Elektronick  poçta a telekomunikaŸn¡ tajemstv¡
Za starìch zlatìch Ÿas… jsme dopisn¡mu pap¡ru svØýovali i ty nejtajnØjç¡ myçlenky s d…vØrou, §e se je, a nezkreslen‚, dozv¡ pouze adres t - a kdyby se tak nestalo, §e nepovolanì Ÿten ý Ÿi padØlatel bude potrest n. M…§eme se ale takto spolehnout i na korespondenci po dneçn¡ informaŸn¡ d lnici?

Kdy§ Ÿte po眠k dopisy...

Konstatov n¡, §e technickì pokrok v naprost‚ vØtçinØ pýedb¡h  pr vn¡ £pravu, je natolik notorick‚, §e by se mohlo st t pý¡slov¡m. Nikoli snad proto, §e by tv…rci pr va byli hloupØjç¡ nebo m‚nØ informovan¡. D…vodem je fakt, §e technika v nejçirç¡m slova smyslu je fenom‚n, kterì je z konitØ dynamiŸtØjç¡ ne§ pr vo. Tomu pak nezbìv  ne§ na ni reagovat se zpo§dØn¡m: ve vØtçinØ pý¡pad… postaŸ¡ vyýeçit probl‚my pr vn¡mi normami vìslovnØ neupraven‚ pomoc¡ vìkladu (napý. za pou§it¡ analogie), nØkdy je vçak potýebn‚ pýijmout novou £pravu.
Pod¡vejme se optikou t‚to skuteŸnosti na internet a konkr‚tnØ na e-mail. 
Na ot zku, zda m…§e bìt kontrolov n obsah dopis… zas¡lanìch poçtou nebo klasickìch telefonn¡ch hovor…, odpov¡ vØtçina lid¡, §e nikoli. JistØ se nemìl¡ - m me pýece z kony! Plat¡ z kon o poçtØ Ÿ. 222/1946 ve znØn¡ pozdØjç¡ch pýedpis… (õ 8 - Poçtovn¡ tajemstv¡) a z kon o telekomunikac¡ch Ÿ. 110/1964 ve znØn¡ pozdØjç¡ch pýedpis… (odd¡l VIII - TelekomunikaŸn¡ tajemstv¡). Poruçov n¡ tajemstv¡ dopravovanìch zpr v je tak‚ sankcionov no trestn¡m z konem (Ÿ. 140/1961 ve znØn¡ pozdØjç¡ch pýedpis…) v ust. õ 239 - 240.

Co ý¡k  z kon
Podle õ 239 odst. 1 poslednØ zm¡nØn‚ho z kona "Kdo £myslnØ poruç¡ tajemstv¡ a) uzavýen‚ho listu nebo jin‚ p¡semnosti, zas¡lanìch poçtou nebo jinìm dopravn¡m zaý¡zen¡m, nebo b) zpr vy pod van‚ telefonem, telegrafem nebo jinìm takovìm veýejnìm zaý¡zen¡m, bude potrest n odnØt¡m svobody a§ na çest mØs¡c…." Podle n zoru publikovan‚ho napý. v [1] jde v pý¡padØ e-mailu o veýejn‚ zaý¡zen¡, neboœ e-mail vyu§¡v  mezi m¡stem odes¡latele a pý¡jemce dva veýejn‚ subjekty (alespoå veýejn‚ pro pýedplatitele, resp. £Ÿastn¡ky): server poskytovatele pýipojen¡ a jednotnou telefonn¡ s¡œ, po kter‚ je pýenos mailu realizov n. Lze proto soudit, §e i pýenos zpr v elektronickou poçtou je prostýed¡m pro naplnØn¡ skutkov‚ podstaty trestn‚ho Ÿinu podle õ 239.
Podle odst. 2 tohoto ustanoven¡ "Pracovn¡k poçtovn¡ nebo telekomunikaŸn¡ slu§by, kterì a) sp ch  Ÿin uvedenì v odstavci 1, b) jin‚mu £myslnØ umo§n¡ sp chat takovì Ÿin, nebo c) pozmØn¡ nebo potlaŸ¡ p¡semnost dopravovanou poçtou nebo jinìm dopravn¡m zaý¡zen¡m anebo zpr vu podanou telefonicky, telegraficky nebo jinìm podobnìm zp…sobem, bude potrest n odnØt¡m svobody a§ na jeden rok nebo z kazem Ÿinnosti." Tak‚ v tomto pý¡padØ je zýejmØ pracovn¡k poskytovatele internetu pracovn¡kem "telekomunikaŸn¡ slu§by", proto§e jde o slu§bu poskytovanou veýejnosti - pýedplatitel…m. PonØkud delik tnØjç¡ ot zkou je, zda je pracovn¡kem telekomunikaŸn¡ slu§by tak‚ napý¡klad zamØstnanec spr vce s¡tØ podniku nebo vysok‚ çkoly. Podle [1] a [2] by zýejmØ i zde bylo mo§no odpovØdØt kladnØ.
Trochu jin  je situace v ust. õ 240 TrZ: "(1) Kdo v £myslu zp…sobit jin‚mu çkodu nebo opatýit sobØ nebo jin‚mu neopr vnØnì prospØch a) prozrad¡ tajemstv¡, o nØm§ se dozvØdØl z p¡semnosti, telegramu nebo telefonn¡ho hovoru, kter‚ nebyly urŸeny jemu, nebo b) takov‚ho tajemstv¡ vyu§ije, bude potrest n odnØt¡m svobody a§ na jeden rok. 
(2) Pracovn¡k poçtovn¡ nebo telekomunikaŸn¡ slu§by, kterì a) sp ch  Ÿin uvedenì v odstavci 1, nebo b) jin‚mu £myslnØ umo§n¡ sp chat takovì Ÿin, bude potrest n odnØt¡m svobody a§ na dvØ l‚ta nebo z kazem Ÿinnosti."
Zde z konod rce z nezn mìch d…vod… nepou§il obecnØjç¡ definici podobnØ jako v õ 239 "telegrafem nebo jinìm takovìm veýejnìm zaý¡zen¡m", ale vìslovnØ uvedl pojem "telefonn¡ hovor". Naskìt  se ot zka, zda digit ln¡ pýenos lze pova§ovat za hovor - mohou spolu hovoýit pouze dvØ osoby nebo i dva poŸ¡taŸe, je jeçtØ hovorem fax a u§ nen¡ mail, Ÿi jak tomu je? Tady vid¡me znaŸnì rozpor - evidentnØ se zapomnØlo na oŸek vanì vìvoj technickìch prostýedk…. KromØ toho jsme ji§ dý¡ve upozoråovali tak‚ na podm¡nku nejen informaci z¡skat, ale tuto informaci prozradit nebo vyu§¡t [4].
Je ovçem týeba dodat, §e za okolnost¡ podle õ 88 trestn¡ho ý du m…§e bìt naý¡zen v trestn¡m ý¡zen¡ odposlech a z -
znam telekomunikaŸn¡ho provozu. Odposlouch v n¡ a z znam telekomunikaŸn¡ho provozu umo§åuje tak‚ napý¡klad. õ 33 (a n sleduj¡c¡) z k. ¬NR Ÿ. 283/1991 o Policii ¬esk‚ republiky ve znØn¡ pozdØjç¡ch pýedpis… nebo õ 7 (a n sleduj¡c¡) z k. Ÿ. 154/1994 o BezpeŸnostn¡ informaŸn¡ slu§bØ ve znØn¡ pozdØjç¡ch pýedpis…, Ÿi õ 37a (a n sleduj¡c¡) z k. Ÿ. 13/1993 (celn¡ho z kona) ve znØn¡ pozdØjç¡ch pýedpis…. Pý¡sluçn‚ st tn¡ org ny maj¡ k z sahu do tajemstv¡ dopravovanìch zpr v, konkr‚tnØ odposlouch v n¡ telefonn¡ch hovor… a otev¡r n¡ dopravovanìch z silek, z konnou licenci.

Kdy§ naslouch  ç‚f...
ObŸas se vyskytnou zamØstnavatel‚, kteý¡ si n rokuj¡ pr vo kontrolovat, k jakìm £Ÿel…m pou§¡vaj¡ jejich zamØstnanci firemn¡ telefony Ÿi jin‚ komunikaŸn¡ prostýedky, zejm‚na pak e-mail. V t‚to souvislosti bìv  kladena ot zka, zda takovì postup nen¡ v rozporu s ustanoven¡m õ 239 odst. 1 TrZ.
Pro jej¡ posouzen¡ vyjdØme z toho, §e telekomunikaŸn¡ s¡œ tvoý¡ nejen hlavn¡ telekomunikaŸn¡ stanice, ale tak‚ manu ln¡ £stýedna a jednotliv‚ £Ÿastnick‚ stanice v £ýadØ, tov rnØ a bytØ [5]. Jestli§e by tedy zamØstnavatel odposlouch val obsah telefonn¡ch hovor…, sp chal by tak uvedenì trestnì Ÿin. Skutkov  podstata õ 239 trestn¡ho z kona vçak nen¡ naplnØna v pý¡padØ, §e by si pouze zaznamen val, obvykle pomoc¡ technick‚ho zaý¡zen¡, Ÿ¡sla stanic, na kter  zamØstnanci volaj¡. Nelze vylouŸit, §e by na tomto z kladØ pý¡padnØ mohl § dat, aby mu dotyŸnì uhradil Ÿ stku za soukrom‚ hovory. (Dodejme, §e takto vznikl  evidence nepochybnØ nem  povahu informaŸn¡ho syst‚mu s osobn¡mi £daji, proto§e telefonn¡ Ÿ¡slo neumo§åuje samo o sobØ identifikovat fyzickou osobu.)
Novì rozmØr do tØchto vztah… mezi zamØstnancem a zamØstnavatelem vnesl internet. Trestn¡ z kon s jeho existenc¡ vìslovnØ nepoŸ¡t , nicm‚nØ jej jistØ lze podýadit pojmu "jin‚ veýejn‚ zaý¡zen¡, kterìm jsou pod v ny zpr vy" u§ proto, §e pou§¡v  jednotnou telefonn¡ s¡œ [1]. ZamØstnavatel‚ si Ÿasto n rokuj¡ pr vo kontrolovat komunikov n¡ svìch zamØstnanc… nejen uvnitý podniku Ÿi £ýadu, ale tak‚ ve vnØjç¡ch vztaz¡ch. Tento postup od…vodåuj¡ t¡m, §e se musej¡ chr nit jak proti ne§ douc¡m vliv…m zvenŸ¡, tak i v…Ÿi zneu§¡v n¡ e-mailu. Jde o postoj jistØ pochopitelnì, proto§e, pokud nebereme v £vahu toliko finanŸn¡ str nku vØci, musej¡ chr nit skuteŸnosti, kter‚ jsou utajov ny (napý. obchodn¡ tajemstv¡), povØst £ýadu, dobr‚ jm‚no firmy atd. [6].  ObdobnØ postupuj¡ vysok‚ çkoly v…Ÿi student…m.
ZamØstnavatel‚, vysok‚ çkoly a jin‚ instituce d le vyd vaj¡ r…zn‚ intern¡ provozn¡ ý dy pro pou§¡v n¡ internetu, v nich§ stanov¡ z kaz jeho pou§¡v n¡ pro komerŸn¡ £Ÿely, propagaci urŸitìch ideologi¡, zakazuj¡ pou§¡v n¡ vulg rn¡ch vìraz… apod. a hroz¡ sankcemi za jejich poruçen¡. 
Pokud by zamØstnavatel pouze zjiçœoval e-mailovou adresu, na ni§ byla nØjak  zpr va zasl na, bude to v podstatØ tot‚§ jako kontrola telefonn¡ch Ÿ¡sel volanìch z urŸit‚ho apar tu; takovìm jedn n¡m by se tedy zýejmØ nedopouçtØl poruçen¡ tajemstv¡ dopravovanìch zpr v. M…§e tak‚ blokovat odes¡l n¡ poçty na urŸit‚ adresy nebo mo§nost pýipojen¡ na urŸit‚ dom‚ny v internetu, podobnØ jako modernØjç¡ telefonn¡ £stýedny umo§åuj¡ zablokovat vol n¡ urŸitìch Ÿ¡sel Ÿi skupin Ÿ¡sel.
Probl‚m vçak tkv¡ v technick‚ povaze internetu, resp. e-mailu: na jedn‚ stranØ je pomoc¡ poŸ¡taŸe a speci ln¡ho programu pro elektronickou poçtu naps na zpr va, kter  je prostýednictv¡m internetu a jeho protokolu TPC/IP odesl na, a na druh‚ stranØ je pýijata opØt prostýednictv¡m poŸ¡taŸe adres ta. Text je pýitom v poŸ¡taŸi odes¡latele, pý¡jemce a Ÿasto i v uzlech na sv‚ cestØ zachov v n, a jako takovì m…§e bìt jeho obsah pýedmØtem kontroly.
Ot zkou je, jak urŸit, zda se na zpr vu zaslanou prostýednictv¡m internetu vztahuje telekomunikaŸn¡ tajemstv¡. ZýejmØ tomu tak nebude v okam§iku, kdy byla naps na a lze ji vytisknout Ÿi pýeŸ¡st na obrazovce poŸ¡taŸe. Tento stav lze pýirovnat k situaci, kdy je dopis poýizovanì v klasick‚ formØ jen na pap¡ýe a nen¡ vhozen do schr nky. O "pod n¡ z silky" internetem je mo§no hovoýit a§ v okam§iku, kdy je na z kladØ pý¡sluçn‚ho povelu (tj. stiskem tlaŸ¡tka Send, Reply, Odeslat, OdpovØdØt apod.) text zpr vy zasl n adres tovi. Takov  zpr va podl‚h  bØhem cesty od odes¡latele k adres tovi ochranØ podle õ 239, resp. õ 240 trestn¡ho z kona.
Majiteli (provozovateli) s¡tØ Ÿi serveru, resp. jeho z stupci lze pýiznat pr vo, aby zkontroloval text pýed odesl n¡m zpr vy. V t‚to f zi m…§e zjiçœovat, zda nejde o soukromou z le§itost odes¡latele, neodporuje-li text pr vn¡m pýedpis…m Ÿi zda nen¡ v rozporu s pravidly, kter  vydal. (Tento z vØr m  ovçem sp¡çe jen teoretickì vìznam vzhledem k tomu, §e kontrolovat veçker‚ odes¡lan‚ zpr vy prostýednictv¡m internetu je v praxi sotva mo§n‚; nelze ovçem vylouŸit nahodilou kontrolu.)
M  pr vo rovnا urŸit, §e vçechny zpr vy odch zej¡c¡ z instituce (serveru) mus¡ proch zet jedn¡m centrem, kde budou evidov ny (a pý¡padnØ tak‚ archivov ny) adresy pý¡jemc…. (Vzhledem k povaze e-mailovìch adres t¡m nevznikne informaŸn¡ syst‚m s osobn¡mi £daji, a na jeho provozov n¡ se tedy nebude vztahovat z k. Ÿ. 256/1992 o ochranØ osobn¡ch £daj… v informaŸn¡ch syst‚mech [7]. Takovì seznam je toti§ mo§no pýirovnat k protokolu odes¡lan‚ poçty, kterì je bاnØ veden v p¡semn‚ formØ snad ka§dou instituc¡.)
V t‚to souvislosti je týeba se zamyslet tak‚ nad t¡m, zda m…§e majitel s¡tØ kontrolovat obsah odeslanìch zpr v, kter‚ z…staly ulo§eny v poŸ¡taŸi (na stanici nebo na serveru). Zpr vy nach zej¡c¡ se v poŸ¡taŸi odes¡latele zýejmØ nepo§¡vaj¡ ochrany jako§to odeslan‚ zpr vy (podobnØ jako kopie dopis… v çupleti odes¡latele). Diskutabiln¡ je ale postaven¡ zpr v, kter‚ byly odesl ny ze stanice a jejich§ kopie se pý¡padnØ nach zej¡ nØkde na cestØ k adres tovi - napý. na serveru provozovatele podnikov‚ Ÿi çkoln¡ s¡tØ: lze pýijmout vìklad, §e jde o odeslanou zpr vu, a tud¡§ se na ni telekomunikaŸn¡ tajemstv¡ vztahuje.
Majitel s¡tØ (spr vce serveru apod.) m  podle naçeho n zoru pr vo obsah tØchto zpr v kontrolovat pýed jejich odesl n¡m - avçak pouze z uvedenìch hledisek, tedy zda nejde o soukromou korespondenci, zda neobsahuj¡ z vadn‚ texty atd. Pýitom ovçem mus¡ çetýit soukrom¡ a dalç¡ osobnostn¡ pr va tØch, kdo je vytvoýili [8]. Z sadnØ je tedy nepý¡pustn‚, aby jejich obsah vyu§¡val ve sv…j prospØch Ÿi zneu§¡val proti tomu, kdo zpr vu napsal - napý. obsah korespondence zveýejåoval. Na druh‚ stranØ by vçak byl opr vnØn po§adovat n hradu vzniklìch n klad… za neopr vnØn‚ pou§it¡ sv‚ vìpoŸetn¡ techniky, pý¡padnØ internetu a komunikac¡ (a za urŸit‚ situace d t "pachateli" vìpovØÔ za poruçen¡ pracovn¡ k znØ, pý¡padnØ s n¡m pracovn¡ pomØr okam§itØ zruçit). Zak §e-
-li napý. vysok  çkola ve svìch vnitýn¡ch pýedpisech urŸit‚ zp…soby Ÿi formy vyu§¡v n¡ poŸ¡taŸ… a internetu, je opr vnØna uplatnit v…Ÿi studentovi, kterì tento z kaz poruçil, i disciplin rn¡ opatýen¡ podle õ 64 a n sleduj¡c¡ch z kona Ÿ. 111/1998 o vysokìch çkol ch.

Pozor na smØrnice!
Pokud je vçak v pravidlech pro provoz s¡tØ vysok‚ çkoly naps no "Administr tor dom‚ny je opr vnØn monitorovat Ÿinnost u§ivatel… spravovan‚ dom‚ny v mez¡ch, kter‚ neohro§uj¡ veýejn , osobn¡ Ÿi vlastnick  pr va jednotlivìch u§ivatel…. Informace, se kterìmi v r mci t‚to Ÿinnosti pýich z¡ do styku, je povinen udr§ovat v naprost‚ tajnosti a s obsahem soukromìch adres ý… jednotlivìch u§ivatel… nen¡ opr vnØn seznamovat dalç¡ osoby. V pý¡padØ zjiçtØn‚ho poruçen¡ pravidel provozu s¡tØ je povinen s touto skuteŸnost¡ sezn mit odpovØdn‚ho akademick‚ho funkcion ýe (dØkana fakulty nebo rektora univerzity)...", v…bec bychom si nebyli jisti, zda se monitorov n¡m mysl¡ tak‚ Ÿten¡ obsahu odeslanìch zpr v; dikce "s obsahem soukromìch adres ý… jednotlivìch u§ivatel…" i u§it¡ pojmu "monitorov n¡" napov¡daj¡, §e by mohlo j¡t o monitorov n¡ provozu (adres, jmen dom‚n, d‚lky spojen¡...) a o kontrolu obsahu disk… na poŸ¡taŸ¡ch çkoly, nikoliv o kontrolu obsahu korespondence. Nav¡c podle tØch§e smØrnic je "odposlouch v n¡ provozu a vytv ýen¡ kopi¡ zpr v proch zej¡c¡ch jednotlivìmi uzly s¡tØ" zak z no.
Jsou-li prostýednictv¡m vìpoŸetn¡ techniky a internetu vytv ýeny a odes¡l ny zpr vy, m…§e zamØstnavatel nepochybnØ zak zat vytv ýen¡ jejich kopi¡ a ukl d n¡ na jednotliv‚ poŸ¡taŸe (buÔ vçech, nebo jen tØch, kter‚ urŸ¡). Tento z vØr vyplìv  z faktu, §e se tu jedn  o slu§ebn¡ z le§itosti, s nimi§ m  zamØstnavatel pr vo disponovat. SouŸasnØ bude jistØ opr vnØn i kontrolovat, zda je tento z kaz dodr§ov n.
Pokud ale ý d u§ivatele internetu nebo poŸ¡taŸov‚ uŸebny pýipouçt¡, §e elektronickou poçtu mohou studenti pou§¡vat i pro svoji soukromou potýebu, nesm¡ bìt ji§ odeslan‚ zpr vy kontrolov ny z hlediska z vadnosti jejich obsahu (a z nØj proti autor…m vyvozov ny jak‚koliv d…sledky), pý¡padnØ obsah zpr v zveýejåov n. Vyd vat provozn¡ ý dy zakotvuj¡c¡ spr vci s¡tØ (nebo akademick‚mu sboru) tato opr vnØn¡ je podle naçeho n zoru zbyteŸn‚. Takov‚ pr vo nelze pýiznat vysokìm çkol m, pokud poskytnou svìm student…m mo§nost pomoc¡ internetu komunikovat, opatýovat si informace, £Ÿastnit se soutا¡ apod. ækola jim t¡m toti§ umo§nila, aby ve stanoven‚m r mci vyu§¡vali internet ke svìm potýeb m, a tedy i disponovali se zpr vami Ÿi z¡skanìmi informacemi.
Nutno ovçem ý¡ci, §e v praxi jsou pravidla formulov na Ÿasto v gnØ a nejednoznaŸnØ, napý.: "U§ivatel sm¡ pou§¡vat s¡œ v souladu s akademickìm, vzdØl vac¡m a vìzkumnìm posl n¡m s¡tØ. S¡œ je rovnا urŸena pro administrativn¡ a provozn¡ £Ÿely fakulty. Za poruçen¡ pravidel se pova§uje pou§it¡ s¡tØ pro komerŸn¡ Ÿinnost nesouvisej¡c¡ s Ÿinnost¡ fakulty, politickou, n bo§enskou nebo rasovou agitaci." Bìt "v souladu" je samozýejmØ nØco jin‚ho ne§ "pou§¡vat pouze pro", tak§e pýi uveden‚ definici lze pýedpokl dat, §e v souladu s posl n¡m je aktivn¡ pou§¡v n¡ e-mailu (bez omezen¡ adres t…), £Ÿast na elektronickìch konferenc¡ch a jinìch zp…sobech komunikace (chat, ICQ, news apod.), a nelze studenty pron sledovat, pokud se nedopust¡ pou§it¡ s¡tØ pro komerŸn¡ Ÿinnost nesouvisej¡c¡ s Ÿinnost¡ fakulty, politickou, n bo§enskou nebo rasovou agitaci.
PodobnØ jin‚ smØrnice uv dØj¡, §e "U§ivatel‚ vyu§¡vaj¡ poŸ¡taŸov‚ prostýedky univerzity ve shodØ se svìmi pracovn¡mi a studijn¡mi £koly." I zde jde o çiroce pojatou definici, kter  zcela zýejmØ pýedpokl d  £plnou volnost pýi vyu§¡v n¡ prostýedk…, pokud je toto kon no nekomerŸnØ a nedoch z¡ k poruçov n¡ obecnØ z vaznìch pr vn¡ch norem.
Pravidla pou§¡v n¡ internetu, resp. elektronick‚ poçty by mØli provozovatel‚ s¡t¡ a server… upravit v intern¡ch pýedpisech tak, aby bylo opr vnØnìm u§ivatel…m zcela zýejm‚, jakìm zp…sobem mohou, nebo naopak nesmØj¡ postupovat. Nezbytnost smØrnic je d na i t¡m, §e bez nich by v mnoha pý¡padech bylo mo§no odpovØdnost za zneu§¡v n¡ internetu Ÿi elektronick‚ poçty sotva uplatåovat - v pr vn¡ch pýedpisech v tomto ohledu £prava chyb¡ a poŸ¡t  se pr vØ s t¡m, §e pr va a povinnosti budou stanoveny v tØchto pýedpisech. SamozýejmØ si vçak intern¡ smØrnice nemohou osobovat poruçov n¡ pr v, kter  jsou chr nØna z konem.
Pavel Mates, Vladim¡r Smejkal

Odkazy:
[1] Podrobnosti viz Vladim¡r Smejkal: Internet@õõõ, Grada Publishing, Praha 1999, str. 90.
[2] Viz z kon Ÿ. 110/1964 o telekomunikac¡ch, Odd¡l VIII - TelekomunikaŸn¡ tajemstv¡, õ 20: "(1) Pr vnick‚ a fyzick‚ osoby obstar vaj¡c¡ telekomunikaŸn¡ vìkony a jejich pracovn¡ci i jin‚ osoby povØýen‚ £koly pýi tØchto vìkonech nesmØj¡ £myslnØ pro jin‚ ne§ pracovn¡ £Ÿely z¡sk vat informace o obsahu zpr v pýen çenìch telekomunikaŸn¡mi zaý¡zen¡mi a s¡tØmi, jako§ i o jm‚nech a adres ch komunikuj¡c¡ch stran a o Ÿ¡slech komunikuj¡c¡ch stanic. Jsou povinny zachov vat tajemstv¡, nesmØj¡ sdØlovat jak‚koli £daje tìkaj¡c¡ se dopravovanìch nebo zprostýedkovanìch zpr v. (2) édaje o dopravovanìch nebo zprostýedkovanìch zpr v ch mohou bìt sdØleny jen odes¡lateli a adres tu nebo jejich opr vnØnìm z stupc…m (pr vn¡m n stupc…m). Soud…m, org n…m prokuratury a org n…m st tn¡ spr vy je umo§nØno z¡skat informace o obsahu dopravovanìch nebo pýen çenìch zpr v; tØmto org n…m mohou bìt sdØleny £daje o zpr v ch, popý¡padØ mohou bìt obezn meny s provozn¡mi doklady, nezveýejnØnìmi Ÿ¡sly £Ÿastnickìch stanic nebo mohou vyu§¡vat pro danì £Ÿel telekomunikaŸn¡ zaý¡zen¡ v pý¡padech stanovenìch z konem. (3) édaje pýedchoz¡ch odstavc… plat¡ i pro dalç¡ provozovatele telekomunikaŸn¡ch zaý¡zen¡ a s¡t¡ a jejich pracovn¡ky, jako§ i pro u§ivatele telekomunikaŸn¡ch zaý¡zen¡ a s¡t¡, kteý¡ se byœ i n hodou pýi sv‚m telekomunikaŸn¡m styku sezn m¡ s obsahem informac¡ pýen çenìch telekomunikaŸn¡mi zaý¡zen¡mi a s¡tØmi."
[3] Tamt‚§, õ 1 p¡sm. d): "TelekomunikaŸn¡ slu§by jsou slu§by, jejich§ poskytov n¡ spoŸ¡v  zcela nebo pýev §nØ v pýepravØ informac¡ pomoc¡ telekomunikaŸn¡ch zaý¡zen¡," a p¡sm. a): "telekomunikaŸn¡ zaý¡zen¡ jsou zaý¡zen¡ pro vys¡l n¡, pýenos a pý¡jem informac¡ jak‚hokoliv druhu po veden¡, r diovìmi, optickìmi a jinìmi prostýedky vyu§¡vaj¡c¡mi elektromagnetickìch vln."
[4] Viz tak‚ judik t Nejvyçç¡ho soudu ¬SR - Kr II 172/22 (z roku 1922), kterì ý¡k : "Protipr vn¡m otevýen¡m dopisu nen¡ m¡nØno pouh‚ mechanick‚ otevýen¡ dopisu, nìbr§ i dalç¡ protipr vn¡ pou§it¡ jej od okam§iku, kdy osoba Ÿtouc¡ dopis nabyla vØdomosti, §e dopis j¡ nen le§¡. Jen vr cen¡m dopisu adres tu nebo odes¡lateli bez jak‚hokoliv vlastn¡ho pou§it¡ jeho obsahu lze se uvarovati trestu. Delikt s m se skl d  z protipr vn¡ho otevýen¡ dopisu a z £mysln‚ho poruçen¡ listovn¡ho tajemstv¡, kter §to poslednØjç¡ n le§itost ŸasovØ n sledovati mus¡ prvØjç¡, a kterou§to jedinØ z kon chce m¡ti chr nØnou."
[5] P. æ mal, J. Rizman: Trestn¡ z kon. Koment ý, Praha 1994, str. 852.
[6] Pý¡klad… zneu§¡v n¡ internetu je znaŸn‚ mno§stv¡. Je napý. zn mo, §e zamØstnanci pou§¡vaj¡ slu§ebn¡ e-maily ke svìm podnikatelskìm aktivit m (napý. student jedn‚ pra§sk‚ vysok‚ çkoly rozeslal na 12 000 adres nab¡dku slu§eb urŸit‚ho hotelu).
[7] P. Mates, V. Smejkal: Jsou poçtovn¡ a elektronick‚ adresy osobn¡mi £daji?, Connect!, 12/1997.
[8] Podrobnosti viz zejm‚na K. Knap, J. ævestka, O. JehliŸka, P. Pavl¡k, V. Plecitì: Ochrana osobnosti podle obŸansk‚ho pr va, Praha 1996, str. 107 a 274.