PoŸ¡taŸe v mØýen¡ a testov n¡
VìpoŸetn¡ technika dnes nal‚z  uplatnØn¡ v nejr…znØjç¡ch oborech lidsk‚ Ÿinnosti. SamozýejmØ nejvØtç¡ a nejvìznamnØjç¡ m  tam, kde se pracuje s informacemi, tedy v informaŸn¡ch technologi¡ch, nicm‚nØ vìznamn‚ m¡sto m  i v oborech soused¡c¡ch s informaŸn¡mi technologiemi.

Dvakr t mØý a jednou.

V takov‚ oblasti le§¡ i automatizovan‚ mØýic¡ syst‚my. Pokusme se nejdý¡ve obor automatizovanìch mØýic¡ch syst‚m… bl¡§e vymezit. Nebude to tak obt¡§n‚. VØtçina z n s se jistØ ji§ setkala, napý. v supermarketu, s automatizovanìm mØýic¡m zaý¡zen¡m, týeba pro v §en¡ ovoce. Polo§¡me ovoce na v hu, stiskneme tlaŸ¡tko a dostaneme l¡stek s Ÿ rovìm k¢dem, na nØm§ je uveden druh ovoce a jeho hmotnost. Z hlediska cel‚ho supermarketu pracuje toto zaý¡zen¡ "off-line", proto§e kontakt s dalç¡ Ÿ st¡ syst‚mu (registraŸn¡ pokladnou) zprostýedkov v me my, z kazn¡ci, a to tak, §e zbo§¡ (a s n¡m i informaci o nØm) k pokladnØ sami doneseme. Ale i tak m  toto zaý¡zen¡ vçechny atributy automatizovan‚ho mØýic¡ho syst‚mu. Je automatizovanì - stiskem tlaŸ¡tka se provedou vçechny Ÿinnosti automaticky. A je mØýic¡ - jeho smyslem je mØýit, tedy objektivnØ zjiçœovat mno§stv¡ urŸit‚ vlastnosti. Ale proto§e je mØýic¡, umo§åuje t‚§ do urŸit‚ m¡ry korigovat chyby mØýen¡, napý. hmotnost n doby, v n¡§ je zbo§¡ um¡stØno (tzv. t ra). A pýedevç¡m pak je zn ma pýesnost, s n¡§ je hmotnost urŸov na. Tedy je zn ma chyba mØýen¡. Tato chyba samozýejmØ nen¡ pro ka§d‚ mØýen¡ proveden‚ zaý¡zen¡m pýesnØ stejn , ale proto§e je zn mo statistick‚ rozlo§en¡ chyb jednotlivìch mØýen¡, lze garantovat pýesnost ka§d‚ho z provedenìch mØýen¡ alespoå statisticky. Co je ale d…le§it‚, pýesnost zaý¡zen¡ je pravidelnØ provØýov na a do tohoto provØýen¡ vstupuje nejen vlastn¡ Ÿidlo (v naçem pý¡padØ v §ic¡ Ÿ st), ale i vçechny Ÿ sti, kter‚ pýesnost ovlivåuj¡ (tedy to m…§e bìt i vìpoŸetn¡ technika a programy).
Obor automatizovanìch mØýic¡ch syst‚m… soused¡ se syst‚my pro automatizaci technologickìch proces… (MaR) a je pravdØpodobn‚, §e ýadØ Ÿten ý… s t¡mto oborem splìv . Na rozd¡l od MaR se ale mØýic¡ syst‚my vØtçinou soustýed¡ na rychlost, pýesnost a reprodukovatelnost sbØru informace, zat¡mco tاiçtØ automatizaŸn¡ch syst‚m… le§¡ ve vlastn¡m ý¡zen¡ techologie a ta urŸuje i po§adavky na mØýic¡ Ÿ st.
Ne ka§dì Ÿten ý si pýedstav¡ pln‚ spektrum aplikac¡, kter‚ se zde skrìvaj¡. Z hlediska jejich funkce a topologie je m…§eme dØlit podle n sleduj¡c¡ch krit‚ri¡ (viz tabulka).
V praxi lze nal‚zt pý¡klady vçech kombinac¡ uvedenìch faktor…. Pod¡vejme se na nØ podrobnØji z hlediska n vrhu syst‚mu.
NejbاnØjç¡ syst‚my pýedstavuje lok ln¡ syst‚m s bاnìmi po§adavky na pýesnost i rychlost. Takov‚ syst‚my jsou nejŸastØjç¡ a takovì syst‚m byl i v naçem pý¡kladu s v §ic¡m zaý¡zen¡m. Tyto syst‚my jsou realizov ny na nejr…znØjç¡ch z kladech, nejŸastØji se ale jedn  o samostatn‚ mØýic¡ pý¡stroje propojen‚ s poŸ¡taŸem nØkterou ze sbØrnic (napý. v mØýen¡ st le popul rn¡ RS232). Velmi Ÿasto jde tak‚ o syst‚m zalo§enì na mØýic¡ch kart ch, zasunutìch pý¡mo do PC (tato technologie je obvykle nejlevnØjç¡).
Distribuovan‚ syst‚my s bاnìmi po§adavky na rychlost i pýesnost jsou zalo§eny obvykle na stejnìch technologi¡ch jako distribuovan‚ ý¡dic¡ syst‚my. Skl daj¡ se tedy z mØýic¡ch modul… (Ÿasto stejnìch, jak‚ se pou§¡vaj¡ v ý¡dic¡ technice), komunikuj¡c¡ch po nØkter‚ ze sbØrnic typu BitBus, CanBus apod. NejŸastØji nalezneme takov‚ syst‚my pýi provozn¡m mØýen¡ ve vìrobn¡ch technologi¡ch (bاn  kontrola ve vìrobn¡m procesu nebo na jeho konci).
V lok ln¡ch syst‚mech s vysokìmi n roky na pýesnost st le pýeva§uj¡ samostatn‚ pý¡stroje (je§ jsou sn ze ovØýiteln‚ ve srovn n¡ s mØýic¡mi deskami Ÿi moduly), propojen‚ vz jemnØ i s poŸ¡taŸem sbØrnic¡ GP-IB (tj. IEEE488). Pýesto§e pou§¡van  sbØrnice je u§ mor lnØ zastaral  (o Ÿem§ svØdŸ¡ napý. i nØkolik vz jemnØ nekompatibiln¡ch n vrh… na jej¡ doplnØn¡ a zrychlen¡), v oblasti aplikac¡ v laboratoý¡ch se ji daý¡ vytlaŸit modernØjç¡mi technologiemi jen vìjimeŸnØ.
Teprve ostatn¡ kombinace faktor… pýedstavuj¡ "lah…dku" z hlediska n vrhu a v nich je tak‚ dom‚na firem, kter‚ se na tuto problematiku specializuj¡.
Modern¡m a vìhodnìm z kladem distribuovanìch syst‚m… se zvìçenìmi n roky na pýesnost se stal internet, intranet a souvisej¡c¡ technologie. Moduly pro sbØr dat a jejich pýenos t¡mto m‚diem u§ nab¡z¡ ýada vìrobc…. Tak‚ od dodavatel… vìvojovìch n stroj… a mØýic¡ch program… je podpora dost vìznamn  - napý. vçechna vìznamnØjç¡ vìvojov  prostýed¡ (TestPoint, LabView atd.) podporuj¡ pýenos dat pýes internet a Ÿasto t‚§ podporuj¡ vytv ýen¡ dynamickìch str nek, kter‚ lze prohl¡§et ka§dìm bاnìm prohl¡§eŸem. T¡mto zp…sobem lze realizovat i syst‚my distribuovan‚ pýes nØkolik kontinent…, napý. automatickì dohled nad velkìmi elektrickìmi stroji prov dØnì z vìrobn¡ho z vodu ve vçech m¡stech svØta, kde jsou nasazeny. Vlastnosti internetovìch technologi¡ vìraznØ ovlivåuj¡ schopnosti takov‚ho syst‚mu. Konkr‚tn¡ probl‚my p…sob¡ nedefinovan‚ zpo§dØn¡ mezi odesl n¡m zpr vy a jej¡m pý¡jmem. Sv…j vliv m  ka§dì smØrovaŸ na cestØ. Proto se toto ýeçen¡ nehod¡ pro aplikace, kde je týeba na z kladØ namØýenìch dat prov‚st nØjakou akci. Je vçak vìhodn‚ v pý¡padØ, §e je mno§stv¡ namØýenìch dat pý¡liç vysok‚ a je potýeba dØlat jejich urŸitou redukci, pýedvyhodnocen¡ Ÿi kompresi tak, aby rozsah pýen çen‚ informace byl snesitelnØjç¡. U tØchto aplikac¡ le§¡ ýeçen¡ v pou§it¡ lok ln¡ho mØýic¡ho syst‚mu, komunikuj¡c¡ho pýes internet se syst‚mem v m¡stØ vyhodnocen¡ a archivace dat. V d…sledku jde o n vrh lok ln¡ho syst‚mu s komunikac¡ pýes internet.
Lok ln¡ syst‚m s vysokìmi n roky na pýesnost a rychlost (nebo jen rychlost) pýedstavuje posledn¡ kombinaci faktor…, o n¡§ jsem se dosud nezm¡nil. Pr vØ tato kombinace je pýi "laick‚m" n vrhu nejnebezpeŸnØjç¡, proto§e sv d¡ k podcenØn¡ po§adavk… a realizaci nevhodnìmi prostýedky (pýi podcenØn¡ rychlosti napý. GP-IB pý¡stroji, pýi pýecenØn¡ mo§nost¡ PC techniky realizace na b zi PC karet). Vìsledkem pak je zklam n¡, pý¡padnØ redukce po§adavk….
Pýitom u§ nØkolik let je k dispozici technologie, kter  je na ýeçen¡ podobnìch £loh pý¡mo ide ln¡. Jedn  se o technologii na b zi sbØrnice VXI. Je týeba zd…raznit, §e ona vhodnost pro syst‚my se zvìçenìmi po§adavky je urŸena do znaŸn‚ m¡ry vlastnostmi tuzemsk‚ho trhu. Z technick‚ho hlediska § dn‚ takov‚ omezen¡ nen¡, pr vØ naopak. Standard VXI byl od sam‚ho poŸ tku navrhov n tak, aby vyhovoval co nejçirç¡ çk le mØýic¡ch aplikac¡. Tak‚ na trz¡ch m‚nØ citlivìch na cenu a v¡ce na jin‚ faktory (rychlost uveden¡ do provozu, provozn¡ n klady, spolehlivost, snadnost upgradu, cena odborn‚ pr ce atd.) dominuj¡ v aplikac¡ch nejr…znØjç¡ch typ…. Dý¡ve Ÿi pozdØji se mus¡ obdobnØ zformovat i priority subjekt… na zdejç¡m trhu. To je tak‚ d…vod, proŸ t‚to nespornØ progresivn¡ technologii budeme vØnovat v¡c m¡sta.

SbØrnice VXI
Ideovìm z kladem sbØrnice VXI se stala u§ zm¡nØn  sbØrnice GP-IB, zat¡mco elektricky a mechanicky vych z¡ ze sbØrnice VME. SbØrnice GP-IB omezuje maxim ln¡ rychlost pýesunu dat na asi 1 MB/s. To m…§e pýedstavovat probl‚m pýi vysokorychlostn¡ digitalizaci, Ÿ¡slicov‚m vstupu/vìstupu, nebo je-li týeba pýen çet do poŸ¡taŸe na zpracov n¡ velk  mno§stv¡ dat z mØýic¡ho pý¡stroje. Nav¡c protokol GP-IB omezuje pýenosovou rychlost podle nejpomalejç¡ho zaý¡zen¡ na sbØrnici.
Jak  je sbØrnice VME? Zat¡mco GP-IB je nejpopul rnØjç¡ pý¡strojov‚ rozhran¡ v oblasti mØýic¡ techniky, sbØrnice VME se çiroce pou§¡v  v mikropoŸ¡taŸovìch syst‚mech. Specifikace VME byla uvolnØna v srpnu 1982 a schv lena organizacemi IEEE a ANSI v roce 1987. Specifikace VME sest v  ze dvou komponent - mechanick‚ a logick‚. Mechanick  Ÿ st specifikuje rozmØry z suvnìch desek, nosn‚ desky, r mu atd. Velikost z suvnìch desek vych z¡ z obecnØ zn m‚ho form tu Eurocard. Logick  Ÿ st rozhran¡ pak popisuje, jak funkŸn¡ moduly (v tomto pý¡padØ z suvn‚ karty) navz jem komunikuj¡. Hlavn¡m smyslem VME je umo§nit vz jemnou komunikaci dvou zaý¡zen¡ bez vlivu ostatn¡ch Ÿ st¡ syst‚mu. V jedin‚m r mu syst‚mu VME tak m…§e bìt nØkolik procesor….
Siln  vlastnost VME je t‚§ v tom, §e dovoluje vysokorychlostn¡ mezimodulovou komunikaci. Specifikace byla p…vodnØ urŸena pro mikropoŸ¡taŸov‚ syst‚my. Tak jak se zvyçovala rychlost pý¡stroj… a zmençovaly se rozmØry tiçtØnìch spoj…, rostl i z jem o mo§nost spojen¡ elektronickìch pý¡stroj… do jednoho syst‚mu. Uk zaly se ale tak‚ dva nedostatky sbØrnice VME: jednak elektrick‚ prostýed¡ urŸen‚ pro Ÿ¡slicovou komunikaci je pý¡liç zaçumØn‚ pro pýesn  analogov  mØýen¡, jednak programov n¡ vysokorychlostn¡ komunikace lze prov dØt pouze na nejni§ç¡ £rovni, Ÿten¡m a z pisy pý¡mo do registr… pý¡stroje.
¬lenov‚ konsorcia VXI si uvØdomili, §e m -li bìt standard VXI £spØçnì, mus¡ ýeçit nØkolik hlavn¡ch probl‚m…. Specifikace VME, hlavnØ urŸen  pro mikropoŸ¡taŸe, byla navr§ena s ohledem na vysokorychlostn¡ komunikaci. Stane-li se z kladem testovac¡ho syst‚mu, m…§e znaŸnØ zvìçit jeho propustnost. GP-IB je zase zn m‚ svou snadnou integrac¡, kter  umo§åuje jednoduçe testovac¡ syst‚m sestavit. Rychlost komunikace a integrace byly tedy vyýeçeny "rodiŸovskìmi" specifikacemi. Týet¡ probl‚m, vyýeçenì konsorciem, spoŸ¡val v n vrhu dobýe definovan‚ho prostýed¡, v nØm§ mohou dohromady bezchybnØ pracovat moduly r…znìch vìrobc…. 
Proto§e GP-IB a VME definuj¡ r…zn‚ styly komunikace na sbØrnici, VXI definuje dva r…zn‚ typy zaý¡zen¡, je§ vyu§¡vaj¡ vìhod tØchto styl…. Pou§it¡ pý¡stroje GP-IB je snadn‚. Jednoduçe propoj¡te kabel a naprogramujete pý¡stroje v jazyce, kterì vy§aduj¡. V syst‚mech VXI se staly pýedlohou pro tzv. Message-based pý¡stroje. Tyto moduly se daj¡ snadno integrovat do syst‚mu a komunikuj¡ prostýednictv¡m ASCII znak…. Tak jako GP-IB pý¡stroje, Message-based moduly Ÿasto obsahuj¡ znaŸnou inteligenci a schopnost zpracov n¡ dat. Tato pohodln  komunikace vçak, obdobnØ u pý¡stroj… se sbØrnic¡ GP-IB, m…§e narazit na omezen¡ pýi rychl‚m pýenosu dat.
Vìznamnou vlastnost¡ modul… VME je mo§nost velmi rychl‚ho pýenosu dat mezi sebou. Proto VXI definuje Register-based zaý¡zen¡ analogick‚ desk m VME. Tyto moduly komunikuj¡ na n¡zk‚, tedy z kladn¡ £rovni. T¡m se dos hne vØtç¡ pýenosov‚ rychlosti. Programov n¡ Register-based modul… ale pýedstavuje z pisy do urŸitìch registr… modul… a Ÿten¡ z nich.
Standard VXI plnØ definuje pracovn¡ prostýed¡ modul… VXI. Vçechny z kladn¡ jednotky (r my pro moduly) mus¡ ud vat, jakì nap jec¡ a chladic¡ vìkon poskytuj¡. A vçechny moduly mus¡ m¡t ud no, jakì nap jec¡ a chladic¡ vìkon potýebuj¡. ObdobnØ jsou d ny striktn¡ limity na £roveå vyz ýen‚ho ruçen¡ z modul… a na odolnost v…Ÿi vnØjç¡mu ruçen¡. To vçe usnadåuje konfiguraci funkŸn¡ho syst‚mu.
Ka§dì syst‚m VXI mus¡ m¡t vytvoýeny dvØ speci ln¡ funkce. Prvn¡ prov d¡ ý¡zen¡ z kladn¡ desky a sbØrnice, je v modulu v§dy v pozici 0 (Slot 0). Pozice 0 je jednoznaŸn‚ m¡sto nach zej¡c¡ se v ka§d‚m r mu VXI zcela vlevo. Modul, kterì pýijde do t‚to pozice, mus¡ bìt schopen vykon vat kromØ svìch norm ln¡ch funkc¡ i dalç¡ hardwarov‚ funkce, jako jsou generov n¡ hodinovìch pulz…, arbitr § pohybu dat na sbØrnici atd. Kdo zn  syst‚my VME, pravdØpodobnØ pozn v  analogii se zaý¡zen¡m v pozici 1.
Druhou speci ln¡ funkc¡ v syst‚mu VXI je spr vce zdroj… (Resource manager). Spr vce zdroj… je ve skuteŸnosti poŸ¡taŸovì program. Tento program v§dy po zapnut¡ syst‚mu nebo po resetu nakonfiguruje moduly pro spr vnou Ÿinnost. To znamen , §e ka§dì testovac¡ program m  na zaŸ tku moduly nastaveny v definovan‚m stavu a m…§e s t¡m poŸ¡tat. Jakmile jednou zaŸala norm ln¡ Ÿinnost syst‚mu, bØh spr vce zdroj… u§ nen¡ mo§nì.
SbØrnice VXI m  teoretickou pýenosovou rychlost 40 megabajt… za vteýinu. Tedy £zkì profil pýi pýenosu dat sbØrnice VXI urŸitØ nepýedstavuje. Na prvn¡ pohled u§ ne tak zýejm  je dalç¡ vìhoda sbØrnice VXI, spoŸ¡vaj¡c¡ v jej¡ podpoýe syst‚m… s distribuovanou inteligenc¡, co§ vede k dalç¡mu zvìçen¡ propustnosti syst‚mu. Vzhledem k tomu, §e z kladem je sbØrnice VME, syst‚m VXI m…§e obsahovat nØkolik mikroprocesor… pracuj¡c¡ch na jedn‚ sbØrnici a sd¡lej¡c¡ch pamØœ. ü¡zen¡ pýenosu dat na sbØrnici umo§åuje vyçç¡ pýenosov‚ rychlosti, ne§ by mohlo dos hnout jak‚koliv jednotliv‚ zaý¡zen¡ v syst‚mu. V¡cen sobn‚ £rovnØ priority nav¡c dovoluj¡ kritickìm proces…m pýeruçen¡ a t¡m pou§¡vat zdroje syst‚mu jen tehdy, kdy§ jsou zapotýeb¡.
Jak mohou tyto vlastnosti pomoci konkr‚tnØ? Pýedpokl dejme, §e m te poŸ¡taŸ zasunutì do r mu VXI, pýen çej¡c¡ po sbØrnici velk‚ bloky dat napý. z digitaliz toru do pamØti poŸ¡taŸe. Z roveå jinì pý¡stroj, napý. Ÿ¡taŸ, m…§e pou§¡vat sbØrnici pro pos¡l n¡ £daj… do poŸ¡taŸe ka§dìch nØkolik milisekund. Dalç¡ inteligentn¡ zaý¡zen¡ pak m…§e monitorovat napØt¡ na nØkolika kan lech a internØ prov dØt limitn¡ kontroly. Jestli§e napØt¡ vyboŸ¡ mimo limitu, zaý¡zen¡ m…§e po§ dat o sbØrnici a pýen‚st nØkolik £daj… s vyçç¡ prioritou ne§ jin  zaý¡zen¡ - poçle pouze poŸ¡taŸi poruchov‚ £daje pro okam§itou akci. Jak ukazuje obr zek, tØchto nØkolik zaý¡zen¡ s r…znìmi prioritami zapln¡ spoleŸnØ sbØrnici efektivnØji a celkov  syst‚mov  propustnost je vyçç¡.
Jin  velk  vìhoda standardu VXI spoŸ¡v  ve snadn‚m upgradu neboli vylepçen¡. To umo§åuje pou§¡t hardware a software i v budoucnosti, v dalç¡ch mØýic¡ch a testovac¡ch syst‚mech. üeknØme, §e aktu ln¡ aplikace je dost jednoduch : m  pýep¡nat 15 kan l… s napØt¡m, mØýit frekvenci dvou sign l… a generovat napØt¡ n¡zk‚ £rovnØ pro proudovou smyŸku. Tato aplikace m…§e bìt snadno realizov na syst‚mem zalo§enìm na nØkolika m lo modulech. Vaçe testovac¡ po§adavky se vçak mohou v budoucnosti rozv¡jet, a pak budete potýebovat v¡c vìkonnìch pý¡stroj…, napý. rychlì digitaliz tor nebo sign lovì gener tor. V pý¡padØ potýeby je jednoduçe dokoup¡te a dopln¡te do r mu VXI; pokud by nedostaŸovala jeho kapacita, je mo§no jej vymØnit za vØtç¡.
VXI i VXIplug&play jsou normy otevýen‚. Od konsorcia VXI pýijalo dosud pýes 200 r…znìch vìrobc… sv‚ identifikaŸn¡ k¢dy. Na trhu jsou u§ stovky r…znìch modul…. Otevýen‚ prostýed¡ tedy zajiçœuje ochranu investic do technologie VXI dlouho do budoucnosti. Jestli§e jeden vìrobce ukonŸ¡ vìrobu urŸit‚ho pý¡stroje, bude mo§no jej nahradit modulem od jin‚ho vìrobce. Z konitØ se v takto otevýen‚m prostýed¡ u§ objevila ýada vìrobc… poskytuj¡c¡ch r…zn‚ speci ln¡ moduly - tedy pr vØ tak, jak se to stalo zvykem v poŸ¡taŸov‚m pr…myslu.
Syst‚my VXI mohou dokonale koexistovat s testovac¡mi syst‚my GP-IB. Lze tedy pou§¡t pý¡stroje obou sbØrnic, bez omezen¡ na jeden typ syst‚mu. Praxe tak‚ skuteŸnØ ukazuje, §e mnoho mØýic¡ch a testovac¡ch syst‚m… je smØs¡ VXI a pý¡stroj… jinìch ne§ VXI. V komplexn¡m syst‚mu m…§e bìt napý¡klad Ÿ st pro ýeçen¡ Ÿ st¡ sv zanìch s velkìmi datovìmi pýenosy realizov na moduly VXI, zat¡mco velmi pýesnì s¡œovì analyz tor je k dispozici jedinØ jako samostatnì pý¡stroj se sbØrnic¡ GP-IB.
Zýejm  vìhoda syst‚m… VXI spoŸ¡v  ve vìznamn‚m zmençen¡ rozmØr… tØchto syst‚m…. Velkì pod¡l na zmençen¡ syst‚m… m  pou§it¡ spoleŸn‚ho nap jen¡ a eliminace pýedn¡ch panel… na modulech. Jako prvn¡ tاili z vìhod zmençen¡ syst‚m… u§ivatel‚ ve vojensk‚ oblasti, pou§¡vaj¡c¡ extr‚mnØ velk‚ testovac¡ syst‚my; ale se zvyçov n¡m komplexnosti a slo§itosti komerŸn¡ch syst‚m… st v  se redukovanì rozmØr vìznamnou vìhodou i v tØchto syst‚mech. 
C¡lem standardu VXIplug&play, kterì na standard VXI navazuje, je nejen sn¡§it vìdaje za programov n¡, ale tak‚ definovat normy na vyçç¡, syst‚mov‚ £rovni. éspØçn  integrace heterogenn¡ho syst‚mu VXI vy§aduje, aby nejen hardware spolupracoval dohromady na elektrick‚ a mechanick‚ £rovni, ale spolupracovat mus¡ tak‚ programy, kter‚ maj¡ syst‚m ý¡dit. Pr vØ standard VXIplug&play je vìbornìm z kladem pro £spØçn‚ integrov n¡ heterogenn¡ho syst‚mu.

DetailnØjç¡ pohled na standard VXI
VXI pýedstavuje otevýenì standard, akceptovala jej ýada vìrobc… a bylo podle nØj vyvinuto mnoho rozmanitìch produkt…. Specifikace poskytuje dobýe definovan‚ prostýed¡, j¡m§ zaruŸuje bezprobl‚movou syst‚movou spolupr ci. Specifikace definuje nØkolik faktor… d…le§itìch pro fyzickou i elektrickou kompatibilitu.
Jeden z po§adavk… na fyzickou kompatibilitu spoŸ¡v  ve spr vn‚ definici velikosti modul…. Standard VME definoval dva mal‚ rozmØry modulu. Ve VXI je oznaŸujeme jako velikost A a B. Tyto moduly jsou dost kompaktn¡, a tud¡§ je znaŸnØ obt¡§n‚ do nich um¡stit analogov‚ pý¡stroje, kter‚ se Ÿasto vyznaŸuj¡ pou§it¡m rozmØrnØjç¡ch d¡l…. Proto konsorcium VXI rozç¡ýilo specifikaci VME o dalç¡ rozmØry modul… a dodefinovalo t¡m dva vØtç¡ moduly, C a D. Tyto Ÿtyýi rozmØry modul… dovoluj¡ optimalizovat testovac¡ syst‚m z hlediska pomØru ceny a vìkonu. Bاn  velikost karty je C. StejnØ jako u PC syst‚m… s sebou nese vØtç¡ rozmØr i vØtç¡ n klady. Ve form tu B se vyr bØj¡ levnØjç¡ moduly, nevìhodou vçak je, §e tato velikost ustupuje ze sf‚ry z jmu vìrobc… modul…. 
Velikost C je vhodn  i pro komplexn¡ pý¡stroje obsahuj¡c¡ slo§itØjç¡ soustavy obvod… nebo pro vìpoŸetn¡ hardware. Proto§e velikosti A a B poch zej¡ ze standardu VME, ponech vaj¡ si mezimodulovou rozteŸ 2 cm, tedy stejnou, jak  je specifikovan  ve VME. Velikost C je definovan  pý¡mo ve VXI a pou§¡v  vØtç¡ rozteŸ, 3 cm. To d v  modul…m C mo§nost lepç¡ho st¡nØn¡ proti elektrick‚mu ruçen¡, a tedy i lepç¡ mØýic¡ citlivost a pýesnost. Moduly velikosti A jsou pý¡liç mal‚ pro pýesn‚ pý¡stroje po§adovan‚ bاnou mØýic¡ technologi¡. Nicm‚nØ pýedstavuj¡ pou§itelnou velikost pro rozhran¡ komunikuj¡c¡ se svØtem non-VXI. Naopak velikost D je u§iteŸn  ve specializovanìch aplikac¡ch, ale pýin ç¡ vìraznØ vyçç¡ n klady. Vìsledkem je, §e t‚mØý vçichni vìrobci pou§¡vaj¡ radØji nØkolikan sobn‚ pý¡stroje velikosti C m¡sto jednoho modulu D.
Osazen¡ sbØrnicovìmi konektory na modulu tØsnØ souvis¡ s jeho rozmØry. Vçechny moduly mus¡ m¡t alespoå jeden 96pinovì konektor, zn mì jako P1. Vçechny piny na P1 jsou definov ny specifikac¡ VME. Tuto definici dodr§uje i VXI. P1 obsahuje vçechny nutn‚ vodiŸe pro 16bitovì pýenos £daj…, sbØrnicovou arbitr § a pýeruçen¡. VØtç¡ moduly pýid vaj¡ konektor P2. Ten rozçiýuje datovou sbØrnici a poskytuje m¡stn¡ sbØrnici pro rychlou mezimodulovou komunikaci. NejvØtç¡ moduly velikosti D pou§¡vaj¡ jeçtØ týet¡ konektor, P3, kterì obsahuje prostýedky pro specializovanou pý¡strojovou techniku.
Druhìm hlavn¡m vìsledkem specifikace VXI je definice prostýed¡ uvnitý nosn‚ho r mu. Vìrobci jednotlivìch modul… VXI potýebuj¡ pýesnØ vØdØt, v jak‚m prostýed¡ bude jejich modul pou§it, proto§e pak jej mohou spr vnØ specifikovat, navrhnout a testovat. Potom se m…§ete spolehnout, §e bude spr vnØ fungovat i syst‚m VXI obsahuj¡c¡ moduly r…znìch vìrobc…. Nejde jen o teploty uvnitý r mu a o chlazen¡, ale jak u§ bylo uvedeno, specifikace VXI definuje tak‚ striktn¡ limity pro mno§stv¡ ruçen¡, je§ m…§e zaý¡zen¡ emitovat. ObdobnØ Ÿinnost zaý¡zen¡ nesm¡ bìt ovlivnØna sousedn¡mi moduly, pokud pracuj¡ v interferenŸn¡ch limitech.
DokonŸen¡ pý¡çtØ.
Igor Luhan