Srovn vac¡ test 28 pevnìch disk…
Zn m‚ pravidlo ý¡k , §e plat a pevnì disk nikdy nestaŸ¡. Aœ m te disk jakkoli velikì, jednoho dne se zapln¡ a vy se budete muset rozhodnout, zda nØco smazat, nebo si poý¡dit disk vØtç¡. NaçtØst¡ vìrobci nelen¡ a nab¡dka pevnìch disk… s vysokou kapacitou je skuteŸnØ bohat .

RoztoŸen‚ winchestry

Nikde nen¡ d no, §e k ulo§en¡ dat v osobn¡m poŸ¡taŸi je nutn‚ pou§¡t zrovna pevnì disk, ale ten se z mnoha pý¡Ÿin stal v poŸ¡taŸi samozýejmost¡ a data se na nØj ukl daj¡. Ka§dìm rokem se poŸet ulo§enìch informac¡ zdvojn sobuje, a tak maj¡ vìrobci pevnìch disk… st le proŸ vyr bØt - ka§doroŸnØ se prod  v¡ce ne§ 100 milion… pevnìch disk… pro osobn¡ poŸ¡taŸe a tento poŸet neust le roste (asi o 11 % roŸnØ), pýesto§e se kapacita disk… zvØtçuje. Zvyçuj¡ se ale i n roky u§ivatel… - m¡sto nØkolika program… a dokument… se na disk ukl daj¡ st le ŸastØji i n roŸn‚ hry, digit ln¡ fotografie, hudba ve form tu MP3 a podobnØ a nav¡c operaŸn¡ syst‚my i 32bitov‚ aplikace s ka§dou novou verz¡ bobtnaj¡ a bobtnaj¡.
Proto§e poý¡zen¡ pevn‚ho disku pýedstavuje vìznamnou investici a cena disku dnes znamen  znaŸnou Ÿ st z ceny cel‚ho poŸ¡taŸe (a§ 1/3), je jeho vìbØru potýeba vØnovat pozornost. Nav¡c vlastnosti disku vìznamnØ ovlivåuj¡ i vìkon cel‚ho poŸ¡taŸe. Proto jsme pro v s pýipravili nØkter‚ informace o pevnìch disc¡ch a 28 u n s prod vanìch disk… jsme tak‚ vyzkouçeli a otestovali. Tento test v m tedy m…§e pýi vìbØru pomoci. PojÔme se ale na disky nejprve pod¡vat trochu podrobnØji.

ZaŸ tky
Vçechno to zaŸalo v roce 1956, kdy firma IBM vyrobila prvn¡ disk na svØtØ. Jmenoval se 305 RAMAC (Random Access Method of Accounting and Control), mØl kapacitu 5 MB a ve svØtØ poŸ¡taŸ… znamenal skuteŸnØ obrovskì pokrok. ælo toti§ o prvn¡ pamØœov‚ zaý¡zen¡ s tzv. n hodnìm pý¡stupem k velk‚mu mno§stv¡ dat (pýedt¡m se pro ukl d n¡ dat pou§¡valy dØrn‚ çt¡tky a magnetick‚ p sky), a to umo§nilo provozovat zcela nov‚ aplikace typu rezervace letenek, bankovn¡ slu§by apod. Disk 305 RAMAC se skl dal z pades ti 24" disk… a st l 35 000 dolar… roŸnØ (neprod val se, ale pronaj¡mal). Dnes se zd  kapacita disku i jeho velikost smØçn , ale v t‚ dobØ to bylo skuteŸnØ "nØco". 
V roce 1970 byla na trh uvedena prvn¡ "disketa" (tehdy çlo sp¡çe o menç¡ vìmØnnì disk), kter  podle IBM zah jila ‚ru stoln¡ch a pýenosnìch poŸ¡taŸ…. To ale st le jeçtØ nebyl pevnì disk, tak jak ho zn me dnes. Technologii Winchester, na kter‚ jsou pevn‚ disky zalo§eny, pýedstavila firma IBM a§ v roce 1973. Tato technologie byla poprv‚ pou§ita u disku Winchester 3340, kterì mØl dvØ plotny s kapacitou 30 MB, tedy 30-30, co§ pýipom¡nalo starou dobrou winchestrovku .30-30 (odtud tedy n zev). PravdØpodobnØ prvn¡m intern¡m diskem pro PC s technologi¡ Winchester byl 5,25" disk znaŸky Seagate ST-506 s kapacitou 5 GB z roku 1979. Ani prvn¡ osobn¡ poŸ¡taŸe IBM PC z roku 1981 vçak jeçtØ nebyly pevnìmi disky vybaveny standardnØ a obsahovaly pouze 5,25" disketovou mechaniku na "pru§n‚" disky. 

Jak pracuje disk
Intern¡ pevnì disk se bاnØ dod val a§ v poŸ¡taŸi IBM XT z roku 1983 a od t‚ doby se pevn‚ disky v poŸ¡taŸ¡ch zabydlely ji§ nast lo. ZpoŸ tku mØly disky kapacitu jen 10 MB nebo 20 MB a ý¡kalo se jim "Winchester" (podle technologie). Jejich hlavn¡ princip se do dneçn¡ doby v podstatØ moc nezmØnil. Jako z znamov‚ m‚dium je u pevn‚ho disku pou§ita kovov  podlo§ka (plotna), na ni§ je z obou stran nanesena z znamov  vrstva magnetick‚ho materi lu. Z kladem disku (plotny) je diskovì substr t. Materi l, z kter‚ho je vyroben, mus¡ m¡t uspokojiv‚ mechanick‚ a technologick‚ vlastnosti, mus¡ bìt nemagnetickì, nesm¡ chemicky reagovat s magnetickou vrstvou a nemØl by bìt drahì. TØmto podm¡nk m nejl‚pe vyhovuje hlin¡kov  slitina. JeçtØ vìhodnØjç¡ fyzik ln¡ vlastnosti maj¡ substr ty sklenØn‚, ty jsou ovçem drah‚. 
Jako z znamov  vrstva se u modern¡ch disk… pou§¡vaj¡ tenkovrstv‚ magnetick‚ povlaky, kter‚ se nan çej¡ elektrolyticky nebo se vakuovØ napaýuj¡. Tato vrstva mus¡ bìt mimoý dnØ rovn  a hladk . Na magnetick‚ vrstvØ se pomoc¡ z znamov‚ hlavy vytv ýej¡ zmagnetizovan‚ oblasti (magnetick‚ dom‚ny), kter‚ jsou pak Ÿteny (zmagnetizovanì materi l indukuje ve Ÿtec¡ hlavØ proud) a vyhodnoceny jako jednotky informace (bity). Data se na disk zapisuj¡ v soustýednìch kru§nic¡ch, v tzv. stop ch. 
Pevnì disk se neskl d  pouze z jednoho disku, ale ze svazku disk… (ploten). Tyto plotny jsou nasazeny na n boji, oznaŸovan‚m jako výeteno. Výeteno je poh nØno motorem um¡stØnìm v jeho stýedu nebo vnØjç¡m n¡zkoprofilovìm motorem. Dnes se k rozt Ÿen¡ disku vØtçinou pou§¡vaj¡ stejnosmØrn‚ motorky se servoý¡zen¡m zpØtnou vazbou. Výetena byla dý¡ve ukl d na ve valivìch lo§isc¡ch a nejnovØjç¡m hitem jsou lo§iska hydrodynamick  (fluidn¡).
Informace jsou na disky ukl d ny a Ÿteny pomoc¡ Ÿtec¡ch/z pisovìch hlav, kter‚ jsou um¡stØny na pohybliv‚m vystavovac¡m ram‚nku. Ram‚nko je pomoc¡ servomechanismu vychylov no tak, aby se hlava dostala nad po§adovanou stopu. Na disku je pak vØtçinou dvojn sobnì poŸet hlaviŸek, ne§ kolik je v disku ploten, proto§e hlaviŸky obsluhuj¡ spodn¡ i horn¡ Ÿ st plotny.
Stopy na disku jsou d le rozdØleny na jednotliv‚ sektory (na stopØ je jich nØkolik set). Stopa na okraji disku je samozýejmØ delç¡ ne§ stopa ve vnitýn¡ Ÿ sti. Jednotliv‚ sektory disku tak dý¡ve mØly velice r…znou d‚lku - dnes se m¡sto na disku vyu§¡v  dokonaleji a na stop ch u kraje je ulo§eno v¡ce sektor… ne§ u stýedu, a tedy stopa na okraji disku obsahuje v¡ce bit… ne§ uvnitý. R…st poŸtu bit… s polomØrem vçak nen¡ line rn¡, ale stupåovitì. Tato technika se nazìv  Multiple Zone Recording (v ŸeçtinØ ý¡k me z znam s promØnnìm poŸtem sektor…).
¬tec¡ a z pisov‚ hlaviŸky nepýich zej¡ s povrchem disku v…bec do styku, ale "l‚taj¡" nad povrchem. Jejich vzd lenost je vçak velice mal , a tak by i sebemenç¡ ne§ douc¡ prvek v disku (prach, cigaretovì kouý) zp…sobil katastrofu. Proto jsou pevn‚ disky uzavýeny do pouzdra nazvan‚ho HDA (Hard Disk Assembly) a vyroben‚ho vØtçinou z hlin¡ku, tak aby se do nich nedostaly neŸistoty. Dovnitý disku se tedy pravdØpodobnØ ani nikdy nepod¡v te. Disk nen¡ zrovna jednoduch‚ zaý¡zen¡, proto§e se skl d  z mechanickìch i elektronickìch souŸ stek. Na jeho vìvoji se tedy pod¡l¡ vØdci z mnoha obor… (mechanika, elektronika, chemie, aerodynamika).

Kapacita
Disky se liç¡ mnoha parametry, z nich§ asi nejd…le§itØjç¡ je kapacita. Ji§ jsme si ýekli, §e prvn¡ disky pro osobn¡ poŸ¡taŸe mØly kapacitu 5 a§ 20 MB. Dnes se kapacita disk… pohybuje od nØkolika gigabajt… do nØkolika des¡tek gigabajt…. Je týeba ale d t pozor na to, jak je kapacita disku oznaŸov na. Existuje toti§ tzv. kapacita neform tovan  a kapacita form tovan . Form tovan  kapacita je asi o 20 % menç¡ ne§ kapacita neform tovan , proto§e nelze na 100 % vyu§¡t veçkerou kapacitu disku - Ÿ st se pýi form tov n¡ "ztrat¡". 
Dejte si tak‚ pozor na to, §e vìrobci pýi ud v n¡ kapacity berou 1 MB jako milion bajt…, v bran§i je vçak zvykem takto oznaŸovat 220, tedy 1 048 576 bajt…. édaj vìrobce (v MB) bìv  proto nutn‚ vyn sobit 0,95 a dostanete zhruba skuteŸnou kapacitu disku. Ovçem pýi velikostech dneçn¡ch disk… si klidnØ m…§ete ý¡ct: megabajt sem, megabajt tam.
Ne vçechny poŸ¡taŸe jsou ovçem schopny pou§¡vat disky s velkou kapacitou. Napý¡klad syst‚m DOS a tak‚ Windows 3.11 je schopen v principu pracovat nejvìçe s 2,1GB diskem (nebo s jeho odd¡ly - partition). Syst‚m Windows 95 podporuje ve verzi OSR 2 vØtç¡ diskov‚ sekce, ale nØkter‚ syst‚my BIOS si s takovouto kapacitou st le jeçtØ ne a ne poradit. Proto je nØkdy nutn‚ pou§¡t speci ln¡ ovladaŸ dod vanì vìrobcem disku nebo je nutn‚ aktualizovat BIOS. 
Kapacita dostupnìch disk… v nØkterìch ohledech pýedbØhla i po§adavky trhu. V dobØ uveden¡ prvn¡ch 850MB nebo 2,1GB disk… byl o nØ t‚mØý okam§itØ z jem, ale dnes o disky s kapacitou vØtç¡ ne§ 17 GB mnoho u§ivatel… nestoj¡. V prvn¡ ŸtvrtinØ roku 1999 byly popul rn¡ hlavnØ disky s kapacitou 6,7 GB (pro srovn n¡, na konci roku 1997 çly nejv¡ce na odbyt disky s kapacitou 3,2 a 3,6 GB). Napý¡klad spoleŸnost Seagate pýedpokl d , §e 75 % vçech disk… prodanìch v roce 1999 bude m¡t kapacitu menç¡ ne§ 10 GB, a pýitom prod v  i disky s kapacitou 50 GB. Pýesn‚ prodeje disk… podle kapacit najdete v grafu.
Do naçeho testu jsme zaýadili disky s kapacitou od 6,5 do 15 GB. Existuj¡ sice i disky s menç¡ kapacitou, ale ty dnes ji§ skoro nem  cenu kupovat, proto§e jsou jen o m lo levnØjç¡ a nav¡c by u§ivatel…m brzy nestaŸily. Disky vØtç¡ ne§ 15 GB zase po§aduje zat¡m skuteŸnØ jen m lokdo. U disk… SCSI jsme testovali i modely s kapacitou do 20 GB, proto§e pokud nØkdo potýebuje vØtç¡ disk, Ÿasto vol¡ pr vØ verzi SCSI. V testu tedy najdete i disky s kapacitou a§ 18,3 GB.

Dalç¡ vlastnosti
KromØ kapacity m  pevnì disk tak‚ celou ýadu dalç¡ch parametr…. Jedn¡m z nich je tzv. pýenosov  rychlost. Pýenosov  rychlost ud v , jakì poŸet bajt… je mo§n‚ pýen‚st z disku do syst‚mu za jednu sekundu. Tento £daj se nØkdy uv d¡ v Mb, nØkdy v MB za sekundu, a na to je potýeba d t pozor. Pýenosov  rychlost disk… se neust le zvyçuje a u disk… v testu jsme namØýili pr…mØrnou pýenosovou rychlost pýi Ÿten¡ asi od 9 MB/s do 22 MB/s.
Vìrobci nØkdy u disku ud vaj¡ i tzv. vnitýn¡ pýenosovou rychlost. Pýenosov  rychlost vnitýn¡ je mnohem vØtç¡ ne§ pýenosov  rychlost vnØjç¡; v pý¡padØ vnitýn¡ pýenosov‚ rychlosti jde o maxim ln¡ rychlost, jakou je disk schopen "s t" data. Tato rychlost souvis¡ s rychlost¡ ot Ÿen¡ disku, s poŸtem sektor… na stopØ a s velikost¡ sektoru, ale v praxi se j¡ dos hnout nem…§e, proto§e existuj¡ r…zn  £zk  m¡sta, kter  znemo§åuj¡ jej¡ 100% vyu§it¡. V praxi je tedy mnohem d…le§itØjç¡ pýenosov  rychlost vnØjç¡.
Pro zvìçen¡ pýenosov‚ rychlosti a sn¡§en¡ vlivu prodlevy pýi mechanickìch operac¡ch jsou pevn‚ disky vybavov ny vyrovn vac¡ pamØt¡ (cache), kde jsou doŸasnØ ukl d na pýen çen  data. PamØœ cache m  na rychlost pýenosu znaŸnì vliv a jej¡ velikost se u testovanìch disk… pohybovala mezi 256 KB a§ 4096 KB. Na zvìçen¡ vìkonu disku ovçem nem  vliv jen velikost vyrovn vac¡ pamØti, ale pýedevç¡m zp…sob jej¡ho vyu§it¡.
Dalç¡m d…le§itìm parametrem je tak‚ pý¡stupov  doba. Pý¡stupov  doba zahrnuje dobu potýebnou k pýem¡stØn¡ hlaviŸky nad po§adovanou stopu (tzv. dobu vystaven¡ nebo vyhled n¡ - seek time) a dobu Ÿek n¡, ne§ se hlaviŸka dostane do klidov‚ polohy. D le je nutn‚ poŸkat na to, ne§ se pod hlaviŸku dostane po§adovanì sektor (tzv. latence). Pak je teprve mo§no data Ÿ¡st nebo zapsat. U disk… se ud v  pr…mØrn  pý¡stupov  doba (tedy pr…mØrn  doba, za jakou se hlaviŸky dostanou na po§adovan‚ m¡sto) a mØý¡ se v milisekund ch - Ÿ¡m menç¡ je, t¡m l‚pe. Pr…mØrnou pý¡stupovou dobu tedy nezamØåujte s pr…mØrnou vyhled vac¡ dobou, kterou vìrobci r di uv dØj¡, proto§e je kratç¡. Pý¡stupov  doba u testovanìch disk… se pohybovala v rozmez¡ zhruba od 9 ms do 17 ms. Vìsledky mØýen¡ pýenosov‚ rychlosti pýi Ÿten¡ i z pisu a vìsledky mØýen¡ pý¡stupov‚ doby u jednotlivìch disk… najdete v tabulce.
Kr tk  pý¡stupov  doba disku je potýebn  hlavnØ v pý¡padØ aplikac¡, ve kterìch se Ÿasto pýistupuje k dat…m ulo§enìm na r…znìch m¡stech disku. Jde napý¡klad o datab zov‚ aplikace, kdy doch z¡ k Ÿast‚mu vyhled v n¡ mal‚ho mno§stv¡ dat. Proto jsme kromØ tradiŸn¡ch test… disk… provedli i aplikaŸn¡ test, spoŸ¡vaj¡c¡ ve zpracov n¡ stejn‚ datab ze Access, ulo§en‚ na testovan‚m disku. 

Rozhran¡
Data se z pevn‚ho disku a do nØj dost vaj¡ pomoc¡ r…znìch rozhran¡. Mo§nosti tØchto rozhran¡ se mØnily a st le se jeçtØ mØn¡. ZpoŸ tku se pou§¡valo rozhran¡ oznaŸen‚ ST 506/412 (bylo pojmenov no podle typu disku) nebo tak‚ MFM. Disk v tomto pý¡padØ vy§adoval ke sv‚ pr ci podporu ýadiŸe. 
D¡ky rozhran¡ ST 506/412 bylo mo§n‚ pýipojit a§ dva pevn‚ disky s kapacitou do 40 MB. Rozhran¡ ovçem dosahovalo velmi mal‚ pýenosov‚ rychlosti a mØlo i dalç¡ omezen¡, a proto se postupnØ pýestalo pou§¡vat. V roce 1987 bylo nahrazeno rozhran¡m ESDI (Enhanced Small Device Interface), kter‚ vzniklo za spolupr ce firem Maxtor a IBM. Disky s t¡mto rozhran¡m ji§ mohly pou§¡vat vyrovn vac¡ pamØœ a maxim ln¡ pýenosov  rychlost tohoto rozhran¡ byla 3 MB/s. KromØ disk… bylo teoreticky mo§n‚ pýipojovat pomoc¡ ESDI i dalç¡ zaý¡zen¡, ale to se neprosadilo. 
KromØ rozhran¡ ESDI vzniklo kolem roku 1984 dalç¡ rozhran¡, a sice rozhran¡ nazvan‚ IDE (Integrated Drive and Electronics), kter‚ se po mnoha modifikac¡ch pou§¡v  dodnes. Za vznikem rozhran¡ IDE (oznaŸovanìm tak‚ jako AT-bus nebo ATA) st ly firmy Compaq a Western Digital, kter‚ chtØly pýij¡t s levnìm rozhran¡m pro osobn¡ poŸ¡taŸe. Toto rozhran¡ vy§aduje ze strany z kladn¡ desky jen jednoduchì adapt‚r, zajiçœuj¡c¡ adresaci mechanik a ukl d n¡ dat do vyrovn vac¡ pamØti. Spojen¡ mezi adapt‚rem a perifern¡m zaý¡zen¡m (diskem) zajiçœuje Ÿtyýiceti§ilovì plochì kabel.
Rozhran¡ IDE dovolovalo pýipojit dvØ diskov‚ jednotky, z nich§ jedna m  funkci master (ý¡dic¡ jednotka) a druh  funkci slave (podý¡zen ). Max. rychlost pýenosu je 3,3 MB/s. Postupnìm zlepçov n¡m rozhran¡ (pou§it¡m mod… PIO a DMA) se pak podaýilo zvìçit pýenosovou rychlost a§ na 8,3 MB/s. ¬asem se ovçem uk zaly slabiny tohoto ýeçen¡ - tedy pýedevç¡m mo§nost pýipojit pouze dvØ zaý¡zen¡ (disky) s kapacitou maxim lnØ 512 MB. Proto v roce 1993 vzniklo nov‚ rozhran¡ nazvan‚ Enhanced IDE (EIDE nebo tak‚ Fast ATA-2), kter‚ z IDE vych z¡ a s n¡m§ je tak‚ zajiçtØna zpØtn  kompatibilita. Rozhran¡ EIDE u§ zvl dne Ÿtyýi periferie (pýipojen‚ na dvou kan lech), a to nejen pevn‚ disky (ale napý¡klad i mechaniky CD-ROM, Zip a podobnØ), d le pýenosovou rychlost a§ 16 MB/s a disky s vØtç¡ kapacitou ne§ 512 MB (a§ 8,4 GB).
Po EIDE pýiçlo jeçtØ rychlejç¡ rozhran¡ Ultra DMA/33 nebo tak‚ Ultra ATA (ka§dì vìrobce oznaŸuje rozhran¡ trochu jinak). Za vyu§it¡ re§imu pý¡m‚ho pý¡stupu do pamØti (DMA) je pýenosov  rychlost u tohoto rozhran¡ zdvojn sobena na 33,3 MB/s. Rozhran¡ sice pracuje se stejnou taktovac¡ frekvenc¡ (tedy 8,33 MHz, co§ je takt sbØrnice ISA), ale 16bitov  datov  slova se nepýen çej¡ jako u starç¡ho rozhran¡ jen s n bØhovou hranou taktu, ale i s ka§dou klesaj¡c¡ hranou. KromØ toho se zavedly tak‚ mechanismy opravy chyb a Ÿasov n¡. Pýesn‚ mo§nosti jednotlivìch rozhran¡ najdete v tabulce.
KromØ rozhran¡ IDE se prosadilo jeçtØ dalç¡ rozhran¡, kter‚ se pou§¡v  doposud. Jde o rozhran¡ SCSI (Small Computer System Interface), vznikaj¡c¡ od roku 1981 a standardizovan‚ v roce 1986. To bylo od zaŸ tku koncipov no mnohem robustnØji a univerz lnØji - u SCSI nikdy nebyla takov  omezen¡, co se tìŸe kapacity disk…, pýenosov‚ rychlosti nebo poŸtu pýipojenìch zaý¡zen¡. Do poŸ¡taŸe je nutn‚ instalovat ýadiŸ speci ln¡ sbØrnice (host adapter - hostitelskì adapt‚r) a k nØmu se pýipojuj¡ vnØjç¡ i vnitýn¡ perifern¡ zaý¡zen¡ s SCSI. Pomoc¡ SCSI lze pýipojit a§ osm zaý¡zen¡ 50§ilovìm kabelem: napý¡klad disky, mechaniky CD-ROM, DVD, skenery a dalç¡. NØkter‚ typy SCSI vçak dovoluj¡ pýipojit a§ 16 zaý¡zen¡, a to 68§ilovìm kabelem.
Rozhran¡ SCSI se tak d¡ky svìm vlastnostem prosadilo v pracovn¡ch stanic¡ch, serverech a tak‚ v poŸ¡taŸ¡ch firmy Apple. 
Tak‚ toto rozhran¡ se postupnØ vyv¡jelo a vylepçovalo pýi zachov n¡ zpØtn‚ kompatibility. Po jeho prvn¡ specifikaci SCSI-1 s pýenosovou rychlost¡ 5 MB/s pýiçlo rozhran¡ Fast SCSI (zvìçila se frekvence sbØrnice) a pak i Fast Wide SCSI (datov  ç¡ýka se zvìçila na 16 bit…). Potom se prosadily jeçtØ standardy Ultra SCSI a tak‚ Ultra2 SCSI (LVD) nebo Wide Ultra 2 SCSI s pýenosovou rychlost¡ a§ 80 MB/s. Nyn¡ je pomØrnØ £spØçn‚ tak‚ Ultra160/m SCSI s pýenosovou rychlost¡ a§ 160 MB/s. Za zrychlen¡ je ovçem v nØkterìch pý¡padech nutn‚ zaplatit menç¡ maxim ln¡ d‚lkou sbØrnice, popý. redukc¡ poŸtu pýipojenìch jednotek. édaje o rychlostech jednotlivìch typ… rozhran¡ SCSI najdete v tabulce.
ObecnØ nelze ý¡ci, zda je lepç¡ rozhran¡ SCSI, nebo IDE. Rozhran¡ IDE je vhodn‚ pýedevç¡m pro osobn¡ poŸ¡taŸe (z cenovìch pý¡Ÿin) a rozhran¡ SCSI se hod¡ pro servery a pracovn¡ stanice, pýedevç¡m d¡ky lepç¡ podpoýe pro multitasking a d¡ky mo§nosti pýipojen¡ v¡ce ne§ Ÿtyý zaý¡zen¡ (to je dneçn¡ omezen¡ u IDE).
Nelze ani jednoznaŸnØ ý¡ci, §e disky SCSI jsou vìkonnØjç¡. Je ale pravda, §e technologick‚ novinky, jako napý¡klad zrychlen¡ ot Ÿen¡ disk…, nov‚ technologie hlav apod., se pou§¡valy nejprve u disk… SCSI a pak teprve u disk… IDE. Nevìhodou disk… SCSI je, §e v porovn n¡ se stejnØ velkìmi disky IDE bìvaj¡ dra§ç¡, vy§aduj¡ dodateŸnì hostitelskì adapt‚r nebo z kladn¡ desku s t¡mto adapter‚m. 
Mo§nosti rozhran¡ jsou v§dy v pýedstihu pýed mo§nostmi pevnìch disk…. Pýenosov‚ rychlosti disk… rostou sice rychle (v roce 1997 dos hly disky pýenosov‚ rychlosti zhruba 12 MB/s, v roce 1998 16 MB/s, letos se dost v me z hranici 24 MB/s a pý¡çt¡ rok se poŸ¡t  s rychlost¡ 35 MB/s), ale rychlost v t‚ dobØ dostupn‚ho rozhran¡ je v§dy mnohem vØtç¡ - dnes u disk… IDE a§ 66 MB/s a u SCSI a§ 160 MB/s. V§dy je tu tedy urŸit  rezerva, a to vØtçinou a§ Ÿtyýn sobn . N mi testovan‚ IDE disky mØly vØtçinou rozhran¡ Ultra ATA/33, nØkolik i novinku - rozhran¡ Ultra ATA/66. SCSI disky pou§¡valy rozhran¡ Ultra2 SCSI.

Velikost disku
Prvn¡ disky pro poŸ¡taŸe XT mØly velikost 5,25 " a vìçku asi 3 " (7,6 cm). Vìçka disk… se postupnØ sni§ovala a dnes maj¡ disky zpravidla vìçku pouze jednoho palce, tedy 2,54 cm. PostupnØ se tak‚ pýech zelo (asi od roku 1987) na 3,5" disky, kter‚ se dnes u§ t‚mØý stoprocentnØ rozç¡ýily. Vìjimku tvoý¡ napý¡klad 5,25" pevn‚ disky BigFoot firmy Quantum. 
KromØ 3,5" disk… se pro speci ln¡ £Ÿely vyr bØj¡ disky jinìch velikost¡. Jde napý¡klad o 2,5" disky do notebook…, 2" disky o velikosti karty PCMCIA Type III a Type II a technologickou zaj¡mavost¡ je 1" disk MicroDrive firmy IBM. Jeden Ÿas se vyr bØly i 3" disky do notebook… nebo disky 1,8 " a 1,3 " (mØly velikost krabiŸky z palek). Vçechny n mi testovan‚ disky ovçem mØly velikost 3,5 ".

Ot Ÿen¡
To, jakou rychlost¡ se plotny v disku ot Ÿej¡, m  velkì vliv pýedevç¡m na pýenosovou rychlost disku a obecnØ se d  ý¡ci, §e disky s vyçç¡ rychlost¡ ot Ÿen¡ jsou rychlejç¡ - neplat¡ to vçak v§dy. Vyçç¡ rychlost ot Ÿen¡ sni§uje tak‚ pý¡stupovou dobu, proto§e hlaviŸka disku se mnohem rychleji dostane nad po§adovanì sektor (disk se rychleji otoŸ¡ na spr vn‚ m¡sto). 
Rychlost ot Ÿen¡ se ud v  v ot Ÿk ch za minutu. Pro pýedstavu - disketa se v disketov‚ mechanice ot Ÿ¡ rychlost¡ asi 360 ot Ÿek za minutu a u prvn¡ch pevnìch disk… se zvolila rychlost mnohem vyçç¡, a to 3600 ot Ÿek za minutu. Po disc¡ch s rychlost¡ 3600 ot./min se pýeçlo na disky s rychlost¡ 4500 ot./min. (ty u§ se prakticky nevyr bØj¡) a 5400 ot./min (tØch bude letos asi polovina). Disky s ni§ç¡mi rychlostmi se postupnØ nahrazuj¡ rychlejç¡mi verzemi a po roce 2000 se ji§ bude vyr bØt v¡ce disk… s rychlost¡ 7200 ot./min nebo vyçç¡. Prvn¡ disky s rychlost¡ ot Ÿen¡ 7200 ot./min byly pýedstaveny v roce 1992 (ovçem disky s rozhran¡m IDE pýeçly na tuto rychlost a§ v roce 1997) a od roku 1996 se dod vaj¡ i disky s rychlost¡ 10 000 ot./min.
Rychlost ot Ÿen¡ m  podstatnì vliv na vìkon. Disky s 10 000 ot Ÿkami za minutu jsou dostupn‚ zat¡m jen v proveden¡ SCSI, a setk me se s nimi tedy sp¡çe jen u server… a pracovn¡ch stanic. Na dalç¡m zvyçov n¡ rychlosti se pochopitelnØ pracuje, ale bude to dost problematick‚. Disky s v¡ce ot Ÿkami toti§ vy§aduj¡ v¡ce energie, doch z¡ ke zvyçov n¡ teploty a tak‚ k aerodynamickìm probl‚m…m. Pýi rychlostech vyçç¡ch ne§ 10 000 ot Ÿek je toti§ problematick‚ udr§et hlaviŸku v bl¡zkosti disku a tak‚ rychlost disku po okraj¡ch je u§ znaŸn . Pýesto se pýedpokl d , §e se rychlost ot Ÿen¡ zvìç¡ nejdý¡ve na 12 000 ot./min teprve potom na 15 000 ot./min - v laboratoý¡ch prvn¡ disky s touto rychlost¡ u§ funguj¡. Pokud se rychlost ot Ÿen¡ zvìç¡, mus¡ se tomu samozýejmØ pýizp…sobit i ostatn¡ Ÿ sti disku a elektronika.
N mi testovan‚ disky mØly rychlost ot Ÿen¡ od 5400 do 10 000 ot./min. Uk zalo se, §e disky s vyçç¡ rychlost¡ ot Ÿen¡ nemus¡ m¡t nutnØ vyçç¡ pýenosov‚ rychlosti. Mnoho disk… s rychlost¡ 5400 ot./min se v testech dostalo pýed disky s rychlost¡ 7200 ot./min, a ty zase v nØkterìch pý¡padech pýekonaly disky s rychlost¡ 10 000 ot./min. Naçe testy ale samozýejmØ potvrdily, §e mnohem lepç¡ pý¡stupov‚ doby maj¡ disky s vyçç¡ rychlost¡ ot Ÿen¡.

Kýehkì pevnì disk
Cenu ulo§enìch dat ka§dì pozn  a§ v pý¡padØ, kdy o nØ pýijde, a to se pýi jejich ulo§en¡ na pevnì disk m…§e klidnØ st t. Pokud v poŸ¡taŸi sel§e procesor, grafick  karta nebo pamØœ, je to sice nepý¡jemn‚, ale po vìmØnØ vadn‚ souŸ stky je mo§n‚ pokraŸovat v pr ci d l. Pokud se ale poçkod¡ pevnì disk, je sice mo§n‚ koupit novì, ale ten je pr zdnì - bez Ÿasto velice cennìch dat. Proto je týeba s diskem zach zet skuteŸnØ opatrnØ.
Pevnì disk se sice jmenuje "pevnì", ale je pomØrnØ zranitelnì. Vzd lenost mezi hlaviŸkou a povrchem z znamov‚ho m‚dia je toti§ velice mal  (asi 30 nanometr…) a pýi jej¡m dotyku s povrchem disku m…§e doj¡t k poçkozen¡ z znamov‚ vrstvy. Nepoçkod¡ se pýitom jen oblast dopadu hlaviŸky, ale v d…sledku rozç¡ýen¡ Ÿ st¡ z znamov‚ vrstvy po disku (i kdy§ týeba miniaturn¡ch), kter‚ se dostanou mezi hlaviŸku a povrch, se postupnØ poçkozuj¡ i dalç¡ oblasti. Co dok §e zp…sobit n raz na plochu disku, si m…§ete prohl‚dnout na animaci, kterou najdete na naçem Chip CD.
HlaviŸky naraz¡ na povrch disku napý¡klad v d…sledku p du disku, v d…sledku r…znìch otýes…, kopnut¡ do poŸ¡taŸe, nechtØn‚ho poklep n¡ na disk çroubov kem pýi instalaci a podobnØ. Pýi instalaci je tedy nutn‚ postupovat velmi opatrnØ a nepou§¡vat hrubou s¡lu. Ke ztr tØ dat m…§e doj¡t i v d…sledku pýehý t¡ disku. Proto je nutn‚ d t disky v poŸ¡taŸi do takov‚ polohy, aby byly spr vnØ chlazeny (to plat¡ pýedevç¡m pro disky s vysokìmi ot Ÿkami), nebo je nutn‚ pou§¡t dodateŸnì chladiŸ. KromØ povrchu disku se m…§e poçkodit i lo§isko disku nebo tak‚ elektronick  Ÿ st (a to nejen mechanicky, ale i v d…sledku statick‚ elektýiny). 
Aby se spolehlivost disk… zvìçila, pracuj¡ vìrobci na r…znìch autodiagnostickìch syst‚mech disk…. Takovìm syst‚mem je i syst‚m S.M.A.R.T. (Self-Monitoring Analysis and Reporting Technology). Disky vybaven‚ t¡mto syst‚mem samostatnØ kontroluj¡ r…zn‚ sv‚ parametry, napý¡klad vzd lenost hlavy od povrchu, teplotu v disku, pýenosovou rychlost, poŸet sektor… pýem¡stØnìch na jin‚ m¡sto nebo poŸet chybnìch pokus… o Ÿten¡ nebo z pis. Pokud je nØco v nepoý dku, disky jsou schopny na to upozornit a m…§e se tak pýedej¡t £pln‚ ztr tØ dat. S.M.A.R.T. je otevýenì standard, kterì dnes pou§¡vaj¡ asi vçichni hlavn¡ vìrobci disk…. Nepýedpov¡ sice katastrofu na 100 %, ale je vhodn‚ jej vyu§¡vat. K jeho vyu§it¡ je ovçem potýeba i pý¡sluçnì softwarovì n stroj.
KromØ toho t‚mØý ka§dì vìrobce pou§¡v  jeçtØ dalç¡ technologie zvyçuj¡c¡ spolehlivost disku. Firma Seagate napý¡klad chr n¡ Ÿ st disku s elektronikou speci ln¡m krytem nazvanìm SeaShield, kterì nav¡c obsahuje u§iteŸn‚ informace o disku a jeho instalaci. Do syst‚mu ochrany SeaShield byl tak‚ pýid n diagnostickì n stroj, kterì se nazìv  Drive Self Test (DST) a kterì testuje disk bez jeho demont §e ze syst‚mu.
SpoleŸnost WD u svìch disk… pou§¡v  syst‚m Data Lifeguard, co§ je sada funkc¡, kter‚ zjist¡, izoluj¡ a oprav¡ probl‚mov‚ oblasti disku dý¡ve, ne§ dojde ke ztr tØ dat. Jde o zlepçenou a rozç¡ýenou verzi syst‚mu S.M.A.R.T. V disc¡ch jsou sn¡maŸe teploty a sn¡maŸe polohy hlavy. Pýi kontrole (prob¡h  jak‚si skenov n¡ disku na pozad¡, a to ka§dìch 8 hodin) se Ÿtou jednotliv‚ sektory a ovØýuj¡ se pomoc¡ ECC. Data z poçkozenìch m¡st (nebo z m¡st, kter  by mohla bìt poçkozena) se pýesunou jinam a p…vodn¡ sektor se oznaŸ¡ jako nepou§itelnì.
D le jde napý¡klad o technologii Drive Fitness Test (DFT) firmy IBM, kter  kontroluje, zda je disk v poý dku. Firma Quantum zase pou§¡v  syst‚m DPS (Data Protection System), kterì bØhem 90 sekund zjist¡ funkŸnost pevn‚ho disku v osobn¡m poŸ¡taŸi, a tak‚ syst‚m SPS (Shock Protection System). Ram‚nka disk… se syst‚mem SPS se sna§¡ pohltit n raz tak, aby hlava nenarazila na magnetickou vrstvu. Firma Quantum musela kv…li tomu prov‚st u disk… 14 konstrukŸn¡ch zmØn. Tento syst‚m tedy omezuje vliv kr tkodobìch vysokìch hodnot pýet¡§en¡ disku. 
érovnØ otýesu jsou d ny zrychlen¡m a mØý¡ se v n sobc¡ch gravitaŸn¡ho zrychlen¡ neboli v poŸtu G. D…le§it  je tak‚ doba, po kterou je disk otýesu vystaven, a rozd¡l je tak‚ v tom, zda je disk v dobØ otýesu v provozu, nebo ne.
NØkter‚ parametry disk… jsme schopni zmØýit, ale spolehlivost disk… bohu§el ne. Spolehlivost, kterou ud vaj¡ vìrobci, je uvedena v hodin ch - MTBF (Mean Time Between Failures), co§ je stýedn¡ doba mezi poruchami; poŸ¡t  se tak, §e se vydØl¡ celkovì Ÿas provozu disku a poŸet poruch. Tato hodnota (Ÿ¡m vØtç¡ t¡m lepç¡) vzrostla z p…vodn¡ch asi 11 000 hodin a§ na asi 1 000 000 hodin. Pokud se n m podaýilo naj¡t informace o stýedn¡ dobØ mezi poruchami, uvedli jsme ji v tabulce, a stejnØ tak i hodnoty G.

Cena
Ceny pevnìch disk… se neust le sni§uj¡, ale pýesto jsou dost vysok‚. I kdy§ na velikosti disku nem  cenu moc çetýit, je na druhou stranu jasn‚, §e za pen¡ze nevynalo§en‚ dnes si za p r let nebo i mØs¡c… lze poý¡dit disk s mnohem vØtç¡ kapacitou. V roce 1992 byl u n s 1GB disk jeçtØ pomØrnØ vz cnost¡ a dal se koupit asi za 80 000 KŸ. ZaŸ tkem roku 1994 st l takto velkì disk ji§ okolo 30 000 KŸ, a v roce 1996 ji§ jen okolo 7000 KŸ. Dnes u§ nov‚ disky s 1GB kapacitou ani nekoup¡te, proto§e se pýest vaj¡ vyr bØt.
Zaj¡mav‚ je i vypoŸ¡tat, kolik stoj¡ 1 MB £lo§n‚ho prostoru na disku. Nejm‚nØ zaplat¡te za 1 MB u disku Fujitsu MPD3130AT a IBM Deskstar 16GP a nejv¡ce u disku Seagate Cheetah 9LP ST3910LW. VØtç¡ disky vØtçinou poskytuj¡ ni§ç¡ cenu za megabajt, ale ne ka§dì u§ tak vysokou kapacitu potýebuje.
KromØ ceny a kapacity disku je vçak nutn‚ br t v £vahu i dalç¡ parametry disku, tedy hlavnØ jeho pýenosovou rychlost a pý¡stupovou dobu, kter  m…§e bìt pro nØkoho mnohem kritiŸtØjç¡ ne§ pouh  cena za megabajt. Levnì disk se toti§ nehod¡ na vçe. Disky n m v nØkterìch pý¡padech poskytli vìrobci nebo distributoýi a tak v tabulce najdete doporuŸen‚ koncov‚ ceny, kter‚ se od tØch skuteŸnìch mohou liçit.

Jak jsme testovali a co jsme zjistili
V testu se n m nakonec seçlo 28 pevnìch disk… od pØti vìrobc… - 11 disk… s rozhran¡m Ultra2 SCSI, ostatn¡ s rozhran¡m Ultra ATA  nebo Ultra ATA/66. ækoda §e se testu nemohly z£Ÿastnit tak‚ disky Samsung a SCSI disky Atlas firmy Quantum, jejich§ porovn n¡ s disky Cheetah by bylo jistØ zaj¡mav‚. P…vodnØ jsme chtØli pevn‚ disky rozdØlit do Ÿtyý kategori¡ podle kapacity - tedy vytvoýit dvØ kategorie disk… SCSI a dvØ kategorie disk… IDE. Nakonec jsme ale disky SCSI porovn vali spoleŸnØ, proto§e maj¡ kapacitu buÔ 9,1, nebo 18,2 GB. Disky IDE jsou rozdØleny podle kapacit - jednu kategorii tvoý¡ disky s kapacitou do 9,6 GB, tedy disky vhodn‚ pro bاn‚ pou§it¡ v osobn¡ch poŸ¡taŸ¡ch. Ti, kdo potýebuj¡ v¡ce prostoru, si mohou vybrat z druh‚ kategorie disk… IDE, ve kter‚ jsou disky s kapacitou nad 9,7 GB.
Na vçech testovanìch disc¡ch jsme vytvoýili jeden odd¡l o maxim ln¡ kapacitØ disku. Odd¡l jsme zform tovali ve form tu FAT32. Pro testy jsme pou§ili prostýed¡ syst‚mu Windows 98 a disky jsme pýipojili jako jednotku D:.
Pro mØýen¡ pýenosovìch rychlost¡ a pý¡stupovìch dob pýi Ÿten¡ a z pisu jsme pou§ili vlastn¡ 32bitovì testovac¡ program Diskbench. Diskbench nejdý¡ve zjiçœuje pýenosovou rychlost. Proto§e pýenosov  rychlost je u okraj… disk… jin  ne§ u stýedu, Ÿte testovac¡ program na deseti r…znìch m¡stech rozprostýenìch rovnomØrnØ po cel‚m disku. Aby se zjistila pý¡stupov  doba, pýistupuje se k dat…m  n hodnØ rozm¡stØnìm na disku  a tato doba se mØý¡. Jako aplikaŸn¡ test jsme pou§ili aplikaci s relaŸn¡ datab z¡ Access 7, kdy bylo potýeba propojit a zpracovat 54MB datab zi. Rychlejç¡ disky zpracovaly datab zi rychleji a v tomto testu se projev¡ jak pýenosov  rychlost, tak pý¡stupov  doba. Pýenos dat, pý¡stupov  doba i aplikaŸn¡ test se pod¡lely na celkov‚m hodnocen¡ n sledovnØ: datov  pýenosov  rychlost 40 %, pý¡stupov  doba 30 % a aplikaŸn¡ test 30 %.
Spotýeba pevnìch disk… je d…le§it  hlavnØ u disk… pro notebooky, ale jej¡ velikost je zaj¡mav‚ sledovat i u pevnìch disk… pro osobn¡ poŸ¡taŸe. V tomto pý¡padØ jde ale sp¡çe o diskem vytvoýen‚ teplo ne§ o spotýebu energie, proto§e vØtçina spotýebovan‚ elektrick‚ energie se v disku pýemØn¡ pr vØ na teplo. Proto jsme u pevnìch disk… mØýili i spotýebu - vìsledky mØýen¡ najdete v tabulce.
V prvn¡ kategorii disk…, to znamen  IDE disk… s kapacitou do 9,6 GB, si velmi dobýe vedly disky Western Digital Expert 29100 a Maxtor DiamondMax Plus, a to ve   vçech testech. æpatnØ nedopadly ani disky Fujitsu MPD3084AT a Quantum FireBall CR a pr vØ tØm jsme se rozhodli udØlit Chip Tip. Jejich vìkon sice nen¡ tak excelentn¡, ale maj¡ zaj¡mavì pomØr cena/vìkon, kterì je v t‚to kategorii velmi d…le§itì.
V kategorii IDE disk… s kapacitou nad 9,7 GB jsme velmi dobr‚ vìsledky, pokud jde o pýenosovou rychlost i pý¡stupovou dobu, namØýili u disk… Quantum Fireball KA a Maxtor DiamondMax Plus 5120. Avçak naç¡ pozornosti neuçel opØt ani disk Quantum FireBall CR, tentokr t ji§ s kapacitou 13 GB. Ten toti§ za rozumn‚ pen¡ze odvedl velice sluçnou pr ci pýedevç¡m v aplikaŸn¡m testu. Cenovì rozd¡l byl toti§ pýi porovn n¡ s disky  Quantum Fireball KA a Maxtor DiamondMax Plus 5120 mnohem vyçç¡ ne§ rozd¡l vìkonnostn¡.
Mezi disky SCSI jednoznaŸnØ zaz ýil disk Seagate Cheetah 18LP, kterì za sebou nechal vçechny ostatn¡ disky ve vçech testech. Jeho cena je sice pomØrnØ vysok , ale v t‚to kategorii disk… se ji§ sp¡çe hled¡ na vìkonnost. Proto jsme se rozhodli tomuto disku udØlit Chip Tip. Pro ty, kteý¡ hled¡ pýeci jen v¡ce na cenu, se m…§e, tak jako n m, zal¡bit i pevnì disk IBM Ultrastar 9ES, kterì za mal‚ pen¡ze poskytuje pýijatelnì vìkon.
Mile n s pýekvapily pevn‚ disky Seagate Cheetah, naopak zklam ni jsme byli z disk… Seagate Medalist s rozhran¡m IDE. Disky firmy IBM se tak‚ v¡ce prosadily v kategorii SCSI a slabç¡ hodnocen¡ z¡skaly ve dvou kategori¡ch IDE. Z naçeho testu ale vyplìv , §e dneçn¡ disky poskytuj¡ st le se zlepçuj¡c¡ vìkony a dr§¡ krok s vìvojem i v dalç¡ch oblastech - çpatn‚ disky nekoup¡te, jsou jen dobr‚ a jeçtØ lepç¡. Vìkonnostn¡ rozd¡ly mezi disky r…znìch kategori¡ nebyly Ÿasto pý¡liç velk‚. ¦ dn  z firem vçak nedok §e vyniknout ve vçech kategori¡ch disk…. 
Vìvoj jde d l velice rychle a pýi pý¡çt¡m testu pevnìch disk… se ji§ urŸitØ setk me s £plnØ jinìmi disky a £plnØ jinìmi vìsledky.
Pavel Trousil, Jaroslav Sm¡çek

Minislovn¡Ÿek
Areal Density - hustota v oblasti: ud v , kolik dat je ulo§eno na ŸtvereŸn¡m palci.
Average access time - pr…mØrn  pý¡stupov  doba: pr…mØrn  doba, za jakou se hlaviŸka dostane nad po§adovanì sektor. 
Cylinder - v lec: souhrn stejnolehlìch stop (stop nad sebou) na vçech plotn ch disku.
Data Access Time - pý¡stupov  doba: ud v  dobu potýebnou k pýesunu hlaviŸek nad po§adovanou stopu a k nalezen¡ patýiŸn‚ho sektoru. Jde o souŸet vyhled vac¡ doby, doby pýepnut¡ mezi hlaviŸkami a rotaŸn¡ prodlevy. 
Data Transfer Rate - pýenosov  rychlost dat: ud v  v megabajtech za sekundu, jak rychle se data pýi Ÿten¡ nebo z pisu pýen çej¡ mezi diskem a syst‚mem. 
Head Switch Time - doba pýepnut¡ mezi hlaviŸkami: v jednom okam§iku m…§e naŸ¡tat nebo zapisovat data pouze jedna hlaviŸka. ¬as nutnì k pýepnut¡ mezi jednotlivìmi hlaviŸkami, kterìch je v disku v¡ce, se ud v  v milisekund ch.
MTBF - Mean Time Between Failures: stýedn¡ doba mezi poruchami, ud van  v hodin ch.
MR Heads - magnetorezistivn¡ hlavy: magnetorezistivn¡ hlavy se skl daj¡ ze samostatn‚ho Ÿtec¡ho a z pisov‚ho elementu, co§ umo§åuje lepç¡ optimalizaci pro zvìçen¡ ploçn‚ hustoty a zvìçen¡ vìkonu pevn‚ho disku. 
Rotational Latency - rotaŸn¡ prodleva: ud v  v ms, jak dlouho mus¡ hlaviŸka po um¡stØn¡ nad spr vnou stopu Ÿekat, ne§ se pod ni dostane po§adovanì sektor. V ide ln¡m pý¡padØ m…§e hlaviŸka Ÿ¡st data hned, v opaŸn‚m pý¡padØ mus¡ Ÿekat na potýebnì sektor skoro celou jednu ot Ÿku disku. RotaŸn¡ prodleva se vØtçinou ud v  jako polovina doby rotace disku (jako pr…mØrn  hodnota).
Rotational Speed - rychlost ot Ÿen¡: rychlost ot Ÿen¡ disku, kter  se ud v  v ot Ÿk ch za minutu (RPM rotations per minute). Dnes se pou§¡vaj¡ rychlosti 3600, 5400, 7200 a 10 000 ot Ÿek za minutu.
S.M.A.R.T. - Self-Monitoring Analysis and Reporting Technology: technologie umo§åuj¡c¡ zjiçœov n¡ parametr… pevnìch disk… a pýed v n¡ tØchto vìsledk… syst‚mu.
Seek Time - vyhled vac¡ doba: je to doba potýebn  k pýem¡stØn¡ Ÿtec¡ch/z pisovìch hlaviŸek mezi stopami. Ud v  se v milisekund ch a z vis¡ na vzd lenosti stop, mezi nimi§ se hlaviŸky pýemisœuj¡. D…le§it  je pr…mØrn  vyhled vac¡ doba, kter  ud v  pr…mØrnì Ÿas potýebnì k pýem¡stØn¡ hlaviŸek na po§adovanou stopu. 
Track - stopa: data se na disk zapisuj¡ v soustýednìch kru§nic¡ch zvanìch stopy. 
Track Density - hustota stop: ud v , s jakou hustotou jsou na disku stopy zaznamen ny. Bìv  to a§ 10 000 stop na palec (tpi - track per inch).

ATA/66 pýedbØhlo dobu? 
Pýesto§e pevn¡ disky IDE jeçtØ ani nestaŸily vyu§¡t veçker‚ mo§nosti rozhran¡ Ultra ATA/33, ji§ je tu dalç¡, rychlejç¡ rozhran¡: nazìv  se Ultra ATA/66 (nØkdy se oznaŸuje jako Ultra DMA/66 nebo Fast ATA-2) a umo§åuje pýen çet data rychlost¡ a§ 66 MB/s. Jeho n stup je ale ponØkud problematickì. 
Ultra ATA/66 zdvojn sobuje datovou propustnost a d¡ky nov‚mu typu kabelu zvyçuje i robustnost rozhran¡. Dalç¡ vìhodou tohoto rozhran¡ je vyçç¡ integrita dat, dan  zlepçenìm Ÿasov n¡m a pou§it¡m zabezpeŸovac¡ho k¢du Cyclical Redundancy Check (CRC). CRC spoŸ¡v  v tom, §e pevnì disk i hostitelskì adapt‚r vytvoý¡ kontroln¡ souŸet prov dØnìch operac¡; ten je potom porovn n - pokud nesouhlas¡, pýenos se zopakuje. Stejnou CRC kontrolu pou§¡v  i Ultra ATA/66 a nav¡c pýid v  jeçtØ dalç¡ vlastnost - vylepçenou integritu dat (improved data integrity). CRC sice zvyçuje integritu pýen çenìch dat, ale n rok…m vysokìch rychlost¡ pýest vaj¡ staŸit klasick‚, Ÿtyýiceti§ilov‚ IDE kabely (kv…li zeslaben¡ sign lu pýi kratç¡m Ÿasov n¡). Bylo proto nutn‚ vytvoýit novì typ pýenosovìch kabel… a pýitom zachovat zpØtnou kompatibilitu se souŸasnìmi pevnìmi disky. Vìsledkem je kabel se stejnìmi 40pinovìmi konektory, ale s dvojn sobnìm poŸtem vodiŸ… (40 kabel… je zemnic¡ch a zabraåuj¡ pýeslech…m mezi kabely).
Rozhran¡ Enhanced (PIO Mode 4 - 16,6 MB/s) pýen ç¡ data pouze pýi n bØhov‚ hranØ hodinov‚ho sign lu. Ultra DMA/33 pýineslo zdvojn soben¡ pýenosov‚ rychlosti na 33,3 MB/s pýenosem dat pýi n bاn‚ i sestupn‚ hranØ. Ultra DMA/66 vyu§¡v  rychlejç¡ho vystaven¡ a ust len¡ dat na stabilnØjç¡ pýenosov‚ sbØrnici, aby mohlo doj¡t k dalç¡mu zdvojn soben¡ pýenosov‚ho vìkonu na 66 MB/s pýi stejn‚m taktovac¡m kmitoŸtu. 
Zat¡mco na rozhran¡ Ultra ATA byla vØtçina vìrobc… z kladn¡ch desek a Ÿipovìch sad pýipravena a v dobØ uv dØn¡ disk… s t¡mto rozhran¡m ji§ byly tyto prvky k dispozici, u rozhran¡ ATA/66 je tomu naopak. Pevnìch disk… je ji§ dostatek (vyr bØj¡ se u§ od minul‚ho roku), z kladn¡ch desek s podporou pro toto rozhran¡ je vçak pom lu.
Nav¡c pou§it¡ disk… ATA/66 v z kladn¡ch desk ch, kter‚ toto rozhran¡ nepodporuj¡, pýin ç¡ probl‚my. Disky nepracuj¡ nebo nejdou spustit v re§imu DMA. Proto se firma Western Digital rozhodla nov‚ disky s ATA/66 dod vat zat¡m s vypnutou podporou pro ATA/66 - tuto podporu je mo§n‚ pozdØji zapnout pomoc¡ progr mku (jmenuje se WDATA-66), kterì je k dispozici na Webu.
Aby bylo mo§n‚ Ultra ATA/66 bez probl‚m… pou§¡t, je týeba, aby poŸ¡taŸ splåoval nØkolik podm¡nek. Pýedevç¡m je nutn‚, aby Ultra ATA/66 bylo podporov no z kladn¡ deskou (Ÿipsetem) nebo speci ln¡m IDE ýadiŸem. D le mus¡ rozhran¡ Ultra ATA/66 podporovat BIOS (jde o podporu pro re§im Ultra DMA Mode 4) a tak‚ pevnì disk a k propojen¡ disku s ýadiŸem je nutn‚ pou§¡t 40pinovì 80§ilovì kabel. Pou§¡vanì operaŸn¡ syst‚m nav¡c mus¡ podporovat re§im DMA (to splåuj¡ syst‚my Windows 98, Windows NT Service Pack 3 a Windows 95 OEM Service Release 2).
VØtçina z kladn¡ch desek vçak rozhran¡ Ultra ATA/66 nepodporuje - podporuj¡ ho jen desky s Ÿipovou sadou VIA Apollo Pro+, Intel 810 (ta vçak byla pýedstavena teprve zaŸ tkem kvØtna), SiS (530/5595), MVP4 a Camino (ty jsou teprve ve vìvoji). Probl‚my pak mohou nastat v pý¡padØ, kdy BIOS z kladn¡ desky disk ATA/66 rozpozn  a nastav¡ pýenos na Ultra ATA/66, i kdy§ jej z kladn¡ deska (tedy pýedevç¡m Ÿipov  sada) nepodporuje. M…§e tak doj¡t i ke ztr tØ dat, proto§e pevnì disk m…§e pos¡lat data vyçç¡ rychlost¡, ne§ jakou je poŸ¡taŸ schopen zvl dnout. Kdo chce provozovat disky Ultra ATA/66 na starç¡ch syst‚mech, mus¡ si dokoupit speci ln¡ PCI ýadiŸ od firmy Promise Technology, kterì stoj¡ asi 40 dolar…, a tak‚ 80§ilovì kabel.
Rozhran¡ Ultra ATA/66 tedy jeçtØ trochu pýedb¡h  po§adavky doby a je nam¡ýeno sp¡çe do budoucnosti. 
Dneçn¡ pevn‚ disky jeçtØ nemaj¡ takov‚ pýenosov‚ rychlosti, aby rozhran¡ ATA/66 vyu§ily. Pokud si tedy poý¡d¡te z kladn¡ desku s podporou pro ATA/66 nebo ýadiŸ s touto podporou, nepoŸ¡tejte s t¡m, §e se v m vìkon disku vìraznØ zvìç¡. Rozhran¡ ATA/66 mo§n  najde vyu§it¡ pýi sekvenŸn¡m pýenosu velkìch blok… dat.

Kdo stoj¡ za disky
S neust lìm bojem za zvyçov n¡ kapacity a sni§ov n¡ cen pevnìch disk… se do dneçn¡ch dn… vyrovnalo jen nØkolik firem. Aby se toti§ firma udr§ela nad vodou, mus¡ prod vat vØtç¡ mno§stv¡ disk…, mus¡ investovat do novìch technologi¡ i vìrobn¡ch zaý¡zen¡ a mus¡ bìt neust le na çpici, a to v…bec nen¡ jednoduch‚. Mezi vìznamn‚ vìrobce pevnìch disk…, kteý¡ pýe§ili dodnes, patý¡ firmy Seagate, Quantum, IBM, Western Digital, Maxtor a Fujitsu, ale celkovØ se vìrobou pevnìch disk… nebo jejich souŸ st¡ zabìv  asi 21 firem (jeçtØ pýed pØti lety jich bylo pýes pades t!).
Od roku 1993 do roku 1996 byla nejvØtç¡m prodejcem pevnìch disk… firma Quantum. V roce 1996 ovçem firma Seagate pýevzala vìznamn‚ho vìrobce pevnìch disk… firmu Conner a stala se tak nejvØtç¡m dodavatelem pevnìch disk…. K n kup…m diskovìch firem doch zelo i dý¡ve a napý¡klad firma Quantum pýevzala vìrobu disk… od firmy Digital Equipment a spoleŸnost Miniscriblem, zn mou v 80. letech, z¡skala zase firma Maxtor. I ta se vçak dostala do finanŸn¡ch pot¡§¡ a v roce 1996 ji musel nad vodou podr§et korejskì gigant Hyundai. S vìrobou disk… skonŸila napý¡klad i firma Alps Electric.
Firma Seagate v souŸasn‚ dobØ vyr b¡ çirokou çk lu disk… - od levnìch disk… urŸenìch pro osobn¡ poŸ¡taŸe a§ po vìkonn‚ disky pro servery. Seagate je tak‚ vìznamnìm vìrobcem diskovìch komponent, kter‚ dod v  ostatn¡m firm m. Velmi vìznamnìm vìrobcem pevnìch disk… je tak‚ firma IBM, kter  je v tomto oboru technologickìm leaderem a dr§itelem mnoha patent…. Firma IBM stoj¡ nejen za prvn¡m diskem na svØtØ, ale i za technologiemi magnetorezistivn¡ch hlav a GMR hlav, kter‚ se v souŸasn‚ dobØ pou§¡vaj¡. KromØ disk… do osobn¡ch poŸ¡taŸ… a server… vyr b¡ jako jedna z m la i pevn‚ disky do notebook…. NØkter‚ komponenty, jako týeba diskov‚ hlaviŸky, dod v  i dalç¡m firm m, jako napý¡klad firmØ Western Digital, s kterou spolupracuje i v dalç¡ch oblastech.
SpoleŸnost Western Digital dý¡ve vyr bØla r…zn‚ elektronick‚ komponenty, jako napý¡klad ýadiŸe (zn m‚ pod jm‚nem Tandon), nebo grafick‚ karty Paradise. Nyn¡ je vìznamnìm vìrobcem disk… pro osobn¡ poŸ¡taŸe i servery a spolutv…rcem mnoha standard…. NØkter‚ jej¡ projekty j¡ ovçem nevyçly (napý¡klad 3" disky do notebook… nebo rozhran¡ SDX). SpoleŸnost Quantum dod v  tak‚ çirokou çk lu disk… a na jejich vìrobØ spolupracuje s firmou MKE (Panasonic). 
Zn mìm vìrobcem disk… je tak‚ spoleŸnost Fujitsu, kter  vyr b¡ jak disky pro osobn¡ poŸ¡taŸe a pro notebooky, tak i disky pro servery a mainframy. Disky vyr b¡ i firma Hitachi, ale u n s jsou zn m‚ pouze jej¡ 2,5" disky do notebook…. Disky firmy Samsung (pou§¡vaj¡ se v nich hlaviŸky firmy IBM) jsou zn m‚ i u n s, ale bohu§el se n m je nepodaýilo k testu z¡skat. Ve svØtØ server… jsou zn m‚ i vìrobky firmy Micropolis, kter  vyr b¡ SCSI disky s velkìmi kapacitami pro pracovn¡ stanice a servery. Zm¡nit je mo§n‚ i firmu JTS, kterou zalo§ili bìvalì pracovn¡ci firem Seagate a IBM a kter  produkuje v Indii.
SpoleŸnost Toshiba vyr b¡ pouze 2,5" disky do notebook… (pýedevç¡m do svìch) a vØtç¡ pevn‚ disky nevyr b¡. Firma NEC sice tak‚ vyr b¡ pevn‚ disky, ale pro jin‚ firmy a nedod v  je pod svou znaŸkou. Jsou tu ale i dalç¡, m‚nØ zn m‚ spoleŸnosti, kter‚ se vØnuj¡ vìrobØ jednotlivìch komponent. Jde o firmy Texas Instrument, Lucent, ST Microelectronics, Hitachi a Cirrus Logic, kter‚ dod vaj¡ pý¡sluçnou elektroniku, a o firmy Komag (ta dØl  diskov‚ substr ty) a Read-Rite (vìrobce MR hlav). N m se do testu podaýilo z¡skat pevn‚ disky vçech vìznamnìch vìrobc…, tedy firem Seagate, Quantum, Maxtor, Western Digital, IBM a tak‚ Fujitsu.

Jak zvyçovat kapacitu
Jedn¡m ze zp…sob…, jak zvìçit kapacitu disku, je zvìçit poŸet ploten nebo zvØtçit jejich plochu. To je ale ponØkud problematick‚ a nepraktick‚, proto§e dnes se vØtçinou poŸ¡t  s disky o rozmØru 3,5 " a tlouçœka tak‚ nem…§e r…st do nekoneŸna. Dalç¡ cesta, kter  se nyn¡ vyu§¡v , spoŸ¡v  ve zvyçov n¡ hustoty z znamu dat na disku, tedy ve zvyçov n¡ poŸtu bit… ulo§enìch na ŸtvereŸn¡ palec (b/in2).
Prvn¡ 5,25" pevnì disk Seagate ST-506 mØl hustotou z znamu 1,96 Mb/in2. Od t‚ doby se hustota z znamu neust le zvyçuje. Rekordmanem v dosahov n¡ vysok‚ hustoty z znamu je firma IBM, kter  tak‚ stoj¡ za technologiemi, kter‚ to umo§åuj¡ a m  pro vìzkumy speci ln¡ vìvojov‚ centrum. Hranici 1 Gb/in2 pýekonala firma IBM u§ v roce 1989, a v roce 1995 u§ byla pýekon na hranice 3 Gb/in2. V laboratoý¡ch se ji§ podaýilo ulo§it v¡ce ne§ 11,6 Gb/in2. 
Tak‚ firma Seagate ohl sila jeden rekord: v £noru tohoto roku se j¡ podaýilo ulo§it v¡ce ne§ 16 Gb/in2 - s pou§it¡m Ÿtec¡ch magnetorezistivn¡ch hlav giant (GMR) a m‚dia s aktivn¡ slo§kou z ultrajemn‚ magnetick‚ slitiny. Takovou hustotu bاnØ dostupn‚ disky zat¡m nemaj¡ - jejich hustota z znamu je asi 2 - 3,5 Gb/in2 a rekordmanem je 2,5" pevnì disk IBM Travelstar 6GN s hustotou z znamu 5,7 Gb/in2.
JeçtØ pýed nØkolika lety rostla hustota z znamu u dod vanìch disk… meziroŸnØ asi o 27 %, a nyn¡ je to u§ pýes 60 %. Tak velkì tlak na zvyçov n¡ kapacity disk… vçak nastoluje ot zku, kam a§ je mo§n‚ hustotu z znamu zvyçovat. Podle pracovn¡k… vìvojovìch laboratoý¡ bude mo§n‚ bØhem pØti let dos hnout hustoty z znamu a§ 100 Gb/in2. 
S r…stem po§adavku na kapacitu pevnìch disk… museli vìrobci postupnØ pýech zet na nov‚ z znamov‚ vrstvy a na nov‚ a nov‚ technologie Ÿtec¡ch a z znamovìch hlaviŸek. P…vodnØ se pou§¡valy hlaviŸky magnetodynamick‚, kter‚ pou§¡valy pro z pis miniaturn¡ elektromagnety s vinut¡m. M¡sto magnetodynamickìch hlaviŸek se pozdØji zaŸal pou§¡vat tiçtØnì spoj - Thin Film Inductive - kterì umo§nil vØtç¡ miniaturizaci. PostupnØ se pýeçlo i na tzv. magnetorezistivn¡ hlavy (MR hlavy), kter‚ maj¡ oddØlenì Ÿtec¡ a z pisovì element (mohou tak bìt obØ optimalizovan‚). Poprv‚ byla tato technologie pou§ita v roce 1991 u pevnìch disk… spoleŸnosti IBM. Magnetorezistivn¡ hlavy vyu§¡vaj¡ k detekci pýechodu mezi magnetickìmi dom‚nami zmØny vodivosti magnetorezistivn¡ho materi lu. ZmØny vodivosti jsou pak mØýeny jako zmØny proudu proch zej¡c¡ho rezistorem. Tento zp…sob detekce je obecnØ citlivØjç¡ a umo§åuje zvìçit hustotu z znamu. Po MR hlav ch pýiçly hlavy AMR (Anisotropic Magnetoresistive), (MRX) Magnetoresistive Extended a nyn¡ i Giant Magnetoresistive. Hlavy GMR jsou asi dvakr t citlivØjç¡ ne§ hlavy MR a v pl nu jsou i hlavy Advanced GMD. Z kladem GMR elementu jsou dvØ tenk‚ magnetick‚ vrstvy, oddØlen‚ vodivou nemagnetickou vrstvou. 
Hustotu vçak nebude mo§n‚ zvyçovat do nekoneŸna (st le jsou tu fyzik ln¡ z kony), proto§e po dosa§en¡ urŸit‚ hustoty (ý¡k  se j¡ superparamagnetickì limit) se jednotliv‚ dom‚ny zaŸnou ovlivåovat a sn¡§¡ se t¡m kvalita uchov vanìch dat - magnetizace by nebyla trval . To m…§e podle nØkterìch pýedpoklad… nastat ji§ pýi hustotØ 40 
Gb/in2. NØkter‚ firmy proto pracuj¡ na novìch technologi¡ch, pomoc¡ kterìch se superparamagnetickì limit pýekon . Na jedn‚ takov‚ technologii pracuje firma Quinta (vlastnØn  firmou Seagate). D¡ky jej¡ technologii bude mo§n‚ ulo§it a§ 40 Gb/in2 - na plochu poçtovn¡ zn mky by pak bylo mo§n‚ ulo§it 40 kopi¡ 32d¡ln‚ encyklopedie Britanica. Technologie firmy Quinta se jmenuje OAW (Optically Assisted Winchester) - Winchester s optickou pomoc¡. OAW mechanika je v podstatØ zalo§ena na stejn‚m principu jako dosavadn¡ pevnì disk. To, co ji odliçuje, je laserovì paprsek, kterì ovlivåuje postup z pisu, resp. Ÿten¡. Laserov‚ svØtlo je pomoc¡ svØtlovodivìch vl ken pýeneseno na povrch m‚dia. Motorizovan  kýem¡kov  zrcadla velikosti çpendl¡kov‚ hlaviŸky, um¡stØn  na hlaviŸce disku, se staraj¡ o to, aby laserovì paprsek nalezl spr vnou cestu na povrch disku. Laser zahý¡v  odpov¡daj¡c¡ plochu disku asi dvØ miliardtiny sekundy. T¡m se d  l‚pe ovlivnit polarita pamØœov‚ho m‚dia a vytvoýit stabiln¡ magnetick‚ pole. Pro ulo§en¡ dat je ale nutn‚ pou§¡t tak‚ jinou magnetickou vrstvu, slo§enou z kov… vz cnìch zemin v amorfn¡m stavu. Pýi vyu§it¡ technologie OAW se uva§uje o hustotØ a§ 250 Gb/in2. 
SpoleŸnost Quantum zase vyv¡j¡ technologii nazvanou Near Field Recording (NFR). Pýi n¡ se pou§¡v  Ÿtec¡ a z pisov  hlava, kter  navz jem spojuje magnetick‚ a optick‚ z znamov‚ metody. Hlavn¡ souŸ st¡ tohoto zaznamen vac¡ho postupu je ŸoŸka Solid Immersion Lens (SIL). Je zabudov na do hlaviŸky pohybuj¡c¡ se nad diskem, a d¡ky vnØjç¡mu pýesn‚mu veden¡ hlaviŸky umo§åuje redukci velikosti magnetick‚ buåky bitu a t¡m tak‚ vyçç¡ zaznamen vac¡ hustotu ne§ souŸasn‚ pevn‚ disky.

Alternativy
Magnetickì z znam a ot Ÿej¡c¡ se disky nejsou jedinou mo§nost¡, jak uchov vat data. Ji§ dnes existuj¡ i alternativn¡ zp…soby ukl d n¡ dat, ale pevn‚ disky jsou zat¡m nejefektivnØjç¡ a mo§n  jeçtØ dlouho budou. KromØ pevnìch disk… je samozýejmØ mo§n‚ pou§¡t disky CD-RW, DVD-RAM, magnetooptick‚ disky nebo diskety ZIP, ale ty jsou v§dy jen doplåkem k pevn‚mu disku.
Firma Quantum tak‚ napý¡klad vyr b¡ disky SSD (Solid State Disk) - statick‚ pevn‚ disky s kapacitou a§ nØkolik GB. K ulo§en¡ dat se v nich pou§¡vaj¡ rychl‚ polovodiŸov‚ pamØti DRAM. V tØchto disc¡ch nic nerotuje, a jsou tedy robustnØjç¡ a jejich pý¡stupov  doba i pýenosov  rychlost jsou velice zaj¡mav‚. Kv…li vyçç¡ cenØ (asi 17 USD za MB) se ale pou§¡vaj¡ napý¡klad jen pro ulo§en¡ indexn¡ch soubor… u velkìch datab z¡.
Pracuje se i na zcela novìch technologi¡ch. VØdci napý¡klad zkoumaj¡ holografick‚ z znamov‚ metody (holographic data storage system - HDSS), kter‚ se jev¡ velice perspektivnØ, ale a§ v horizontu ýady let. Hologramy mohou nab¡dnout obrovskou pamØœovou kapacitu. Ve vhodn‚m materi lu (pou§¡v  se napý¡klad krystal) se pomoc¡ laseru ukl daj¡ data - na krychlovì centimetr a§ nØkolik gigabajt… dat. Tak‚ doba nutn  k pý¡stupu k takto ulo§enìm dat…m by nemØla bìt vysok  a hovoý¡ se o jedn‚ milisekundØ.