KomunikaŸn¡ novinky

¬Té schv lil Iridium
Jak jsme v s ji§ informovali, ¬esk  republika byla do minul‚ho tìdne jednou z vìjimek, kde nebyl schv len provoz syst‚mu Iridium. S m ¬Té nemØl v z le§itosti provozu Iridia zcela jasno a vrchn¡ ýeditel ¬Té pan St dn¡k dokonce tvrdil, §e Iridium licenci na provoz od Ÿeskìch £ýad… m¡t nemus¡. To se vçak uk zalo jako nesmysl a ¬Té Iridiu nakonec licenci na provoz udØlil.
Licence se tìk  tØchto pýenos…: obousmØrn‚ho pýenosu hlasu, obousmØrn‚ho pýenosu dat, pagingu a slu§eb v leteck‚ pýepravØ, kter‚ zahrnuj¡ slu§by spojen‚ se zajiçœov n¡m bezpeŸnosti leteck‚ dopravy a radionavigace. Pro provoz Iridia byla pýidØlena frekvence 1621,35 - 1626,50 MHz, kterou od nynØjçka ji§ jin‚ subjekty nemohou pou§¡vat (pokud by tato licence nebyla udØlena, mohl by m¡t kdokoliv pýidØleno vìçe uveden‚ p smo, co§ by mohlo zp…sobit to, §e Iridium bude na tomto p smu ruçen‚). Pýipom¡n me, §e d¡ky 66 satelit…m ob¡haj¡c¡m ve vìçce asi 800 km nen¡ probl‚m stanovit, nad kterou Ÿ st¡ Evropy (Ÿi svØta) se pr vØ ten Ÿi onen satelit nal‚z , a lze tak pomØrnØ spolehlivØ vyýadit sign l nad st tem, kterì provoz Iridia neschv lil.
Licence vçak nad le nezahrnuje homologaci pý¡stroj… pro syst‚m Iridium. Proces homologace byl v dobØ vyd n¡ t‚to zpr vy st le v ý¡zen¡. Homologace je nezbytnou podm¡nkou pro zapoŸet¡ prodeje pý¡stroj… v ¬R, proto tedy zat¡m nen¡ mo§n‚ tyto pý¡stroje na pultech naçich obchod… vidØt.
Slu§by syst‚mu Iridium m…§e vyu§¡vat ka§dì souŸasnì z kazn¡k roamingovìch partner… (u n s je to EuroTel a Radio-Mobil) spoleŸnosti Iridium, kterì si zakoup¡ nebo zap…jŸ¡ satelitn¡ telefonn¡ pý¡stroj. Z kazn¡k si zachov v  sv‚ telefonn¡ Ÿ¡slo, jedinì £Ÿet a vçechna telefonn¡ Ÿ¡sla ulo§en  v pamØti SIM karty.
-pal

SMS je popul rn¡
Kr tk‚ textov‚ zpr vy (SMS), kter‚ jsou souŸ st¡ zejm‚na slu§by GSM, si obl¡bila ýada u§ivatel… - zejm‚na kv…li t‚mØý stoprocentn¡ jistotØ doruŸen¡ (d¡ky speci ln¡ slu§bØ s¡tØ GSM lze toti§ obdr§et i tzv. doruŸenku, tedy potvrzen¡, §e zpr va byla doruŸena na telefon pý¡jemce). SMS vçak neslou§¡ jen k meziosobn¡ komunikaci; pý¡jemcem zpr vy m…§e bìt i br na oper tora, kter  ji na z kladØ obsahu nad le zpracov v  (napý¡klad odesilateli vr t¡ automatickou odpovØÔ na dotaz, kterì ve sv‚ p…vodn¡ SMS formuloval), technologick‚ zaý¡zen¡, kter‚ tak m…§e bìt ovl d no na d lku, anebo dodavatelsky vytvoýen‚ informaŸn¡ centrum, kter‚ na z kladØ pýijat‚ zpr vy odeçle autorovi zpr vy SMS po§adovanou informaci. Vçechny tyto uveden‚ zp…soby jsou v ¬esk‚ republice ji§ v¡ce nebo m‚nØ v provozu a neust le rostouc¡ z jem u§ivatel… svØdŸ¡ o dobýe vybran‚ strategii. Zcela nov‚ aplikace dokonce ukazuj¡, §e lze prostýednictv¡m SMS i nakupovat zbo§¡ (napý¡klad v bezobslu§nìch automatech), spravovat bankovn¡ £Ÿty apod. 
Podle studie, kterou ned vno zveýejnila Asociace GSM, toti§ poprv‚ pýekroŸ¡ poŸet odeslanìch zpr v magickou hranici jedn‚ miliardy. Celkovì poŸet pýenesenìch zpr v SMS by se mØl letos (oproti loåsku) zvìçit o 40 - 50 %. Velkìm katalyz torem pro rozvoj SMS jsou cena a nab¡zen‚ slu§by. To naçi oper toýi d¡ky vìborn‚ strategii t‚mØý dokonale zvl daj¡. Podle jednoho z oper tor… - RadioMobilu - se poŸet zpr v SMS pýenesenìch pýes jeho s¡œ bØhem loåsk‚ho roku zvìçil t‚mØý o neuvØýitelnìch 340 procent; pýitom bØhem Ÿtyý letoçn¡ch mØs¡c… jde o t‚mØý çedes tiprocentn¡ zvìçen¡. V zahraniŸ¡ nejsou zpr vy SMS pý¡liç zvìhodåov ny, jejich cena se pohybuje v pr…mØru (v pýepoŸtu) okolo osmi korun za odeslanou zpr vu a ani sortiment poskytovanìch slu§eb nen¡ tak komfortn¡.
-pal

PIC vstal z mrtvìch
¬eskì telekomunikaŸn¡ £ýad se opØt vyznamenal. Pýed zhruba dvØma mØs¡ci zak zal RadioMobilu provozovat internetovou telefonii Paegas Internet Call (PIC), a do rozhodnut¡ o tomto z kazu dokonce napsal, §e proti nØmu nen¡ odvol n¡. Zd  se vçak, §e mnohastr nkov‚ vysvØtlen¡ d…vod…, proŸ je týeba PIC zak zat, pýece jen nebylo postaveno na logickìch a spr vnìch argumentech, jak na to hned po zveýejnØn¡ upozornila ýada novin a Ÿasopis….
¬eskì telekomunikaŸn¡ £ýad tedy v t‚mØý rekordnØ kr tk‚ dobØ (v porovn n¡ s pý¡pady, kter‚ ji§ ýeç¡ bezvìslednØ dlouh  l‚ta) sv…j n zor na provoz PIC zcela pýepracoval, a tak PIC existuj¡c¡ legislativØ ji§ neodporuje. Co m…§e st t za takovìm obratem, zvl çtØ kdy§ ¬Té v posledn¡ dobØ jde a§ podezýele na ruku SPT Telecomu?
Na celou vØc existuje cel  ýada n zor…. Jako nejpravdØpodobnØjç¡ se mi jev¡ to, §e ¬Té koneŸnØ srovnal sv…j pohled na internetovou telefonii s pohledem ostatn¡ch zem¡ Evropsk‚ unie, i kdy§ i tam telekomunikaŸn¡ oper toýi lobbuj¡ za jist‚ omezen¡ internetov‚ telefonie (vzhledem k obrovskìm ztr t m, kter‚ jim smØrov n¡ hovor… pýes jin‚ linky zp…sobuje). Na druhou stranu vlastnØ ¬Té k tomuto kroku a§ tak pý¡liç nucen nebyl, neboœ monopol SPT Telecomu skonŸ¡ jeçtØ pýed naç¡m mo§nìm vstupem do Evropsk‚ unie; z kaz tedy bude po roce a p…l v podstatØ bezpýedmØtnì. Druhìm impulzem, proŸ ¬Té rozhodl ve prospØch PIC, m…§e bìt stanovisko SPT Telecomu. Jak mi osobnØ potvrdil z stupce t‚to firmy, SPT Telecom si byl ji§ na zaŸ tku roku vØdom neudr§itelnosti argument…, kter‚ jako sv‚ stanovisko poslal ¬Té. Vych zel vçak ze st vaj¡c¡ch z kon… a pýedpis…, kter‚ se o internetov‚ telefonii v…bec nezmiåovaly, a proto si spornou Ÿ st argument… vylo§il ve sv…j prospØch. ¦e se jedn  o argumenty s velmi vratkìm podkladem, mu muselo bìt jasn‚ hned. Pod vlivem urŸit‚ kampanØ, kterou p…vodn¡ rozhodnut¡ ¬Té rozpoutalo, se tedy odv §il ke zmØnØn‚ taktice - internetovou telefonii uznal jako samostatnou technologii pro pýenos hlasu, pýiŸem§ zaŸne s m vyv¡jet aplikace pro nasazen¡ t‚to technologie v ¬esk‚ republice (a nØkter‚ kroky SPT Telecomu takovì vìvoj naznaŸuj¡).
A koneŸnØ týet¡, asi nejm‚nØ pravdØpodobnou teori¡ je to, §e ¬Té se rozhodl poupravit si n zor na konkurenŸn¡ prostýed¡ v ¬esk‚ republice a d t zelenou vçem technik m pýenosu hlasu, kter‚ nejsou v rozporu s exkluzivitou SPT Telecomu, pýiŸem§ PIC je pouhìm zaŸ tkem. Avçak jeho aktivity, tìkaj¡c¡ se napý¡klad satelitn¡ho syst‚mu Iridium nebo týet¡ licence na provoz celul rn¡ s¡tØ GSM, tuto teorii sp¡çe vyvracej¡.
-pal

NejvØtç¡ f£ze v EvropØ?
Souboj o spoleŸnost Telecom Italia z¡sk v  celoevropsk‚ rozmØry - po firmØ Olivetti, kter  chtØla sv‚ho nejvØtç¡ho dom c¡ho rivala ovl dnout týeba i silou, vstoupil do hry skuteŸnì gigant. SpoleŸnost Deutsche Telekom prì za italskou telekomunikaŸn¡ spoleŸnost nab¡z¡ a§ sto miliard v euromØnØ. Takov to f£ze by na naçem kontinentØ nemØla obdoby. NØmci pýevìçili nab¡dku firmy Olivetti takýka o polovinu, ale na druh‚ stranØ chtØj¡ platit jen minimum v hotovosti (zbytek by byl vyplacen v akci¡ch). Informace o jedn n¡ch zat¡m nejsou ofici ln¡ a poch zej¡ vØtçinou ze zpravodajstv¡ listu Financial Times; pýedstavitel‚ spoleŸnost¡ Deutsche Telekom a Telecom Italia pouze pýipouçtØj¡, §e jednaj¡ o "utvoýen¡ aliance". Pý¡padn  f£ze by se projedn vala i na vl dn¡ £rovni, neboœ v obou telekomunikaŸn¡ch gigantech maj¡ st tn¡ org ny vìraznì pod¡l. Italov‚ si £dajnØ kladou dvØ podm¡nky - nØmeck  vl da dokonŸ¡ privatizaci DT a ten se mus¡ spokojit se 49procentn¡m pod¡lem v italsk‚ spoleŸnosti. Pý¡padn  f£ze by vytvoýila nejvØtç¡ telekomunikaŸn¡ spoleŸnost na svØtØ s tr§n¡ hodnotou 200 miliard v euromØnØ.
-pal

Levnì dual-speed
SpoleŸnost SMC uvedla na Ÿeskì trh novì 4portovì dual-speed Ethernet/FastEthernet rozboŸovaŸ SMC EZ Hub 10/100 5604DS. Jedn  se o zaý¡zen¡, kter‚ detekuje na ka§d‚m portu podporovanou rychlost pýipojen‚ho zaý¡zen¡ (s¡œov‚ karty, jin‚ho rozboŸovaŸe apod.) a na z kladØ t‚to detekce zvol¡ tu nejvyçç¡ rychlost. Agregovan  propustnost rozboŸovaŸe je 110 Mb/s. Cena rozboŸovaŸe je 4200 KŸ (bez DPH).
 SMC

Nov‚ kabelov‚ modemy
Nov‚ kabelov‚ modemy CableServe ýady 2500 byly uvedeny na Ÿeskì a slovenskì trh. Dodavatelem a vìrobcem novìch zaý¡zen¡ je Hughes Network Systems (HNS), firma GiTy je smluvn¡m distributorem a spoleŸnost Daxta Communications zajiçœuje obchodn¡ a servisn¡ Ÿinnost. Na financov n¡ konkr‚tn¡ch projekt… u jednotlivìch kabelovìch oper tor… se pod¡l¡ Prvn¡ moravsk  spoleŸnost. Technologie kabelovìch modem… je urŸena k pýenosu dat prostýednictv¡m televizn¡ch kabelovìch rozvod…. Umo§åuj¡ pýedevç¡m a§ 1000x rychlejç¡ pý¡stup k internetu ne§ obvykl‚ modemy, pýiŸem§ poskytuj¡ vyçç¡ kvalitu pýenosu; u§ivatel internetu neblokuje telefonn¡ linku a £Ÿtovan  cena zpravidla nez vis¡ na dobØ spojen¡, ale na objemu pýenesenìch dat. Perspektivn¡ oblast¡ vyu§it¡ jsou priv tn¡ datov‚ s¡tØ, homeworking, pýenos telefonn¡ch hovor…, videokonference, ostraha objekt…, t¡såov‚ termin ly apod. Nov‚ modemy jsou dod v ny v extern¡m a intern¡m proveden¡, a to buÔ jako samostatnì modem, nebo ve spojen¡ s rozboŸovaŸem pro lok ln¡ s¡œ ethernet. Dalç¡ vìhodou modem… CableServe je mo§nost vyu§¡t pro zpØtnì kan l veýejn‚ telefonn¡ s¡tØ. Syst‚m je vyr bØn podle evropsk‚ho standardu DVB/DAVIC.
HNS

Paegas Asistent
Novou slu§bu pro sv‚ klienty pýedstavila spoleŸnost RadioMobil. Jedn  se o slu§bu, kter  je provozov na oddØlen¡m pro p‚Ÿe o z kazn¡ky a spoŸ¡v  v tom, §e u§ivatel zavol  na telefonn¡ Ÿ¡slo 333, kde oper tor nebo oper torka pln¡ po§adavky u§ivatele, co se tìŸe spojen¡. Oper tor tak m…§e spojit u§ivatele s volanìm na z kladØ £daj… o jeho adrese, identifikaci apod. Lze vçak dohodnout i zprostýedkov n¡ spojen¡ ve stanovenì Ÿas, konferenŸn¡ hovor a§ 24 £Ÿastn¡k… apod. Mo§n‚ je i pouze sdØlit telefonn¡ Ÿ¡slo; to je k volaj¡c¡mu doruŸeno prostýednictv¡m zpr vy SMS. RadioMobil m  pro £Ÿely vyhled v n¡ k dispozici ýadu seznam…, jako je napý¡klad katalog EDIT, seznam vlastn¡ch u§ivatel…, seznam s¡tØ SPT Telecom apod. Slu§ba vçak nen¡ zadarmo. Pýi zavol n¡ se £Ÿtuje jednor zovì poplatek asi 10 KŸ, ka§d  minuta spojen¡ s oper torkou dalç¡ch deset korun (pýi vol n¡ z Twistu stoj¡ minuta hovoru 15 KŸ).
RadioMobil

Analogov‚ modemy na £stupu
Podle analìzy IDC dos hnou analogov‚ modemy v letoçn¡m roce vrcholu sv‚ §ivotnosti a nyn¡ zaŸnou vykl¡zet pole modem…m digit ln¡m. Ty maj¡ na trhu z¡skat vØtçinu po roce 2002. Prodej modemovìch Ÿip… dos hl v roce 1998 objemu 1,2 mld. USD, co§ je zvìçen¡ o 3,8 procenta. Nyn¡ vçak trh s modemovìmi Ÿipy stagnuje a a§ do roku 2002 poroste v pr…mØru jen o 0,2 % roŸnØ. Na tom se podep¡çe zejm‚na st le vØtç¡ poŸet softwarovìch modem… a modem… bez kontrol‚ru, vìraznou roli vçak sehraje i obecnì pokles cen. Na druh‚ stranØ poroste prodej kabelovìch modem… a modem… ADSL, co§ bude m¡t za n sledek pr vØ n stup digit ln¡ technologie. Analogov‚ modemy, pýedstavovan‚ zejm‚na standardem V.90, dr§ely v loåsk‚m roce 80 % celkov‚ho trhu, ale do roku 2002 se jejich pod¡l sn¡§¡ k 60 %, pýedevç¡m na £kor technologie ADSL.

Psion Dacom podporuje Motorolu
SpoleŸnost Pellïs, kter  na Ÿesk‚m trhu zastupuje produkty firmy Psion Dacom, ozn mila, §e faxmodemy PCMCIA t‚to firmy novØ podporuj¡ i telefony GSM Motorola. Vzhledem k neexistenci standard…, kter‚ by definovaly rozhran¡ mezi r…znìmi telefony a faxmodemem, je vz jemn‚ propojen¡ realizov no prostýednictv¡m tzv. GSM Upgrade Kitu, kterì je v§dy specifickì pro danì typ telefonu. Tento GSM Upgrade Kit se skl d  z kabelu, kterì zabezpeŸuje fyzick‚ propojen¡, a z firmwaru, kterì umo§åuje vz jemnou komunikaci telefonu a faxmodemu. Seznam doposud podporovanìch GSM telefon… zahrnoval znaŸky Alcatel, Ericsson, NEC a Nokia. Podporov ny jsou telefony StarTAC 85, StarTAC 70, StarTAC Lite, StarTAC Royale, StarTAC 130, d470, c470, International 8900, d460, c460, International 8700, 8200, 8400, 8800, SlimLite, v3688, 920, 930 a Monte Carlo. V GSM Upgrade Kitu pro telefony Motorola jsou dva r…zn‚ typy konektor….
Pell's

N stup s¡œovìch procesor… 
Intel ohl sil pl ny na vìrobu procesor… urŸenìch speci lnØ pro s¡œov‚ aplikace. Tzv. s¡œov‚ procesory budou optimalizov ny pro pou§it¡ v pýep¡naŸ¡ch a smØrovaŸ¡ch a maj¡ nahradit souŸasn‚ integrovan‚ obvody pro speci ln¡ pou§it¡ (ASIC), na nich§ jsou tyto produkty zalo§eny. S¡œov‚ procesory by mohly urychlit vìvoj aktivn¡ch s¡œovìch prvk…, neboœ dnes bìvaj¡ programov‚ instrukce "natvrdo" vyp leny do obvod… ASIC, tak§e pýi vìznamnØjç¡m upgradu je týeba navrhnout zcela novì Ÿip. ¬innost s¡œovìch procesor… by byla naopak ý¡zena softwarem, tak§e pro upgrade postaŸ¡ jen softwarov  £prava. Analytici pýedpokl daj¡, §e z kladem s¡œov‚ho procesoru Intelu bude architektura StrongARM, kterou Intel koupil od Digitalu. Intel sl¡bil prvn¡ produkty z t‚to kategorie jeçtØ do konce tohoto roku.
Intel

M nie z Manie
V ¬esk‚ republice byla zprovoznØna nov  mobiln¡ informaŸn¡ slu§ba MANIA. Jej¡m prostýednictv¡m m…§e u§ivatel pravidelnØ z¡sk vat aktu ln¡ zpr vy z r…znìch tematickìch okruh…, reagovat na nØ a vytv ýet spoleŸenstv¡ s lidmi podobnìch z jm…. Slu§ba MANIA je zalo§ena na spojen¡ internetu a pager…. Umo§åuje pos¡lat a§ 6x delç¡ zpr vy ne§ syst‚m SMS pou§¡vanì u mobiln¡ch telefon… a pýedevç¡m um¡ na jeden pýij¡maŸ pos¡lat zpr vy na nØkolik nez vislìch kan l…. 
MANIA je spoleŸnìm projektem firem Radiokontakt OPERATOR, TOVEK a MA Media. Informace lze z¡sk vat zdarma, jako je tomu v pý¡padØ Evropa 2, nebo jako souŸ st placen‚ho servisu, jako je tomu napý. u ¬esk‚ informaŸn¡ agentury nebo Anopressu. Informace maj¡ podobu z kladn¡ho pýehledu oŸ¡slovanìch zpr v, jejich§ podrobnØjç¡ verzi si lze pozdØji pýeŸ¡st na internetu (napý. v internetov‚ kav rnØ nebo v zamØstn n¡), popý¡padØ vy§ dat telefonem. Pomoc¡ nov‚ slu§by lze i bleskovØ rozes¡lat vzkazy a informace v r mci libovoln‚ skupiny lid¡. Skupiny mohou bìt ŸistØ priv tn¡ s minim ln¡m poŸtem 16 lid¡ (typicky pracovn¡ tìmy) nebo veýejn‚. Tento zp…sob vyu§it¡ slu§by MANIA jsou mobiln¡ obdobou virtu ln¡ch komunit dobýe zn mìch z internetu. 
A koneŸnØ jde i o spolehliv‚ doruŸov n¡ osobn¡ch zpr v prostýednictv¡m internetu, e-mailu, mobiln¡ho telefonu (SMS) Ÿi telefonick‚ho oper tora. Ka§dì pager m  vlastn¡ e-mailovou adresu a d¡ky tomu na nØj lze obvyklìm zp…sobem zas¡lat elektronickou poçtu.
 -pal

Novell s HTTP
V nov‚ aktualizaci syst‚mu NetWare 5.0 (vyv¡jen‚ pod oznaŸen¡m Cobra) bude nativnØ implementov n protokol HTTP. K dalç¡m novink m patý¡ mj. zahrnut¡ FrontPage Extensions a aplikaŸn¡ho serveru WebSphere od IBM.
Novell

BezpeŸnì Linux
æifrovac¡ software S/WAN firmy RSA m  nyn¡ freewarov‚ho konkurenta. Po týech letech vìvoje byl dokonŸen projekt Free S/WAN, kterì umo§n¡ bezpeŸn‚ vytv ýen¡ virtu ln¡ch s¡t¡ pýes protokoly IPsec; br na s operaŸn¡m syst‚mem Linux çifruje technologi¡ Triple-DES (TDES) s d‚lkou kl¡Ÿe 128 bit…. Bli§ç¡ informace na adrese http://www.xs4all.nl/~freeswan.