivìm funkc¡m lze pýiýadit zvuky, a dokonce lze naprosto libovolnØ nastavit orientaci cel‚ho touchpadu. M…§eme tedy m¡t touchpad týeba "çejdrem", a pýesto lze nastavit, aby pýi pohybu prstu týeba po £hlopý¡Ÿce kurzor jel po obrazovce rovnØ nahoru. Pýipojen¡ k PC je toto§n‚ s pýipojen¡m touchpadu Easy Cat: po pýipojen¡ k poŸ¡taŸi a spuçtØn¡ Windows (95, 98) n s syst‚m vyzve ke vlo§en¡ diskety s ovladaŸem (software pro konfiguraci touchpadu je nutn‚ instalovat zvl çœ). 
Cirque Power Cat Touchpad m  funkce shodn‚ s pýedchoz¡m modelem, a nav¡c se dod v  s takzvanìm podepisovac¡m zaý¡zen¡m. Jde o speci ln¡ pero, kterìm p¡çeme po ploçe touchpadu, a s dod vanìm softwarem pro sn¡m n¡ podpis… (a týeba i obr zk…) m…§eme vìtvory n slednØ vkl dat do r…znìch aplikac¡, ani§ bychom cokoliv skenovali.
Posledn¡ touchpad, kterì jsme mØli mo§nost vyzkouçet (nikoli posledn¡m z ýady - Cirque vyr b¡ i touchpady pro Macintosh, Desktop Mac Touchpad), je oznaŸen Power Cat a je troçiŸku odliçnì od ostatn¡ch. Z klad, aktivn¡ destiŸka s okraji, kter‚ maj¡ spousty funkc¡ jako pýedeçl‚ dva modely, je stejnì, a nav¡c jsou pýid ny Ÿtyýi ov ln‚ ovl dac¡ prvky. Týi z nich vyvol vaj¡ pýiýazen‚ programy. StandardnØ je tlaŸ¡tk…m pýiýazeno spouçtØn¡ vìchoz¡ho internetov‚ho prohl¡§eŸe, vìchoz¡ program pro zpracov n¡ poçty a pýehr vaŸ z znam…, ovçem lze jim pýiýadit ke spouçtØn¡ jakoukoli aplikaci. ¬tvrtì ovl dac¡ prvek - "malovac¡" - vyvol  na obrazovku jakousi napodobeninu touchpadu, kam nap¡çeme symbol, kterì je rozpozn v n softwarem. Nach z¡-li se tento symbol v datab zi akc¡, je pýiýazen  akce provedena (napý¡klad M pro maximalizov n¡ okna). Akci, stejnØ tak jej¡ symbol nebo v¡ce symbol…, si m…§eme libovolnØ nadefinovat. Z le§¡ jen na pamØti u§ivatele, kolik si bude pamatovat symbol… a jak pýesnØ je schopen danì symbol napsat. Tato funkce je velice zaj¡mav  a stejnØ jako rolov n¡ a zoom d v  u§ivateli mnoho prostoru pro ovl d n¡ poŸ¡taŸe, ani§ by musel sahat na kl vesnici.
A kdy§ u§ jsem se zm¡nil o kl vesnici, pak tu firma Cirque nab¡z¡ tak‚, oznaŸuje ji Wave Keyboard 2. KromØ toho, §e m  ergonomick‚ uspoý d n¡ kl ves a speci ln¡ kl vesy backspace a tabul tor ve stýedn¡ Ÿ sti, je v jej¡m tØle zasazen malì touchpad. Tento touchpad odpov¡d  svìmi funkcemi z kladn¡mu modelu Easy Cat. S kl vesnic¡ je tak‚ dod v no podepisovac¡ zaý¡zen¡. Na kl vesnici se d¡ky jej¡mu ergonomick‚mu uspoý d n¡ p¡çe velice pý¡jemnØ a touchpad je v pý¡padØ potýeby hned po ruce (alespoå pro toho, kdo jej ovl d  pravou rukou). Jedinì nedostatek, kterì jsem na kl vesnici objevil, je, §e nem  pýedtiçtØn‚ Ÿesk‚ znaky (dod vaj¡ se samolepky). Kl vesnici je mo§n‚ pýipojit k poŸ¡taŸi pýes klasickì pØtikol¡k a jej¡ touchpad na s‚riovì port nebo pomoc¡ redukc¡ i na PS/2 porty. Od kl vesnice vede jedinì kabel, kterì m  na konci dva samostatn‚ konektory. S kl vesnic¡ je dod v n i konfiguraŸn¡ software.
SouŸ st¡ konfiguraŸn¡ho softwaru, kterì je urŸen pro Windows 95/98 a NT 4.0, je u vçech zaý¡zen¡ kr tkì n vod na ovl d n¡. V nØkolika bodech je vysvØtleno, jak se vyvol  funkce lev‚ho a prav‚ho tlaŸ¡tka, a dalç¡ mo§nosti pou§it¡ t‚to kouzeln‚ destiŸky. S § dnou funkc¡ nen¡ probl‚m, z le§¡ na çikovnosti u§ivatele, za jak dlouho se mu podaý¡ vçechny vymo§enosti dokonale vyu§¡vat. Oproti klasick‚ myçi m  touchpad obrovskou vìhodu v absenci jakìchkoli mechanickìch Ÿ st¡, kter‚ by pýen çely pohyb, a proto se tak‚ nic nezan ç¡. Pokud si jej nikdo nesplete s t ckem na bur ky, bude slou§it bezchybnØ. Ani nen¡ týeba nØjakì mimoý dnØ velkì prostor na manipulaci, destiŸka sed¡ pevnØ na stole, co§ by mohlo bìt obrovskou vìhodou pro lidi se sn¡§enou pohyblivost¡ horn¡ch konŸetin - pro manipulaci opravdu staŸ¡ jedinì prst a ruka m…§e pohodlnØ spoŸ¡vat na dod van‚ mØkk‚ podlo§ce. Ovçem mysl¡m, §e d¡ky rozd¡lu v cenØ myçi a touchpadu zat¡m myç nemus¡ z pracovn¡ho stolu ut¡kat, a pokud se pro £tØk pýece jen rozhodne, nemus¡ pý¡liç posp¡chat.
Radim Zeman

8 a 12 stran od Xeroxu
DocuPrint P8ex a DocuPrint P1202
SpoleŸnost Xerox je u çirok‚ veýejnosti zn m  sp¡çe svìmi velkìmi kop¡rkami, ale v posledn¡ dobØ se znaŸnØ soustýeÔuje i na laserov‚ a inkoustov‚ tisk rny pro mal‚ a stýedn¡ firmy a dom cnosti. Pr vØ do dom cnost¡ nebo menç¡ch kancel ý¡ jsou urŸeny dvØ nov‚ laserov‚ tisk rny, kter‚ jsme z¡skali na vyzkouçen¡.
Prvn¡ tisk rna Xerox DocuPrint P8ex vych z¡ ze starç¡ho modelu P8e a ve srovn n¡ s n¡m m  nØkolik vylepçen¡, mezi nا patý¡ emulace jazyka PCL 6 a USB port. Jde o tisk rnu, kter  je schopna vytisknout a§ 8 str nek za minutu a m  maxim ln¡ rozliçen¡ 600 x 600 dpi, pý¡padnØ 1200 dpi (image quality). Tisk rna se pýipojuje pomoc¡ paraleln¡ho portu nebo ji§ zm¡nØn‚ho USB portu. Pýipojen¡ pomoc¡ USB nepracuje metodou plug and play, proto§e je nejprve nutn‚ z dodan‚ho disku CD-ROM nainstalovat ovladaŸe a poŸ¡taŸ restartovat. Tisk rna se nastavuje softwarovØ - pý¡mo na n¡ je jen tlaŸ¡tko reset a týi informaŸn¡ diody.
K dispozici jsou dva podavaŸe pap¡ru. Jeden je schopen pojmout a§ 150 list… pap¡ru a druhì slou§¡ k manu ln¡mu vkl d n¡ pap¡r… nebo jinìch tiskovìch materi l…. Horn¡ vìstupn¡ z sobn¡k pojme maxim lnØ sto list… a v pý¡padØ tisku na pap¡ry s vØtç¡ gram §¡ (a§ 163 g/m2) je mo§n‚ vyu§¡t i pýedn¡ vìstup. Tisknout je mo§n‚ na r…zn‚ typy pap¡r…, f¢lie, ob lky a çt¡tky. 
V z kladn¡ vìbavØ se tisk rna dod v  s 4MB pamØt¡. Tu je pomoc¡ SIMM modul… mo§n‚ rozç¡ýit na 36 MB. Proto§e je vìstupn¡ z sobn¡k um¡stØn v tisk rnØ, zabere tisk rna na stole celkem m lo prostoru. D¡ky sv‚mu vysok‚mu rozliçen¡ si dobýe porad¡ s textem i grafikou. Osm str nek ale podle naçich zkuçenost¡ tiskne o nØco m lo d‚le ne§ jednu minutu. Toner podle dokumentace staŸ¡ k vytiçtØn¡ asi 5000 str nek pýi bاn‚m 5% pokryt¡. Jeho cena je asi 3500 KŸ, tak§e vytiçtØn¡ jedn‚ str nky stoj¡ zhruba 70 hal‚ý…, nepoŸ¡t me-li ostatn¡ n klady. Cena tisk rny je s ohledem na jej¡ parametry zaj¡mav .
Tisk rna DocuPrint P1202 ji§ zvl dne 12 stran za minutu a je tak‚ stavØna na vØtç¡ z tا - na 20 000 str nek za mØs¡c. Tiskne v rozliçen¡ 600 x 600 a stejnØ jako tisk rna DocuPrint P8ex je vybavena emulac¡ jazyka PCL 5e a PCL6 a rozhran¡m USB. Vìsuvnì z sobn¡k na pap¡r je um¡stØn vespodu tisk rny a pojme 250 list…. Pýidat je mo§n‚ i dalç¡ z sobn¡k s kapacitou 250 list…, kterì se dod v  zvl çœ a pýipojuje se pod spodn¡ z sobn¡k. Vìstupy z tisk rny padaj¡ na jej¡ horn¡ Ÿ st nebo se po odklopen¡ krytu shroma§Ôuj¡ v zadn¡ Ÿ sti tisk rny. 
V z kladn¡ vìbavØ se dod v  tisk rna se 4MB pamØt¡ rozçiýitelnou na 36 MB. D¡ky svìm parametr…m je tisk rna vhodn  i pro v¡ce u§ivatel…, proto ji lze rozç¡ýit o s¡œov‚ rozhran¡ (extern¡ tiskovì server). Dod van‚ ovladaŸe dovoluj¡ tisknout i vodoznaky a str nky organizovan‚ tak, §e vznikne bro§ura. K obØma tisk rn m se dod vaj¡ programy Remote Control Panel (slou§¡ k nastaven¡ tisk rny) a Status Monitor (informuje o stavu tisk rny). S 12 str nkami si tentokr t tisk rna bØhem minuty poradila hravØ. Toner na vytiçtØn¡ zhruba 6000 str nek stoj¡ 4100 KŸ.
Pavel Trousil